28 C 10/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 17 502 400 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 154 400 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 9. 10. 2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 348 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 19. 12. 2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 2 376 197,6 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 9. 1. 2018 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 17 502 400 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že v souvislosti s rekonstrukcí mostu ev. [číslo] probíhající nad železniční tratí v úseku [obec] – [obec] se na žalobkyni obrátila společnost odpovědná za projektovou část veřejné zakázky, za účelem vypracování stanoviska k dokumentaci předmětné stavby vypracované pro účely stavebního povolení. Žalobkyně v té souvislosti vydala souhrnné stanovisko, ve kterém stanovila jako obecný požadavek zavedení výluk pro všechny stavební práce. V následném období došlo k ukončení zadávacího řízení a uzavření příslušných dohod mezi žalovanou, jako zhotovitelem a Ředitelstvím silnic a dálnic, jako zadavatelem veřejné zakázky. Před zahájením stavby probíhala komunikace mezi žalovanou a žalobkyní. Na základě předložené realizační dokumentace bylo jednáno již také o zavedení pomalých jízd. Následně bylo žalovanou oficiálně zažádáno o schválení technologického postupu, na což reagovala žalobkyně doplňujícím stanoviskem, kde především s ohledem na skutečnost, že realizační dokumentace již obsahovala podrobnější popis jednotlivých prací a změnu technologického postupu žalobkyně upustila od požadavku na zavedení výluk po celou dobu realizace stavebních prací. Výluky byly ponechány pouze po dobu realizace určitých prací. Ve svém doplňujícím stanovisku žalobkyně požadovala zavedení pomalých jízd primárně po dobu uložení nosné konstrukce na podpěrných skružích, jejich zavedení bylo nezbytné s ohledem na riziko ohrožení stability konstrukce v důsledku tlakových vln způsobovaných rychlostí projíždějících vlaků. Následně se uskutečnilo jednání mezi Ředitelstvím silnic a dálnic, žalovanou a žalobkyní, kde byl řešen harmonogram omezení na dráze. Žalovaná požádala o zavedení pomalých jízd od 21. 8. 2014 do 16. 12. 2014 a výluk ve dnech 1. 9., 2. 10., 29. 10. a 16. 12. 2014. Mezi žalovanou a žalobkyní pak byla uzavřena dne 25. 8. 2014 smlouva, ve které bylo dojednáno zavedení výše uvedených pomalých jízd a výluk a úplata žalobkyni za jejich zavedení. Poté uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 18. 12. 2014 smlouvu č. S 54947/2014 o provedení omezení na síti SŽDC, státní organizace (dále jen Smlouva 1“), jejímž předmětem bylo omezení rychlosti jízdy vlaků kolem pracovního místa zavedením bezpečnostních pomalých jízd 50 km/h v 1. a 2. traťové koleji v úseku [obec] – [obec] v km 87 100 – 87 250, opakovaně v termínu od 21. 12. 2014 do 31. 8. 2015, a dále uzavřela dne 31. 8. 2015 smlouvu č. S 35469/2015 (dále jen„ Smlouva 2“), jejímž předmětem bylo omezení rychlosti jízdy vlaků kolem pracovního místa zavedením bezpečnostních pomalých jízd 50 km/h v 1. a 2. traťové koleji v úseku [obec] – [obec] v km 87 100 – 87 250, opakovaně v termínu od 1. 9. 2015 do 7. 11. 2015. Podle čl. I odst. 2 uvedených smluv se žalobkyně zavázala omezit rychlost jízdy vlaků kolem pracovního místa označením úseku pomalých jízd a vydáním depeše o zavedení pomalých jízd podle požadavku žalované. Žalobkyně v souladu s uvedeným omezila rychlost jízd kolem pracovního místa. Žalovaná opakovaně žádala o zrušení pomalých jízd, pomalé jízdy však nebylo možno z důvodu stálé přítomnosti konstrukce a zajištění bezpečnosti na trati ukončit dříve než 3. 11. 2015. Následně žalobkyně vyúčtovala žalované úplatu podle čl. II smluv, a to částku 13 350 743,80 Kč + 21 % DPH, celkem 16.154.400 Kč vč. DPH za zavedení pomalých jízd dle Smlouvy 1 v období od 21. 12. 2014 do 31. 8. 2015 na základě faktury [číslo] vystavené dne 8. 9. 2015 se splatností 8. 10. 2015. Faktura [číslo] byla původně vystavena na částku 19 485 289,26 Kč + 21 % DPH, celkem tedy 23 577 200 Kč vč. DPH. Na základě reklamace žalované žalobkyně vystavila opravný daňový doklad [číslo] kterým žalobkyně fakturu [číslo] dobropisovala o částku ve výši 6 134 545,46 Kč + 21 % DPH, celkem 7 422 800 Kč. Žalovaná reklamací namítala, že žalobkyně do fakturace nesprávně zahrnula také období od 26. 8. 214 do 20. 12. 2014, které však bylo řešeno jinou smlouvou. Dále fakturovala částku 1 114 049,59 Kč + 21 % DPH, celkem 1 348 000 Kč vč. DPH za zavedení pomalých jízd dle Smlouvy 2 v období 1. 9. 2015 do 3. 11. 2015 na základě faktury [číslo] vystavené dne 18. 11. 2015 se splatností 18. 12. 2015. Žalovaná vystavené faktury žalobkyni do dnešního dne neuhradila, ačkoli byla žalobkyní opakovaně k zaplacení vyzývána. <b>2. Žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 17 502 400 Kč s příslušenstvím.</b> 3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznávala, a to ani částečně. Ve vyjádření ze dne 22.2.2018 uvedla, že nesporuje uzavření uvedených smluv, avšak nebyla podle ní naplněna hmotněprávní podmínka pro zavedení pomalých jízd a hmotněprávní podmínka pro vznik nároku na úhradu pomalých jízd podle těchto smluv. Podle textu smluv (čl. I) měly být pomalé jízdy zavedeny na základě písemné žádosti žadatele předložené Oblastnímu ředitelství [obec], žalobkyně se pak zavázala omezit rychlost jízdy vlaků kolem pracovního místa označením úseku pomalé jízdy a vydáním depeše o zavedení pomalé jízdy podle požadavku žadatele. Čl. II předmětných smluv pak stanoví, že„ žadatel se zavazuje uhradit na účet SŽDC za omezení rychlosti jízdy vlaků okolo pracovního místa, uskutečněného podle odstavce 1, části I této Smlouvy“. Uvedené podle žalované upravuje hmotněprávní podmínku, která musí být splněna, aby žalované vznikla povinnost hradit úplatu za omezení rychlosti jízdy, a to uskutečnění pomalé jízdy pouze na žádost žalované. Žalovaná však za účinnosti smluv žádnou takovou žádost nepodala, žalobkyni tak nárok na úplatu dle smlouvy nevznikl. Žalovaná dále uvedla, že i v případě, že by byly pomalé jízdy zavedeny po její žádosti, byla žalobkyně tyto povinna zrušit na základě požadavku žalované adresovanému Oblastnímu ředitelství [obec] s minimálním předstihem dvou dnů. Oprávnění neukončit pomalé jízdy po žádosti žalované o jejich ukončení smlouva nestanovuje. Žalovaná požadovala zrušení pomalé jízdy dopisem ze dne 12. 3. 2015, neboť její další trvání nebylo podle ní důvodné. Pokud tedy žalobkyně v pomalých jízdách pokračovala, bylo to pouze na základě její svobodné vůle a na její náklad. Nedůvodné bylo dle žalované zavedení pomalých jízd celkově, když po prostudování projektové dokumentace žalovaná zavedení pomalých jízd nevyžadovala a požádala tak pouze o výluky po dobu instalace a demontování ochranných zařízení.

