28 C 126/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno , IČO: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 žaloba na odstranění staveb a vyklizení pozemků

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemky parc. č. , Anonymizováno, , vše obec , adresa, , k.ú. , adresa, , a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení konkrétních staveb umístěných na pozemcích, které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 22 787 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 4. 2022 domáhala odstranění označených staveb a vyklizení pozemků v k.ú. , adresa, , s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků parc.č. , Anonymizováno, (dále jen „předmětné pozemky“), vše v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , které nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 8. 7. 2020. Žalovaný tyto pozemky žalované užívá bez právního důvodu tím způsobem, že na nich má umístěné nejrůznější movité a rovněž nemovité věci (stavby pro zásobování vodou a stavby zahradních chat č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 23, 24, 25, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, a 43, které žalobce označila dle pasportu společnosti , právnická osoba, . z ledna 2022). Žalovaný některé z těchto označených nemovitostí umístěných na pozemcích žalobkyně přenechává za úplatu k užívání dalším osobám, těmto vystavuje tzv. „Rozhodnutí o ubytování“, na základě kterého inkasuje měsíční úhradu za užívání a v případě neuhrazení rozhoduje žalovaný o vyklizení těchto osob. Žalobkyni je známo, že právní předchůdce žalovaného i žalovaný vykupovali jednotlivé zahradní chaty původně ve vlastnictví fyzických osob a z popsaného jednání žalovaného jako pronajímatele tedy žalobkyně usuzuje, že žalovaný je vlastníkem všech nemovitostí nacházejících se na předmětných pozemcích žalobkyně, neboť s nimi zachází jako by byl jejich vlastníkem. Toto potvrzuje dle žalobkyně i vlastní vyjádření žalovaného v dopise zaslaném JUDr. , jméno FO, , který žalovaný zveřejnil na svých webových stránkách. Žalovaný a Hlavní město Praha vedli v minulosti s právním předchůdcem žalobkyně sérii sporů o vlastnictví předmětných pozemků, kde bylo prokázáno, že vlastníkem předmětných pozemků byl právní předchůdce žalobkyně, od něhož je žalobkyně nabyla kupní smlouvou. V minulosti proběhlo také řízení mezi žalobkyní a fyzickou osobou, zahrádkářem , jméno FO, , o vyklizení jím užívané zahrádky, a i v tomto případě daly soudy již v minulosti právnímu předchůdci žalobkyně za pravdu a podařilo se jí domoci se vyklizení jedné ze zahrádek. Užívání předmětných pozemků žalovaným má pro žalobkyni negativní důsledky, žalovaný na předmětných pozemcích neprovozuje zahrádkářskou činnost, jak by odpovídalo účelu jeho existence, ale ubytovává zde osoby, navíc ve zcela nevhodných podmínkách (dle sdělení Policie ČR a ÚMČ , adresa, bez přívodu elektřiny, vody, bez zajištění odvozu domovního odpadu a bez kanalizace). Osoby ubytované žalovaným na pozemcích postupně odložily velké množství komunálního i nebezpečného odpadu, které přímo ohrožuje životní prostředí a hyzdí krajinu, v důsledku toho byla žalobkyně vyzvána Úřadem MČ , adresa, , Odborem ochrany prostředí, k zajištění odklizení těchto odpadů z předmětných pozemků. Žalobkyně má důvodnou obavu, že by v budoucnu mohla být sankcionována podle zákona o odpadech za přestupky, které vznikají v důsledku činnosti žalovaného. Žalovaný užívá tyto pozemky bez právního důvodu, čímž vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení a současně způsobuje žalobkyni další související obtíže. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, kterou žalovaného vyzvala k odstranění zahradních chat a vyklizení pozemků, avšak bezvýsledně.

2. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalovaném uložení povinnosti odstranit z jejích nemovitostí nemovité a movité věci a tyto pozemky vyklidit.

3. Za účelem možného smírného řešení ve věci byla účastníkům nařízena mediace, v rámci níž se zúčastnili setkání se zapsaným mediátorem Ing. , jméno FO, , MBA, , adresa, . Ani přes opakovaná mediační jednání ke smírnému vyřešení věci nedošlo.

4. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 9. 2022, které zpracoval , jméno FO, , předseda žalovaného, a částečně také Ing. , jméno FO, , tajemník žalovaného, namítal, že žalovaný předmětné pozemky vlastní z titulu vydržení, kdy zahrádkářská osada vznikla již v roce 1955 pod pracovním názvem , Anonymizováno, na historické pozemkové trati , Anonymizováno, ; v té době byly pozemky vedeny v evidenci nemovitostí pod parc.č. , hodnota, , následně byly v roce 2004 přečíslovány a nyní nesou číselná označení parc. č. , adresa, . Pozemky byly do 30-tých let minulého století vlastněny soukromou firmou s úmyslem vytěžit zeminu a pálit z ní cihly, posléze se majitel rozhodl předmětné pozemky prodat magistrátu Hlavního města Prahy (po roce 1948 Ústřední Národní výbor Praha). Magistrát se pozemky snažil pronajímat k provozu zemědělské činnosti a následně v roce 1952 se rozhodl tyto pozemky využít jako sad. Rada Obvodního národního výboru v , adresa, rozhodla tyto pozemky přidělit , Anonymizováno, , , adresa, pro zahrádkářskou činnost a chov včel dne 25. 7. 1955. Nájemní smlouvu ze dne 12. 3. 1956 navrhuje Správa komunálního hospodářství ústředního národního výboru hl. m. Prahy a pronajímatelem je , Anonymizováno, . Tuto smlouvu ani jedna ze stran nevypověděla. V roce 1964 byla skupina zahrádkářů natolik konsolidovaná, že , Anonymizováno, rozhodl pro činnost této skupiny vydat stanovy, z těchto je zřejmé, že od roku 1964 využívala předmětné pozemky výlučně zcela konkrétní organizovaná skupina zahrádkářů. V roce 1990 se , Anonymizováno, přejmenoval zpět na , Anonymizováno, na , právnická osoba, . V roce 1994 byly sepsány stanovy o sdružení občanů a 20. 1. 1995 bylo Ministerstvem vnitra ČR zapsáno Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, již s právní subjektivitou, se stejnými zakládajícími členy, kteří na předmětných pozemcích hospodařili, bez podpory , právnická osoba, . V roce 2003 došlo k bezúplatnému převodu movitého majetku Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, , k 12.6. 2003 byl veškerý movitý majetek nalézající se k tomu datu na osadě převeden na další členy Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, , s tím, že nemovitosti se na nové majitele převáděly na základě kupních smluv. V roce 2006 došlo k ustavení , právnická osoba, , která se řídí stanovami Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, a dne 27. 7. 2002 se tyto sloučily. Po dobu od roku 1955 do 2022 (67 let) předmětné pozemky využívají zahrádkáři, jejichž kontinuita je doložena. Dle žalovaného je v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu , adresa, založen dokument, na jehož základě byly předmětné pozemky z rozhodnutí ministra strojírenství a elektroniky dne 28. 11. 1990 vloženy do akciové společnosti , Anonymizováno, , a.s., dle názoru žalobce tyto pozemky na tuto společnost nemohly být převedeny, protože je , Anonymizováno, nikdy nevlastnil, a tedy ani nemohly být následně prodány , Anonymizováno, . Podle žalovaného , Anonymizováno, pozemky nevyužíval. Dne 1.7. 1977 pan , jméno FO, za , Anonymizováno, s Finančním odborem Obvodního národního výboru , adresa, podepsal hospodářskou smlouvu o dočasném užívání předmětných pozemků. Politické vedení a úředníci Ústředního národního výboru , adresa, ke vzniku této hospodářské smlouvy zaujali neutrální postoj a dali tím najevo, že o tyto pozemky nemají žádný zájem. Ústřední národní výbor přestal posílat zahrádkářům poukázky na úhradu nájemného, proto zahrádkáři usoudili, že nejpozději v roce 1987 v dobré víře vydrželi užívání a od roku 1997 také vlastnické právo k pozemkům. Obvodní národní výbor , adresa, , , Anonymizováno, ani , Anonymizováno, a ani žalobkyně , právnická osoba, se zahrádkáři nájemnou smlouvu neuzavřeli, zahrádkářská osada tedy již 45 let na pozemcích hospodaří a žádné nájemné nikomu neplatí. Dle žalovaného nadále zůstávají proto v platnosti původní historické nabývací tituly, tedy přidělení pozemků k zahrádkářské a včelařské činnosti a zřízení zahrádkářské kolonie a historická nájemní smlouva z roku 1965 a žalovaný je vlastníkem předmětných pozemků nejpozději od roku 1997.

