28 C 129/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 189 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplati žalobkyni částku ve výši 1 189 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 6. 4. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 189 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. s tvrzením, že žalované byla dne 17. 2. 2020 poskytnuta ve anonymizováno část obce zdravotní péče. Žalovaná nepředložila žádný doklad, který by prokazoval, že byla pojištěna v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaná uvedla číslo komerční pojistky právnická osoba Podle vyjádření pojišťovny však nelze v daném případě poskytnout garanci, neboť se jedná o výluku z pojištění dle pojistných podmínek. V návaznosti na uvedené vyúčtovala žalobkyně žalované náklady za poskytnutou péči fakturou splatnou dne 5. 4. 2020, znějící na částku 1 189 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 12/2019 (Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 2/2020/ ze dne 10. 12. 2019). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoli k tomu byla vyzvána.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, žalované, byla dne 17. 2. 2020 poskytnuta v zařízení žalobkyně zdravotní péče, za níž jí byl vystaven platební doklad znějící na částku 1 189 Kč, splatný dne 5. 4. 2020 (zjištěno z faktury). Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 12/2019 (zjištěno z Cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví číslo ze dne 10. 12. 2019). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 16. 2. 2021), avšak žalovaná do dnešního dne ničeho nezaplatila.

4. Podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), (dále jen„ zák. č. 372/2011 Sb.“), je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalované byla dne 17. 2. 2020 poskytnuta ve zdravotnickém zařízení žalobkyně zdravotní péče v celkové hodnotě 1 189 Kč. Jelikož žalovaná nebyla zdravotně pojištěna v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, vznikla žalované dle ustanovení 41 odst. 1 písm. c) zák. č. 372/2011 Sb. povinnost poskytnutou zdravotní péči žalobkyni uhradit, a to ve výši vyúčtované žalovanému fakturou ze dne 6. 3. 2020. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila, ačkoliv k tomu byla žalobkyní vyzvána, soud jí proto tuto povinnost uložil. (výrok I.)

6. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, splatnost dlužné částky vyplývá z vystaveného daňového dokladu.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spoj. s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 1000 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 200 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, vymezením dlužného období a výší dlužné částky. Jedná se tak ve smyslu ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky o návrh podaný na ustáleném vzoru, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání. (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaná to, co jí bylo rozhodnutím soudu uloženo, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.