26 C 560/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo o zaplacení smluvní pokuty ve výši 713 124 Kč s příslušenstvím, <b>I. Řízení se zastavuje co do částky 104 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 104 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 645 547 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 713 124 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 645 547 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 205 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 713 124 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na základě které žalobce přenechal žalované [anonymizována dvě slova], nacházející se na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] oba zapsané na [list vlastnictví] v obci [obec], k.ú. [část obce], a to za účelem provozování [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobce Smlouvu v souladu s jejím ujednáním vypověděl, a to výpovědí ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum] Smlouva skončila uplynutím výpovědní doby ke dni [datum]. Žalovaná měla povinnost podle čl. IV, odst. 7 Smlouvy uvést předmět Smlouvy do stavu, v jakém jí byl předán, a předat ho zpět žalobci. Žalovaná však toto nesplnila a předmět Smlouvy dále užívá. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nesouhlasila s výpovědí Smlouvy, obrátila se z toho důvodu na soud s žalobou o přezkoumání platnosti výpovědi. Soudní řízení skončilo rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 55 Co 122/2019-105 tak, že žaloba podaná žalovanou se zamítá. S ohledem na to, že výpověď daná žalobcem byla oprávněná a žalovaná užívá předmět nájmu bez právního titulu, je žalobce oprávněn požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 % z celkové roční výše nájemného, a to za každý, i jen započatý den porušení povinnosti ujednané ve Smlouvě, minimálně ve výši 500 Kč denně. Žalobce je tedy oprávněn požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ode dne [datum] až do vyklizení předmětu nájmu. Žalobce touto cestou požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], tedy za celkem 639 dní prodlení s vyklizením předmětu nájmu. Denní výše smluvní pokuty je částka 1 116 Kč, jako 1 % z celkové roční výše nájemného ve výši 111 643 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum], došlým soudu dne [datum] uvedla, že oproti nárokům žalobce započítává svou pohledávku za zhodnocení předmětu nájmu. Tyto změny na předmětu nájmu byly odsouhlaseny žalobcem či jeho zástupcem, [anonymizována čtyři slova] [obec] Tyto souhlasy žalovaná dovozuje z vydání veškerých veřejnoprávních povolení příslušeného stavebního úřadu, které musely být před vydáním žalobcem odsouhlaseny. Žalovaná upřesňuje svou nárok na pohledávku vůči žalobci na částku ve výši 330 000 Kč, tvořenou oplocením [anonymizováno] ve výši 250 000 Kč, [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] ve výši 30 000 Kč, kovovými vraty ve výši 30 000 Kč a elektro generátorem a solárním panelem ve výši 20 000 Kč. Ke smluvní pokutě dále žalovaná namítá, že je v rozporu s dobrými mravy, a to především z důvodu, že Smlouvu je nutno považovat za adhezní, kdy obdobných smluv žalobce uzavíral velké množství s identickým textem a žalovaná, jako slabší strana, neměla žádný vliv na ustanovení týkající se smluvní pokuty, což dokládá i to, že smluvní pokuta je pouze ve prospěch žalobce. Dne [datum] došlo navíc mezi stranami k uzavření Dodatku [číslo] ke Smlouvě, jehož přílohou bylo její nové znění. V roce 1996 byla původní výše smluvní pokuty ujednána jako 100 Kč denně za každý den prodlení až do jeho vyklizení a ke změně smluvní pokuty na 1 % denně z celkové výše ročního nájemného, nejméně však 500 Kč došlo až Dodatkem [číslo]. Žalovaná si navíc tohoto ujednání při podpisu nebyla vědoma a nevšimla si ho. Podle žalované je výše smluvní pokuty nedůvodná a likvidační.

3. Podáním ze dne [datum], došlým soudu téhož dne žalobce rozšířil původně žalobou uplatněný nárok s tím, že podle článku V. odst. 3 Smlouvy je žalobce oprávněn po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 1 % z celkové roční výše nájemného, přičemž do chvíle podání je smluvní pokuta požadována za období ode dne [datum] do [datum], tedy za 639 dní. Z platebního předpisu, který byl žalované vystaven jako poslední před ukončením Smlouvy, plyne, že žalovaná byla povinna žalobci hradit po dobu posledního roku trvání nájemního vztahu měsíční nájemné ve výši 11 828 Kč, pro účely výpočtu smluvní pokuty je tato částka ponížena o DPH, a je tedy počítána z částky 9 775,21 Kč Smluvní pokuta tedy za 639 dní prodlení nečiní původně uplatněnou částku ve výši 713 124 Kč, ale částku ve výši 749 547 Kč.

