28 C 188/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 110 516,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 110 516,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 46 331,29 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, z částky 25 113,50 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, z částky 16 215 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení, z částky 14 674 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení a z částky 8 183 Kč od 5. 5. 2025 do zaplacení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 6 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 35 826,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zd. soudu dne 17. 6. 2025 domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů dodávala žalované výrobky studené kuchyně v rámci rámcové kupní smlouvy, uzavřené na základě poptávky žalované a nabídky žalobkyně ze dne 21. 1. 2025. Dle ústní dohody statutárních zástupců došlo k dohodě ohledně způsobu, místa a času doručování a následného způsobu platby za každých deset dodávek výrobků. Mezi stranami byly uzavírány dílčí kupní smlouvy dle individuální objednávky, do provozovny v obci , adresa, . Objednané výrobky byly řádně dodány a následně dle dohody vystavena faktura č. , hodnota, , znějící na částku 46 311,29 Kč, splatná dne 6. 3. 2025, faktura č. , hodnota, , znějící na částku 25 113,50 Kč, splatná dne 3. 4. 2025, faktura č. , hodnota, , znějící na částku 16 215 Kč, splatná dne 14. 4. 2025, faktura č. , hodnota, , znějící na částku 14 674 Kč, splatná dne 24. 4. 2025 a faktura č. , hodnota, , znějící na částku 8 183 Kč, splatná dne 4. 5. 2025. Vystavené faktury žalovaná neuhradila, přestože byla o úhradu opakovaně upomínána. Žalovaná v rámci emailové i telefonické komunikace úhradu dlužných faktur opakovaně přislíbila, zaslala žalobkyni i smlouvu o spotřebitelském úvěru s informací, že situaci řeší, posléze však komunikace z její strany ustala a nyní je zcela nekontaktní. Žalovaná dlužnou částku ani částečně neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě.

2. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 110 516,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky za každou z vystavených faktur.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření ze dne 15. 8. 2025 uvedla, že nároky žalobkyně ani částečně neuznává, namítala, že nikdy svým jménem neobjednávala dodání lahůdek, není se žalobkyní ve smluvním vztahu, nebyla mezi nimi uzavřena žádná smlouva, ani ústní ani písemná a dodací listy nejsou podepsány statutárním orgánem. Nad rámec toho uvedla, že nemůže vyloučit, že si zboží objednávala zaměstnankyně žalované, která pak bez jejího vědomí zboží prodávala koncovým zákazníkům, a/nebo si zboží ponechávala pro vlastní potřebu. Z uvedeného důvodu rovněž namítala nedostatek pasívní legitimace.

4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Na jednání nařízené na den 21.10.2025 na 14.30 hod. žalovaná zaslala soudu dne 21. 10. 2025 ve 12:15 hod. datovou schránkou žádost o odročení jednání, kde bylo uvedeno pouze to, že je ve stavu práce neschopných. Není uvedeno, kdo tuto žádost soudu zaslal, zpráva neobsahuje ani doklad o pracovní neschopnosti, není tedy možné učinit závěr, zda je žádost odůvodněná ani kým byla podána. Téhož dne ve 12:48 hod. byla na podatelnu soudu prostřednictvím emailu zaslána ještě žádost o odročení, kde je uveden jednatel žalované, kde se uvádí, že důvodem žádosti je pracovní neschopnost jednatele, ani zde však není připojen doklad o pracovní neschopnosti jednatele žalované a zaslaný email navíc nebyl opatřen elektronickým podpisem. Soud s ohledem uvedené nemohl vyhodnotit žádost o odročení nařízeného jednání žalované ani jako včasnou, neboť předvolání bylo převzato již dne 21. 8. 2025, ale především jako odůvodněnou, neboť nebylo osvědčeno, že účasti na nařízeném jednání bránily zdravotní důvody na straně jednatele žalované. Z uvedených důvodů soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované.

6. Jak opakovaně judikoval Městský soud v Praze (srov. např. rozhodnutí 14 Co 426/2002, ale i 39 Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ustanovení § 118a o. s. ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy.

7. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

8. V řízení byl provedeným dokazování prokázán následující skutkový děj:

9. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované dne 21. 1. 2025 písemnou nabídku obsahující velkoobchodní ceník zboží dodávaného žalobkyní. Současně informovala o tom, že závozy zboží ve , adresa, jsou každý všední den kolem 5 hod. ranní. (prokazováno emailem, ceníkem) Následně po předchozí telefonické rámcové domluvě od února 2025 na základě jednotlivých objednávek žalované dodávala žalované potravinářské zboží do provozovny žalované , adresa, . Specifikace a množství dodaného zboží je uvedeno v dodacích listech. Faktury byly vystavovány na základě dodacích listů, kde je uvedeno datum dodání, druh zboží, množství a jednotková cena, za období únor-duben 2025 (prokazováno dodacími listy). Žalobkyně následně vystavovala dle jednotlivých dodávek žalované faktury, které zasílala žalované. (prokazováno fakturami) Žalovaná takto vystavené faktury uhradila pouze částečně, přičemž neuhrazeny zůstaly - faktura č. , hodnota, , na částku 46 311,29 Kč, faktura č. , hodnota, , na částku 25 113,50 Kč, faktura č. , hodnota, , na částku 16 215 Kč, faktura č. , hodnota, , na částku 14 674 Kč, a faktura č. , hodnota, , na částku 8 183 Kč. Žalovaná byla o úhradu vystavených faktur opakovaně upomínána, převážně emaily, ale přes opakované ujištění ani po předžalobní výzvě faktury do dnešního dne neuhradila. V době od března 2025 do května 2025 probíhala mezi žalobkyní a jednatelem žalované emailová korespondence týkající se dlužných plateb za dodané zboží, kdy žalobkyně zasílala přehledy faktur, které byly již po splatnosti, a žádala o jejich proplacení. Dne 10. 4. 2025 žalobkyně vyčíslila aktuální výši dluhu na částku 185 723,29 Kč. V dubnu 2025 žalovaná opakovaně ujišťovala žalobkyni o úhradě dlužných faktur, následně v emailu ze dne 14. 5. 2025 žalovaná opětovně přislíbila provést dlužné platby, a k prokázání toho, že žalovaná dlužné částky řeší, zaslal jednatel žalované žalobkyni kopii úvěrové smlouvy, kterou uzavřel. (prokazováno emailovou korespondencí)

