28 C 30/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 16.12.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku ve výši Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26.1.2021 domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaná je spolu s ing. [jméno] [příjmení] v rámci SJM vlastníkem bytové jednotky [číslo] v 5. NP domu [adresa], ul. [ulice], [obec a číslo] (dále jen„ byt“). Dne 20.7.2020 žalobce s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu týkající se tohoto bytu s tím, že očekával podpis této smlouvy i od ing. [příjmení], který dle tvrzení žalované s uzavřením smlouvy souhlasil a zároveň přislíbila zajištění jeho podpisu. Žalovaná se smlouvou zavázala byt přenechat žalobci a jeho spolubydlícím, kteří byli ujištění žalované přítomni, do užívání od 1.8.2020 a zároveň se zavázala předat žalobci klíče od bytu v počtu 4 ks a 4 ks klíčů od vstupních dveří od domu a 1 ks klíče od dveří do dvora, kde jsou popelnice. Žalobce se zavázal zaplatit žalované jistotu ve výši 25 000 Kč, která má být vrácena do jednoho měsíce od skončení nájmu a hradit nájemné ve výši 15 000 Kč a zálohy na služby ve výši 4 500 Kč. Žalobce měl bytu užívat spolu s třemi spolubydlícími, jejichž jména byla uvedena ve smlouvě. Žalobce uhradil žalované měsíční jistotu ve výši 25 000 Kč a jeden měsíční nájem včetně záloh ve výši 19 500 Kč dne 20.7.2020. K nastěhování mělo dojít k 1.8.2020. K tomuto datu však obdržel žalobce pouze 4 ks klíčů od bytu a 1 ks čipu od vchodových dveří, proto mu žalovaná e-mailem ze dne 23.7.2020 navrhla, že uhrazené nájemné a zálohy budou uhrazeny teprve na měsíc září. Žalobce s tím vyslovil e-mailem ze dne 29.7.2020 souhlas. Žalovaná se snažila zajistit dostatečný počet klíčů od zástupců SVJ. Dne 1.9.2020 předala žalobci pouze 1 ks čipu od vchodových dveří a 2 ks klíčů od vchodu do dvora k popelnicím. Čipy k vchodovým dveřím však nebylo možné otevřít vchodové dveře v případě, že dveře byly zamčené.

2. Dne 1.9.2020 zaslal ing. [jméno] [příjmení] prostřednictvím svého právního zástupce žalobci dopis, kde vyzval žalobce k vystěhování a sdělil mu, že užívá byt i přes jeho výslovný opakovaný nesouhlas. Namítl neplatnost uzavřené nájemní smlouvy a vyzval žalobce k vystěhování bytu pod pohrůžkou vyklizení a podání trestního oznámení. Žalobce byl touto situací šokován, oznámil to žalované a vyzval ji vrácení uhrazené jistoty a nájemného včetně zálohy na služby. V dopise ze dne 9.9.2020 oznámil žalované, že z důvodu nedostatku klíčů ani nezapočal s užíváním bytu a navrhl žalované termín k ukončení vztahu. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná od počátku nejednala s žalobcem poctivě, na začátku jejich korespondence se podepisovala cizím jménem a současně ujišťovala žalobce, že podpis ing. [příjmení] zajistí. Nejednalo se přitom o ojedinělé jednání, kromě toho předmětný byt poté opakovaně nabízela, i když jí muselo být jasné, že nedošlo k žádné změně v postoji ing. [příjmení]. Žalobce z opatrnosti od uzavřené nájemní smlouvy odstoupil dopisem ze dne 9.10.2020. Fakticky byt však ani on, ani ostatní spolubydlící nikdy neužíval a do bytu se nikdy nenastěhoval. Opakovaně žalovanou vyzýval k předání bytu, žalovaná však nereagovala. Po urgencích žalobce došlo k faktickému předání bytu teprve dne 29.11.2020. Žalobce tedy požaduje vrácení složené jistoty (kauce) ve výši 25 000 Kč a uhrazeného nájemného ve výši 15 000 Kč, kterou požaduje jako slevu na nájemném. Zaplacenou zálohu na služby bude žalobce požadovat uhradit teprve po provedení vyúčtování. <b>3. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.12.2020 do zaplacení.