5. Ve vyjádření Ing. , jméno FO, žalovaný dále uvedl, že nárok žalobkyně i přes stav zápisu v katastru nemovitostí považuje za sporný hned z několika důvodů. Počátek kauzy „zahrádek“ v , Anonymizováno, lze datovat již od roku 1998, kdy se zapojili JUDr. , jméno FO, a JUDr. , Anonymizováno, do chodu zahrádkářské kolonie s tím, že pomohou zahrádkářům právně zakotvit pro pokračování zahrádkářské činnosti. V roce 2003 JUDr. , jméno FO, na členské schůzi oznámil, že jejich aktivity v prospěch zahrádkářů byly ukončeny, neboť pozemky zakoupila společnost , Anonymizováno, . , Anonymizováno, zprvu odstranilo část oplocení a dne 22. 4. 2004 došlo ke zničení 31 chatek včetně vodního hospodářství a následně vyhořelo ještě 8 chatiček. Ve věci zničené chatičky podal občanskoprávní spor jeden zahrádkář (, Anonymizováno, ) který nakonec soud vyhrál a , Anonymizováno, musela uhradit za chatku cca 160 tisíc a příslušenství. Žalovaný upozorňoval na to, že chaty jsou majetkem zahrádkářů. V roce 2019 se společnost , Anonymizováno, pokoušela několikrát převést předmětné pozemky na stavební. Osada byla z poloviny zničená, proto nezbylo než chatky obsadit lidmi bez domova, osadníky, čímž vznikl sociální projekt , adresa, , který přetrvává do současné doby. Horní část osady se strženými chatkami byla rejdištěm nepřizpůsobivých spoluobčanů, kteří přebývali ve zničených chatkách. Za 18 let od stržení původních chatek zde vznikly nekontrolovatelné skládky i nebezpečného odpadu, tuto část osady Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, pomyslně oddělilo od osady a nevyvíjelo zde žádnou iniciativu. Žalovaný, respektive Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, , čelil i pokusu o rozpuštění zahrádkářské kolonie, došlo ke zrušení sloučením s Českým zahrádkářským svazem, , Anonymizováno, která měla stejné členy. Žalovaný vyvíjel iniciativu, aby pozemky koupila Městská část , adresa, , avšak neúspěšně a posledním pokusem bylo ustanovit skupinu budoucích vlastníků, kteří by byli schopni pozemky odkoupit. Nemovitosti (60 zahradních chat) nejsou a nikdy nebyly majetkem žalovaného, strojovna a klubovna s moštárnou a dva vodojemy byly vybudovány společnou prací zahrádkářů a jsou společným majetkem členů. Žalovaný dále namítal, že movité a nemovité věci nejsou žalobkyní dostatečně specifikované a navržený petit je nevykonatelný. Podle žalovaného není dána ani pasivní ani aktivní legitimace v řízení, žalobkyně není právoplatným vlastníkem pozemků uvedených v žalobě.

6. S ohledem na vše výše uvedené navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.

7. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného uvedla, že podle jejího přesvědčení je žalovaný vlastníkem movitých a nemovitých věcí, tj. věcí a zahradních chatek, jedná se však o stavby, které jako drobné stavby ze zákona nemusí být evidovány v katastru nemovitostí a jsou převáděny v režimu dle § 1099 o.z. (tj. písemnou smlouvou, která není registrována pomocí vkladového řízení) a jejich vlastnictví nelze ověřit ve veřejném seznamu. Podle žalobkyně vlastnické právo k těmto věcem svědčí právě žalovanému, přičemž toto své tvrzení dokládá jak otevřeným dopisem JUDr. , jméno FO, ze dne 24. 9. 2020, kde to žalovaný výslovně potvrzuje, tak „dějepisem osady“ zveřejněném na webových stránkách žalovaného, v neposlední řadě jednáním samotného žalovaného, který se chová jako vlastník staveb a dále účetními závěrkami žalovaného ze sbírky listin obchodního rejstříku. Ke stavbám jako je strojovna, klubovna a objekty vodního hospodářství žalobkyně uvedla, že se jedná o stavby, které měly sloužit celé komunitě zahrádkářů, je tedy těžko představitelné, že by měly být vlastněny jednotlivými fyzickými osobami. Ohledně aktivní legitimace žalobkyně uvádí, že tvrzení žalovaného, že došlo k vydržení předmětných pozemků, je v rozporu se závěry všech souvisejících sporů, které dosud ohledně vlastnictví pozemků proběhly. Zahrádkáři (jejich organizace) měli historicky titul užívací, nikdy však neměli titul vlastnický, přičemž v minulosti došlo mezi tehdejším vlastníkem pozemku (spol. , právnická osoba, .) a , právnická osoba, při , právnická osoba, . k uzavření „Dohody o ukončení platnosti smlouvy“ ze dne 5. 4. 2001, kterou strany této dohody projevily vůli užívání pozemků zahrádkáři ukončit. Toto bylo následně potvrzeno dopisem ze dne 2. 7. 2003, kde předseda , právnická osoba, při , právnická osoba, . potvrzuje právnímu předchůdci žalobce, že , právnická osoba, při , právnická osoba, . již nemá k pozemkům žalobce žádný právní vztah. Žalovaný si je sám vědom neoprávněného užívání pozemků žalobkyně. Pokud jde o specifikaci věcí, jejichž vyklizení se domáhá žalobkyně, věci byly přehledně popsány v příloze žaloby – pasportu společnosti , právnická osoba, . - , právnická osoba, . z ledna 2022. Žalobkyně kromě toho provedla v průběhu července 2023 dále zaměření staveb, jejichž odstranění se domáhá a doplnila je pomocí zeměpisných souřadnic. Označení N odpovídá severní šířce a označení E odpovídá východní délce.

8. Žalobkyně provedenou pasportací upřesnila, že požaduje odstranění následujících staveb: , hodnota, . V tomto směru navrhla změnu žaloby, o které bylo rozhodnuto dne 22.8.2023.

