28 C 171/2019
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 120 § 126 § 129 § 132 § 142 § 160
- o hlavním městě Praze, 131/2000 Sb. — § 29
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1089 § 1090 § 1091 § 1095
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ o určení vlastnictví k pozemku <b>I. Žaloba, aby bylo určeno, že pozemek par. [číslo] podle geometrického plánu [číslo] 2019, který vypracoval ing. [jméno] [příjmení] dne 16. 5. 2019 a schválil Katastrální úřad pro hlavní město Prahu č. PGP [číslo] 2019 [číslo], jako část pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], vedeném pro [katastrální uzemí], u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha je ve vlastnictví žalobkyně, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.5.2019 domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] podle geometrického plánu [číslo] 2019, který vypracoval ing. [jméno] [příjmení] dne 16.5.2019 a schválil katastrální úřad pro Hlavní město Prahu č. PGP [číslo] 2019 [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeného pro k.ú. [část obce], u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu. K odůvodnění žaloby uvedla, že je na základě kupní smlouvy s panem [jméno] [jméno], [datum narození], ze dne 21.6.1994 vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], u Katastrálního úřadu pro hl.m.. Tento pozemek byl panu [příjmení]. [příjmení] vydán v restituci jako náhrada za zbouraný dům při rozšiřování [anonymizováno] ulice v 70.letech. Žalobkyně při podpisu kupní smlouvy obdržela klíč od brány z [anonymizováno] ulice, který je dodnes jediným přístupem na pozemek. Pozemek je oplocen a tak, že součástí oplocené plochy je část sousedního pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], k.ú. [část obce]. Oplocení bylo pravděpodobně provedenou žalovaným v 80. letech minulého století. Žalobkyně nechala vypracovat geometrický plán [číslo] 2019, který vypracoval ing. [jméno] [příjmení] dne 16.5.2019 a schválil katastrální úřad pro Hlavní město Prahu č. PGP [číslo] 2019 [číslo] dne 20.5.2019. Geometrickým plánem byl oddělen z pozemku žalovaného pozemek, který je oplocen současně s pozemkem žalobkyně a bylo mu přiděleno parcelní [číslo]. Žalobkyně tvrdila, že při předání pozemku jí byl původním vlastníkem předán celý oplocený pozemek a byl prezentován jako předmět převodu. Ani prodávající neměl důvod pochybovat o tom, že celý oplocený pozemek je v jeho vlastnictví. Takto také pozemek předal žalobkyni. Žalobkyně pozemek vnímala po celou dobu jako vlastní. Řádně se o pozemek starala, mnohokrát jej čistila od odpadků a kácela náletovou zeleň. Několikrát tak učinila na výslovnou žádost žalované, která s ní jednala jako s vlastníkem celého pozemku. Žalovaná čistila a udržovala přilehlý pozemek parc. [číslo] mimo část [číslo], oddělený plotem. Z jejího jednání vyplývalo, že celý oplocený pozemek vnímala jako vlastnictví žalobkyně. Podle žalobkyně tím došlo k mimořádnému vydržení dle § 1095 obč. zák. Žalobkyně držela předmětný pozemek v poctivém úmyslu a udržovala ho. Pozemek nabyla v roce 1994, čímž je naplněna doba 20 let.