</b> 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření k žalobě ze dne 8.3.2021 uvedla, že dne 11.7.2020 se uskutečnila prohlídka bytu se žalobcem, který sdělil, že má o pronájem bytu zájem a požádal o zaslání nájemní smlouvy. V prvotní komunikaci s nájemníky nepoužívá svoje jméno, má pro to osobní důvody. Žalobce rovněž informovala o druhém spolumajiteli a sdělila, že se pokusí přes právního zástupce zajistit jeho podpis. Rovněž mu sdělila, že i pokud se jí nepodaří podpis zajistit, je dle názoru jejího právního zástupce nájemní smlouva přesto platná, pokud ji druhý spolumajitel nenapadne. Vycházela přitom z toho, co bylo uvedeno bývalým manželem a jeho právní zástupkyní na jednání soudu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, kde uvedli, že pronájmu nezabraňují. Proto předpokládala, že druhý spolumajitel nájemní smlouvu podepíše. Dne 29.7.2020 e-mailem informovala žalobce, že mu nemůže byt k 1.8.2020 předat z důvodu nedostatku čipů ke vchodovým dveřím od domu, ale že bude situaci řešit. Dne 21.8.2020 rovněž e-mailem informovala žalobce, že je rozhodnuta řešit situaci s nedostatkem čipů žalobou, což potvrdila i e-mailem ze dne 3.9.2020 a současně uvedla, že podle ní je podepsaná nájemní smlouva platná až do rozhodnutí soudu, kterým by její bývalý manžel mohl smlouvu napadnout. Žalobce však za této situace od uzavřené smlouvy neodstoupil, přestože mu to žalovaná navrhovala. Žaloba na členy výboru SVJ pak byla podána dne 20.11.2020. Ke dni 1.9.2020 předala pak žalobci 4 ks klíčů od bytu a 1 ks čipu od vchodových dveří a dále 1 ks čipu od vchodových dveří a dále 1 ks čipu od vchodových dveří a 2 ks klíčů od vchodu do dvora, kde jsou popelnice, které se shodují se zámkem od vchodových dveří. Dne 3.9.2020 žalovanou žalobce informoval o výhrůžném dopisu od právní zástupkyně druhého spolumajitele s výzvou k vystěhování. Sdělila mu, že se vyhrožování nemá obávat, že se obrátí na právní zástupce bývalého manžela a současně uvedla, že bude podávat žalobu na schválení pronájmu. Žalobce byl přitom při jednání s ní vždy vstřícný a měl o pronájem zájem. Dne 9.9.2020 zaslal žalobce žalované e-mail, kde ji informoval o tom, že za dané situace nemá o pronájem zájem. Žalovaná tím byla překvapena, při osobním jednání dne 25.9.2020 žalobci opakovaně vysvětlila, že nájemní smlouva je platná a požádala o zaslání formální výpovědi s dvouměsíční výpovědní dobou. V zaslané výpovědi žalobce napadl neplatnost nájemní smlouvy a obvinil žalovanou z nedodržení povinností, s čímž žalovaná nesouhlasí. Žalobce navrhoval poskytnutí slevy na nájemném, pro to ale podle žalované nebyl důvod. Sama žalovaná navrhovala žalobci odstoupení od smlouvy a vrácení všech finančních prostředků v srpnu 2020, žalobce to neakceptoval. Podle žalované tedy žalovaná nijak nepochybila a fakt, že se žalobce do bytu nenastěhoval, nebyl zapříčiněn z její strany. Žalovaná se naopak sama cítí poškozená. Důvody pro vrácení kauce podle žalované dány nejsou, neboť jí nebyly vyplaceny nájmy za dobu trvání smlouvy. Vycházela z doporučení právních zástupců, aby požadovala uhrazení plného nájemného za dva měsíce od podání výpovědi. <b>5. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.</b> 6. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.), vyslechl žalobce i žalovanou jako účastníky řízení (ustanovení § 131 o.s.ř.) a dále vyslechl jako svědka [celé jméno žalobce] (ustanovení § 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

7. Soud neprovedl v řízení další navrhované výslechy svědků vztahující se k prokázání skutečnosti, že předmětný byt nebyl žalobcem a jeho spolubydlícími nikdy užíván, toto bylo v průběhu řízení učiněno nesporným.

