28 C 162/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3.350,64 EUR s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 350,64 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 350,64 EUR od 12. 4. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku ve výši 53 288 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.4.2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím, s tvrzením, že žalovaná realizovala a zajišťovala kompletní přestavbu prostor mj. v 1. a 2. NP v budově [anonymizována tři slova] v [obec a číslo] pro [anonymizována tři slova]. Žalovaná za tím účelem oslovila mj. žalobkyni, a na základě ústní objednávky byla mezi nimi uzavřena ústní formou smlouva označená jako“ zakázka [číslo] [anonymizována dvě slova] fitout”, dle které provedla žalobkyně pro žalovanou dodávku a montáž dveří. Provedení prací a dodání dveří bylo potvrzeno e-mailovou korespondencí a zároveň byla i odsouhlasena cena za dodané zboží a služby ve výši 90 551 Kč bez DPH. V návaznosti na potvrzení žalované, že zboží a služby byly řádně předány a souhlas žalované s účtovanou částkou, vystavila žalobkyně dne 28.3.2017 žalované fakturu [číslo]. Dohodnutá částka ve výši 90 551,05 Kč byla převedena na měnu EURO v kurzu 1EUR – 27, 025 Kč, žalované byla tedy vyúčtována částka 3 350,64 EUR. Dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ani částečně, proto se žalobkyně kromě dlužné částky domáhá i úroku z prodlení v zákonné výši od 14.7.2017 do zaplacení. Mezinárodní a místní příslušnost žalobkyně dovodila dle ust. čl. 7 odst. 1 písm a) ,b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012.

2. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované dále uvedla, že nesouhlasí s námitkou promlčení uplatněnou žalovanou. Podle ní počátek promlčecí doby nelze počítat od okamžiku dokončení a předání díla, k čemuž mělo dojít dne 28.3.2017, ale teprve od okamžiku splatnosti závazku vyplývajícího z povinnosti dodat zboží nebo službu za úplatu, která nastává do 30 dnů od doručení faktury nebo jiné výzvy k úhradě, případně od obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastane později. Žalobkyně argumentovala i tím, že s ohledem na vyhlášení nouzového stavu v ČR dne 12.3.2020 nemohlo k promlčení žalovaného nároku dojít, neboť došlo ke stavení promlčecí doby. V dalším vyjádření žalobkyně ze dne 22.10.2020 žalobkyně uvedla, že trvá na tom, že pro žalovanou provedla práce v 1. a 2. nadzemním podlaží a dodala žalované dveře a kování, včetně montáže. Upřesnila, že v 1. NP provedla práce v ceně celkem 57 010 Kč bez DPH, ve 2.NP provedla práce v ceně celkem 62 550 Kč bez DPH. Žalovaná vyčíslila v této souvislosti vady a nedodělky a případné škody ve výši celkem 47 978 Kč, což žalobkyně akceptovala a fakturu [číslo] vystavila podle svého tvrzení teprve po odsouhlasení ze strany žalované.

