26 C 81/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna vyklidit byt v 1. patře domu čp. , adresa, , o velikosti 4+1, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 3. 4. 2025 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost vyklidit byt v 1. patře domu č. p. , adresa, o velikosti 4+1, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku s tím, že žalobce je jediným vlastníkem domu č. p. , adresa, . Žalobce a žalovaná byli manželé. Jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 27. 3. 2024. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 5. 2024. Žalobce a žalovaná po dobu trvání manželství společně užívali byt o velikosti 4+1 v 1. patře domu č. p. , adresa, . Právo žalované ve shora uvedeném bytě bydlet zaniklo rozvodem manželství. Po rozvodu manželství žalovaná odmítá byt opustit a až do ledna 2025 ničeho nepřispívala na náklady spojené s bydlením. Dnem 29. 1. 2025 schválil zdejší soud pod č. j. , spisová značka, smír účastníkům, kterým se žalovaná zavázala hradit na náklady spojené s bydlením měsíčně částku 8 774 Kč, z toho 5 000 Kč nájemné. Za leden a únor 2025 již žalovaná částku 8 477 Kč uhradila. Nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně je symbolické s porovnáním k nájemnému v obdobném bytě v dané lokalitě a žalovaná nadále dle své potřeby užívá celý byt. Žalobce několikrát vyzval žalovanou, aby začala řešit svoji bytovou situaci, zejména za účasti MČ , adresa, – sociální bydlení, a sháněla si bydlení, které odpovídá jejím finančním možnostem. Žalovaná se odmítá z bytu odstěhovat a jakkoliv řešit svoji bytovou situaci. Několikrát výslovně prohlásila, že z tohoto bytu se neodstěhuje. Žalobce tak měsíčně tratí na nájemném nejméně 20 000 Kč. Společné soužití v jednom bytě, byť velkém, je velmi psychicky náročné, často dochází ke konfliktům. Žalobce si nemůže nikoho pozvat do bytu na návštěvu, nemůže si najít jiný partnerský vztah, jinak hrozí konflikt, hádka. Žalobce několikrát písemně vyzýval žalovanou, aby svou bytovou situaci řešila, aby si našla bydlení jinde. Marně, žalovaná danou situaci nijak neřeší. Manželství účastníků zaniklo rozvodem, jediným vlastníkem celého domu na adrese , adresa, je žalobce. K užívání předmětného bytu nesvědčí žalované žádný titul, nemá nájemní smlouvu, její právo bydlení odvozuje žalovaná od bydlení v bytě za trvání dnes již zaniklého manželství. Výše hrazeného příspěvku na bydlení je zcela symbolická a naprosto nedostačující. Žalovaná se ani nijak nepodílí na péči o dům.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání ze dne 25. 5. 2025 doručeném soudu dne 28. 5. 2025, v němž uvedla, že matka pana žalobce zdědila po smrti svého bratra půlku domu , adresa, . Druhou půlku vlastnil pan , jméno FO, , kterému ji již dříve prodala. Matka žalobce chtěla od pana Hamerníka tu půlku odkoupit zpátky. Soudem byla určena částka asi 1 000 000 Kč, kterou pan žalobce ze společného účtu matce zapůjčil. Na tomto účtu měla žalovaná peníze za domek po rodičích. Protože matka tyto peníze nemohla vrátit, učinila z pana žalobce spoluvlastníka a po čase mu darovala i svou půlku. Tento dům museli zrekonstruovat a žalovaná pomáhala a vařila asi pro deset lidí. Nikdy neměla žádnou finanční hotovost z tohoto domu. Po rozvodu po 34 letech manželství nebylo žádné rozdělení majetku. Tento byt užívá také vnučka, která byla zbavena svéprávnosti a žalovaná jí dělá opatrovníka. V tomto bytě žalovaná i vnučka žijí 25 let, proto ho také považují za svůj domov. Vnučka v něm žije od jednoho roku.

3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2025, doručeném soudu dne 13. 6. 2025 uvedl, že nájemní dům získal na základě dvou darovacích smluv pořízených jeho matkou za živa, a je tedy jeho výlučným majetkem. Dále uvedl, že si není vědom, že někdy měl společný účet, ba naopak měli oba finance oddělené celých 36 let, každý svůj účet. Žalobkyně poté, co byla určena opatrovnicí své vnučky, ubytovala jí v domě žalobce, a to proti jeho vůli a bez jeho souhlasu. V lednu tohoto roku u zdejšího soudu v rámci řízení o nákladech bydlení, které má žalovaná žalobci hradit, byla otázka vnučky žalobkyně rovněž řešena. Žalobce nechal bydlet žalovanou spolu s vnučkou v předmětném bytě po celý rok po rozvodu manželství za cenu, že jeho zdravotní stav se zhoršil a psychosomatické potíže přetrvávají. Žalobce nabídl žalované pomoc jeho realitního makléře za účelem vyhledání bytu, popřípadě k možnosti nabídky bytu v předmětném domě, a to o patro níže o velikosti 2+1. Vše bylo žalovanou odmítnuto.

4. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 25. 9. 2025. Žalovaná při jednání uvedla, že v průběhu manželství žalobce půjčil své matce peníze, které měli společné v manželství. Babička mu tu půlku těch peněz nemohla zaplatit, tak mu darovala půlku domu, a tu druhou půlku mu darovala později. Žalobce uvedl, že je vlastníkem domu na základě darování a žalovaná tam nemá k žádnému z bytů nebo k bytu, kde nyní bydlí, žádnou smlouvu, žádný nájemní poměr. Dále uvedl, že před zdejším soudem probíhalo řízení, ve kterém bylo rozhodnuto tak, že žalovaná má přispívat na své bydlení žalobci.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem bytového domu č. p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a zahrady na pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném , adresa, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne 9. 10. 2025). Mezi žalobcem a paní , jméno FO, , jeho matkou, byla dne 16. 12. 1999 uzavřena darovací smlouva na spoluvlastnický podíl, kterou dárkyně darovala svému synovi , jméno FO, podíl ve velikosti jedné poloviny na domě č. p. , adresa, se stavební parcelou č. , hodnota, a zahradou parc. č. , hodnota, vše v k. ú. , adresa, , , adresa, (prokázáno danou smlouvou ze dne 16. 12. 1999). Mezi žalobcem a jeho matkou byla dále dne 30. 6. 2011 uzavřena darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene. Dárkyně touto smlouvou darovala svému synovi celý svůj spoluvlastnický podíl na domu č. p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, postavené na parcele č. , hodnota, a parcely č. , hodnota, , , Anonymizováno, , adresa, všemi součástmi a příslušenstvím (prokázáno danou smlouvou ze dne 30. 6. 2011). Příjmovými pokladními doklady ze dne 25. 2. 2025, 25. 3. 2025, 25. 4. 2025, 25. 5. 2025, 25. 6. 2025, 25. 7. 2025, 25. 8. 2025, 25. 9. 2025 a 25. 10. 2025 bylo prokázáno, že tyto příjmové doklady byly vystaveny žalobcem pro žalovanou, žalovaná žalobci hradila nájemné 5 000 Kč a zálohy na služby ve výši 3 774 Kč v měsících únor, březen, duben a květen a zálohy na služby ve výši 3 209 Kč v měsících červen, červenec, srpen, září a říjen (prokázáno danými příjmovými doklady).

7. Obsahem spisu , adresa, , a z něho poté opatrovnickým rozsudkem, č. j. , právnická osoba, , datum, , bylo prokázáno, že , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , datum, , se omezuje ve svéprávnosti tak, že není způsobilá nakládat s majetkem a spravovat jej nad rámec částky 200 Kč týdně, realizovat rodičovskou odpovědnost, uzavřít manželství a vykonávat volební právo po dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku s tím, že opatrovníkem , jméno FO, byla ustanovena paní , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, že žalobce uzavřel dne 25. 5. 1990 manželství se žalovanou před , Anonymizováno, , adresa, . Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že návrh na rozvod manželství , Jméno žalobce, a , Jméno žalované, , rozené , rodné přijmení, , uzavřeného dne 25. 5. 1990 před , Anonymizováno, , adresa, , byl soudem zamítnut. Proti tomu podal žalobce dne 19. 8. 2022 odvolání. Usnesením ze dne , spisová značka, , že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Následně , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl, že manželství , Jméno žalované, , rozené , rodné přijmení, , a , Jméno žalobce, , uzavřené dne 25. 5. 1990 před , Anonymizováno, , adresa, , se rozvádí, když tento rozsudek nabyl právní moci dne 1. 5. 2024.