8. V řízení byl prokázán následující skutkový děj.

9. Žalovaná je spolu s bývalým manželem žalobkyně ing. [jméno] [příjmení] spoluvlastníkem bytové jednotky [číslo] umístěné v 5.NP domu [adresa], ul. [ulice a číslo], k.ú. [část obce], zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] (prokázáno výpisem z KN, nesporné). Manželství žalobkyně a jejího bývalého manžela ing. [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno zdejším soudem rozsudkem č.j. 13 C 194/2013-12 ze dne 25.10.2013. Společné jmění manželů žalované a jejího bývalého manžela dosud nebylo vypořádáno a je předmětem řízení vedeného před zd. soudem pod sp.zn. 31 C 284/2014. Žalovaná podepsala dne 20.7.2020 jako pronajímatel nájemní smlouvu s žalobcem jako nájemcem, jejímž předmětem byl pronájem shora uvedené bytové jednotky [číslo] na dobu jednoho roku od 1.8.2020 do 31.7.2020, za účelem zajištění bytových potřeb nájemce a spolubydlících osob, které byly uvedeny ve smlouvě. Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně, splatné pro daný měsíc na účet pronajímatele (žalobkyně) do 10. dne daného měsíce. Spolu s nájmem se žalobce zavázal hradit zálohy na služby a plnění spojená s užíváním bytu ve výši 4 500 Kč měsíčně. Dále bylo dohodnuto, že při podpisu nájemní smlouvy bude nájemcem složena k rukám pronajímatele (žalobkyně) jistota ve výši 25 000 Kč, která bude vrácena nejpozději do 1 měsíce po skončení nájmu. Dle bodu 6 smlouvy měl pronajímatel nájemci zpřístupnit byt k nastěhování a obývání dne 1.8.2020 a k tomuto datu předat nájemci klíče v počtu 4 ks od bytu a 4 ks od vstupních dveří a 1 ks od dveří do dvora, kde jsou umístěny popelnice. Smlouva nebyla podepsána druhým spoluvlastníkem bytu a pronajímatelem ing. [jméno] [příjmení] (prokazováno nájemní smlouvou). Dne 20.7.2020 převzala žalovaná od žalobce kauci ve výši 25 000 Kč a dále 1 měsíční nájemné a zálohu na služby ve výši celkem 19 500 Kč (prokazováno potvrzením ze dne [číslo]) Dne 1.8.2020 byl dále podepsán žalobcem a žalovanou ručně psaný předávací protokol k bytu, kde jsou uvedeny hodnoty elektroměru, vodoměru a plynoměru a dále předtištěný předávací protokol, kde je uvedeno, že dne 1.8.2020 převzal žalobce od žalované 4 ks klíčů od bytu, 1 ks čipu od vchodových dveří a 0 ks klíčů od vchodu k popelnicím. (prokazováno předávacími protokoly) Dne 1.9.2020 byl podepsán předávací protokol, kde se uvádí, že žalobce převzal dne 1.9.2020 0 ks klíčů od bytu, 1 ks čipů od vchodových dveří a 2 ks klíčů od vchodu k popelnicím a s klíči a čipem, který převzal žalobce dne 1.8.2020 má tak žalobce celkově k dispozici 4 ks klíčů od bytu, 2 ks čipů od vchodových dveří a 2 ks klíčů od vchodu k popelnicím. (prokazováno předávacím protokolem). Dne 1.9.2020 zaslala právní zástupkyně ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] žalobci a spolubydlícím osobám, které byly uvedeny v nájemní smlouvě, výzvu k vystěhování, kde uvádí, že nájemní smlouva, kterou uzavřel žalobce, je neplatná, neboť k jejímu uzavření nedal jako druhý spoluvlastník souhlas a smlouvu nepodepsal. Protože