28 C 103/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 068,02 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 8. 2021 do 30. 8. 2021, úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 308,1 Kč a částku ve výši 68,02 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném úhrady ve výroku specifikované dlužné částky. K odůvodnění uvedla, že dne 20. 4. 2016 uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 4. 1. 2021 uzavřeli účastníci dodatek k rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný splňoval všechny podmínky pro užívání kontokorentu a jeho poskytnutí mu bylo téhož dne schváleno. Žalovaný porušil podmínky poskytnutí kontokorentu, ten mu byl tedy zablokován a zesplatněn dne 2. 8. 2021. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny, smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku a částky ve výši 68,02 Kč rovnající se zápornému zůstatku na účtu žalovaného. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoli k tomu byl žalobkyní vyzván.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud došel k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne uzavřena Rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému mimo jiné aktivován běžný účet č. [bankovní účet] (prokázáno citovanou Rámcovou smlouvou). Dne 4. 1. 2021 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout kontokorent ve výši 5 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal poskytnutý kontokorent splácet, a to připsáním peněžitých prostředků na svůj účet za podmínky jeho úplného splacení alespoň jednou do roku (prokázáno dodatkem č. 5 k Rámcové smlouvě, předsmluvním formulářem ke kontokorentu). Žalovaný však řádně neplnil své povinnosti z výše uvedené smlouvy a podmínek pro poskytnutí kontokorentu, když se dostal do prodlení s řádnou úhradou splátek (prokázáno přehledy plateb ke kontokorentu). Žalobkyně proto v souladu s podmínkami pro poskytnutí kontokorentu žalovaného dopisy a upomínkami vyzvala k okamžitému splacení kontokorentu ve výši 5 000 Kč, o čemž žalovaného informovala písemně v rámci předžalobní výzvy (prokázáno zesplatňujícím dopisem, předžalobní výzvou). Žalovaný měl dále na účtu záporný zůstatek ve výši 68,02 Kč, který žalobkyni neuhradil (prokázáno mimořádným výpisem z účtu), ačkoli k tomu byl povinen (prokázáno rámcovou smlouvou).

4. Dle ust. § 2665 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem z úvěru v ujednané výši, a to v sjednaných termínech. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, žalobkyně uplatnila své právo a přistoupila ke zesplatněním úvěrů, o čemž žalovaného řádně informovala. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího ze smluvního úroku a úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. (výrok I.)

6. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a uložil žalovanému zaplatit náklady řízení ve lhůtě dle ustanovení § 160 o. s. ř.