3. Na výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. učiněnou na ústním jednání konaném dne 2.2.2021 žalobkyně doplnila svoji žalobu tak, že uvedla, že na počátku října 2016 oslovil jednatel žalobkyně telefonicky jednatele žalované s tím, že potřebuje zajistit dodávku dveří, stavebního materiálu, vodoinstalačního materiálu a instalace rozvodů vody. Jednatel žalobkyně pověřil jednáním s žalovanou ing. [jméno] [jméno]. S ním bylo žalovanou odsouhlaseno, že dodávky zajistí žalobkyně prostřednictvím subdodavatelů, mimo jiné firmy [anonymizována dvě slova], která měla dodat dveře. Žalobkyně obdržela projektovou dokumentaci, dle které ing. [příjmení] objednal dveře u [právnická osoba]. Dohoda o ceně byla dle žalobkyně taková, že žalovaná uhradí stejnou částku, jako uhradí žalobkyně subdodavateli. Žalobkyně na základě toho zaslala e-mailem objednávku [právnická osoba]. Při montáži bylo následně zjištěno, že díky instalaci obkladů došlo ke zvýšení tloušťky zdí oproti projektové dokumentaci, proto zárubně nepasovaly a bylo nutné provést další práce. Žalobkyně se domnívala, že to nebylo v důsledku jejího pochybení, přesto zohlednila požadavky žalované a poskytla žalované slevu ve výši určené žalovanou. Termín předání díla nebyl stranami sjednán, avšak k předání díla fakticky došlo, což bylo žalovanou potvrzeno e-mailem. Žalovaná rovněž e-mailem deklarovala svoji vůli vyrovnat závazek vůči žalobkyni, podmínila ji vlastním vyčíslením. Dne 22.1.2017 zaslala žalovaná e-mailem sumář dokončeného díla a jeho ceny, celkem za 1. a 2. NP v částce 90 551 Kč Dohoda o splatnosti byla dle žalobkyně vázána na oboustranné odsouhlasení. Dne 22.3.2017 se e-mailem dotazoval jednatel žalobkyně, zda může dle seznamu vystavit fakturu, podle žalobkyně to bylo žalovanou schváleno a potvrzena cena za provedené dílo, čímž fakticky došlo k uznání nároku. <b>4. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky ve výši 3 350,64 EUR s příslušenstvím.</b> 5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Namítala, že se jedná o spekulativní snahu žalobkyně získat peníze po uplynutí doby více než tří let, kdy byla zcela nečinná. Žalovaná nesporovala, že jako zhotovitel realizovala přestavbu prostor pro [anonymizováno] v [obec] - [anonymizováno] a v té souvislosti oslovila žalobkyni, jako jednoho z dodavatelů. Žalovaná však nesplnila své závazky řádně a ani včas. [příjmení] interiérových dveří, kterou žalobkyně učinila předmětem tohoto řízení, byla žalobkyní dodána pozdě a navíc v rozměrech, které nepasovaly do otvorů, z důvodu špatného zaměření. Žalovaná byla v důsledku toho v časové tísni, hrozily jí značné finanční sankce, proto se obrátila na [právnická osoba] s.r.o., která působila na této zakázce jako subdodavatel, která za žalobkyni zakázku dokončila a které také žalovaná zakázku uhradila. Z žalobkyní předkládané e-mailové korespondence nevyplynul souhlas žalované s fakturací a ani uznání žalovaného nároku. Kromě těchto námitek žalovaná v řízení uplatnila i námitku promlčení, s tím, že mezi nimi nebyla uzavřena žádná písemná smlouva a žalobkyni vznikl tvrzený nárok na zaplacení ceny díla okamžikem jeho dokončení a předání. Žalobkyní tvrzená splatnost vystavené faktury pro žalovanou uplatněnou námitku promlčení není dle žalované relevantní.

6. V dalším vyjádření ze dne 4.12.2021 žalovaná uvedla, že z doplňujícího vyjádření žalobkyně vyplynulo, že k předání díla mělo dojít již dne 18.1.2017, což pouze potvrzuje námitku žalované, že nárok žalobkyně je promlčen a navíc z žalobních tvrzení vyplynulo, že se žalobkyně domáhá plnění včetně DPH, což je vzhledem k faktu, že se jednalo o plnění mezi dvěma podnikatelskými subjekty se sídlem v různých členských státech EU (Česká republika a Slovenská republika) nepřípustné. <b>7. Ze všech shora uvedených důvodů žalovaná namítla zamítnutí žaloby.</b> 8. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.) a vyslechl dále jako svědka [jméno] [příjmení] (§ 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