nájemci užívají byt neoprávněně, jsou povinni jej vystěhovat nejpozději do 30.9.2020, v opačném případě bude podána žaloba na vyklizení, trestní oznámení a bude přistoupeno k výměně zámků. (prokazováno dopisem Mgr. [příjmení]) Dne 25.9.2020 zaslal žalobce žalované výpověď nájemní smlouvy s okamžitou účinností z důvodu závažných porušení povinností pronajímatele, sdělil, že byt je neobývaný a vyklizený a vyzval žalovanou k jeho převzetí a vrácení složené kauce a nájemného, celkem 44 500 Kč. Žalovaná tuto výzvu převzala dne 9.10.2020 (prokazováno výpovědí nájemní smlouvy, dokladem o doručení) Dne 11.9.2020 byla žalované zaslána žádost o vrácení peněžní jistoty a zálohy na nájem ve výši 44 500 Kč, kde byl navržen termín předání bytu a klíčů od bytu a domu dne 13.9.2020 (prokazováno výzvou) Dne 29.11.2020 byl sepsán předávací protokol, jímž byl žalované předán byt v ul. [ulice] včetně klíčů v počtu 4 ks klíčů od bytu, 2 ks klíčů od vchodových dveří/dvora na odpadky a 2 ks čipů od vchodových dveří domu, byly zde uvedeny hodnoty elektroměru, vodoměru, plynoměru. V dalším předávacím protokolu žalovaná uvedla, že nevrátila žalobci složenou kauci předanou 20.7.2020, jelikož byla použita na uhrazení nájemného. (prokazováno předávacími protokoly) Dne 12.11.2020 a dne 15.1.2020 byla žalované zaslána předžalobní výzva spolu s návrhem na společné jednání k vyřešení sporu za účasti právních zástupců. (prokazováno předžalobní výzvou) Žalovaná inzerovala možnost pronájmu předmětného bytu s možností nastěhování od 7.12.2020 (prokazováno inzercí) Žalobci byla dne 15.9.2020 zaslána zpráva prof. ing. arch. [jméno] [příjmení] ohledně organizace zimního semestru studia na ČVUT, z níž vyplynulo, že s ohledem na pandemickou situaci jsou přednášky převedeny do on-line formy, cvičení probíhají kontaktní formou, ostatní povinné a povinně volitelné předměty probíhají rovněž kontaktně. (prokazováno zprávou ČVUT)

10. Mezi žalobcem a žalovanou probíhala rovněž e-mailová komunikace. Žalobce odpověděl jako zájemce na inzerát žalované, kterým byl nabízen pronájem bytu ul. [ulice]. Byla dohodnuta prohlídka bytu. Žalovaná zaslala žalobci návrh nájemní smlouvy. V této e-mailové korespondenci se žalovaná podepisovala jako„ [příjmení]“. Po podpisu smlouvy, dne 29.7.2020 žalobci sdělila, že k 1.8.2020 může předat pouze klíče od bytu, čipy od dveří musí nejprve získat od bývalého manžela, který má všechny vstupní čipy od výboru domu. Nájemní smlouvu k jeho podpisu a žádost o vydání čipů předala dne 29.7.2020 své právní zástupkyni, ale nebude možné stihnout dohodnutý termín 1.8.2020. Z toho důvodu navrhovala žalovaná vrácení nájmu za měsíc a sdělovala, že se pokusí zajistit vstupní čip do doby plánovaného nastěhování v září, případně dříve. V reakci na to sdělil žalobce, že si žalovaná má nájemné ponechat na měsíc září. Žalovaná ujistila žalobce, že věc aktivně řeší. Dne 20.8.2020 se žalobce dotazoval, jaká je situace ohledně bytu a zda bude možné se 1.9.2020 nastěhovat. Žalovaná k tomu uvedla, že je její právní zástupce připraven podat na členy výboru kvůli vydání klíčů či čipů žalobu, s tím, že již zaslali předžalobní výzvu. Žalobce navrhl, že se může obrátit na výbor osobně, žalovaná mu zaslala na členy výboru kontakty. Dne 25.8.2020 se žalobce dotazoval, zda žalovaná informovala výbor o osobách nájemců a zda má k dispozici plnou moc od manžela jednat ohledně bytu. Dne 3.9. 