4. Ujednání o úplatě za zavedení pomalých jízd je navíc podle žalované neplatné, neboť žalobkyně je státní organizací, která jedná v postavení státu, uplatní se tedy zásada, že žalobkyně může činit pouze to, co je jí právními předpisy výslovně dovoleno. Vybírání poplatků za zavedení pomalých jízd však neupravuje žádný právní předpis.

5. Dále žalovaná sporovala výši požadované úplaty, kterou žalobkyně za zavedení pomalých jízd požaduje. Úplata podle smluv byla podle žalované upravena pouze na dobu trvání pomalé jízdy, tedy skutečný čas, kdy v daném místě vlaky projíždí a jsou skutečně v rychlosti omezeny. Nikoli za celé dny, ve kterých byla rychlost jízdy omezena. Úplata požadovaná žalobkyní nemá oporu ani v jejích metodických pokynech. S ohledem na nejednoznačnost ujednání o podmínkách úplaty za zavedení pomalé jízdy je nutné na ni pohlížet jako na nicotná a tedy zdánlivá právní jednání, která nezakládají žádná práva ani povinnosti.

6. Uzavřené smlouvy jsou podle žalované navíc neplatné z důvodu zneužití dominantního postavení žalobkyně na trhu, neboť žalobkyně je jediným subjektem, který je oprávněn pomalé jízdy zavést. Zneužití dominantního postavení je zakázáno a je za něj považováno zejména přímé a nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek a uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni. Žalobkyně naplnila obě skutkové podstaty, když si jednak vynucovala uzavření smluv s tím, že možnost realizace díla podmiňovala uzavřením smluv, přestože v rámci přípravy projektové dokumentace zavedení pomalých jízd nevyžadovala a souhlasila s tím, že budou zavedeny výluky pro určitý typ prací a jednak stanovila nepřiměřeně vysoké ceny s ohledem na ceny sjednávané s jinými subjekty, ale i s cenou, která byla sjednaná v původní smlouvě a s ohledem na skutečnost, že smlouvou z roku 2012 byla zavedena pomalá jízda bezúplatně. Žalovaná tak nebyla schopna jakkoli ovlivnit výši požadované úplaty nebo znění smluv.

7. Kromě uvedeného jsou cit. smlouvy neplatné také z důvodu jejich rozporu s dobrými mravy a také z důvodu zneužití postavení žalobkyně proti žalované jako slabší straně. Žalovaná neměla reálně možnost ovlivnit ani podmínky smlouvy, ani výši úplaty a nemohla také smlouvu uzavřít s jiným subjektem. Výše úplaty byla stanovena nepřiměřeně, a je ve zjevném nepoměru a diskriminační vůči úplatám sjednaným s jinými subjekty. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení částky ve výši 18 000 000 Kč, přestože v souvislosti s jejich zavedením vynaložila žádné či mizivé náklady.

8. Dále žalovaná namítala, že smlouvy jsou absolutně neplatné z důvodu neschválení smluv zakladatelem podle ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku (dále jen „zákon o státním podniku“).

9. Samotné trvání pomalých jízd prokazuje žalobkyně depešemi vydanými žalobkyní, dle kterých požaduje úplatu za trvání pomalých jízd i v době trvání výluk. Žalovaná tak má za to, že pomalé jízdy nebyly v uváděném rozsahu zavedeny. Stanoviskem žalobkyně ani stavebním povolením navíc nebyla stanovena povinnost výluk po dobu stavebních prací. Projektant stanovil dobu výluk na 40h. Tvrzení žalobkyně o tom, že byl požadavek na výluku po celou dobu provádění prací, není správné. <b>10. Ze všech shora uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby jako nedůvodné.</b> 11. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.), vyslechl rovněž svědky [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a prostřednictvím dožádaného soudu rovněž svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (ustanovení § 126 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

12. Soud neprovedl žalovanou navrhované důkazy znaleckými posudky z oboru stavebnictví a ekonomika z důvodu jejich nadbytečnosti, s ohledem na provedené dokazování a právní posouzení věci.

13. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

14. Žalovaná jako zhotovitel prováděla pro investora Ředitelství silnic a dálnic stavební zakázku označenou jako„ D2 rekonstrukce mostu ev. [číslo]“, která probíhala nad železniční tratí v úseku [obec] – [obec] (prokázáno projektovou dokumentací k veřejné zakázce). Vzhledem ke skutečnosti, že pod rekonstruovaným silničním mostem vedla železniční trať, vydala žalobkyně, na základě žádosti projektanta předmětné veřejné zakázky ze dne 9. 3. 2013, dne 20. 1. 2014 souhrnné stanovisko k plánované stavbě, ve kterém mimo jiné uvedla, že stavební práce musí být prováděny za traťové a napěťové výluky, které musí být objednány s předstihem minimálně 100 dní před zahájením prací (prokázáno žádostí o stanovisko spol. DOSING, bod. 2 souhrnného stanoviska) a dále požadovala předložení realizační projektové dokumentace jeden měsíc před zahájením prací. Vydané stanovisko se týkalo pouze rozsahu předpokládaných prací dle předložené stavební dokumentace, všechny doplňky a změny musely být předloženy žalobkyni k vyjádření (prokázáno bod. 12 a bod 19. souhrnného stanoviska). Dne 22. 7. 2014 vydala žalobkyně doplňující stanovisko po předložení realizační dokumentace stavby, ve kterém vyjádřila souhlas s technologickým postupem pro montáž a demontáž podpěrných skruží a mimo jiné v něm uvedla, že je možné částečně nahradit traťovou výluku u některých prací omezením rychlosti železničního provozu na 50 km/h a uložila žalované okamžitě o zavedení pomalé jízdy zažádat (prokázáno doplňujícím souhrnným stanoviskem žalobkyně bod. 1). Ministerstvem dopravy bylo ohledně předmětné stavby vydáno dne 15. 7. 2014 stavební povolení, kterým byla stavba povolena a zároveň mimo jiné uložena žalované, jako stavebníkovi, povinnost zachovat bezpečnost a plynulost železničního provozu a projednat harmonogram prací, nutnost ochranných opatření jako jsou výluky a pomalé jízdy projednat s provozovatelem a vlastníkem dráhy, tj. žalobkyní (prokázáno stavebním povolením bod. 26 písm. b)). Dne 30. 7. 2014 se konalo jednání mezi žalobkyní, žalovanou a ŘSD, jako objednatelem stavby, o harmonogramu traťových a napěťových výluk a omezení rychlosti železničního provozu, jehož předmětem bylo zavedení traťových a napěťových výluk a omezení rychlosti jízdy, žalobkyně uvedla požadavek na zavedení pomalých jízd po celou dobu uložení nosné konstrukce na podpěrných skružích na 50 km/h (prokázáno záznamem z jednání ze dne 30. 7. 2014).

15. Dne 7. 8. 2014 podala žalovaná žádost o zavedení pomalých jízd ode dne 21. 8. 2014 do dne 16. 12. 2014, a to na 50 km/h po dobu 24h každý den pomalé jízdy (prokázáno žádostí o zavedení pomalých jízd ze dne 7. 8. 2014). Účastníci uzavřeli dne 25. 8. 2014 původní smlouvu o provedení výluky na síti SŽDC, kterou byly předmětné pomalé jízdy zavedeny a sjednána úplata (prokázáno smlouvou ze dne 25. 8. 2014). Mezi účastníky byla dále dne 18. 12. 2014 uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala omezit rychlost jízdy vlaků kolem pracovního místa zavedením bezpečnostních pomalých jízd 50km/h v 1. a 2. traťové koleji v úseku [obec] – [obec], v km 87 100 – 87 250, v termínu od 21. 12. 2014 do 31. 8. 2015 (prokázáno čl. I odst. 1 smlouvy ze dne 18. 12. 2014). Žalovaná se zavázala žalobkyni za omezení rychlosti jízdy vlaků okolo pracovního místa za každou, i jen započatou hodinu trvání pomalé jízdy podle odst. 1 čl. I. smlouvy uhradit v době od 4:00 do 22:00 částku 1 500 Kč a v době od 22:00 do 4:00 částku 800 Kč (prokázáno čl. II odst. 1 smlouvy ze dne 18. 12. 2014).