9. Provedeným dokazováním má soud za prokázané následující:

10. Žalobkyně je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku České republiky, jejím předmětem podnikání je mimo jiné stavebnictví. Žalovaná je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku Slovenské republiky, mezi jiným podniká rovněž v oblasti stavebnictví. (prokazováno výpisy z obchodního rejstříku). Realizace přestavby prostor pro [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec] - [anonymizováno] je uvedena jako jedna z referencí na webových stránkách žalované, tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. (prokazováno webovými stránkami žalované) Žalobkyně zaslala dne 10.6.2019 žalované předžalobní výzvu, kde ji vyzvala k úhradě dlužných částek, mezi jinými i částky ve výši 3350,64 EUR s příslušenstvím, z titulu neuhrazené ceny za dodání a montáž dveří na akci [anonymizováno], číslo zakázky [číslo], která byla fakturována fakturou [číslo] ze dne 28.3.2017, splatnou dne 11.4.2017 (prokazováno předžalobní výzvou, dokladem o odeslání) Faktura [číslo] ze dne 28.3.2017, splatná dne 11.4.2017 byla žalobkyní vystavena na jméno žalované, na částku ve výši 3350,64 EUR, a to za„ dodávku a montáž dveří na akci [anonymizováno]“. (prokazováno fakturou) Pokyn k vystavení faktury dal jednatel žalobkyně pan [jméno] [příjmení] e-mailem dne 27.3.2017. Pokynu k vystavení faktury předcházela e-mailová korespondence s panem [příjmení] [jméno] [příjmení], kde se pan [jméno] [příjmení] dotazuje, zda může dle připojeného seznamu vystavit fakturu, ze dne 22.3.2017. Z e-mailu ze dne 23.3.2017 bylo zjištěno, že připojený seznam zasílal pan [jméno] [příjmení] žalované k rukám ing. [anonymizováno], který v reakci na to uvedl, že e-mail přeposlal na [anonymizována dvě slova] k odsouhlasení. Pan [anonymizována dvě slova] dne 22.1.2017 zaslal k rukám ing. [anonymizováno] a [anonymizováno]. [příjmení] sumář s úpravami cen vzhledem k nesprávným dodávkám a budoucím nutným výměnám a požádal o předělání faktury. Mezi ing. [anonymizováno] a M. [příjmení] probíhala i další e-mailová komunikace, převážně v lednu 2017, z níž mimo jiné vyplynulo, že žalobkyni bylo vytýkáno, že ještě v průběhu stavby nebyly objednány klíčové části stavby, že došlo k převzetí některých dodavatelů žalovanou, že je třeba vyčíslit a odečíst škody a náklady a že se má dokončit fakturace [právnická osoba] na žalobkyni, s tím, že dveře/zárubně budou z vyúčtování odstraněny a škodu uhradí žalobkyně, pokud špatně objednali. (prokazováno e-maily) Dle předložené tabulky výplní otvorů vyplynulo, že v objektu měly být instalovány výplně – dveře a prosklené příčky, do několika pater objektu, s poznámkou, že před zadáním do výroby je nutno na stavbě změřit skutečné rozměry, všechny prvky jsou včetně montáže a povrchových úprav a funkčního zabudování do stavby a součástí dodávky jsou podlahové zarážky, kování, kliky a zámky. (prokazováno Tabulkou výplní a otvorů). Společnost Floorgroup vypracovala dne 3.11.2016 cenovou nabídku na dodání a montáž dveří, kování a zárubní do 1. A 2. NP pro objednavatele BMW [obec], pro 1. v celkové výši 66 597 Kč vč. DPH a pro 2.NP v celkové výši 71 933 Kč vč. DPH. (prokazováno cenovou nabídkou)

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba] Zakázku výroby a montáže dveří pro [anonymizováno] u nich poptával pan [příjmení], zaměstnanec žalobkyně. Koordinátorkou byla paní [příjmení]. Svědek nevěděl, jestli byla zaměstnancem žalované. [příjmení] [příjmení] cenu neodsouhlasovala. Měli k dispozici projektovou dokumentaci, podle ní vypracovali cenovou nabídku. Dodávku a montáž realizovali vlastními zaměstnanci. Problém byl s doložením obkladů, ale přesto dílo dokončili a předali panu [příjmení]. Poté vystavili fakturu na částku 90 551 Kč, kterou dostali od žalobkyně uhrazenou. V ceně díla akceptovali odpočty, které souvisely s dodatečnými pracemi ohledně obkladů. Jednalo se o jejich dlouhodobého zákazníka, proto mu vyšli vstříc a na dodatečných nákladech se podíleli. Montáž byla dohodnuta na 5.12.2016, v prosinci bylo dílo také dokončeno a předáno.

12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Provedené důkazy považoval soud za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

13. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)

15. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

16. Podle ust. § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

17. Podle ust. § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

18. Podle ust. § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

19. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

20. Podle ustanovení 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu 21. Podle ustanovení § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

22. Podle ustanovení § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

23. Podle ustanovení § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Žalobkyně se v řízení domáhala uhrazení žalované částky s tvrzením, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dílo, a to ústní formou, na základě ústní objednávky, což podle ní zákon připouští. Žalovaná od počátku tohoto řízení uzavření smlouvy o dílo popírala. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k dohodě o všech podstatných náležitostech smlouvy dle ust. § 2586 odst. 1 o.z. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky nebyl sjednán termín dokončení díla, což není podle ní nezbytnou náležitostí smlouvy. S tímto tvrzením žalobkyně soud souhlasí. Dále žalobkyně uváděla, že mezi účastníky došlo k dohodě o ceně díla, ve smyslu, že žalovaná uhradí žalobci tutéž částku, kterou žalobkyně uhradí svému subdodavateli. I toto ujednání však žalovaná popírala. Dohoda o ceně díla je přitom podstatnou složkou smlouvy o dílo. Soud zde vyšel z toho, že z provedeného dokazování nelze učinit závěr, že mezi účastníky došlo k dohodě o ceně díla, tedy, že by byla ujednána cena díla, nebo způsob, podle něhož by byla cena stanovena. O ceně díla totiž probíhala dle předložené e-mailové komunikace jednání mezi žalobkyní a žalovanou nejdříve v lednu 2017, tedy až po dokončení a předání díla, což vyplynulo i z výpovědi svědka [příjmení], který uvedl, že dílo bylo z jejich strany dokončeno a předáno žalobkyni již v prosinci 2016. Z jeho výpovědi rovněž vyplynulo, že o ceně a podmínkách smlouvy vždy jednal pouze s žalobkyní, cenovou nabídku jejich společnost [právnická osoba] vystavila rovněž žalobkyni dne 3.11.2016 a žalobkyně zaslala [právnická osoba] objednávku e-mailem ze dne 4.11.2016. Stejně tak fakturu za provedení díla vystavili na žalobkyni a její úhradu provedla rovněž žalobkyně.

