28 C 148/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 788 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 788 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 920 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 961 Kč od 13. 10. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 905 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 802 Kč od 15. 1. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 4 176 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 31 788 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně obdržela informaci, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem vozidla, a to osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, (vozidlo 1). Žalobkyně zjistila, že vozidlo 1 je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby provozovatel, neměl v období od 29. 8. 2023 do 12. 2. 2024 a dále od 13. 2. 2024 do 28. 6. 2024 k vozidlu 1 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo 1 tak bylo ve výše uvedených obdobích, tedy 168+137 dní, nepojištěno, čímž žalovaný porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyně obdržela informaci, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem vozidla, a to osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, (vozidlo 2). Žalobkyně zjistila, že vozidlo 2 je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby provozovatel, neměl v období od 30. 1. 2024 do 1. 4. 2024 a dále od 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 k vozidlu 2 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo 2 tak bylo ve výše uvedených obdobích, tedy 63+166 dní, nepojištěno, čímž žalovaný porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě, splatnost nastala v případě vozidla 1 pro první období dne 22. 6. 2024, pro druhé období dne 27. 11. 2024 a v případě vozidla 2 pro první období dne 12. 10. 2024, pro druhé období dne 14. 1. 2025. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaná částka sestává z příspěvků ve výši 30 588 Kč a poplatků spojených s vymáháním pohledávky pro každé vozidlo a období ve výši 300 Kč, tedy 4x300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný neměl v období od 29. 8. 2023 do 12. 2. 2024 a od 13. 2. 2024 do 28. 6. 2024, tedy po dobu 168+137 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , ačkoli k tomu měl zákonnou povinnost, žalovaný v období od 30. 1. 2024 do 1. 4. 2024 a od 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024, tedy po dobu 63+166 dní, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, (prokázáno výpisy z registru silničních vozidel). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě nedoplatků na příspěvcích a k úhradě byl také následně upomínán, neuhradil však žalobkyni ničeho (prokázáno výzvami, upomínkami k úhradě). Následně mu byly zaslány právním zástupcem žalobkyně také předžalobní upomínka (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 20. 2. 2025 ve spojení s dokladem o odeslání). Žalovaný však neuhradil ničeho, což nesporuje.

5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný provozoval svá vozidla bez řádného pojištění dle zákona, a proto žalobkyni vznikl nárok na uhrazení příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

6. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 168/1999 a podle zákona č. 30/2024.

7. Dle § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

8. Dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst.

2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

9. Podle § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb., povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

10. Podle § 45 zákona č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 2); výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3).

11. Podle § 46 zákona č. 30/2024 Sb. zjistí-li žalobce porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti (odst. 1); výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek (odst. 2).

12. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákon“), neboť provozoval shora uvedené vozidlo 1 v období od 29. 8. 2023 do 31. 3. 2024 a shora uvedené vozidlo 2 v období od 30.1. 2024 do 31.3. 2024 bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.

13. Žalovaný porušil dále povinnost vyplývající z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), neboť provozoval shora uvedené vozidlo 1 v období od 1.4. 2024 do 28. 6. 2024 a shora uvedené vozidlo 2 v období od 1.4. 2024 do 14.9. 2024 bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Proto mu vznikla povinnost podle § 45 odst. 2 a zákona č. 30/2024 Sb. uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla podle § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Zároveň dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. platí, že provozovatel je povinen zaplatit paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.

14. Žalovaná částka ve výši 31 788 Kč sestává v souladu s § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. a v souladu s § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby pro vozidlo 1 (65 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo 1 provozováno v rozporu se zákonem (168+137 dní), a dále z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby pro vozidlo 2 (47 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo 2 provozováno v rozporu se zákonem (63+166 dní), celkem ve výši 30 588 Kč, výše denní sazby je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. a vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb. a dále poplatků ve výši 4x300 Kč spojených s vymáháním pohledávek za každé vozidlo a období, jež odpovídá množství a rozsahu administrativních úkonů učiněných v souvislosti s vymáháním nároku po žalovaném. Žalobkyně přitom v řízení prokázala, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala výzvou splňující podmínky jak zákona č. 168/1999, tak zákona č. 30/2024, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné vozidlo bylo v daném období pojištěno, či že nebyl jeho vlastník/provozovatel, což však neučinil.

15. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ani po upomínkách, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.)

16. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 272 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 700 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) uvedené vyhlášky).

19. Celkové náklady žalobkyně ve výši 4 176 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). (výrok II.)

20. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobcem se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.