28 C 14/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví,

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti - pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 695 m², zapsané na LV , Anonymizováno, , u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, .

II. Nemovitost uvedená ve výroku I. se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku ve výši 3 075 000 Kč, ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, na náhradě nákladů státu – znalečném částku ve výši 1 622 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 na náhradě nákladů státu – znalečném částku ve výši 1 622 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 1. 2025 domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti – pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , adresa, . Žalobce je vlastníkem spoluvl. podílu o vel. 3/4 nemovitosti, žalovaný je vlastníkem spoluvl. podílu o vel. 1/4 nemovitosti. Žalovaný nabyl svůj spoluvl. podíl na nemovitosti usnesením soudu o schválení dědické dohody ze dne 2. 3. 2009. Žalobce nabyl svůj spoluvl. podíl na nemovitosti do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 12. 3. 2024 a kupní smlouvy ze dne 25. 3. 2024. Žalobce a žalovaný opakovaně jednali o možnosti převodu spoluvlastnického podílu žalovaného do vlastnictví žalobce, a to jak písemně, tak telefonicky, nedošlo však ke shodě na výši vypořádacího podílu. Žalovaný ještě v době, kdy pozemek spoluvlastnil se svými dalšími třemi příbuznými, od nichž koupil žalobce svůj spoluvlastnický podíl, bránil společnému prodeji pozemku. Spoluvl. podíl o vel. 3/4 pozemku nabízela k prodeji realitní kancelář více jak dva roky, ostatní spoluvlastníci usilovali původně o společný prodej, avšak marně. O spoluvl. podíl o vel. 3/4 nebyl dle vyjádření realitního zprostředkovatele zájem, žádný potenciální kupující nechtěl jít do rizika, že bude muset řešit problém se čtvrtým podílem. Žalobce není pozemkový spekulant, pozemek se mu líbil a chce ho využít pro výstavbu rodinného domu. Spoluvlastnické podíly nabyl žalobce za kupní cenu ve výši 2x 2 250 000 Kč, a 2 500 000 Kč, celkem za svůj podíl ¾ zaplatil 7 mil. Kč. Žalobce nabízel původně žalovanému za jeho spoluvlastnický podíl částku ve výši 2 200 000 Kč, částku byl připraven ještě zvýšit, k dohodě účastníků však nedošlo. Žalovaný požadoval vyšší částku s tím, že se údajně podílel na zasíťování pozemku. Dle informace ostatních tehdejších spoluvlastníků však žalovaný při zasíťování pouze fyzicky pomáhal, finanční náklady nesl v plné výši jeho otec. Dále žalovaný uváděl, že již mnoho let platí daň z nemovitosti z celého pozemku, jedná se však pouze o zanedbatelnou částku a pozemek také žalovaný výlučně užíval. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví s žalovaným setrvat, společné užívání je vyloučené, pozemek není ani možné reálně rozdělit, neboť by jej nebylo v takovém případě možné účelně využívat. Žalobce má zájem pozemek do budoucna užívat a nabýt spoluvlastnický podíl žalovaného do svého výlučného vlastnictví. Žalobce nechal pro účely tohoto řízení vypracovat znalecký posudek na určení ceny obvyklé spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4, která dle znalce činí 2 669 480 Kč. Tuto částku je žalobce připraven žalovanému ve lhůtě 1 měsíce zaplatit.

2. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti – pozemku parc.č. , hodnota, , na LV , Anonymizováno, , a navrhl, aby nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce a žalobci by bylo uloženo uhradit žalovanému vypořádací podíl ve výši 2 669 480 Kč.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Ve vyjádření ze dne 22. 7. 2022 uvedl, že není sporné, že se žalobcem spoluvlastní pozemek parc. č. , hodnota, , zahradu, o výměře 695 m2, zapsán na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, pracoviště , adresa, . Historicky tento pozemek vlastnila rodina žalovaného, a zahradu udržoval dědeček a následně otec žalovaného. V rámci dědického řízení pak podíl id. 3/4 tohoto pozemku přešel na příbuzné, kteří následně převedli vlastnické právo na žalobce. Žalovaný tak nyní vlastní podíl id. 1/4 předmětné nemovitosti. Žalovaný má zájem dále mít k dispozici v místě jeho bydliště zahrádku, nesouhlasil proto s návrhem žalobce na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví navrhovanou formou, kdy by se celý pozemek přikázal do vlastnictví žalobce a žalobci by bylo uloženo vyplatit vypořádací podíl v penězích. Žalovaný potvrdil, že dosavadní jednání se žalobcem nevedly k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodou, a proto je na místě, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno soudem. Soud však nemůže provést vypořádání jiným než v zákoně uvedeným způsobem, přičemž v zákoně je daná závazná posloupnost jednotlivých způsobů vypořádání. V daném případě se dle žalovaného jedná o nemovitost, kdy reálné rozdělení nesníží její hodnotu, a to ani jejích částí. Pozemek je na hraně komunikace Pod Viaduktem, tato strana je 20,1 m dlouhá, strany mají délku 33,9 a 22,0 metrů, pozemek má tvar lichoběžníku. Rozdělení pozemku je dle žalovaného možné. Žalovaný má zájem ponechat si část pozemku, která odpovídá výši jeho podílu, a část odděleného podílu by měla být přístupná z , adresa, pohledově vpravo, kde jsou umístěny přístupy k médiím, které v minulosti realizoval se svým otcem. Žalovaný o celou nemovitost zájem nemá z finančních důvodů. V průběhu řízení pak žalovaný soudu sdělil, že zájem o celou nemovitost má, přičemž je připraven převzít ji do svého výlučného vlastnictví a vyplatit žalobci vypořádací podíl, když financování má zajištěno prostřednictvím půjčky.

4. Žalovaný s ohledem na shora uvedené rovněž navrhl zrušit spoluvlastnictví účastníků, a provést buď rozdělení pozemku v poměru dle spoluvlastnických podílů a případně přikázání celého pozemku do výlučného vlastnictví žalovaného.

5. Žalobce k návrhu žalovaného na vypořádání spoluvlastnictví účastníků způsobem navrhovaným žalovaným uvedl, že reálné rozdělení nemovitostí není možné v případech, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze. V případě pozemků tak toto posouzení závisí na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru. V tomto konkrétním případě je celková plocha pozemku 695 m2. Překážku v navrhovaném způsobu vypořádání žalobce spatřoval jednak ve tvaru pozemku a rovněž v jeho umístění, tedy v charakteru dané lokality. Rozměry pozemku, které uvedl žalovaný ve svém vyjádření, nejsou zcela přesné. Pozemek je ve tvaru lichoběžníku, přibližná délka stran tohoto lichoběžníku je na hraně komunikace 20 m, levá strana od této komunikace má 39 m, pravá strana 30 m a zadní strana 22 m. Součástí pozemku je dále několik na něm postavených menších staveb, zejména chatka, u nichž vzhledem k poměrům vlastnických podílů nelze určit, jak by měly být rozděleny a prakticky takové dělení ani není proveditelné. Reálnému rozdělení pozemku však především brání způsob využití pozemku po případném rozdělení. Za současné situace je pozemek pravoúhlým lichoběžníkem, na kterém lze bez potíží realizovat výstavbu, například rodinného domu, a dodržet požadavky pro výstavbu, které určuje stavební zákon, prováděcí právní předpis a jiné právní předpisy. V případě rozdělení pozemku by však možnost výstavby byla značně omezena, a to na obou dělením vzniklých pozemcích. Pozemek je v současné době sice v katastru nemovitostí zapsán jako zahrada, ale jedná se o jeden z mála nezastavěných pozemků v dané lokalitě, a i územním plánem je určen jako čistě obytná plocha, přičemž hlavním využitím takovýchto ploch je bydlení. Dne 24. 3. 2025 žalobce tuto záležitost ústně konzultoval s vedoucím stavebního odboru Úřadu městské části , adresa, , panem Ing. , jméno FO, , a bylo mu sděleno, že jakékoliv dělení tohoto pozemku není v souladu s územním plánem, jelikož se jedná o území s danou urbanistickou koncepcí, a dělení pozemku by narušilo charakter území a stavební odbor s možným dělením pozemku nebude souhlasit. Pokud by soud přistoupil k rozdělení pozemku, důsledkem bude, že stavební záměr vlastníka rozděleného pozemku stavební úřad nepovolí, nebo bude aplikovat taková omezení, která neumožní vybudování rodinného domu v obvyklé podobě, nebo ho výrazně prodražit, příp. bude nutné jeho podobu regulovat. S využitím pozemku výlučně jako zahradu, což je záměr žalovaného, v této části území územní plán nepočítá, z důvodu, že zahrádkářská kolonie je v těsné blízkosti předmětného pozemku, zahrádek je tudíž v místě dostatečné množství a není důvod, aby pronikaly do území určeného k bydlení. Je navíc zjevné, že cena rozdělených pozemků by oproti ceně pozemku jako celku výrazně klesla. Hodnota části pozemku, která by měla připadnout žalobci, by se tak výrazně snížila, naopak v současné podobě je pozemek ideální parcelou pro výstavbu rodinného domu. Rozdělením by se pozemek stal nepravidelným útvarem, kde by bylo obtížné realizovat stavební záměr. Část pozemku, která by připadla žalovanému, by byla velmi malá a stavebně nevyužitelná. Stavební nevyužitelnost je v přímém rozporu s koncepcí daného území, zejména s územním plánem dané lokality.