16. Dne 31. 8. 2015 byla uzavřena mezi účastníky smlouva, kterou se žalobkyně zavázala omezit rychlost jízdy vlaků kolem pracovního místa zavedením bezpečnostních pomalých jízd 50km/h v 1. a 2. traťové koleji v úseku [obec] – [obec], v km 87 100 – 87 250, v termínu od 1. 9. 2015 do 7. 11. 2015 (prokázáno čl. I odst. 1 smlouvy ze dne 31. 8. 2015). Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit za omezení rychlosti jízdy vlaků okolo pracovního místa za každou, i jen započatou hodinu trvání pomalé jízdy podle odst. 1 čl. I. smlouvy uhradit v době od 4:00 do 22:00 částku 1 000 Kč a v době od 22:00 do 4:00 částku 500 Kč (prokázáno čl. II odst. 1 smlouvy ze dne 31. 8. 2015). Výše úplaty za omezení provozu zavedením pomalých jízdy byla stanovena na základě a v rozmezí dle Metodických pokynů žalobkyně (prokázáno Metodickými pokyny pro uzavírání smluv s právními subjekty na provedení omezení provozování dráhy na tratích provozovaných žalobcem – platné pro rok 2009 a násl., 2015 a násl., 2018 a násl.). Obdobné smlouvy uzavírala žalobkyně s žalovanou i dalšími subjekty. (prokázáno obdobnými smlouvami)

17. Žalovaná zažádala dne 12. 3. 2015 o zrušení pomalých jízd (prokázáno žádostí o zrušení pomalých jízd ze dne 12. 3. 2015). Žalobkyně zrušení pomalých jízd odmítla (prokázáno vyjádřením žalobkyně k žádosti žalované o ukončení pomalých jízd ze dne 13. 3. 2015 a 18. 3. 2015), neboť v bezprostřední blízkosti trati byla stále umístěna provizorní mostní konstrukce (prokázáno fotografiemi č. l. 60 -63), žalobkyně zároveň sdělila žalované, že k ukončení pomalých jízd může dojít až poté, co dojde k ukončení všech prací a odstranění ochranné konstrukce (prokázáno vyjádřením žalobkyně – sdělení k požadavku na ukončení pomalých jízd ze dne 18. 3. 2015). Pomalé jízdy byly žalobkyní zavedeny v požadovaných termínech depešemi (prokázáno depešemi žalobkyně o zavedení pomalých jízd č. l. 66-72, evidence pomalých jízd v rozhodném období [právnická osoba] [anonymizováno], a.s.).

18. Dne 30. 10. 2015 požádala žalovaná opět o zrušení pomalých jízd ke dni 3. 11. 2015 z důvodu ukončení stavebních prací (prokázáno žádostí žalované o zrušení pomalých jízd). Žalobkyně žádosti vyhověla a ke dni 3. 11. 2015 pomalé jízdy v předmětném úseku zrušila. Po ukončení pomalých jízd vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] ve znění opravného daňového dokladu [číslo] za zavedení pomalých jízd dle Smlouvy 1 ze dne 18. 12. 2014 znějící na částku 16 154 400 Kč, splatnou dne 8. 10. 2015 (prokázáno fakturou [číslo]) a fakturu [číslo] za zavedení pomalých jízd dle Smlouvy 2 ze dne 31. 8. 2015 znějící na částku 1 348 000 Kč splatnou dne 18. 12. 2015 (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaná uvedené faktury neuhradila, což nesporuje, ačkoli jí byla zaslána předžalobní výzva (prokázáno předžalobní výzvou).

19. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na stavbě [obec] – [obec] působil jako autorský dozor, který spočívá v kontrole souladu stavby s realizační dokumentací v průběhu stavby. V průběhu realizace stavby došlo ke změně v technologii, ve stavební dokumentaci bylo počítáno se zavedením napěťové traťové výluky, jejich počet byl ve stavební dokumentaci uveden, s pomalými jízdami nebylo počítáno. Svědek neví o tom, zda z důvodu změny technologie provozovatel dráhy počítal s jiným typem omezení než s původně zamýšlenou traťovou výlukou, neví ani o tom, zda došlo z důvodu změny technologií ke změně stanoviska ohledně požadavku na traťovou výluku ve prospěch pomalé jízdy. Žádných jednání ohledně změny požadavku traťové výluky na pomalou jízdu se neúčastnil. Z vlastní praxe je mu známo, že traťové výluky a pomalé jízdy jsou za úplatu. Na otázku, zda je cenová hladina sjednána ve Smlouvě 1 a 2 za hodinu omezení rychlosti jízdy v obvyklé výši se nedokáže vyjádřit. Uvedl, že ví, že náklady na omezení jízdy jsou promítány do nákladů stavby. Při úvaze o předpokládaných nákladech na omezení trati se při kalkulaci ceny vychází z předchozího dotazu na správce cesty, který sdělí svoje požadavky. Tyto požadavky jsou následně promítnuty do úvahy o ceně při vypracování soupisu prací stavby. Svědek neví, jaká je metodika při určení ceny za pomalé jízdy, případně napěťové a traťové výluky. Za výluku je obvykle účtována vyšší cena než za pomalou jízdu. Při rozhodnutí o tom, zda při realizaci stavebních prací bude nutné použít výluku, případně zda bude možné použít pouze pomalé jízdy, se jedná o individuální úvahu projektanta podle konkrétního případu. Vychází se tedy z individuálního posouzení. Stavební dokumentaci pro tuto stavbu zhotovovala společnost svědka, podmínky konzultovali s žalobkyní, která jim dala souhlas se stavební dokumentací, kde byly předpokládány pouze výluky, s pomalými jízdami nebylo počítáno. O rozsahu hodin výluk rozhoduje projektant, podle toho, že zná technologii práce a z toho dokáže stanovit konkrétní počet hodin, které budou pro výluky nutné. Žalobkyně počet hodin výluk nesdělila. Konkrétní časové rozmezí omezení bylo stanoveno ve stavební dokumentaci, měly to být dvě stavební sezóny, s tím, že prakticky celá doba stavebních prací se týkala i dráhy. Svědek uvedl, že při zadávání dokumentace ze strany žalobkyně nebyly pomalé jízdy vyžadovány. Obecně jsou při vypracování stavební dokumentace jednotlivé součásti stavební dokumentace vypracovány tak, že se uvedou předpokládané stavební práce pro zadavatele, ten je předkládá soutěžitelům, kteří na základě vlastní úvahy doplní k těmto našim soupisům jimi předpokládanou cenu. V tomto konkrétním případě zadal projektant stavební dokumentace dotaz na žalobkyni, takto se postupuje běžně, žalobkyní byl sdělen údaj, se kterým vyhotovitelé stavební dokumentace dále pracovali. Konkrétní údaj se týkal jednotkové ceny za hodinu omezení provozu – výluky a projektant na základě vlastní úvahy určil rozsah hodin omezení. Z něho byla vyčíslena konkrétní výše nákladů na omezení provozu. V soupisu prací pro toto konkrétní stavební dílo nebylo počítáno s pomalými jízdami. Pokud jde o stavební činnost v bezprostřední blízkosti trati, je možné ji provádět i pokud nejsou zavedeny pomalé jízdy. Z toho důvodu jsme také s pomalými jízdami v soupisu prací nepočítali. O tom, zda z důvodu změny technologie a instalace pevné konstrukce pro stavební práce bylo nutné změnit úvahu o potřebě výluk nebo zavedení pomalé jízdy, by uvažovat a o konkrétním bezpečnostním opatření by měl udělat rozhodnutí zhotovitel stavby. Pokud dojde ke změně v technologii, mohl tuto úvahu udělat i projektant, který o změně rozhodl nebo který ji navrhl. Společnost, ve které svědek pracoval, o změně technologie nerozhodovala. Svědek neví, kdo rozhodl o změně technologie v tomto konkrétním případě. Pokud je mu známo, tato technologie neměla za následek změnu potřeby omezení provozu na trati ve prospěch pomalé jízdy.

20. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bývalým zaměstnancem žalované, v rozhodném období zastával funkci výrobního ředitele. Svědek se osobně jednání předcházejícímu uzavření smlouvy mezi účastníky neúčastnil. Je si vědom skutečnosti, že ohledně toho probíhala komunikace s investorem. Na stavbu [obec] – [obec] bylo vypsané výběrové řízení. To, že se ho žalovaná bude účastnit, svědek věděl. Svědek uvedl, že žalovaná počítala s nutností zajistit výluky po dobu stavebních prací, což bylo uvedeno v projektu. S náklady na tyto výluky se počítalo v rozpočtu. Před uzavřením smlouvy byl učiněn dotaz na investora, zda bude žalobkyně požadovat pomalé jízdy, investorem bylo žalované sděleno, že nikoli. Jelikož stavba probíhala v blízkosti železničního vedení, byla nutná komunikace se žalobkyní. Svědek si je vědom toho, že se kvůli tomu uskutečnilo trojstranné jednání, kde vznesla žalobkyně dodatečný požadavek na pomalé jízdy. Žalovaná chtěla tento požadavek účtovat investorovi, jako vícenáklady, investor však dále tvrdil, že žalobkyně pomalou jízdu požadovat nebude. Svědek smluvní podmínky nevyjednával, obvykle je sjednává ředitel závodu, či vedoucí projektu dané stavby. V daném případě by se mělo jednat o Ing. [příjmení]. Svědek věděl, že ve smlouvách byla sjednána úplata za pomalé jízdy, v prvém případě to byla částka asi 800 000 Kč, s tím žalovaná problém neměla, v druhém případě se ta částka ale mnohonásobně zvýšila, což žalovanou zaskočilo. Pokud svědek ví, jednání ohledně výše úplaty neprobíhala. Cenu určila žalobkyně a žalovaná ji vždy akceptovala. Návrhy konkrétních smluv, předkládá žalobkyně. Je to pevně stanovené, není předpoklad, že se o tom povedou nějaká jednání. Smlouva byla uzavřena, neboť investor požadoval započetí stavebních prací a jednalo se o jednu z podmínek, které bylo potřeba splnit, aby bylo možné s pracemi začít. Investor žalovanou informoval, že žalobkyně cenu ve výši stanovené smlouvou nebude požadovat, proto žalovaná očekávala, že bude uzavřen dodatek. Stavební práce byly ukončeny někdy na konci roku 2015, už v průběhu stavby žalobkyně sdělila, že bude na platbách dle smlouvy trvat. O ukončení pomalé jízdy rozhoduje projektant. Pokud je svědkovi předkládána listina na č.l. 285 spisu, uvádí, že se takto obrátil na žalobkyni s žádostí o ukončení pomalých jízd, neboť měl za to, že jejich důvod pominul. Žalobkyně zaslala odpověď, že pomalé jízdy i nadále požaduje, sdělila, že bude provedena odborná prohlídka, která o požadavku na trvání pomalých jízd rozhodne. Na stavbě svědek osobně nebyl, neví, jestli tato odborná prohlídka byla skutečně provedena. Na nároku na úhradu pomalých jízd žalobkyně trvala po celou dobu uzavřené smlouvy. Žalovaná předpokládala, že pokud nedojde k uzavření dodatku, budou náklady projednávány s investorem, který ji ujišťoval, že žalobkyně tyto částky požadovat nebude. Investorem stavby bylo Ředitelství silnic a dálnic. Zaměstnanec ŘSD opakovaně ujišťoval, že platby na základě uzavřených smluv nebudou žalobkyní vyžadovány. Poté bylo s investorem projednáváno, zda náklady na pomalé jízdy uhradí, jeho stanovisko však bylo negativní. Svědek má za to, že za pomalou jízdu bylo hrazeno na první smlouvu, neví, jestli bylo něco hrazeno na druhou smlouvu. Požadavek na zajištění pomalých jízd byl poprvé žalobkyní uveden na trojstranném jednání, kde byla žalobkyně, žalovaná a investor. Dodatek, který žalovaná nabízela žalobkyni uzavřít, žalobkyně odmítla, což sdělila prostřednictvím e-mailu. Obecně se cena ve smlouvách sjednává tak, že žalobkyně předloží cenovou nabídku za 1 hodinu pomalé jízdy. Takto bylo i v tomto případě. Stavba postupovala podle projektu, pouze s drobnou úpravou, která spočívala v zakrytí nosníků. O tom, že by došlo k nějakým změnám projektu, které by si vyžádaly změnu podmínek stavby, svědek nemá informace.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované, v rozhodném období působil jako vedoucí kalkulace a technických oddělení. Svědkovi je známo, o jakou stavbu se jednalo, podmínky zajištění pomalých jízd však nezná. Uvedl, že ve výběrovém řízení vypracovávali nabídku, kde se s pomalými jízdami nepočítalo. Nabídku pro výběrové řízení zpracovával sám, vycházela z projektu, který s pomalými jízdami nepočítal. Bylo počítáno s tím, že bude krátkodobě třeba zajistit výluku, ale pouze v nočních hodinách a na krátkou dobu. ŘSD, tedy investor sdělil, že pomalé jízdy zaváděny nebudou. Proč bylo rozhodnuto o zavedení pomalých jízd, svědek neví, jedním z důvodů mohlo být to, že místo původně plánovaného ochranného vozíku byla použita jiná konstrukce, konkrétně došlo k zajištění ochrany trakčního vedení pomocí konstrukce výrobce PERY, byla asi 3,5 m od osy koleje za návěstidly. Toto technologické řešení nahradilo původně předpokládaný vozík. Konstrukce PERY po celou dobu stavebních prací plnila funkci ochranného vozíku. Toto řešení zde bylo po celu dobu stavebních prací. Konstrukce byla po celou dobu mimo průjezdní profil, proto svědek neví, proč tato změna v konstrukčním řešení představovala změnu požadavku na pomalé jízdy namísto jednotlivých výluk. Konstrukce měla zabránit poškození trakčního vedení a současně zajistit bezpečnost, jak mechanicky, tak i elektricky. Podle názoru svědka nebyl důvod pro pomalé jízdy. Neví, kdo vyjednával podmínky smlouvy mezi žalobcem a žalovaným o zajištění pomalých jízd, vychází z toho, že podmínky sjednával Ing. [příjmení], jistý si ale není. Svědek uvedl, že si je vědom toho, že cena za pomalé jízdy a výluky se liší trať od trati. Sám nebyl u žádných jednání s investorem, kde by projednávalo, že náklady na pomalé jízdy budou účtovány investorovi. V současné době žalovaná pracuje na stavebních činnostech při rekonstrukci mostu na silnici [číslo], v [obec]. I zde bylo nutné jednání s žalobkyní, realizovány jsou jak pomalé jízdy, tak výluky. Při této příležitosti se svědek sám dotazoval žalobkyně na podmínky zavedení pomalých jízd, resp. výluk a bylo mu sděleno, že to, zda budou zavedeny pomalé jízdy nebo výluky závisí v podstatě na jeho rozhodnutí. Omezení jízd svědek sjednával s žalobkyní letos a za pomalou jízdu byla účtována částka vždy za 24 hodin denně, vždy za každých 100 m úseku a za každých 10 km/hod. snížení rychlosti jízdy.

22. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně, pracuje na pozici systémový inženýr od roku 1998. Svědkyně pro žalobkyni posuzuje technické věci, zejména potřeby výluk a pomalých jízd, k čemuž vydává technická stanoviska. V rozhodném období pracovala na trati [obec], kde probíhali stavební práce žalované. V době, kdy byla k dispozici dokumentace pro stavební povolení, bylo vydáno dílčí stanovisko, které bylo předkládáno koncem roku 2013 nebo na začátku roku 2014. Odborných zpráv se vydává více. Konkrétní rozhodnutí o typu omezení se vydává až na základě realizační dokumentace, ta byla požadována asi měsíc před započetím stavebních prací. Už od počátku bylo jasné, že z důvodu stavebních prací bude třeba provést výluky v provozu na trati, a to jak traťové, tak napěťové výluky. To, že některé stavební práce mohou probíhat i při zavedení pomalé jízdy, vyšlo najevo teprve po zjištění, jaké konkrétní stavební práce budou realizovány. O potřebě výluky nebo pomalé jízdy rozhoduje jako provozovatel trati. K cenovým podmínkám se oddělení, ve kterém pracuje svědkyně, nevyjadřuje, ani o nich nerozhoduje, to dělá generální ředitelství. V daném případě probíhal rozhodovací proces standardním způsobem, kromě toho, že nebyla včas dodána realizační dokumentace stavby, která byla požadována dříve. Teprve až když je k dispozici realizační dokumentace stavby, z níž je jasný harmonogram prací, se může rozhodnout o termínech výluk, případně pomalých jízd. Podmínky a doba omezení provozu je na rozhodnutí zhotovitele. Ten musí rozhodnout, jak dlouho mu dané stavební práce budou trvat podle jeho harmonogramu. Pokud nejsou termíny stavebních prací dodrženy, nelze pomalé jízdy nebo výluky zrušit. Žalobkyně měla na stavbě zaměstnance, který prováděl technický dohled. Posuzuje se vždy aktuální situace na místě. V daném případě bylo jasné, že stavební práce nemohou probíhat za výluky, to by trvalo příliš dlouho, takže se rozhodlo o pomalých jízdách. Při rozhodnutí o pomalých jízdách se bere v úvahu frekvence v daném místě a rychlost, jakou vlaky daným místem projíždějí. Zde to bylo rychlostí až 160km/hod. Ve smlouvě se zhotovitelem se stanoví časové rozpětí, kdy budou pomalé jízdy realizovány. Pokud je na místě zjištěno, že stavební práce nejsou dokončeny, aby bylo možné pomalou jízdu zrušit, tak se v pomalých jízdách pokračuje. O výlukách se rozhoduje s časovým předstihem, je to z důvodu zajištění provozu, například i náhradní dopravou. O pomalých jízdách lze rozhodovat v podstatě okamžitě. Pokud je zjištěno na místě, že stavební činnost musí pokračovat za pomalé jízdy, je zhotovitel vyzván, aby si o dodatečný termín pomalých jízd požádal. V daném případě nebylo možné pomalé jízdy na žádost zhotovitele ukončit. Bylo to proto, že zhotovitel měl na místě stavby ochrannou konstrukci, která byla ale v bezprostřední blízkosti trati a pohybovali se zde zaměstnanci, což svědkyně ví z vlastní zkušenosti, neboť je několikrát viděla, když na místě byla. Je to také patrné z fotodokumentace (č.l. 566 -569), na které jsou zachyceny žebříky. Proto z bezpečnostních důvodů nebylo možné rozhodnout o ukončení pomalých jízd. Nutnost pomalých jízd byla dána tím, že ochranná konstrukce zhotovitele byla v bezprostřední blízkosti trati, bylo zde bezpečnostní riziko jak pro zaměstnance žalovaného, tak i riziko, že při průjezdu vlaku mohla konstrukce poškodit trať nebo vlak. Svědkyně trvá na tom, že ochranná konstrukce zhotovitele vyžadovala, aby po celou dobu byly zavedeny pomalé jízdy. Teprve po demontáži konstrukce bylo možné rozhodnout o běžném provozu. V daném případě také zhotovitel předložil harmonogram prací teprve v červnu 2014. Kolega svědkyně, který rozhodoval o potřebě výluk, sdělil zhotoviteli, že si má požádat o zavedení pomalých jízd. Rozhodl o tom teprve za situace, kdy se dozvěděl, jaké konkrétní práce budou v místě realizovány. Svědkyně neví, kdo konkrétně rozhodl o prodloužení pomalých jízd, rozhodnutí bylo ale vydáno teprve poté, co se zjistila situace na místě. Když zhotovitel vyzve žalobkyni ke kontrole potřeby pomalých jízd, zda jsou podmínky pro obnovení běžného provozu, rozhoduje žalobkyně vždy podle aktuální situace na místě. O zrušení pomalých jízd lze rozhodnout i do následujícího dne. Pokud nás zhotovitel vyzve, že důvody pomalých jízd odpadly, zjistíme podmínky na místě a pokud důvody pominou, lze rozhodnout prakticky bezodkladně. Již z dokumentace ke stavebnímu povolení bylo zřejmé, že bude nutné realizovat výluky, poté co byla předložena realizační dokumentace, vyšlo najevo, že jsou možné i pomalé jízdy. Rozhodováno bylo za situace, kdy došlo ke změně některých stavebních prací. Původně bylo počítáno s vozíkem, který se měl pohybovat na plošině, takže by nebylo nutné umístit podpěry nosníku mostu. V tom nastala změna, v důsledku které, byla konstrukce umístěna v bezprostřední blízkosti trati. Jednalo se o podpěru pro ochrannou konstrukci, kde se pohybovali stavební dělníci. Pokud by na místě došlo ke křížení dvou vlakových souprav, reálně hrozilo, že vznikne tlaková vlna a takové vibrace, které by mohly narušit stavbu. Ve chvíli, kdy bylo zjištěno, že je na místě umístěna ochranní konstrukce, bylo zřejmé, že bude nutné zavést pomalé jízdy po celou dobu. Z původní dokumentace pro stavební povolení to nebylo možné zjistit. Instalace skruží, které drží konstrukci a instalace a odstranění konstrukce bylo nutné provádět za výluky. Součástí předložené dokumentace pro stavební povolení však nebyl výkaz ani výměr ani položkový rozpočet, ze kterých by bylo možné zjistit časovou náročnost výluk. Svědkyně neví o tom, že by žalobkyně vydala závazné stanovisko o tom, že nebude požadovat pomalé jízdy, to popírá. Rozhodnutí o výši ceny za pomalé jízdy a výluky se odvíjí od charakteru dané trati, v předmětném případě se jednalo o trať koridorovou, která je nejdražší. Svědkyně dále uvedla, že obdobné stanovisko vydávala žalobkyně na podobnou stavbu a investor automaticky předpokládal, že po dobu trvání stavebních prací dojde k omezení provozu, minimálně pomalou jízdou. Svědkyně tak byla překvapena, že žalovaná předpokládala, že bude stavební práce vykonávat za plného provozu. Konstrukce byla nebezpečná již tím, že byla umístěna v bezprostřední blízkosti trati. Podmínky stanovení pomalých jízd nejsou dány zákonem, rozhodnutí o jejich zavedení náleží zaměstnancům žalobkyně, kteří mají v daném oboru zkušenost. Rozhodují na základě konkrétní situace na daném místě. Obecné stanovisko Oblastního ředitelství [obec], kde svědkyně působí je, že obdobné stavby na mostních konstrukcích, které vedou nad tratí, se vždy realizují za omezení provozu, při zavedení výluk. Pokud jsou splněny podmínky, postačí pak zavedení pomalých jízd, ale to podléhá posouzení žalobkyně, stejně jako zrušení pomalých jízd. Bez stanoviska žalobkyně není možné pomalé jízdy zrušit, což vyplývá ze zákona o drahách.

23. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně, v rozhodné době byl ředitelem odboru plánování a koordinace výluk. Svědek podepisoval předmětné smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, přípravou byl pověřen jeho podřízený. Výše ceny za omezení provozu se odvíjí od skutečnosti, že se jedná o koridorovou trať, kde je v podstatě jedna z nejvyšších frekvencí v České republice Cena vycházela z interního předpisu žalobce, je to metodický pokyn žalobce. Cena je určována podle charakteru trati a rozsahu omezení. V interním předpisu žalobce je cenové rozpětí. V daném případě žalobkyně nepožadovala nejvyšší možnou cenu. Bylo to dáno tím, že byly uzavřeny 2 smlouvy. V prvním případě byla částka uhrazena, další smlouva byla uzavřená po jednání s žalovanou. Je pravda, že stavební práce začínaly nestandardně, žalovaná byla pod časovým tlakem a také zvolila jiné technické řešení, než původně uváděla. Žalovaná byla upozorněna na to, že toto technické řešení bude pro ni značně finančně náročné. Podle svědkova závěru žalovaná podcenila časovou náročnost stavebních prací. Jak dlouhou dobu bude zhotovitel potřebovat pro konkrétní stavební práce je zcela na něm, teprve poté požádá žalobkyni o stanovisko, jaká omezení bude nutné učinit. Poté následuje uzavření smluv na výluky nebo pomalé jízdy. Pokud zhotovitel zvolí řešení, které vyžaduje omezení provozu, je upozorňován na finanční náročnost. I v tomto případě byl zhotovitel upozorněn před uzavřením smluv na finanční náročnost technického řešení. Ve smlouvě na pomalé jízdy je vždy účtován zhotoviteli celý den, tj. 24 hodin a celé období trvání smlouvy. Není možné účtovat pouze ten časový úsek, kdy reálně je na trati provoz. Smlouvy jsou uzavírány tímto způsobem vždy. S žalovanou má žalobkyně uzavřenou řadu smluv, musela tedy vědět, jak budou pomalé jízdy účtovány a jak to bude finančně náročné pro zhotovitele. Pokud by došlo k ukončení stavebních prací před termínem sjednaným smlouvou, bylo by možné pomalé jízdy ukončit i dříve, což by vedlo ke snížení ceny. Pokud naopak dojde k překročení termínu sjednaného smlouvou, je na to smluvně pamatováno. Stanovisko žalobkyně je v této věci neměnné, stejným způsobem informujeme zhotovitele i projektanty. V podstatě předem je možné odhadnout předpokládané náklady na omezení provozu, pokud žalobkyni kontaktuje projektant s dotazem, zda a jakou částku je třeba počítat na omezení provozu, toto stanovisko sděluje žalobkyně i takto předem, obecně žalobkyně sděluje, že jsou stanoveny hodinové sazby, které bude za omezení provozu požadovat. Pokud někdo ze zhotovitelů požaduje změny ve smlouvách žalobkyně, předkládají se jejich návrhy právnímu oddělení k posouzení změn. V daném případě ale byla smlouva akceptována ve znění, v jakém byla předložena a žalovaná ji akceptovala. To se týkalo druhé smlouvy, která je předmětem řízení. Již před tím byla žalovaná informována, že první smlouva bude ukončena ke konci roku 2014 a pro následující období že budou účtovány běžné sazby. Posouzení, zda trvá potřeba omezení provozu, je věcí příslušného oblastního ředitelství. Jeho zaměstnanci na místě posoudí, zda trvá potřeba omezení provozu. Pokud zhotovitel zažádá o ukončení omezení provozu, zaměstnanec oblastního ředitelství posoudí na místě, jestli je možné pomalé jízdy ukončit nebo zrušit výluku. V daném případě bylo vydáno oblastním ředitelstvím stanovisko, že pokud dojde k odstranění překážek, že je možné pomalé jízdy ukončit. Překážky se týkaly typu stavebních prací. Poté dojde k vystavení faktury. Taktomu bylo i v daném případě, po zrušení pomalých jízd byla vystavena faktura. Žalovaná si opakovaně žádala o zrušení pomalých jízd v úseku, byl to konkrétně Ing. [jméno] [příjmení]. S ním svědek osobně jednal. Obrátil se na něj proto, že žalovaná zjistila, že pomalé jízdy jsou pro ni velmi finančně náročné. Sazby cen vychází vždy z platné interní směrnice, u třetí smlouvy uzavřené mezi účastníky došlo v mezidobí ke změně interní směrnice a tomu odpovídala i cena. Mezi účastníky byly uzavřeny celkem 3 smlouvy, 1. smlouva se týkala období do konce roku a zde žalobkyně žalované vyšla vstříc. Současně bylo ze strany žalobkyně avizováno, že další smlouva už může být uzavřena pouze za standardních podmínek. U první smlouvy se reagovalo na požadavek žalované, která nebyla schopna časově odhadnout rozsah prací. Iniciativu k uzavření druhé smlouvy vyvinula žalovaná, nechtěla pokračovat v první smlouvě, kde byly v případě překročení doby trvání výluk a pomalých jízd sjednány penalizace. To nebylo úplně běžné, nestává se, že se smlouvy s jedním subjektem uzavírají třikrát na tutéž věc. Bylo to dáno prodlením žalované. Svědek vyloučil, že by žalobkyně někdy v minulosti poskytla pomalé jízdy bezplatně. Cenové rozmezí je dáno interními předpisy, kterými se žalobkyně musí řídit, aby jednala s péčí řádného hospodáře.

24. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně od roku 2003, pracuje jako náměstek pro techniku Oblastního ředitelství [obec], pod jehož kompetenci spadá trať a místo, kde se realizovala pomalá jízda a výluky, které jsou předmětem řízení. Uzavírání smluv na výluky a pomalé jízdy je věcí generálního ředitelství, smlouvy naše oblastní ředitelství neuzavírá, pouze předkládá generálnímu ředitelství podmínky. Tyto podmínky stanovují, kdy je možné provádět práce na tratích, zejména s ohledem na bezpečnost provozu na tratích. O potřebě pomalé jízdy nebo výluky pro dané stavební činnosti v blízkosti dráhy rozhoduje v prvé řadě projektant. Stanovisko k tomu vydává drážní úřad a také oblastní ředitelství, a to na základě posouzení, které provádí technický pracovník žalobkyně. Žalobkyně na základě tohoto posouzení vydává tzv. souhrnné stanovisko, kde jsou shrnuty požadavky jednotlivých složek Oblastního ředitelství, případně dalších dotčených složek. V některých případech se na žalobkyni projektanti obrací ještě před předložením projektové dokumentace a zjišťují naše stanovisko. Stanovisko je vydáváno vždy pouze k aktuálně předložené dokumentaci. Pokud dojde k nějaké změně nebo doplnění dokumentace, je vydáno stanovisko nové. Oblastní ředitelství [obec] neřešilo uzavření smlouvy a ani na určení ceny za omezení jízd. Obecně lze říci, že výluka se zahajuje a ukončuje, pomalé jízdy se zahajují a zrušují. O zrušení pomalých jízd rozhoduje žalobkyně, na základě rozhodnutí správce, což je odpovědný pracovník žalobkyně a to po předchozí kontrole na místě. Trvání důvodů omezení jízdy se ověřuje průběžnými kontrolami trati, to je zákonná povinnost. Ve většině případů jsou prováděny průběžné kontroly zhlédnutím na místě prostřednictvím správce, na základě výzvy smluvního partnera, že důvody pro omezení jízd pominuly. Pokud je po provedení kontroly shledáno, že důvody pomalé jízdy pominuly, jsou ukončeny. Pomalé jízdy se zavádějí za předpokladu, kdy při zachování stávající rychlosti, která v tomto konkrétním případě byla pro danou trať 160 km/hod., by hrozilo, že se může dostat nějaký předmět do průjezdného průřezu. Toto závisí na rozhodnutí správce. V tomto konkrétním případě byla stavební konstrukce jen asi 3 metry od trati, což představovalo nebezpečí vibrací v případě průjezdu vlaku a dále tlakové vlny. Proto byl požadavek na pomalé jízdy po celou dobu, kdy byla stavení konstrukce na místě. Rozumí se tím pomalá jízda vždy celé dny, tj. 24 hodin. V tomto konkrétním případě ale byla stavební konstrukce umístěna v blízkosti trati trvale a proto bylo nutné pomalé jízdy zavést na celou dobu stavebních prací. Nebylo rozhodné, zda na stavební konstrukci skutečně probíhají stavební práce, případně zda se po konstrukci pohybují stavební dělníci, důvodem pro zavedení pomalé jízdy byl fakt, že stavební konstrukce byla nainstalována. Proto bylo nutné po celou dobu, kdy byla stavení konstrukce na místě v blízkosti trati, omezit jízdy a zavést pomalé jízdy. Pokud pominou důvody pro zavedení pomalých jízd, zasílá se dálnopis. Osobou odpovědnou za posouzení, zda pominuly důvody zavedení pomalých jízd nebo výluk, je správce trati, to je zaměstnanec žalobkyně. Informaci o ukončení pomalých jízd dává Oblastní ředitelství na vědomí prostřednictvím e-mailu, a to všem složkám SŽDC a také všem dopravcům. Tyto zprávy se označují jako depeše.

25. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem Ředitelství silnic a dálnic. Svědek byl manažerem zakázky. Stavba byla zadána podle dokumentace, která sloužila ke stavebnímu povolení, ta byla podána žalobkyni k připomínkování. Žalobkyně k dokumentaci uvedla, že by žádala o traťové výluky v některých fázích stavby. Zakázka pak byla zadána, po vysoutěžení veřejné zakázky žalovaná předložila realizační dokumentaci stavby a žalobkyně v návaznosti na to vydala požadavek pomalých jízd. V rámci soutěžního řízení byla žalobkyně dotazována, zda bude požadovat pomalé jízdy a sdělila, že nikoli, jednalo se však pouze o ústní jednání. Po vydání požadavku na zavedení pomalých jízd, byly uzavřeny smlouvy o pomalých jízdách. Požadavky na pomalé jízdy poskytovala přímo žalobkyně žalované. V zadávacím řízení byly jednotlivé podmínky vyvěšeny na profilu zadavatele, přičemž v průběhu zadávacího řízení jeden z uchazečů podal dotaz na pomalé jízdy. Všem uchazečům pak bylo sděleno, že pomalé jízdy žalobkyně nežádá. Požadavek na výluky byl dán ve vyjádření k dokumentaci ke stavebnímu povolení, požadavek na pomalé jízdy byl uveden ve vyjádření k realizační dokumentaci stavby. V první dokumentaci není vykreslena konstrukce, v druhé dokumentaci se vykreslují všechny prvky stavby, včetně konstrukce. Na základě této dokumentace byl vznešen požadavek na pomalé jízdy. V průběhu zadávacího řízení bylo k dotazu projektanta sděleno, že žalobkyně pomalé jízdy nepožaduje, nicméně to nevylučuje jejich požadování do budoucna, avšak ani to nepředpokládá, pokud nedojde ke změně zejména například legislativy. Ředitelství silnic a dálnic pak uzavřelo, že žalobkyně nebude pomalé jízdy požadovat, pouze na základě jejího ústního vyjádření, a to z praktického hlediska neboť lhůta k vyjádření byla velmi krátká, písemné vyjádření by se nestihlo. Ve vyjádření k dokumentaci ke stavebnímu povolení nebyl od žalobkyně vznešen požadavek pomalých jízd. Tato projektová dokumentace obsahovala informace takového rázu, aby se žalobkyně mohla o pomalých jízdách vyjádřit. Svědkovi není známo, že by žalobkyně přislíbila bezplatnost pomalých jízd. Uchazeč zaslal dotaz k pomalým jízdám, svědek jako zadavatel kontaktoval projektanta k prověření dotazu, projektant požádal o jednání se žalobkyní, ke kterému byl svědek přizván a na základě tohoto jednání byla vydána doplňující informace k pomalým jízdám, o tom, že nejsou požadovány.

26. Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné.

27. Veškeré takto provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Při jejich hodnocení soud postupoval podle § 132 o.s.ř. a hodnotil je dle své volné úvahy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti.

28. Po zhodnocení všech provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

29. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaná prováděla stavební práce na stavbě označené jako„ D2 rekonstrukce mostu ev. č. - [číslo]“ investora Ředitelství silnic a dálnic. [ulice] práce probíhaly v prostoru nad železniční tratí [obec] – [obec], v jejíž blízkosti byly umístěny nosné konstrukce na podpěrných skružích. Z bezpečnostních důvodů požadovala žalobkyně, aby po celou dobu trvání stavby byly zavedeny pomalé jízdy. Následně došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření dvou smluv o provedení omezení na síti SŽDC, státní organizace, a to v termínu od 21. 12. 2014 do 31. 8. 2015 (Smlouva 1) a od 1. 9. 2015 do 7. 11. 2015 (Smlouva 2), kde byla mimo jiné sjednána úplata za omezení rychlosti jízdy. V této souvislosti je třeba připomenout, že typově shodné smlouvy žalobkyně uzavírala a uzavírá zcela běžně, jak s žalovanou, tak s třetími osobami. Pomalé jízdy byly zavedeny depešemi vydávanými žalobkyní a ukončeny byly po skončení stavebních prací žalované a odstranění nosné konstrukce ke dni 3. 11. 2015. Žalobkyně následně vyúčtovala úplatu za pomalé jízdy dle uzavřených smluv fakturou [číslo] k níž byl vydán opravný daňový dokladu [číslo] dle Smlouvy 1 ze dne 18. 12. 2014 na částku 16 154 400 Kč, splatnou dne 8. 10. 2015, a fakturu [číslo] za zavedení pomalých jízd dle Smlouvy 2 ze dne 31. 8. 2015 znějící na částku 1 348 000 Kč splatnou dne 18. 12. 2015.

30. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) a dále § 22 zák. č. 266/1994 Sb., zákon o drahách, v platném znění (dále jen „zákon o drahách“)

31. Podle ustanovení § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

32. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

33. Podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona o drahách je provozovatel dráhy povinen provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení. Podle odst. 2 písm. d) uvedeného ustanovení je provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální dále povinen zavést systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a zajistit jeho dodržování. Podle ustanovení odst. 3 písm. b) uvedeného ustanovení je provozovatel dráhy oprávněn dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy na dráze.

34. Žalobkyně se touto žalobou po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 17 502 400 Kč, která představuje úplatu za omezení rychlosti jízdy na trati [obec] – [obec] z důvodu stavebních prací na zakázce rekonstrukce„ D2 – rekonstrukce mostu ev. [číslo]“ podle smluv uzavřených mezi účastníky. Tyto smlouvy byly uzavřeny na základě podmínek žalobkyně, jako provozovatele dráhy, k realizaci stavební akce žalované, a to na žádost žalované. Žalované byly v souladu s čl. II. smluv vystaveny za realizované pomalé jízdy faktury, které žalovaná dosud neuhradila.

