28 C 130/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph. D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 589,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 589,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % od 11. 1. 2013 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku, ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 2. 2022 domáhala po žalované shora zaplacení částky s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost anonymizováno právnická osoba uzavřela s žalovaným Účastnickou smlouvu – zákaznickou smlouvu číslo. V souladu se smlouvou byly žalovanému poskytnuty ze strany žalobkyně služby, které se žalovaný zavázal řádně hradit dle aktuálního ceníku, na základě vyúčtování žalobkyně. Žalovaný neuhradil vyúčtování ze dne 20.12.2012, splatné dne 10. 1. 2013 znějící na částku 2 589,41 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoli jej žalobkyně k úhradě dlužné částky vyzvala.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, včetně služeb doplňkových a služeb poskytovaných třetími stranami, a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. (prokázáno účastnickou smlouvou ze dne 10. 12. 2012, včetně všeobecných podmínek) Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému pravidelně účtovala poskytnuté služby. Žalovaný se dostal do prodlení s placením vyúčtování za období 10. – 19. 12. 2012 (prokázáno fakturou číslo přehledem služeb) Žalovaný dluží za období od 6. 2. 2011 do 5. 3. 2011 za poskytnuté služby anonymizováno, Volání informační a asistenční linky a anonymizováno – zprostředkovatelský poplatek částku 2 589,41 Kč, což v průběhu řízení nijak nesporoval (uvedené částky vyplývají z žalobkyní vystavených faktur). Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky (prokázáno dopisem) Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. (prokázáno předžalobní upomínkou).

4. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 491 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč.zák.“), dle něhož právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným v rámci smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (dle zákona č. 127/2005 Sb.) inominátní smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému služby třetích stran, žalovaný však za to nezaplatil sjednanou cenu dle zaslaných vyúčtování v celkové výši 2 589,41 Kč. Žalovaný přitom uzavření smlouvy ani výši žalované částky plynoucí z vyúčtování nijak nesporoval. K postoupení pohledávky na žalobkyni přitom platně došlo ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalovaný se tedy dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, a žalobkyně má proto kromě dlužné částky nárok i na požadované úroky z prodlení přiznané podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. s přihlédnutím k § 517 obč. zák. ode dne následujícího po splatnosti dlužného vyúčtování do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky).

7. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.