2020 sdělil žalobce žalované že jí zasílá fotografii dopisu ing. [příjmení], uváděl, že je mu známo, že je nikdo bez rozhodnutí soudu nemůže vystěhovat, ale měl obavy z možného odpojení plynu. Dále uvedl, že se stále hodlají nastěhovat, že dokáže čelit nátlaku a vyhrožování, chtěl vědět, jak se mají bránit za situace, kdy ing. [příjmení] podá na ně žalobu a zda podala žalobu na ing. [příjmení], aby smlouvu podepsal. Žalovaná na to odpověděla, že tyto situace diskutovala s právníky, že žalobu na nahrazení projevu vůle podali. (prokazováno e-mailovou korespondencí)

11. Žalovaná podala dne 15.10.2020 Obvodnímu soudu pro Prahu 6 žalobu proti [adresa] a 457 [obec] o vydání věci a náhradu škody, jímž se domáhala vydání 2 ks klíčů a 3 ks čipů sloužících k přístupu do budovy [adresa] v k.ú. [část obce], [list vlastnictví] a dále zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem č.j. 13 C 199/2020-90 dne 23.8.2021, s tím, že žalobkyni bylo vyhověno ohledně nároku na vydání klíčů a čipů sloužících k přístupu do domu, nárok na náhradu škody soud zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. (prokazováno rozsudkem [příjmení] [obec a číslo]) Žalobkyně podala zdejšímu soudu žalobu proti ing. [jméno] [příjmení] o nahrazení projevu vůle, kterou se domáhala uložení povinnosti uzavřít nájemní smlouvu, jejímž předmětem bude nájem bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce]. Žaloba byla zdejšímu soudu podána dne 1.9.2020. Řízení je vedeno pod sp.zn. 5 C 461/2020 a dosud v něm nebylo rozhodnuto. Z listin připojených k žalobě vyplynulo, že dne 14.8.2020 zaslala právní zástupkyně žalobkyně (zde žalované) Mgr. [příjmení] e-mailem žádost Mgr. [příjmení], jímž požádala o poskytnutí součinnosti klienta (ing. [příjmení]) při pronájmu nevyužívaného bytu na adrese [adresa], [část obce], nájemní smlouvu připojila k žádosti. Dne 19.8.2020 byla právní zástupkyni zaslána urgence jejich vyjádření. V reakci na to jí zaslala Mgr. [příjmení] dne 24.8.2020 e-mail, kde uvedla, že ing. [příjmení]„ již nesčetněkrát uváděl, že s pronájmem nesouhlasí jeho stanovisko je neměnné, proto souhlas s pronájmem nedá a pokud bude byt znovu protiprávně pronajat, musí upozornit nelegální nájemce, že se musí obratem vystěhovat, jinak přistoupí k jejich soudnímu vystěhování.