4. Podáním ze dne [datum], došlým soudu téhož dne žalobce navrhl částečné zpětvzetí žaloby o částku 104 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi stranami došlo k ujednání o odkupu staveb a zařízení, které na předmět nájmu umístila žalovaná. Dne [datum] strany uzavřely Kupní smlouvu, na jejímž základě bylo mimo jiné dohodnuto, že žalobce po nabytí účinnosti Kupní smlouvy vezme zpět svůj žalobní návrh co do výše odpovídající ujednané kupní ceně, Ta činila podle Kupní smlouvy částku 104 000 Kč bez DPH. Žalobce tedy s ohledem na uzavřenou Kupní smlouvu bere žalobní nárok částečně zpět co do výše 104 000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od [datum] do zaplacení. Soud tedy s ohledem na žalobcem učiněné částečné zpětvzetí žaloby řízení v této části zastavil ve smyslu ust. § 96 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Ve zbylé části nároku provedl soud dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení o.s.ř. Z provedených důkazů zjistil následující skutková zjištění: Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 31 C 214/2020-22 ze dne 27. 5. 2020, které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil v řízení o žalobě žalobce o uplatněné smluvní pokutě s příslušenstvím a vyklizení nemovitosti svou místní nepříslušnost a věc postoupil po právní moci věcně příslušenému Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Ten rozhodl usnesením ze dne 11. 9. 2020, č. j. 40 C 252/2020-69, které nabylo právní moci dne [datum] tak, že nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 713 124 Kč s příslušenstvím se vylučuje k samostatnému projednání a tento nárok bude po právní moci tohoto usnesení postoupen místně příslušenému Obvodnímu soudu pro Prahu 5 (prokázáno předmětnými usneseními). Žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oboje ostatní plocha, zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (prokázáno sjetinou z nahlížení do katastru nemovitostí). Strany mezi sebou uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu [číslo] (v tomto rozsudku označená jako„ Smlouva“), na základě které žalobce pronajmul výše uvedené pozemky, jako předměty nájmu, žalované za celkovou výši ročního nájemného ve výši 79 752 Kč, splatného prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 646 Kč vždy k 5. dni následujícího měsíce bezhotovostním převodem. Strany si za nedodržení podmínek Smlouvy ujednaly též článkem IV. odst. 18 smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý den prodlení nájemce s vyklizením předmětu nájmu, a to od patnáctého dne prodlení po skončení výpovědní doby (prokázáno Smlouvou [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] spolu strany ujednaly Dodatek [číslo] ke Smlouvě, kdy uvedly, že na základě zvýšení nájemného, změny DPH a s tím spojeného systému plateb provádějí změnu původní Smlouvy tím způsobem, že k Dodatku [číslo] připojují nové úplné znění Smlouvy, která se stává nedílnou součástí, a prohlašují, že si nové úplné znění Smlouvy přečetly a na důkaz souhlasu k tomuto Dodatku [číslo] i na nové úplné znění Smlouvy připojují své podpisy. V článku V. odst. 3 nového úplného znění Smlouvy byla ujednána smluvní pokuta ve výši 1 % denně z celkové roční výše nájemného a to za každý započatý den prodlení, nejméně však ve výši 500 Kč denně (prokázáno Dodatkem [číslo] ke Smlouvě ve spojení s novým úplným zněním Smlouvy). Z návrhu na mimosoudní vyřešení sporu týkajícího se [anonymizováno] [část obce] [ulice] [ulice] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná navrhla žalobci v dohodnutém termínu vyklidit předmětné [anonymizováno], budou-li vypořádány veškeré finanční nároky a sdělila žalobci svou nabídku na cenu za vybavení [anonymizováno], které ocenila na částku 230 000 Kč (prokázáno návrhem na mimosoudní vyřešení sporu týkajícího se [anonymizováno] [část obce] [ulice] [ulice] ze dne [datum]). Jak bylo zjištěno z výpovědi nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum], předmětná Smlouva byla v souladu s ujednáním Smlouvy vypovězena v plném rozsahu s tříměsíční výpovědní dobou, která začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena (prokázáno výpovědí nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve spojení s doručenkou ze dne [datum]). Výpověď byla soudně shledána jako oprávněná rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 1. 2019, č. j. 21 C 240/2018-56 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2019, č. j. 55 Co 122/2019-150 (prokázáno předmětnými rozsudky). Z ceníku [anonymizována tři slova], kdy provozovatelem je žalovaná vyplývá, že ke dni [datum] činila částka za [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [částka], pro [anonymizováno] či [anonymizováno] [částka] a pro [anonymizováno] [částka] (prokázáno fotografií informační tabule ze dne [datum]). Jak vyplynulo ze stavebního povolení Odboru stavebního místního úřadu v [část obce] v [obec a číslo], [číslo jednací] na stavbu sociálního zařízení a oplocení pro potřebu [anonymizována dvě slova] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], předmětná stavba se povoluje jako stavba dočasná do ukončení nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] (prokázáno stavebním povolením Odboru stavebního místního úřadu v [část obce] v [obec a číslo], č. j. výst. 4412/97). Jak vyplynulo ze kolaudačního rozhodnutí Odboru stavebního místního úřadu v [část obce] v [obec a číslo], č. j. výst. [číslo] Ja/97 na dočasnou stavbu sociálního zařízení a oplocení pro [anonymizována dvě slova] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], předmětná stavba se povoluje jako stavba dočasná do ukončení nájemního vztahu s tím, že po skončení nájmu bude pozemek uveden do původního stavu (prokázáno kolaudačním rozhodnutím Odboru stavebního místního úřadu v [část obce] v [obec a číslo], č. j. výst. [číslo] Ja/97). Žalovaná byla k vyklizení předmětu nájmu i k zaplacení smluvní pokuty vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno předmětnou předžalobní výzvou).