35. V prvé řadě žalovaná namítala, že nebyla splněna hmotněprávní podmínka pro zavedení pomalých jízd a pro vznik nároku na úhradu pomalých jízd podle smluv, když argumentovala čl. I odst. 1 uzavřených smluv, který stanoví, že„ předmětem smlouvy je omezení rychlosti jízdy vlaků na součásti dráhy provozované Správou železniční dopravní cesty, státní organizací, konaného dle zaváděcích depeší pomalé jízdy na základě písemné žádosti žadatele, předložené Oblastnímu ředitelství [obec]“. Žalovaná se pak ve smlouvách č. II odst. 1 zavázala„ …uhradit na účet SŽDC … za omezení rychlosti jízdy vlaků okolo pracovního místa uskutečněného dle odst. 1 čl. I této smlouvy…“. Podání písemné žádosti o zavedení pomalých jízd je pak podle žalované hmotněprávní podmínkou, stanovenou v uvedeném čl. I odst. 1. smluv, jejíž splnění je nutné k tomu, aby byla povinna hradit žalobkyni úplatu za pomalé jízdy. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná podala žádost o zavedení pomalých jízd již dne 7. 8. 2014, a to pro období od 21. 8. 2014 do 16. 12. 2014, následně byla uzavřena původní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou o provedení výluky na síti ŠŽDC, státní organizace, kterou byly zavedeny výluky a omezení jízd v období od 26. 8. 2014 do 20. 12. 2014. Z výslechu svědků pak bylo zjištěno, že z důvodu prodlení s termínem dokončení stavby na straně žalované bylo nutno uzavřít navazující smlouvy, kterými bylo omezení na trati prodlužováno. Soud tedy uzavřel, že pomalé jízdy v daném místě a čase byly žalobkyní zavedeny na základě písemné žádosti žalované, když jako relevantní je nutné považovat již žádost žalované ze dne 7. 8. 2014. Všechny uzavřené smlouvy se týkaly realizace totožné stavby a jednalo se tak o faktické prodlužování doby pomalých jízd zavedených již právě na základě žádosti žalované ze dne 7. 8. 2014. Opačný výklad by pak odporoval smyslu uzavíraných smluv.

36. Ve věci je nutné rovněž připomenout, že již v době před uzavřením předmětných smluv probíhala jednání mezi žalovanou, žalobkyní a Ředitelstvím silnic a dálnic, které bylo v pozici objednatele stavby, kde žalobkyně stanovila z bezpečnostních důvodů požadavek na zavedení pomalých jízd po celou dobu umístění podpůrné konstrukce na podpěrných skružích. Žalobkyně má na základě drážního zákona jako provozovatel dráhy uloženou povinnost zajišťovat bezpečnost drážní dopravy. Navíc byla i ve stavebním povolení k předmětné stavbě stanovena žalované povinnost zajištění požadavků Drážního úřadu, mezi které patřilo zajištění bezpečnosti železničního provozu při provádění stavby v obvodu dráhy, a to na základě projednání s vlastníkem a provozovatelem trati, tedy právě žalobkyní. Na základě všech uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že námitky žalované, že žalobkyně byla povinna vyhovět žádosti o ukončení jízd žalované ze dne 12. 3. 2015, když bylo v řízení prokázáno, že v té době nebyly splněny předem dané podmínky pro její ukončení, neboť podpůrná konstrukce nebyla z blízkosti dráhy odstraněna, nejsou důvodné. Žalobkyně tedy nepochybila, když pomalé jízdy na základě žádosti žalované ze dne 12. 3. 2015 neukončila a trvala na naplnění podmínek pro jejich ukončení.

37. Pokud jde o samotný proces uzavírání smluv, soud po provedeném dokazování neshledal žádný důvod jejich neplatnosti. Žalovaná je profesionálem na stavebním trhu a podnikatelem pohybujícím se v daném oboru stavebnictví řadu let, podílela se a podílí i na řadě rozsáhlých státních zakázek. Má tedy nepochybně mnohaleté zkušenosti s uzavíráním obdobných smluv, což ostatně ani v řízení nebylo sporováno. Nelze se tedy ztotožnit s tvrzením, že je na ni nutné pohlížet jako na slabší stranu. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně zneužila při procesu uzavírání smluv své odbornosti, nebo svého hospodářského postavení. Žalovaná správně připomněla, že žalobkyně je jediným subjektem, který o požadavku na omezení provozu na trati může rozhodnout, nelze tedy argumentovat jejím dominantním postavením. Uzavření smluv s žalovanou nebylo pak vynucováno žalobkyní, smlouvy byly uzavřeny na žádost žalované. Žalobkyně při jejich uzavírání postupovala standardně a dle svého Metodického pokynu. Uplatnění rozdílných podmínek pro jiné subjekty prokázáno nebylo. Žalovaná naopak měla a mohla s ohledem na svoji dosavadní praxi předpokládat, že bude nutné z důvodu bezpečnosti provozu na dráze přistoupit k zavedení výluk nebo pomalých jízd, ostatně požadavek výluk žalobkyně stanovila již ve svém prvním souhrnném stanovisku. To, že teprve po předložené realizační dokumentace, která obsahovala konkrétní popis stavebních prací, žalobkyně část výluk nahradila požadavkem na zavedení pomalých jízd, nelze klást k tíži žalobkyně.

38. Co se týče stanovení výše úplaty za zavedení pomalých jízd, ani zde neobstojí námitky žalované o jejich nepřiměřenosti. Výše úplaty byla stanovena na základě metodických pokynů žalobkyně. Žalovaná smlouvu uzavřela na základě své vlastní svobodné vůle, přičemž musela předpokládat, že dohodnuté podmínky budou žalobkyní vymáhány. Smlouvy jsou dostatečně určité, i pokud se jedná o podmínky úplaty a způsob jejího výpočtu. Soud tedy uzavřel, že smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny platně a úplata byla sjednána za každou hodinu trvání pomalé jízdy, a to za celé dny, kdy byla pomalá jízda zavedena. Uvedené vyplývá již ze samotné žádosti žalované o zavedení pomalých jízd ze dne 7. 8. 2015, kde žádá o zavedení pomalých jízd po dobu 24 hodin každý den, z metodických pokynů žalované k určení výše ceny, z výslechu navrhovaných svědků a v neposlední řadě i z jazykového výkladu předmětného ustanovení smluv.

39. Pouze pro úplnost soud uvádí, že námitkou žalované ohledně neplatnosti smluv z důvodu jejich neschválení zakladatelem ve smyslu ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, se soud nezabýval, neboť prekluzivní lhůta k uplatnění této námitky v délce 6 měsíců stanovená v odst. 3, věta za středníkem, tohoto ustanovení již uplynula.

40. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena platná smlouva, kde byly zcela jasně uvedeny termíny zavedení pomalých jízd a výše úplaty za jejich zavedení. Na základě žádosti žalované, po splnění podmínky odstranění podpůrných konstrukcí a ukončení stavebních prací, byla pomalá jízda zrušena. Žalobkyně vystavila žalované za realizaci pomalých jízd faktury, které však žalovaná neuhradila, soudu tak nezbylo než jí tuto povinnost uložit. (výrok I.)

41. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

42. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

43. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 875 120 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 24 úkony právní služby po 51 340 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 12x písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé, žaloba, vyjádření – 29. 3. 2018, 14. 11. 2018, 11. 2. 2019, 14. 3. 2019, 16. 5. 2019, 7. 11. 2019, 30. 10. 2019, 8. 11. 2019, 12. 6. 2020, 6. 8. 2020, 23. 12. 2020, 23. 4. 2021, 11x písm. g) uvedeného ustanovení, účast na jednání dne 19. 11. 2018 (2x), 12. 2. 2019 (2x), 20. 5. 2019, 29. 7. 2019 (2x), 12. 11. 2019, 12. 1. 2021, 3. 5. 2021, účast na výslechu svědka dožádaným soudem dne 12. 6. 2020, když jejich výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) a 24 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). Soud nepřiznal žalobkyni náklady za ostatní požadované úkony (5x porada s klientem přesahující 1 hodinu), neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady.

44. Další náklady žalobkyně tvoří cestovné na výslech svědka u dožádaného Městského soudu v Brně dne 11. 6. 2020 v celkové výši 490 Kč (cesta [obec] – [obec] a dopravce) a náhrada za promeškaný čas v délce 6h podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) uvedené vyhlášky, ve výši 100 Kč za půlhodinu.

45. Celkové náklady žalobce ve výši 2 376 197,6 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).