8. Obsahem spisu , adresa, , a z něho poté žalobou ze dne 24. 7. 2024 bylo prokázáno, že žalobce se v tomto řízení domáhal po žalované úhrady částky ve výši 26 232 Kč s příslušenstvím jako dluh za užívání bytu za období květen-červenec 2024, a dále se po ní domáhal úhrady 8 744 Kč měsíčně, vždy nejdéle do 5. dne příslušného měsíce. Listinou ze dne 4. 5. 2024 nazvanou - Dohoda o užívání bytu a úhrady spojené s tím do doby, než si najdete nové bydlení – kterou žalobce adresoval jako majitel bytu a domu žalované, bylo prokázáno, že jí tímto sdělil, že vzhledem ke stavu, že se rodina definitivně rozpadla, nemá k žádné osobě v tomto bytu právní titul k užívání, a navrhl dohodu užívání, kdy za užívání bytu navrhl symbolickou částku 5 000 Kč/měsíc s tím, že , jméno FO, je zatím osvobozena mimo služeb, které jsou rozděleny na 1/3 pro každou osobu. Součástí listiny byl i rozpis záloh na služby za byt č. , hodnota, , adresa, ze dne 4. 5. 2024, který vypracoval žalobce pro žalovanou. Usnesením ze dne , datum, , spisová značka, , bylo prokázáno, že soud schválil smír účastníků tak, že žalovaná se zavázala hradit žalobci na nájemném částku 5 000 Kč, a to k 25. dni v měsíci počínaje měsícem únor 2025 a částku měsíčně 3 774 Kč jako zálohu na náklady spojené s užíváním bytu, taktéž k 25. dni v měsíci počínaje měsícem únor 2025. Usnesení nabylo právní moci dne 7. 2. 2025.

9. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník bytového domu č. p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , vše zapsáno na , Anonymizováno, č. , hodnota, , vedeného , adresa, , nabývacím titulem jsou darovací smlouvy ze dne 16. 12. 1999 a dne 30. 6. 2011. Žalobce a žalovaná uzavřeli manželství dne 25. 5. 1990. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 27. 3. 2024, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 1. 5. 2024. Žalovaná byla ustanovena opatrovníkem nezletilé , jméno FO, , , datum, , omezené ve svéprávnosti rozsudkem ze dne , právnická osoba, . Mezi účastníky existuje dohoda o užívání předmětného bytu a úhradách spojených s užíváním bytu. Mezi účastníky byl schválen smír usnesením ze dne 29. 1. 2025, , Anonymizováno, , Anonymizováno, j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 7. 2. 2025, když žalovaná se zavázala hradit žalobci na nájemném částku 5 000 Kč, a to k 25. dni v měsíci počínaje měsícem únor 2025 a částku 3 774 Kč měsíčně jako zálohu na náklady spojené s užíváním bytu, taktéž k 25. dni v měsíci počínaje měsícem únor 2025.

10. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle ustanovení § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

12. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 4. 5. 2024 uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 o.z., přičemž žalobce sám tuto listinu podepsal. V této souvislosti je třeba uvést, že byla-li o právním jednání pořízena listina, přičemž v daném případě je na listině podpis žalobce o právním jednání – dohodě o užívání bytu, pak je třeba vycházet z toho, jakou povahu tato listina má – tj. zda jde o veřejnou nebo soukromou listinu. Jde-li o soukromou listinu, jak je tomu v případě, pak § 565 věta druhá o. z. stanoví zákonnou vyvratitelnou domněnku: „Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.“ Žalobce listinu podepsal a sám v ní určil způsob užívání bytu a dobu, po kterou má trvat (než si žalovaná najde bydlení) a proto soud zásadně vychází při zjišťování obsahu právního jednání z obsahu podepsané listiny; tvrdí-li některý subjekt, že se skutečná vůle odlišovala od obsahu listiny, je na něm, aby vyvrátil zákonnou domněnku – ohledně této skutečnosti, což neučinil. Žalobce žádným předloženým důkazem tuto zákonnou domněnku nijak nevyvrátil. Současně je třeba v tomto kontextu uvést, že k naplnění této dohody došlo a žalobce inkasuje od žalované příslušné platby za užívání bytu. To jen dotvrzuje fakt, jaká byla skutečná vůle žalobce vycházející ze samotného jednání žalobce při realizaci této dohody. Z uvedeného plyne, že nájemní vztah dosud trvá, neboť nebyla ukončena. Žalované tudíž nevznikla dle ustanovení § 2292 o.z. povinnost odevzdat předmětný byt žalobci. Proto soud shledal soud žalobu nedůvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Současně je třeba uvést, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne , datum, , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 1. 5. 2024. Nicméně doposud nedošlo mezi účastníky k vypořádání zaniklého společného jmění manželů. S ohledem na tvrzení žalované v tomto řízení, bude třeba toto společné jmění manželů vypořádat, podáním příslušné žaloby k soudu. Do rozhodnutí soudu o podané žalobě na vypořádání SJM, popř. určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění účastníků, zde rovněž existuje uvedená pochybnost, která může mít význam pro toto řízení.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Žádné náklady řízení však žalované nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.