6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce a žalovaná mezi sebou uzavřeli dne [datum] nájemní Smlouvu [číslo] na základě které žalobce pronajmul pozemky parc. č. parc. [číslo] parc. [číslo] oboje ostatní plocha, zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], jako předměty nájmu, žalované za celkovou výši ročního nájemného ve výši 79 752 Kč, splatného prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 646 Kč vždy k 5. dni následujícího měsíce bezhotovostním převodem. Strany si za nedodržení podmínek Smlouvy ujednaly též článkem IV. odst. 18 smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý den prodlení nájemce s vyklizením předmětu nájmu, a to od patnáctého dne prodlení po skončení výpovědní doby. Dne [datum] spolu strany ujednaly Dodatek [číslo] ke Smlouvě, kdy uvedly, že na základě zvýšení nájemného, změny DPH a s tím spojeného systému plateb provádějí změnu původní Smlouvy tím způsobem, že k Dodatku [číslo] připojují nové úplné znění Smlouvy, která se stává nedílnou součástí, a prohlašují, že si nové úplné znění Smlouvy přečetly a na důkaz souhlasu k tomuto Dodatku [číslo] i na nové úplné znění Smlouvy připojují své podpisy. V článku V. odst. 3 nového úplného znění Smlouvy byla ujednána smluvní pokuta ve výši 1 % denně z celkové roční výše nájemného a to za každý započatý den prodlení, nejméně však ve výši 500 Kč denně. Výpovědí ze dne [datum] žalobce Smlouvu v plném rozsahu s tříměsíční výpovědní dobou vypověděl s tím, že výpovědní doba začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena. Výpověď byla soudně shledána jako oprávněná rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 1. 2019, č. j. 21 C 240/2018-56 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2019, č. j. 55 Co 122/2019-150. Žalovaná dosud žalobci nezaplatila smluvní pokutu plynoucí z uzavřené Smlouvy ve spojení s Dodatkem [číslo].

7. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

8. Podle ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

9. Podle ust. § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

11. Podle ust. § 2225 o.z., při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Podle odst. 2, při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

12. Podle ust. § 2230 odst. 1 o.z., užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Podle odst. 2 se ustanovení odst.1 nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

13. Podle ust. § 2231 odst. 1 o.z., nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

14. Podle ust. § 2315 o.z., skončí-li nájem výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Nájemce toto právo nemá, byl-li z nájmu vypovězen pro hrubé porušení svých povinností.