9. Žalovaný uváděl, že dle podmínek mimořádného vydržení se žalovaný stal vlastníkem předmětných pozemků nejpozději k 1. 1. 2019 a žalobkyně tyto pozemky kupovala podle kupní smlouvy od společnosti , právnická osoba, . dne 8. 7. 2020, tedy více než rok po nabytí pozemků v důsledku mimořádného vydržení žalovaným. Podle žalovaného na tomto jeho závěru nic nemění skutečnost, že společnost , právnická osoba, . v minulosti vedla o určení vlastnictví úspěšné spory. Tyto spory nevedla žalobkyně, proto nemůže podle žalovaného argumentovat tím, že o vlastnictví pozemků již bylo soudy pravomocně rozhodnuto. Žalovaný trval na tom, že nikdy nebyl vlastníkem staveb, od svého právního předchůdce sice převzal fungující infrastrukturu sloužící zahrádkářům, avšak bez jakéhokoli právního podkladu, navíc vodojemy, vrty, studny a rozvody vody byly v minulosti zničeny , Anonymizováno, , stejně jako většina chat. Chaty stavěli za své prostředky členové zahrádkářské osady. K projektu , adresa, žalovaný uvedl, že projekt přesně vymezuje, za jakých podmínek jsou v osadě osadníci ubytováni, osadníci obývají jen některé chatky. Majitel chatky se přitom svobodně rozhodl, zda si bude jimi hrazené nájemné ponechávat, nebo je bude jako účelový příspěvek ve smyslu stanov , Anonymizováno, , posílat do pokladny žalovaného. Ohledně dohody o ukončení platnosti smlouvy ze dne 5. 4. 2001 žalovaný namítal, že se jedná o falsum.

10. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.), provedl dále účastnický výslech předsedy a tajemníka žalovaného (ustanovení § 131 o.s..ř)a dále výslech svědka , jméno FO, (ustanovení § 126 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

11. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

12. Žalobkyně je v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. Praha zapsána jako vlastník pozemků p. č. , Anonymizováno, vše v obci , adresa, , k. ú. , adresa, je žalobkyně, pozemky nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 8. 7. 2020 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí – LV , Anonymizováno, ze dne 23. 11. 2020). Ohledně určení vlastnictví k předmětným pozemkům rozhodoval zdejší soud v řízení sp.zn. 28 C 275/2006, v dovolacím řízení pak Nejvyšší soud ČR sp. zn. 28 Cdo 4281/2009. Ve věci byla podána rovněž ústavní stížnost, odmítnutá usnesením ÚS, sp. zn. IV. ÚS 1861/10. Otázka vlastnického práva k předmětným pozemkům byla řešena i v rámci řízení probíhajícího před zd. soudem pod sp.zn. 28 C 385/2003. Tato řízení vedl právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, . a soudy dospěly ve všech případech k závěru, že právní předchůdce žalobkyně byl vlastníkem těchto pozemků. (prokazováno cit. rozhodnutími soudů)

13. Předmětné pozemky byly oploceny a přiděleny v roce 1955 závodní radě národního podniku , Anonymizováno, , která na nich zřídila v roce 1956 zahrádkářkou osadu. V roce 1956 byla za účelem pronájmu uzavřena nájemní smlouva, na dobu neurčitou. V roce 1965 zahrádkáři v rámci , Anonymizováno, schválili stanovy, nejednalo se o subjekt s právní subjektivitou. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, jako sdružení v roce 1995. Na tento subjekt byl v roce 2003 bezúplatně převeden movitý majetek na předmětných pozemcích , právnická osoba, při a.s. , Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, ). Původním vlastníkem předmětných pozemků byl , Anonymizováno, , národní podnik, který je přenechal hospodářskou smlouvou o dočasném užívání pozemků v roce 1977 , Anonymizováno, . Předmětné pozemky byly převedeny na žalobkyni kupní smlouvou ze dne 7.4.2003. Existence staveb na pozemcích byla potvrzena v roce 2004 na žádost žalovaného Úřadem městské části , adresa, , odborem výstavby, dle geom. plánu ing. Síbra z 6.4.2004. (prokazováno listinami založenými žalovaným č.l. 65 a násl., nájemní smlouvou, stanovami, sdělením MV ČR, hospodářskou smlouvou, kupní smlouvou, potvrzením ÚMČ , adresa, )