2. V doplňujícím vyjádření žalobkyně dále namítala, že nevěděla o tom, že není vlastníkem celého oploceného pozemku. Svůj pozemek vlastnila od roku 1994, v roce 2018 se jej rozhodla prodat. Po celou dobu přitom pokládala za vlastní celou plochu oploceného pozemku. Rozdíl mezi pozemkem zapsaným v katastru nemovitostí a pozemkem, který pokládala za vlastní, zjistila až v okamžiku, kdy chtěla pozemek prodat a kupující jej nechal v zimě 2019 zaměřit. Proto nechala vypracovat geometrický plán a novému majiteli z důvodu právní jistoty prodala pouze nespornou část pozemku. <b>3. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala určení, že pozemek parc. [číslo] podle geometrického plánu [číslo] 2019, který vypracoval ing. [jméno] [příjmení] dne 16.5.2019 a schválil katastrální úřad pro Hlavní město Prahu č. PGP [číslo] 2019 [číslo] dne 20.5.2019 je ve vlastnictví žalobkyně.</b> 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Podle jejího názoru k naplnění podmínek vydržení nedošlo. Podmínkou vydržení dle tehdejšího zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je tzv. oprávněná držba, v nepřetržité délce 10 let. O takovou držbu by šlo v případě, že držitel byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří. V tomto případě část pozemku parc. [číslo] jejíž vydržení žalobkyně nárokuje, nepředstavuje okrajovou část pozemku, ale část o téměř stejné rozloze, jako je pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Pozemek parc. [číslo] má rozměry 182 m2, část pozemku parc. [číslo] má rozměry cca 160 m2. Možnost vydržení dle stávajícího občanského zákoníku je v daném případě vyloučena. Podle žalované nemohlo dojít k řádnému vydržení, jehož se žalobkyně dovolává, ani vydržení mimořádného. Žalobkyně má v živnostenském rejstříku mimo jiné i živnost„ Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Jedná se o vázanou živnost, žalobkyně tudíž musí mít odbornou způsobilost. Není tedy uvěřitelné, že by žalobkyně nepoznala, že oplocený pozemek má rozdílnou velikost proti výměře pozemku, který zakoupila. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že se o připlocený pozemek starala. Podle ní se naopak žalovaná o tento pozemek nijak nestarala, a pokud žalovaná vyzývala žalobkyni k údržbě, vždy se to týkalo pozemku parc. [číslo] který je v jejím vlastnictví, nikoliv celého oploceného prostoru. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně není k podání této žaloby aktivně věcně legitimována, neboť současným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] není žalobkyně, ale společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], okres [okres]. <b>5. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.</b> 6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.) a vyslechl svědka [jméno] [příjmení] (ust. § 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.
7. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:
8. Soud vycházel z nesporného, že žalobkyně byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 198 m2, ostatní plocha, v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], a to od roku 1994. Současným vlastníkem pozemku je od roku 2019 společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [PSČ] [okres]. Žalobkyně, jejímž jednatelem je [jméno] [příjmení], má jako předmět podnikání zapsanou mimo jiné živnost„ Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, již od roku 1996 (prokazováno výpisem z obchodního rejstříku) Žalobkyně byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 198 m2 zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] na základě kupní smlouvy ze dne 21.6.1994 uzavřené s prodávajícím [jméno] [jméno], [datum narození]. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl zapsán dne 3.8.1994 s právními účinky ke dni 1.7.1994 (prokazováno kupní smlouvou) [příjmení] [jméno] [jméno] předmětný pozemek parc. [číslo] o výměře 198 m2 získal na základě dohody o vydání věci uzavřené dne 20.3.1992 s Obvodním úřadem v Praze 5 (prokazováno dohodou o vydání věci) Pozemek vznikl oddělením na základě geometrického plánu [číslo] ze dne 28.2.1992 vyhotoveného ing. [jméno] [příjmení] (prokazováno geometrickým plánem) Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je ve vlastnictví Hlavního města Praha, správou byla pověřena [název žalované]. Pozemek parc. [číslo] je zapsán v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], jeho výměra je 3959 m2. Geometrickým plánem ing. [jméno] [příjmení] ze dne 16.5.2019 [číslo] 2019 byla z pozemku žalované oddělena část pozemku parc. [číslo] o výměře 164m2, která sousedí s pozemkem žalobkyně (prokazováno geometrickým plánem).