15. Po provedení všech důkazů ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je ve zbylé části nároku, nedotčeného částečným zpětvzetím žalobce, důvodná v plném rozsahu. Primárně soud uvádí, že žalovaná užívala předmětné pozemky, které byly původně předmětem nájmu podle výše uvedené Smlouvy, přes tři roky bez právního titulu, přestože oprávněnost výpovědi dané žalobcem byla soudně potvrzena. Žalovaná navíc i po ukončení nájemního vztahu, minimálně ke dni [datum] provozovala na pozemku žalobce stále placené [anonymizováno], za které inkasovala nezjištěné částky za [anonymizována dvě slova] a neustále se tedy obohacovala na úkor žalobce provozováním podnikání bez platné nájemní smlouvy. Chování žalované je tedy nutno posuzovat jako obstrukční a v rozporu s dobrými mravy, kdy zcela vědomě takto dále postupovala. Dále je přitom zjevné, že dne [datum] nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2019, č. j. 55 Co 122/2019-150 a nejpozději okamžikem doručení tohoto rozsudku musela být žalovaná srozuměna s tím, že výpověď z nájemního vztahu byla žalobcem dána oprávněně.

16. Soud se při zkoumání výše smluvní pokuty v daném případě zabýval především její funkcí zajišťovací, sankční a kompenzační funkci. Soud vycházel z konstantní judikatury a neposuzoval pouze to, zda je smluvní pokuta nepřiměřená pouze z její výše, ale naopak především přihlížel zejména k účelu smluvní pokuty, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k výši zajištěné částky a ke vzájemnému poměru výše hlavního závazku a smluvní pokuty tak, aby výsledek odpovídal obecně sdílenému pojetí ekvity a mravnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 29n Odo 1105/2003 a 23 Cdo 485/2009). Posouzení otázky, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je věcí volného uvážení soudu. Vyplynulo-li ze skutkových zjištění, že jsou dány okolnosti, které zakládají moderační oprávnění soudu, je soud povinen v takovém případě povinen moderačního práva využít.

17. Soud po zvážení všech okolností usoudil, že v posuzovaném případě dán prostor pro moderaci smluvní pokuty není, a to především s ohledem na skutečnost, že po posouzení okolností případu jí soud shledal jako zcela přiměřenou. Jak bylo předestřeno výše, žalovaná dlouhodobě obstruovala a porušovala hrubým způsobem Smlouvu, i po ukončení Smlouvy (kdy byla výpověď soudně shledána jako oprávněná) dále inkasovala za parkování automobilů finanční částky, a to vše bez právního titulu. V takovém případě soud neshledal žádný prostor pro moderaci smluvní pokuty, jejíž výše mu s ohledem na vše výše uvedené připadá jako přiměřená.

18. Při úvaze soudu o moderaci smluvní pokuty soud přihlédl také k obecnému principu autonomie vůle stran při uzavírání smluvních závazků v soukromém právu a vzal za nesporné, že žalovaní se zavázali svobodně bez prokázané tísně a nátlaku tuto smlouvu s předmětným ujednáním uzavřít. Soud nevzal v potaz tvrzení žalované, že je slabší stranou a že do Smlouvy neměla šanci zasahovat, ani její ustanovení ovlivnit, neboť Smlouvy byla adhezní. Žalovaná je podnikatelem, nikoliv spotřebitelem, která předmět nájmu používala k soustavnému podnikání za účelem zisku. Bylo zcela v rámci její smluvní volnosti předmětnou Smlouvu s žalobcem uzavřít a nelze akceptovat její tvrzení, že si u podpisu Dodatku [číslo] nevšimla ustanovení o nové výši smluvní pokuty. Uzavřením smlouvy projevují její strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah, jako projev dispozitivnosti soukromého práva.