6. Z uvedených důvodů žalobce trval na návrhu na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání způsobem navrhovaným žalobcem.

7. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.), a nechal ve věci vypracovat znalecký posudek znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (§ 127 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (§ 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

8. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav:

9. Účastníci jsou spoluvlastníky nemovitosti - pozemku p. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , adresa, . Žalobce vlastní spoluvl. podíl o velikosti 3/4 a žalovaný vlastní spoluvl. podíl o velikosti ¼; žalovaný svůj podíl nabyl na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody, žalobce svůj podíl nabyl na základě kupních smluv, konkr. kupní smlouvy ze dne 12. 3. 2024 uzavřené s , jméno FO, a , jméno FO, a kupní smlouvy ze dne 25. 3. 2024 uzavřené s , jméno FO, . (prokázáno nesporným tvrzením účastníků, výpisem z katastru nemovitostí LV 1268, kupními smlouvami)

10. Žalobce nechal pro účely tohoto řízení vypracovat znalecký posudek k určení obvyklé ceny spoluvlastnického podílu ve výši 1/4 předmětného pozemku včetně všech součástí a příslušenství. Znalecký posudek č. , č. účtu, vypracoval dne 13. 1. 2025 znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, Ing. , jméno FO, . Ze závěrů znaleckého pozemku vyplývá, že pozemek je v územním plánu umístěn v ploše OC, funkční využití čistě obytné, určen je pro výstavbu rodinného domu a obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/4 tohoto pozemku činí částku ve výši 2 669 480 Kč. Při výpočtu znalec porovnával realizované prodeje porovnatelné s předmětem ocenění v letech 2022 až 2024. (prokázáno znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne 13. 1. 2025 vypracovaným Ing. , jméno FO, )

11. Žalovaný založil do spisu kvalifikovaný odhad obvyklé ceny předmětného pozemku ke dni 1. 1. 2024. Kvalifikovaný odhad vypracovala dne 1. 1. 2024 Ing. , jméno FO, , obvyklou cenu spoluvl. podílu pozemku o vel. 1/4 určila částkou ve výši 4 500 000 Kč. Při určení ceny obvyklé porovnávala obdobné nemovitosti, které byly realizovány na trhu. (prokázáno kvalifikovaným odhadem ze dne 1. 1. 2024 vypracovaným Ing. , jméno FO, )

12. Mezi účastníky probíhala komunikace ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, účastníci však nedošli ke shodě ohledně podmínek zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Žalobce nabídl žalovanému vypořádání za jeho podíl ve výši 2 200 000 Kč, žalovaný navrhoval částku 3 000 000 Kč, kterou však žalobce v době komunikace účastníků nebyl ochoten akceptovat. (prokázáno korespondencí mezi právními zástupci účastníků ze dne 27. 5. 2024, ze dne 7. 6. 2024 a ze dne 18. 8. 2024)

13. Pozemek je v současné době užíván jako zahrada, nachází se zde několik menších staveb, zejména chatka, je zde uskladněn starší stavební materiál. (prokázáno fotodokumentací, čl. 47 a násl.)

14. Pozemek má tvar pravoúhlého lichoběžníku s délkou stran 20,1 m, 28,2 m, 39,3 m a 20,4 m, výměra pozemku je 695 m2. (prokázáno ortofoto mapo z katastru nemovitostí, výpisem z katastru nemovitostí, LV , Anonymizováno, ).