10. Soud dále vycházel ze skutkového tvrzení žalobkyně, že jednotlivé závozy – dodávky zboží byly prováděny dle objednávek žalované, a podle dohody účastníků se realizovaly v brzkých ranních hodinách ještě před otevřením provozovny žalované, na základě dohody účastníků učiněné na počátku spolupráce, kdy žalovaná předala žalobkyni klíče od provozovny, které má žalobkyně dosud ve svém držební.

11. Soud dále vycházel dále z toho, že žalobkyně i žalovaná jsou podnikatelé, žalovaná podniká mimo jiné v oboru pekařství a cukrářství a dle živnostenského rejstříku provozovala v době od 4. 2. 2025 do 6. 10. 2025 provozovnu na adrese , adresa, . (prokazováno výpisem z OR, resp. RŽP).

12. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, jelikož ani další důkazy nebyly navrhovány; provedené důkazy soud hodnotí jako věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro rozhodnutí ve věci.

13. Veškeré takto provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).

15. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo ze zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

16. Dle § 2080 o. z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

17. Dle § 2086 odst. 1 o. z. se smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí.

18. Dle 2088 o. z. prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.

19. Dle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1725 je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

20. Z provedeného dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně a účinně uzavřena smlouva kupní ve smyslu § 2079 o. z., z níž je ve smyslu § 1724 odst. 1 a § 1725 o. z. patrná vůle účastníků mezi sebou zřídit konkrétní závazek, jež byl jasně a určitě ujednán, pokud jde o jeho obsah, včetně závazku žalované zaplatit za objednané zboží sjednanou cenu danou předaným ceníkem žalobkyně.

21. Námitky žalované ohledně toho, že dodávky nebyly vůbec realizovány, popř. že si dodávky zboží sama neobjednala, a že si zboží jejím jménem objednávaly zaměstnankyně žalované a poté ho bez jejího vědomí prodávaly koncovým zákazníkům, soud neshledal důvodnými, resp. uzavřel, že nemají oporu, popř. jsou v rozporu s provedeným dokazováním. Žalobkyně v řízení dostatečným způsobem prokázala, jaká byla dohoda mezi účastníky ohledně realizace jednotlivých objednávek, tj. že objednané zboží řádně a včas poskytla a následně též řádně vyúčtovala, a to ve smluvených cenách. To, že žalovaná o závazku vyplývajícím z uzavřené smlouvy věděla, lze dovodit i z chování samotné žalované, která některé vystavené faktury za plnění dle smlouvy hradila a následně také jednala se žalobkyní o úhradě dalších faktur, když byla s placením v prodlení. Jednala tedy bez dalšího tak, že o uzavření smlouvy a jejím obsahu nebylo sporu. Svůj závazek uhradit dlužnou částku žalobkyni žalovaná rovněž potvrdila s tím, že si dle svého tvrzení finanční prostředky pro jejich úhradu zajistila úvěrem, o jehož uzavření žalobkyni informovala. V řízení zároveň nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaná měla v průběhu trvání smluvního vztahu, ale ani po jeho ukončení, k plnění žalobkyně jakékoli výhrady. Soud tak uzavřel, že smlouva mezi účastníky byla nejen platně uzavřena, ale že účastníci také podle této smlouvy jednali. Tento závěr soudu odpovídá i platné judikatuře NS ČR ohledně právně relevantní vůle účastníků vycházející z jejich následného chování (k tomu srov. rozh. NS ČR sp. zn. 28 Cdo 338/2012). Z důvodu, že se žalovaná na nařízené ústní jednání soudu nedostavila, nemohla být, jak shora vyloženo, ani na tato nedostatečná skutková tvrzení a nutnost jejich prokázání ve smyslu § 118a odst. 1), 3) o. s. ř. soudem poučena.

22. Jelikož žalovaná žalobkyni fakturovaná plnění – dodávky zboží dle smlouvy ani po upomínkách neuhradila, soud žalované tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013, tj. úroků z prodlení ze žalované částky ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur a nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.)

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši celkem 4 421 Kč a dále nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 4 úkony právní služby po 5 540 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění, podání žaloby a účasti na jednání konaného dne 21. 10. 2025, jejichž výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) z tarifní hodnoty 110 516,79 Kč a 4 náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky) a dále 2x jízdné k ústnímu jednání ve věci na Plzeň-Praha a zpět ve výši 757 Kč, resp. 1 514 Kč, a dále náhrada za promeškaný čas za celkem 6 půlhodin á 150 Kč a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

25. Soud žalobkyni nepřiznal vyúčtovanou náhradu nákladů řízení spočívající v další poradě s klientem přesahující jednu hodinu, když tato další porada s klientem bezprostředně předcházela ústnímu jednání a dle již konstantní judikatury je taková porada součástí úkonu příprava na jednání samotné a odměna za přípravu na jednání je již obsažena v úkonu účasti na jednání.

26. Celkové náklady žalobkyně ve výši 35 826,60 Kč byly pak přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).