25. Na rozdíl od právní úpravy občanského zákoníku platné do 31.12. 2013, která absenci některé z podstatných složek právního úkonu (smlouvy) spojovala s jeho neplatností, současná právní úprava je založená na zásadě, že sjednání podstatných složek smlouvy je nezbytné pro existenci smlouvy. Pokud tedy smlouva, v daném případě ústní smlouva o dílo uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, neobsahovala podstatnou složku – dohodu o ceně díla, jakožto nezbytnou náležitost smlouvy o dílo, případně dohodu o způsobu jejího určení, nemohla smlouva o dílo vůbec vzniknout. (k tomu srov. NS ČR sp. zn. 33 Cdo 101/2020). Za takové situace je třeba, aby smluvní strany vypořádaly svoje nároky podle zásad bezdůvodného obohacení, což platí i pro tuto projednávanou věc. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení.

26. Žalovaná v řízení dále namítala, že nárok žalobkyně je promlčen. Soud se proto v další fázi řízení zabýval otázkou případného promlčení žalovaného nároku ve světle shora uvedeného právního posouzení a dospěl k závěru, že za situace, kdy z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že dílo bylo jejich společností dokončeno a předáno žalobkyni před koncem roku 2016 a bezprostředně poté předáno žalobkyní žalované, což ostatně žalobkyně v řízení nijak nesporovala, a jestliže žaloba byla podána až 10.4.2020, je žalovaný nárok skutečně promlčen.

27. Soud vyšel z toho, že okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o vzniku bezdůvodného obohacení, je v zásadě shodný s okamžikem dokončení a předání díla, kdy nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení spočívající v hodnotě díla mohl být žalobkyní uplatněn, ohledně osoby povinné k jejímu vydání v daném případě rovněž nemohly být u žalobkyně žádné pochybnosti.

28. Námitky žalobkyně ohledně počátku promlčecí doby, resp. to, že námitka promlčení žalované je v rozporu s dobrými mravy, soud neshledal vzhledem k výše uvedenému důvodnými. Obecně lze vycházet z judikatorně již ustáleného závěru, že uplatnění námitky promlčení dobrým mravům zásadně neodporuje, neboť se jedná o institut zákonný, a tedy použitelný ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Podle soudu nelze přisvědčit ani argumentaci žalobkyně ohledně stavení promlčecí doby z důvodu vyhlášeného nouzovému stavu, zejména z důvodu, že soudy i v době nouzového stavu fungovaly a tedy i poskytovaly ochranu právům a oprávněným zájmům fyzických i právnických osob a dalších subjektů. Bez významu v této souvislosti není ani to, že žaloba byla právními zástupci žalobkyně podána prostřednictvím datové schránky, tedy prostředky komunikace na dálku, což bylo možné po celou dobu trvání nouzového stavu, a rovněž to, že předžalobní výzva byla žalované zaslána již 10.6.2019, tedy několik měsíců před vznikem pandemie a rovněž 10 měsíců před podáním žaloby.

29. Žalobkyni nelze přisvědčit ani v tom, že podle ní mezi žalobkyní a žalovanou došlo k údajné dohodě o posunutí splatnosti závazku, která měla být vázána na oboustranné odsouhlasení fakturace. Podle žalobkyně to mělo vyplynout z e-mailu ze dne 27.3.2017. Takový závěr však dle názoru soudu z předloženého e-mailu učinit nelze a kromě toho má soud za to, že pokud by měl platit tento názor žalobkyně, mohlo by to vést k tomu, že v případě negativního stanoviska žalované by k počátku běhu promlčecí lhůty fakticky vůbec nemuselo dojít.

30. Ze všech uvedených důvodů tedy soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. (výrok I.)

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal soud náhradu nákladů řízení spojených se zastoupením advokátem, a to za celkem 9 úkonů právní pomoci (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – písemné podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 3.9.2020, 4.12.2020, 7.4.2021, písm. g) – 5x účast na jednání soudu, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 a s ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 9 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 9 567,60 Kč. Při určení výše tarifní hodnoty soud u každého úkonu vycházel z aktuálního kurzu EUR k datu provedení jednotlivých úkonů.

32. Celkové náklady žalované tedy činí částku ve výši 53 288 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok II.)