9. Odbor správy veřejného prostranství žalované dne 7.12.2016 vyzval žalovanou výzvou č.j. MC05 75639/2016 k nápravě stavu zjištěného místním šetřením dne 4.10.2016. Šetřením byl na pozemku parc.č [číslo] zjištěn nepořádek a neudržovaná zeleň. Žalobkyně jako vlastník pozemku byla vyzvána k zajištění úklidu a údržby zeleně na svém pozemku s odkazem na ust. § 29 odst. 2 zák. č. 131/2000 Sb., o hl.m. [obec] a § 3 odst. 1 zák. č. 326/2007 Sb., a to ve lhůtě 15 dnů. K výzvě byla připojena fotodokumentace zachycující stav pozemku na místě. (prokazováno výzvou ze dne 7.12.2016)
10. Listinnými důkazy má soud dále za prokázáno, že e-mailem ze dne 20.12.2016 jednatel žalobkyně sdělil [jméno] [příjmení] z odboru správy veřejného prostranství žalované, že k jejich výzvě k nápravě č.j. MC05 75639/2016 sděluje, že úklid a údržba zeleně na pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] proběhne v lednu 2017. Dne 31.1. 2017 pak rovněž e-mailem uvedl, že má zajištěnou firmu, ale čeká na rozumnější počasí. Dne 14.3.2017 byla jednateli žalobkyně zaslána fotodokumentace a sděleno, že pozemek vypadá stejně, resp. hůře a byl opětovně vyzván k nápravě. V reakci na to zaslal jednatel žalobkyně dne 21.3.2017 fotodokumentaci o provedené údržbě a uvedl, že ještě pozemek zamkne. (prokazováno e-maily)
11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je dlouholetým známým pana [příjmení], jednatele žalobkyně. Pan [anonymizováno] se zdržuje v USA, proto jej požádal, aby se příležitostně postaral o pozemek, který je ohrazený zeleným plotem, naproti benzinové pumpě. Svědek tam jezdil osobním automobilem a prováděl údržbu, která spočívala v sekání trávy a zeleně a ve vyhození odpadků, které se zde nacházely. Nepořádek tam nechávali i bezdomovci. Jezdil sem asi tak 1krát až 2krát za půl roku, příležitostně, nebo když ho pan [příjmení] požádal. Pozemek byl oplocený, zpočátku zde byla zamčená plechová vrata, na které osobně dával řetěz a zámek. Ten ale vždycky někdo urazil, proto pak byl pozemek volně přístupný. Na pozemku byly odpadky, byla zde v podstatě černá skládka. Taky tam někdo parkoval auto. Svědek sám sice na místě auto neviděl, ale byly zde patrné vyjeté koleje. Na plot svědek umístil plechovou ceduli, že je pozemek na prodej. Bylo na ní jako kontakt uvedeno jeho telefonní číslo. Pan [anonymizováno] mu přislíbil, že když se pozemek prodá, dostane z prodeje provizi. Měl také jednat s případnými zájemci. Pozemek se nabízel asi za 9 nebo 12 mil. Kč, je to ale už delší dobu, asi tak 10 let. Zájemcům předával kontakt na pana [příjmení]. Bylo to celkem asi 10 lidí. Měl od něho plnou moc, na které bylo parcelní číslo. Předpokládal, že se k prodeji nabízí pozemek v rozsahu oplocení, což byl podle něho obdélník o rozměrech 40x50 m. Z jedné strany bylo parkoviště, z druhé strany byla silnice, byl tam vjezd na pozemek a dvoukřídlá vrata. Za údržbu pozemku dostával od pana [příjmení] odměnu formou barteru. Jednal s provozovateli autoservisu v blízkosti pozemku, kteří si na plot umístili reklamu. Pan [anonymizováno] chtěl za to odměnu, na té se ale nedohodli, proto chtěl, aby reklamu odstranili. Jezdil tam zhruba každé tři měsíce, posekal trávu, odstranil náletové dřeviny. To bylo podle potřeby a vegetačního období. Dělal pouze hrubou nejnutnější údržbu nebo uklidil odpadky a nepořádek bezdomovců. Trvalo mu to vždy asi tak 2-3 hodiny, někdy déle. Sám s žalovanou nikdy nejednal. Pozemek byl stavební, byl předpoklad, že zde bude výstavba. Nevěděl o tom, že se už pozemek prodal, provizi za prodej pozemku neobdržel.