14. Žalovaný po dobu svého působení na pozemcích nakládal se zahradními chatami, umožňova zde ubytování za úplatu a vydával „rozhodnutí o ubytování“, některé z chat sám koupil (prokázáno rozhodnutím o ubytování ze dne 1. 3. 2017 a kupní smlouva ze dne 8. 1. 2005). Žalovaný předmětné pozemky užíval a užívá. Žalovaný potvrdil, že na předmětných pozemcích vlastní majetek, konkrétně zbylé chatky, klubovnu, strojovnu, studny (prokázáno otevřeným dopisem tajemníka žalovaného ze dne 21. 9. 2021, notářský zápis NZ , Anonymizováno, ze dne 21. 9. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovaného k doložení právního titulu tohoto užívání (prokázáno výzvou k doložení právního titulu zaslanou právním zástupcem žalobkyně ze dne 2. 3. 2021). Na tuto výzvu k doložení právního titulu reagoval žalovaný otevřeným dopisem ze dne 26. 3. 2021. (prokázáno otevřeným dopisem ze dne 26. 3. 2021). Užívání předmětných pozemků žalovaným a dalšími osobami, kterým toto užívání žalovaný umožňuje, má pro žalobkyni negativní důsledky. Žalobkyně byla vyzvána k odstranění nezákonně soustředěných odpadů z předmětných pozemků (prokázáno výzvou Úřadu městské části , adresa, , Odboru ochrany životního prostředí, ze dne 22. 6. 2021). Žalobkyně žalovaného vyzvala k odstranění zahradních chat a vyklizení pozemků před podáním žaloby ke zdejšímu soudu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2022).

15. Žalovaný podal dne 3.11.2023 žalobu na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům, kde uvedl, že je právním nástupcem Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, , a s právním předchůdcem obhospodařuje předmětné pozemky nejméně od roku 1995. Žalovaný splňuje podmínky mimořádného vydržení, jejich nepřetržitá držba s vědomím, že užíváním a obhospodařováním pozemků nepůsobí nikomu újmu, trvá nejméně od roku 1995, fakticky ale již od roku 1955. Za účelem podání žaloby si žalovaný nechal vypracovat právní analýzu k otázce vydržení vlastnického práva k pozemkům k. ú. , adresa, , ze dne 28. 4. 2023. (prokazováno žalobou, právní analýzou) Žalovaný uvádí ve sbírce listin dlouhodobý hmotný majetek ve výši 2 600 000 Kč, a to nejméně od roku 2019. (prokazováno přehledem o majetku ze sbírky listiny OR)

16. Žalovaný na svých webových stránkách www., Anonymizováno, .cz uvádí tzv. Dějepis osady, kde se mimo jiné uvádí, že žalovaný se pokoušel o zápis vlastnického práva ke stavbám na pozemcích již v roce 2004, v roce 2005 pojistil žalovaný stavby u , právnická osoba, . (prokazováno www., Anonymizováno, .cz) Dle aktualizované instrukce č. , hodnota, žalovaný konstatoval, že z právního hlediska dochází ke stavu, že členové , Anonymizováno, budou obhospodařovat pozemek, ke kterému nemají právní titul, tedy vlastník po nich (po , Anonymizováno, ) může chtít náhradu za užívání pozemku ve výši odpovídající nájmu v místě a v čase obvyklém z titulu bezdůvodného obohacení. (prokazováno Instrukcí č. , hodnota, )

17. Žalovaný má v klubovně na pozemcích označenou schránku pro doručování a dále vyvěšeny pokladní hodiny (prokazováno fotodokumentací).

18. Dle Passportu – komunitní zahradní kolonie , adresa, , vypracovaného v lednu 2022 jsou na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně umístěny stavby v různé fázi zachovalosti, některé trvale obývané, jiné v neobyvatelném stavu, a částečně je zde rovněž zcela neudržovaná část pozemků s náletovými dřevinami, plochami s navršeným komunálním i jiným odpadem, na části pozemků jsou zpevněné i nezpevněné cesty. Přesný počet objektů z důvodu jejich rozdílného stavu lze určit pouze obtížně.