15. Žalobce požádal o stanovisko k návrhu na záměr rozdělení předmětného pozemku Úřad městské části , adresa, . Dle stanoviska vedoucího odboru stavebního ÚMČ , adresa, , Ing. , jméno FO, , navržené rozdělení pozemku není v souladu s urbanistickou koncepcí území, kterou tvoří rozvolněná zástavba rodinných a bytových domů podél , adresa, a , Anonymizováno, , a vzhledem k tomu, že pozemek má celkovou výměru 695 m2, oddělená část o vel. 1/4 by představovala plochu o velikosti pouze 174 m2. Takový pozemek by neumožňoval umístění rodinného domu plnícího funkce stavby pro bydlení, avšak ani oddělená větší část pozemku by neumožňovala umístění domu v souladu se zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a v souladu s nařízením hl. m. Prahy č. 12/2024 Sb., Pražské stavební předpisy. (prokázáno žádostí žalobce o stanovisko ze dne 10. 6. 2025, stanoviskem Úřadu městské části , adresa, , odbor stavební, ze dne 18. 6. 2025, čl. 64).

16. Soudem bylo s ohledem na rozdílné závěry odhadů ceny spoluvl. podílu zadáno vypracování revizního znaleckého posudku znalkyní Mgr. , jméno FO, , , tituly za jménem, Dle znaleckého posudku č. , č. účtu, , který vypracovala dne 3. 12. 2025, měla znalkyně určit cenu obvyklou předmětného pozemku jako celku, a dále samostatně podílu o velikosti 1/4 a rovněž vyjádřit se ke znaleckému posudku č. , č. účtu, vypracovanému Ing. , jméno FO, ze dne 13. 1. 2025 a ke kvalifikovanému odhadu Ing. , jméno FO, ze dne 1. 1. 2024. Znalkyně při znaleckém zkoumání užila porovnávací metody, která spočívá ve srovnávání oceňovaného předmětu s nemovitostmi obdobného charakteru a polohy, které byly v rozhodné době zobchodovány. Znalkyně určila cenu obvyklou předmětného pozemku jako celku ve výši 12 300 000 Kč, a obvyklou cenu id. spoluvl. podílu o vel. 1/4 určila ve výši 3 075 000 Kč. Ke znaleckému posudku vypracovanému Ing. , jméno FO, uvedla, že je zpracován formálně standartně, znalec dohledával realizované prodeje porovnatelné s předmětem ocenění v letech 2022-2024, tyto dále upravoval koeficientem dle vývoje hodnot cenové mapy a koeficientem vlivu velikosti a dalšími koeficienty. Ke kvalifikovanému odhadu obvyklé ceny Ing. , jméno FO, uvedla, že se nejedná o znalecký posudek, odhad je datován ke dni 1. 1. 2024, tedy dva roky před vypracováním znaleckého posudku znalkyní a v kvalifikovaném odhadu byly porovnávány nemovitosti dle inzerce realitních kanceláří, nebyla tedy určována cena obvyklá, ale tržní hodnota, a odhad tak není relevantním podkladem pro soudní řízení. (prokázáno znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne 3. 12. 2025 vypracovaným znalkyní Mgr. , jméno FO, , Ph.D.)

17. Žalobce soudu osvědčil, že disponuje dostatečným zůstatkem na svém účtu k úhradě vypořádacího podílu žalovaného. (prokázáno potvrzením o zůstatku účtu žalobce ze dne 13. 4. 2026).

18. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné rozhodné skutečnosti relevantní pro toto řízení.

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a s poukazem na zákonná ustanovení soud posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odstavec 2).

21. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

22. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

23. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

24. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

25. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

26. Po zhodnocení všech provedených důkazů a s přihlédnutím k úmyslu obou stran dospěl soud k závěru, že podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku je na místě zrušit, když ani jeden z účastníků nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, a dosavadní chování účastníků vylučuje další společné (účelné) využití nemovitosti. Jelikož se účastníci na vypořádání spoluvlastnictví nebyli schopni dohodnout, bylo dále nutné provést vypořádání rozhodnutím soudu. (výrok I.)