12. Ostatní provedené důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné.
13. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
14. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 198 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaném na [list vlastnictví] od roku 1994. Pozemek prodala v roce 2019. Pozemek parc. [číslo] byl po celou dobu vlastnictví žalobkyně částečně ohraničen oplocením, které pokračuje na pozemek žalované. Na pozemku není umístěna žádná stavba. Pozemek žalobkyně po dobu trvání vlastnictví prakticky nijak nevyužívala, pozemek byl téměř po celou dobu volně přístupný, neboť v oplocení jsou nezajištěná vrata sloužící pro vjezd na pozemek. Pozemek sloužil k příležitostnému obývání bezdomovci, parkování cizích vozidel a odkládání odpadků, podle tvrzení svědka [příjmení] zde byla v podstatě černá skládka. Údržbu prováděl příležitostně pouze svědek [příjmení] a spočívala v odvozu odpadků a odstranění náletových dřevin. Pozemek žalobkyně sousedí s pozemkem žalované. Geometrickým plánem ze dne 16.5.2019 vyhotoveným ing. [jméno] [příjmení] ze dne 16.5.2019 [číslo] 2019 byla z pozemku žalované oddělena část pozemku parc. [číslo] o výměře 164 m2.
15. Soud se v prvé řadě zabýval uplatněnou námitkou žalované ohledně nedostatku naléhavého právního zájmu žalobkyně a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky dle § 80 o.s.ř. pro projednání žaloby na určení. Soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem ve věci dán je, neboť případné rozhodnutí určující vlastnické právo žalobkyně ke spornému pozemku by bylo podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a žalobkyně nemůže dosáhnout účinné právní ochrany jiným způsobem.
16. Při posuzování merita věci soud postupoval dle § 1089 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) Podle ust. § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
17. Dle ust. § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
18. Dle ust. § 1090 odst. 1 o.z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
19. Dle ust. § 1091 odst. 1 o.z. je k vydržení vlastnického práva k movité věci potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. Dle odst. 2 je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.
20. Dle ust. § 1093 se držba přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok.
21. Dle ust. § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.
22. Institut vydržení je postaven na kumulativním splnění několika podmínek, a to: trvání držby, poctivý držitel a uplynutí stanovené doby. Stěžejní podmínkou vydržení je oprávněná nepřerušená držba. Ta se nemusí nutně opírat o existující právní důvod; postačí, aby tu byl domnělý právní důvod, tedy jde o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí (srov. rozs. NS ČR sp.zn. 22 Cdo 417/98). Při posuzování otázky, zda držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří, je třeba hodnotit řadu skutečností, které mohou vést k odlišným závěrům; často lze s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit, že tomu tak bylo, nebo naopak objektivně dobrou víru vyloučit. (srov. usnesení NS ČR sp.zn. 22 Cdo 3202 2018)
23. Žalobkyně tvrdila, že na její straně došlo k mimořádnému vydržení části pozemku žalované dle ust. § 1095 o.z., neboť držela po celou dobu část pozemku žalované v poctivém úmyslu a udržovala jej, a to již od roku 1994. Současně uvedla, že byla při prodeji prodávajícím ujištěna o tom, že celý oplocený pozemek je v jeho vlastnictví. Žalobkyně rovněž tvrdila, že po celou vnímala celou oplocenou část pozemků jako vlastní, řádně se o pozemek starala, čistila jej od odpadků a kácela náletovou zeleň.