19. Z výslechu účastníka, předsedy , právnická osoba, , , jméno FO, bylo zjištěno, že již v roce 2003 zjistili, že pozemky patří nějaké právnické osobě, firmě , Anonymizováno, , zkráceně , Anonymizováno, . V roce 1995 vznikl samostatný subjekt Sdružení zahrádkářů , Anonymizováno, , který získal právní subjektivitu, měl stanovy, a mohla na něho být převedena také vlastnická práva. Předseda spolku, pan , jméno FO, , byl pověřen, aby na KN vyjednal, že dojde k zápisu jednotlivých staveb, jednotlivých chat, nikoliv pozemků, ve prospěch , Anonymizováno, , což byl právní předchůdce žalované. Proto byla v roce 2004 podána žádost KN, ale té nebylo vyhověno s odůvodněním, že nejsou podklady k prokázání vlastnictví jednotlivých chat. Toto se netýkalo pouze chat, ale i dalších staveb, které na pozemcích byly, podle vypracovaného geometrického plánu. Proto předseda spolku uložil zároveň zahrádkářům, aby si zajistili pro účely zápisu vlastnického práva podklady, a v současné době je situace taková, že , Anonymizováno, žalovaná strana nemá ve vlastnictví žádnou konkrétní chatu, ani ty, které byly později zrušeny, vyhořely, nebo byly zabagrovány. Na pozemcích jsou ale kromě chat ještě další objekty, a to klubovna, strojovna, celkem dvě studny se skružemi, a čtyři vrty. Ani chaty, ani tyto objekty nepatří do vlastnictví žalovaného, přestože je užívá, spravuje, a podle možností se o ně také stará. Žalovaný se také stará a zajišťuje projekt , adresa, , dle ústní smlouvy. Žalovaný nemá žádný majetek, protože nemá na žádný majetek žádnou smlouvu, má finanční prostředky, které má na účtu, které pocházejí z příspěvků jednotlivých členů. Vyjma finančních prostředků, a to buď v hotovosti, případně na účtu, žalovaný nevlastí žádný movitý ani nemovitý majetek. Náklady na soudní spory přesáhly 1 mil. Kč. Pokud jde o vlastnictví chat, kvůli soudním řízením se vlastnické právo k chatám převedlo na , Anonymizováno, , aby nemohlo dojít k vyklizení. Chaty čtyř členů výboru byly převedeny na , Anonymizováno, , ale chaty byly v mezidobí zbuldozerovány. Pokud se nenašel nikdo, kdo by objekty koupil, odkoupil je žalovaný a následně je prodal dalším osobám. K dokumentu Dějepis osady, kde se uvádí, že v roce 2010 došlo k převodu veškerého zbývajícího majetku na žalovaného, fakticky k převodu žádného vlastnického práva na žalovaného nedošlo. Jeho úkolem bylo převést jednotlivé objekty na konkrétní zahrádkáře, to se podařilo. V otevřeném dopisu JUDr. , jméno FO, se uvádí, že žalovaný je vlastníkem objektů, v podvědomí byly tyto objekty, včetně společných objektů, ve vlastnictví žalovaného, avšak neexistuje žádný doklad, který by takové vlastnictví osvědčoval. Je to práce nejenom stávajících členů, ale i jejich předchůdců, příbuzných. Zahrádkáři se domnívají, že se jedná o jejich majetek, ale prokázat to nelze.

20. Z výslechu účastníka Ing. , jméno FO, bylo zjištěno, že jeho úkolem byly převážně organizační a ekonomické věci týkající se , Anonymizováno, . Členem , Anonymizováno, je sám od roku 1960, převážná část členů spolku vychází z toho, že objekty, které jsou užívány společně, jsou společné věci. Hradil je , Anonymizováno, , členové objekty stavěli vlastními silami, logicky k nim přistupují jako k vlastním. Je pravda, že členové byli překvapeni tím, že jim bylo řečeno, že nejsou vlastníky těchto objektů, to se dozvěděli na KN někdy v roce 2003. Záměrem bylo provést zápis vlastnického práva k pozemkům a společným objektům pro sdružení, a jednotlivých chat ve prospěch jednotlivých členů. Svoji chatičku postavil za vlastní prostředky, na původním pozemku, který užíval jeho dědeček. Chatu považuje za vlastní. Chaty mají podsklepení, považuje je za nemovitosti. Jedinými prostředky, kterými disponuje žalovaný, jsou příspěvky členů, a dále příspěvky týkající se projektu , adresa, . Kromě finančních prostředků, s nimiž žalovaný nakládá, žádný jiný majetek žalovaný nemá. Žalovaný v podstatě nemá k majetku žádné podklady, takže ho nemůže považovat za vlastní. Žalovaný se stará o spodní část osady, která zůstala nezbouraná, zde se provádí údržba, např. sekání trávy, na to se vynakládají prostředky žalovaného, jedná se o drobné prostředky, např. i na odvoz odpadu, toto zajišťuje , Anonymizováno, . Hradí to z prostředků zaplacených členy a z příspěvků v souvislosti s projektem , adresa, , který využívají nečlenové, a hradí , Anonymizováno, . Předtím docházelo k vyhoření několika chat, byl zájem na tom, aby byly chaty, které zbývají, pokud možno trvale obsazeny, aby se zabránilo případnému dalšímu zničení, a žhářství. Pokud by nedošlo ke zřízení projektu , adresa, , nedošlo by k zachování stávajících chat. Projekt , adresa, je koncipován tak, že jednotliví členové , Anonymizováno, byli osloveni, že mohou svoje chatičky dát k dispozici pro potřeby projektu , adresa, , nebo že o chaty přijdou. Toho asi se dvěma výjimkami ostatní všichni využili. Chaty patří stávajícím vlastníkům, přes , Anonymizováno, jsou propůjčeny uživatelům v rámci projektu , adresa, . Vlastníci jednotlivých chatiček nemají z toho žádný profit, platí se žalovanému.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je jednatelem společnosti , Anonymizováno, , byl pověřen žalobkyní k zjištění situace na místě a ověření stavu někdy v roce 2020. Na místě byl vícekrát, provedli mapování stávajícího stavu, stav odvozu odpadu, mapování, kdo se zde zdržuje, jak se s pozemky nakládá. Bylo zjištěno, že v několika objektech někdo pravidelně bydlí, osada je obydlená, jedná se o , adresa, . Byl zde ve všední den. Provedl i zhlédnutí i dalších pozemků, kontaktovali ho lidé, kteří zde bydlí. Jedna z uživatelek mu přinesla doklad, že užívá konkrétní chatku podle nějaké smlouvy a řádně platí nějakou úplatu, na časově omezenou dobu, asi na 6 měsíců. Ohledně stavu na místě svědek uvedl, že v horším stavu je horní část pozemků, kde je situace velmi špatná, jsou zde velmi špatné hygienické podmínky, bylo pouze slyšet, že pozemky jsou také užívány, ale jsou ve špatném stavu. V lepším stavu je dolní část pozemků. Bylo zjištěno, že na pozemcích jsou komunální odpady v řádu mnoha kubíků, není jasné, kudy a jak vedou inženýrské sítě, v jednom případě bylo zjištěno, že je zde studna, z níž uživatelé berou vodu. Není jasný stav horních pozemků. Hygienické podmínky neumožňují dlouhodobější užívání. Obyvatelé spodní části ho varovali před obyvateli horních pozemků, kde jsou nepřizpůsobiví občané. Dochází k rozkrádání i jejich majetku, není zde bezpečno.

22. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení.

23. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 1040 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).

25. Dle ust. § 1040 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle odst. 2 žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

26. Dle ust. § 1041 kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

27. Dle ust. § 1042 vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

28. V projednávané věci se jedná o případ ochrany vlastnického práva. Obecně se může vydání věci domáhat její vlastník proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. V daném případě soud vycházel z již judikatorně ustáleného závěru, že u věcí nemovitých nelze žalovat na vydání nemovitosti, nýbrž vždy jen na vyklizení nemovitosti, mimo jiné i z důvodu potřeby uložení povinnosti takového plnění, které lze vykonat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce). Tím je u nemovitých věcí jen vyklizení (§ 340 a násl. o.s.ř., § 73 exekučního řádu). Žaloba podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. je tedy žalobou vindikační; jedná se o žalobu vlastníka věci na vydání a odevzdání věci proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje, která se u nemovitosti realizuje žalobním petitem na její vyklizení. (k tomu srov. 26 Cdo 684/2016)

29. V případě trvajícího zásahu do vlastnického práva vzniká mezi vlastníkem a rušitelem relativní právní vztah (jehož obsahem je kupř. povinnost individualizovaného rušitele upustit od konkrétního zásahu do vlastnického práva) a vlastník má po dobu trvajícího zásahu (po kterou rovněž trvá relativní právní vztah vzniklý v důsledku tohoto zásahu mezi vlastníkem a rušitelem) právo domáhat se po rušiteli, aby se tohoto rušení zdržel podle § 1042 o. z. Kupříkladu umístí-li rušitel na pozemek vlastníka svou věc, je vlastník oprávněn domáhat se vyklizení předmětného pozemku. Rušení trvá, dokud věc nebude odstraněna (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2886/2014).

30. Z důvodu žalovaným uplatněných námitek nedostatku aktivní i pasívní legitimace v tomto řízení se soud v prvé řadě zabýval otázkou aktivní i pasívní legitimace v řízení.

31. Aktivně legitimován k podání žaloby v tomto typu sporu je vlastník konkrétní nemovité věci. V dané věci lze vycházet z toho, že vlastníkem předmětných nemovitých věcí, tedy pozemků v k.ú. , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí na LV , Anonymizováno, , je žalobkyně, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 8.7.2020. Vlastnictví jejího právního předchůdce (prodávajícího) bylo osvědčeno v rámci již pravomocných soudních řízení, z nichž je třeba bez dalšího vycházet. Pasivně legitimován je v tomto typu sporu obecně ten, kdo věci neoprávněně zadržuje, v daném případě pozemky fakticky ovládá, bere z nich užitky a nakládá s nimi. To je dle provedeného dokazování v dané věci žalovaný, který jednak sám tvrdil, že předmětné pozemky užívá, tedy bere z nich užitky, provádí na nich údržbu v podobě sekání trávy, zajišťuje odvoz odpadu apod., a to vše již řadu let, když touto skutečností odůvodňuje i své údajné vydržení, a zároveň bylo prokázáno, že zde má umístěny movité věci, o nichž sice tvrdil, že mu nepatří, ale s nimiž fakticky rovněž nakládá, sám užívá mimo jiné i jako společné prostory pro využití svých členů a zejména dává do užívání třetím osobám. Movité věci navíc žalovaný eviduje ve svém majetku a bere z nich užitky v podobě poplatků za jejich užívání, které dále využívá. Soud má tuto skutečnost za prokázanou zejména listinnými důkazy, např. Potvrzením o ubytování, které žalovaný uživatelům vydává, ale i tvrzeními žalovaného. Žalovaný sám v rámci svých výpovědí uváděl, že movité věci na pozemcích považuje za své, a své vlastnictví se pokoušel v minulosti legalizovat i prostřednictvím návrhu na zápis v katastru nemovitostí, nebyl však z důvodu nedostatku důkazního materiálu úspěšný, přesto považuje věci za svůj majetek. Soud v této souvislosti jen pro úplnost uvádí, že umístění konkrétních movitých věcí na pozemcích je pouze jedním z důvodů svědčícím pro závěr, že neoprávněným detentorem je právě žalovaný, neboť pozemky skutečně užívá, a to bez právního důvodu, dalším důvodem jsou skutková tvrzení samotného žalovaného a jeho jednání při nakládání s pozemky a věcmi na nich umístěnými. Žaloba na vyklizení pozemku je podle již zavedené soudní praxe i žalobou na vydání držby, a k jejímu úspěchu tedy není bezpodmínečně nutné, aby žalovaní měli na pozemku věci, které by bylo nutno odstranit; pro úspěch takové žaloby postačí, že pozemek užívají (byť i např. jen k rekreaci nebo k sečení trávy).