27. Soud se proto dále zabýval způsobem vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. V řízení bylo provedeným dokazováním, zejména pak vyjádřením místně příslušného stavebního odboru MČ , adresa, , a dále znaleckým posudkem postaveno najisto, že pozemek se nachází v lokalitě, která je tvořena převážně zástavbou rodinných domů, která se nachází v ploše OB – čisté obytné území, s tím, že se nepředpokládá změna charakteru tohoto území. Pozemek je napojen na běžné inženýrské sítě – el. vedení, el. komunikace, plynovod, vodovod a kanalizaci. Rozdělení pozemku není dle stavebního úřadu možné, neboť se pozemek nachází v oblasti s urbanistickou koncepcí v území, která má být tvořena zástavbou rodinných a bytových domů, a velikost a tvar předmětného pozemku neposkytuje možnost rozdělení pozemku, neboť ani jedna z částí vzniklých oddělením by neumožňovala umístění rodinného domu plnícího funkce stavby pro bydlení.

28. Soud s ohledem na shora uvedené proto dospěl k závěru, že způsob vypořádání zaniklého spoluvlastnictví formou rozdělení pozemku z důvodů výše vyložených není v daném případě možný, a proto bude nutné přikázat nemovitost jako celek do výlučného vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků. Při úvaze o tom, komu ze spoluvlastníků přikázat nemovitost do výlučného vlastnictví, soud posuzoval obecná zákonná kritéria, mezi jiným i solventnost obou spoluvlastníků, a dospěl k závěru, že jednoznačně hovoří ve prospěch žalobce. Žalobce od počátku řízení deklaruje, že má zájem nabýt pozemek do svého výlučného vlastnictví, za tím účelem uzavřel rovněž kupní smlouvy s předchozími spoluvlastníky a opakovaně jednal se žalovaným o koupi jeho menšinového podílu. Žalobce rovněž po celou dobu řízení deklaruje svůj zájem realizovat na tomto pozemku v budoucnu záměr výstavby rodinného domu, což zcela odpovídá koncepci daného území. Naproti tomu postoj žalovaného se v průběhu řízení proměňoval. Podstatným hlediskem pro přikázání nemovitosti žalobci pak byla i finanční stránka, kdy žalobce deklaroval a následně i prokázal dostatek finančních prostředků pro úhradu vypořádacího podílu žalovaného, a to prakticky okamžitě po rozhodnutí soudu. Naproti tomu žalovaný nejprve tvrdil, že prostředky na úhradu vypořádacího podílu nemá, poté uváděl, že si financování zajistil pomocí půjčky, toto své tvrzení však žádným způsobem neprokázal.

29. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že pozemek jako celek přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, a to za přiměřenou náhradu. (výrok II.) Soud přitom vycházel ze zásady, že přiměřenou cenou nemovitostí je nutno rozumět její tzv. cenu obvyklou, tedy hodnotový ekvivalent vyjádřitelný v penězích, který umožňuje podle místních podmínek obstarání obdobné věci. V projednávané věci byla cena spoluvlastnického podílu určena znaleckým posudkem, jehož závěry má soud za relevantní a přesvědčivě odůvodněné. Výši vypořádacího podílu tedy soud určil dle závěrů znaleckého posudku, jímž byla určena obvyklá cena id. spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 částkou 3 075 000 Kč. (výrok III.)

30. Lhůtu k zaplacení této částky stanovil soud s ohledem na její výši a dispozici žalobce s touto částkou v žalobcem navržené lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem na povahu řízení, iudicium duplex, kdy nelze určit míru úspěšnosti jednotlivých účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví, když je z majetkového hlediska srovnatelná, neboť v řízení v tomto ohledu objektivně není vítěze ani poraženého, a s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu (např. I. ÚS 3202/20, IV. ÚS 2081/21, IV. ÚS 404/22, III. ÚS 2148/23). Nadto soud dodává, že vzhledem k povaze věci účastníci náklady řízení ani neúčtovali. (výrok IV.).

32. O nákladech státu, spočívajících ve státem částečně zálohovaném znalečném, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát vynaložil náklady na úhradu znalečného v souvislosti s vypracování znaleckého posudku znalkyní, Mgr. , jméno FO, , Ph.D., jíž bylo usnesením č. j. 28 C 14/2025-137 přiznáno znalečné ve výši 23 244 Kč, od které byla odečtena žalobcem a žalovaným složená záloha v celkové výši 20 000 Kč, vyčíslený rozdíl ve výši 3 244 Kč soud rozdělil mezi strany rovným dílem, a to vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o řízení iudicium duplex, a uložil tak žalobci i žalovanému zaplatit částku 1 622 Kč, a to v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení (výrok V. a VI.).