24. Tato tvrzení žalobkyně však nemají oporu v provedeném dokazování. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaná ani svůj vlastní pozemek prakticky vůbec nevyužívala, přičemž jejím zásadním zájmem byl prodej tohoto pozemku. Za tím účelem pověřil jednatel žalobkyně svědka [jméno] [příjmení], aby na plot pozemku umístil informaci o tom, že je pozemek na prodej a předával případným zájemcům kontakt na jednatele žalobkyně, který se dlouhodobě zdržoval v zahraničí. Tento stav trval minimálně posledních 10 let. O tom, že žalobkyně svůj pozemek a ani sousedící část pozemku žalované nijak nevyužívala a ani se o něj nestarala, naopak neprováděla zde ani běžnou a nutnou údržbu, svědčí výzvy Úřadu městské části [obec a číslo] k zajištění úklidu a údržby. Tyto výzvy se však vždy týkaly výhradně pozemku vlastněného žalobkyní, tj. pozemku parc. [číslo]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná požadovala od žalobkyně údržbu i na části svého pozemku. Nebylo rovněž prokázáno, že původní prodávající žalobkyni ujistil, že jí prodává celou oplocenou část. Naopak bylo v řízení prokázáno, že součástí původní kupní smlouvy ze dne 21.6.1994 byl geometrický plán ing. [příjmení] vypracovaný v roce 1992, který jasně vymezuje jak pozemek žalobkyně, tak i sousedící pozemek žalované. Je zde rovněž ručně vymezen rozsah oplocení, který zasahuje do obou pozemků. Původní prodávající navíc pozemek vlastnil teprve od roku 1992, kdy mu byl vydán na základě dohody s Obvodním úřadem v Praze 5, tedy nijak dlouhou dobu, aby nemohl mít představu o jeho umístění a rozloze.
25. Kromě shora uvedeného je třeba vzít v úvahu, že část pozemku žalované, kterou dle svého tvrzení žalobkyně považovala za součást svého pozemku, je rovněž stejně jako pozemek žalobkyně obdélníková plocha, rozlohou v podstatě shodná (představuje 83% rozlohy pozemku žalobkyně) s pozemkem žalobkyně. Přitom se nejedná o nepřehledný nebo složitý terén, který by mohl odhad rozlohy pozemku komplikovat, celá plocha je volná a nezastavěná. Navíc se nejedná o nijak velkou plochu, v obou případech do 200 m2, což rovněž umožňuje učinit si dobrou představu o rozsahu pozemku.
26. Lze si tedy stěží představit, že by se žalobkyně, která se mimo jiné zabývá stavební činností, mohla domnívat, že rozloha jejího pozemku je prakticky dvojnásobná. Ve prospěch tohoto závěru svědčí i to, že z dokazování vyplynulo, že hlavním zájmem žalobkyně bylo předmětný pozemek prodat, takže i při zběžném nahlédnutí do katastru nemovitostí musel být údaj o rozloze pozemku a jeho přesném umístění zcela jasně patrný, a to jak žalobci, tak případným zájemcům o jeho koupi.
27. Ze všech uvedených důvodů tedy soud uzavřel, že k naplnění podmínek vydržení v případě žalobkyně nedošlo a proto soudu nezbylo než žalobu zamítnout. (výrok I.)
28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná měla ve věci plný úspěch, a soud jí proto přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů v podobě náhrady hotových výdajů za 4 úkony á 300 Kč (podání ve věci samé ze dne 15.7. 2019, 3x účast na jednání soudu) dle § 1 odst. 3 písm. a) a písm. c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
29. Jak opakovaně judikoval Ústavní soud (např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 2929/07, IV. ÚS 1087/09, II. ÚS 3246/09, II. ÚS 1215/10, III. ÚS 1180/10, I. ÚS 1877/10 či IV. ÚS 2855/10) tam, kde k hájení svých zájmů je stát, potažmo orgány samosprávy, vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými z veřejných prostředků, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát, a pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených. Při aplikaci tohoto bylo soudem přihlédnuto k předmětu sporu, který není právně nijak zvlášť složitý a přímo souvisí s oblastí, pro kterou má žalovaná zřízeny odbory legislativní a právní, bytů a převodů nemovitých věcí, příp. správy majetku. Náklady spojené se zastoupením advokátem tudíž nelze považovat za účelně vynaložené. (výrok II.)
30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.