32. Neoprávněné zadržování (držení) věci předpokládá, že právní důvod detence buď odpadl, (např. z důvodu ukončení nájmu) nebo žádný právní důvod zadržování věci nebyl dán. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaný předmětné pozemky fakticky drží, nepřetržitou držbou mimo jiné sám argumentuje v řízení, kde se domáhá vydržení pozemků, a současně lze vycházet z toho, že žalovanému nesvědčí žádný z užívacích titulů, neboť nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaný s žalobkyní či jejím právním předchůdcem poctivou a pravou držbu předmětných pozemků jakkoli ujednal.

33. Naopak bylo v řízení prokázáno, že žalovaný má již řadu let povědomost o tom, že předmětné pozemky patří žalobkyni, která s jejich užíváním žalovaným nesouhlasí, resp. patřily jejímu právnímu předchůdci, s nímž žalovaný vedl soudní řízení, kde byly tyto skutečnosti bez jakýchkoli pochybností osvědčeny. To samo o sobě vylučuje žalovaným tvrzené vydržení, které je podmíněno splněním požadavku poctivé držby. Na skutečnost, že žalovaný, potažmo jeho členové, užívají pozemky, k nimž není právní titul, žalovaný sám upozorňoval již nejméně v roce 2020 v Instrukci č. 3/2020, přičemž uváděl, že tento stav může mít za následek požadavek vlastníka na náhradu v podobě bezdůvodného obohacení ve výši nájmu v místě a čase obvyklém. Nelze tedy přijmout tvrzení žalovaného o tom, že užíváním pozemků nepůsobí nikomu újmu, resp. že se v jeho případě jedná o poctivou držbu, což je podmínkou tvrzeného vydržení.

34. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že žalobkyni užíváním pozemků žalovaným a potažmo dalšími osobami, kterým žalovaný užívání umožňuje, resp. dalšími blíže neurčenými osobami, vzniká žalobkyni kontinuálně další újma, obecně v důsledku omezení výkonu vlastnického práva, spočívající jednak ve vzniku bezdůvodného obohacení a jednak v podobě dalších škod a v úvahu připadajícího snížení hodnoty pozemků v důsledku jejich nedostatečné nebo absentující údržby.

35. Na základě všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně je vlastníkem předmětných pozemků a žalovaný tyto pozemky užívá, a to bez právního důvodu. Proto žalovanému uložil povinnost předmětné pozemky vyklidit. (výrok I.)

36. V souladu s ust. § 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o. s. ř. soud prodloužil pariční lhůtu ke splnění povinností žalovaného na dobu šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku, když zákonnou pariční lhůtu 15 dnů považuje v dané věci za nepřiměřeně krátkou, i s ohledem na předpoklad nutnosti součinnosti třetích osob ke splnění povinnosti žalovaného. Určená lhůta šesti měsíců je přitom pevně daná a dle přesvědčení soudu nemůže žalobkyni nepřiměřeně omezit na jejích právech a naopak žalovanému poskytuje určitý časový prostor a seriózní možnost splnit uloženou povinnost dobrovolně, bez nutnosti exekučního vymáhání.

37. Jelikož soud uložil žalovanému povinnosti vyklidit pozemky, které jsou předmětem řízení, jako celek, shledal uložení povinnosti žalovanému vyklidit, resp. odstranit z pozemků konkrétní movité věci jako nadbytečné. Proto návrh žalobkyně na uložení povinnosti k odstranění konkrétních movitých věcí jako nadbytečný zamítl. (výrok II.)

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dále náklady spojené se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 7 úkony právní služby po 1 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o.s.ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 2x písm. d) uvedeného ustanovení, žaloba, vyjádření, 4x písm. g) účast na jednání soudu ve dnech 27.6.2022, 22.8.2023, 9.10.2023 (přesahující 2 hod.), když jejich výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky ve spojení s § 9 odst. 1) a dále 2 úkony právní služby po 750 Kč (ustanovení § 11odst. 2 vyhlášky, a to písm. h) jednoduchá výzva k plnění, f) účast na jednání, kde došlo k vyhlášení rozhodnutí, a dále 9 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). (výrok III.)

39. Celkové náklady žalobkyně ve výši 22 787 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).