19. Funkcí smluvní pokuty je posílit postavení věřitele. Funkci zajištění dluhu ve smyslu výslovné právní úpravy plní ručení nebo zástavní právo, která umožňují věřiteli uspokojit se z náhradního majetku dlužníka či třetí osoby. Motivační faktor k řádnému plnění smluvní pokuta plní i nadále. Přičemž z logiky věci vyplývá, že je vůlí smluvních stran při sjednání smluvní pokuty postihnout pochybení jedné smluvní strany a zajistit si splnění smluveného závazku. Účastníci netvrdili a z obsahu spisu se nepodává, že by důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, či okolnosti, které je provázely, byly v rozporu s obsahem či funkcí citovaného zákonného ustanovení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná musela vědět, že je v dlouhodobém prodlení s vyklizením předmětu nájmu, pročež toto své prodlení nemohla vázat ani omlouvat tím, že je nutno nejprve ujednat podmínky vzájemného započtení a odkupu vybavení, které žalované do předmětu nájmu zakoupila. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že veškeré toto vybavení pořídila žalovaná dobrovolně, k provozování své podnikatelské činnosti a navíc všechno toto bylo veřejnoprávními rozhodnutími a povoleními koncipováno jako dočasné a odstranitelné, po dobu trvání nájemního vztahu, který prokazatelně skočil uplynutím výpovědní doby dne 1. 4. 2018. To, že žalobce část vybavení za sjednanou kupní cenu ve výši 104 000 Kč nakonec odkoupil, je jeho svobodná vůle a k takovému kroku nebyl nikdy zavázán. Zároveň soud přisvědčil stanovisku žalobce, že udělení souhlasu žalobce s umístěním zařízení a dočasných staveb na předmět nájmu nelze vykládat jako závazek žalobce uhradit žalované po ukončení nájemní smlouvy veškeré toto vybavení, když takový postup nemá oporu v zákoně ani ve smluvním ujednání stran. Dále soud nepřisvědčil ani tvrzení žalované o tom, že má zájem s žalobcem jednat o nároku na náhradu za převzetí zákaznické základy ve smyslu ust. § 2315 o.z., kdy jednak shledal tento nárok za minimálně předčasný, který mohl vzniknout nejdříve po převzetí předmětu nájmu i se zákaznickou základnou, k čemuž k dnešnímu dni prokazatelně nedošlo. Dále nebylo žalovanou prokázáno, že by na [anonymizováno] dopadala ustanovení o zákaznické oblibě, když [anonymizováno] je ze svého principu nutností pro lidi v okolních oblastech bydlících, pracujících či zdržujících se a [anonymizováno] nevyhledávají z důvodu svých osobních preferencí, nýbrž z důvodu nutnosti. Taková zákaznická základny by byla pravděpodobná spíš například u restaurace, kde se vaří vyhlášené jídlo a zákazníci jí sami aktivně vyhledávají a preferují před ostatními. [anonymizováno] je vybíráno především s ohledem na svou polohu. Pokud by žalobce po převzetí pokračoval v provozování [anonymizováno] sám, či uzavřel nájemní vztah s jinou osobou, zákaznická obliba by zůstala pravděpodobně totožná.

20. S ohledem na vše výše uvedené shledal soud nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 645 547 Kč za oprávněný, kdy v průběhu řízení byl z provedených důkazů doložen právní základ nároku, a to nájemní Smlouva ve spojení s Dodatkem [číslo] zároveň bylo prokázáno, že žalovaná předmět nájmu užívala i po ukončení nájemního vztahu, za což náleží žalobci smluvní pokuta, kdy ve Smlouvě byla stanoven způsob jejího výpočtu, tato výše soudu nepřijde nepřiměřená, z dalšího jednání žalované neshledal důvod k její moderaci a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 7.10.2014, sp.zn. Pl. ÚS 39/13 s poukázáním na ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), kdy z tohoto plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. Péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku. U statutárních měst lze tak presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. O nákladech řízení mezi účastníky bylo dále rozhodnuto podle ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. v části týkající se výroku I. o zastavení řízení, neboť v této části předmětu řízení bylo shledáno zavinění na straně žalobce a podle ust. 142 odst. 1 o. s. ř. v části výroku II. tohoto rozsudku, kde měl žalobce plný úspěch. Žalobce byl tedy co do výše 86,1 % úspěšný a neúspěšný co do výše 13,9 %. Z toho důvodu soud procesně zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku v celkové výši 37 479 Kč a v 12 úkonech právní služby po 300 Kč (ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a e) vyhlášky č. 254/2015 Sb., dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 600 Kč, toto dále zvýšeno o částku DPH, celkem tedy ve výši 41 835 Kč, z čehož žalobci náleží právo na zaplacení 72,2 % z principu odečtu částečného neúspěchu od částečného úspěchu (86,1 % – 13,9 %), po tomto tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 30 205 Kč.

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem, když důvod pro její prodloužení soud neshledal.