“ Ing. [jméno] [příjmení] zaslal dne 9.8.2018 na adresu [adresa] a [anonymizováno] žádost o nepředání klíčů/čipů žalované, kde uvádí, že se dozvěděl, že záměrem žalované je pronajmout bytovou jednotku, jíž je spoluvlastníkem, s čímž nedal souhlas. (prokazováno spisem [příjmení] [obec a číslo], sp.zn. 5 C 461/2020) Mezi žalovanou a ing. [příjmení] probíhá před zd. soudem dále řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, které je vedeno pod sp.zn. 31 C 284/2014. V rámci tohoto řízení je projednávána i žaloba ing. [jméno] [příjmení] podaná proti žalované o zaplacení 190 000 Kč s příslušenstvím, podaná ing. [jméno] [příjmení] dne 3.3.2020. Toto řízení bylo projednáváno pod sp.zn. 24 C 97/2020. Usnesením č.j. 24 C 97/2020-84 ze dne 17.7.2020 bylo toto řízení spojeno s probíhajícím řízením o vypořádání zaniklého SJM. Usnesení bylo právnímu zástupci žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] doručeno do jeho datové schránky dne 24.7.2020. (prokazováno spisem [příjmení] [obec a číslo], sp. zn. 24 C 97/2020)

12. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že je otcem žalobce. S žalovanou jednal celkem 2x, jednou se jednalo o prohlídku bytu a jednou o předání bytu. Návrh nájemní smlouvy dostal syn e-mailem. Jako pronajímatel zde byla uvedena žalovaná a pan [příjmení]. Nevěděli, že s nimi komunikuje žalovaná ani to, že byt má více vlastníků, předtím s nimi jednala nějaká paní [příjmení] Nájemní smlouva se podepisovala v bytě na přelomu července a srpna 2020. Překvapilo je, že byt má více vlastníků, proto se na to dotazovali ještě před podpisem e-mailem. Žalovaná uvedla, že jim to vysvětlí na místě. Dalšího pronajímatele pana ing. [příjmení] nikdy neviděli. Smlouvu podepsal pouze syn a žalovaná. Žalovaná přislíbila, že podpis pana ing. [příjmení] zajistí, řekla, že se jedná o jejího bývalého manžela. Nevěděli, že by s podpisem dalšího pronajímatele mohly být nějaké problémy, vypadalo to jako administrativní záležitost. O tom, že bývalý manžel žalované s pronájmem nesouhlasí, se dozvěděli teprve z výzvy jeho právní zástupkyně. Syn tuto výzvu posílal žalované. Žalovaná tvrdila, aby se toho neobávali, že je to takové strašení. Pro ně to byl šok, bylo to velké překvapení, vyhrožovalo se tam trestním oznámením a soudním sporem. Syn ani jeho spolubydlící v bytě nikdy nebydleli, neměli zde žádné věci. Při podpisu nájemní smlouvy se podepsal i předávací protokol, kde byly stavy elektřiny, plynu a vody. Byly také předávány klíče od bytu. Pro přístup do domu byly dveře na bezpečnostní klíče a čip, byt měl vlastní klíče. Od vchodových dveří byl pouze jeden klíč, plus maximálně jeden čip, jeden klíč byl od zadního vchodu k popelnicím. Bylo jasné, že byt bude užívat více osob, bylo to i v nájemní smlouvě. Žalovaná přislíbila, že chybějící klíče a čipy sežene. Pak chtěla, aby klíče syn vyžádal sám od společenství vlastníků. To se ale nepovedlo. Čip mohl sloužit ke vstupu do domu pouze za situace, pokud nebyl zamčený dům. Pokud bylo zamčeno, bylo potřeba použít klíč. Hlavním důvodem, proč se syn a jeho spolubydlící rozhodli do bytu nenastěhovat, byla výzva bývalého manžela žalované a také chaos s klíči. Nechtěli řešit případné soudy. Někdy v polovině září se pokoušeli byt vrátit žalované. Na té schůzce osobně nebyl. Řešilo se ukončení a žádost o vrácení kauce a nájmu, to žalovaná odmítla. Syn studuje ČVUT, v loňském roce bylo studium z důvodu COVID dálkové, některé předměty ale byly vyučovány prezenčně. Syn si zajišťoval jiný pronájem.

13. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že byt chtěli užívat od začátku září, z důvodu studia v Praze. Do bytu se ale ani on, ani jeho spolubydlící, fakticky nikdy nenastěhovali, neměli tu žádné věci, byt nikdy neužívali. Nevěděli, že druhý spoluvlastník s nájmem nesouhlasí, dozvěděli se to až z výzvy jeho právního zástupce. Byli z toho v šoku. Žalovaná jim to nikdy nesdělila, naopak je ujišťovala, že podpis na nájemní smlouvě zajistí. Tvrdila, že na všem pracuje. Předtím, v průběhu srpna, se s žalovanou převážně řešil nedostatek klíčů a čipů, což znemožňovalo užívání bytu. Teprve k 1.9.2020 měli k dispozici dostatek klíčů, pak se ale zase dozvěděli, že bývalý manžel žalované s nájmem nesouhlasí a vyzval je k opuštění bytu. O jeho výzvě informoval ostatní spolubydlící, rodiče a také žalovanou. Došli k závěru, že nemohou postupovat proti požadavku druhého spoluvlastníka a poslali žalované dokumenty ohledně ukončení nájmu. Žalovaná jim nenavrhovala odstoupení od smlouvy v průběhu srpna, ani následně. V bytě byl dne 1.9.2020, kdy mu byly předány další čipy a klíče, pak ještě 3.9.2020, když zjistili výzvu bývalého manžela žalované a pak už v bytě nebyl. Žalovanou vyzval e-mailem 10. 9. 2020 k vrácení peněžní jistoty a předání klíčů a k ukončení nájmu. Výzva šla i poštou, ale žalovaná si ji nevyzvedla. Žalovaná se je snažila přesvědčit, že na věci pracuje. S žalovanou mluvil v průběhu srpna telefonicky, řešili klíče a čipy. Žalovaná chtěla, aby se obrátil přímo na členy SVJ. To udělal, ale bylo mu sděleno, že další klíče a čipy nepředají. Žalovaná slíbila, že vše zajistí. Dne 30. 8. 2020 žalovaná sdělila, že klíče, které jim předávala jako klíče od popelnic, jsou fakticky klíče od vchodových dveří. Ve smlouvě bylo ale uvedeno, že máme mít k dispozici 4 kusy klíčů od vchodu.

14. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že se nejednalo o první pronájem předmětného bytu. Byt pronajala na doporučení své právní zástupkyně. Od začátku soudního sporu ve věci vypořádání SJM, tzn. někdy od roku 2013 do roku 2017, v bytě nebyla. Bývalý manžel vždy tvrdil, že v tomto bytě bydlí. Poprvé byt pronajala v srpnu 2018. Od SVJ v té době dostala 2 ks čipů. Byt byl pronajatý od srpna 2018 až do listopadu 2018. K ukončení nájmu došlo z důvodu, že bývalý manžel vypnul v bytě elektřinu, která je nutná k provozu kotle. Nájemnice v bytě několik dnů bydlely bez elektřiny a potom se dohodly, že z důvodu neobyvatelnosti bytu podají výpověď. Jednalo se o okamžitou výpověď. Byt znovu pronajala od června 2019 do března 2020, to bylo bez problémů. S nájemci vždy uzavírala nájemní smlouvu sama, bývalý manžel nájemní smlouvy nikdy nepodepsal. Manžel musel vědět, že se byt pronajímá, projednávalo se to v rámci vypořádání SJM jako příjem. Příjmy z nájmu si vždy ponechávala, bývalému manželovi polovinu nájmů neposílala, měla k tomu své důvody. Doporučila jí to právní zástupkyně. Opakovaně se pokoušeli kontaktovat právní zástupkyni bývalého manžela. Pronajímala i další byt, který má s bývalým manželem v SJM, ani z těchto částek manželovi nikdy nic nepoukazovala. Po celou dobu byty, které jsou v SJM, pronajímala sama a veškeré nájmy si ponechávala. Měla k tomu svoje důvody. Když zaslala bývalému manželovi nájemní smlouvy, nikdy se nevyjádřil, ale nepodal žádnou žalobu k soudu. Manžel se choval, jako by o tom nevěděl. Jednou ale v bytě vyměnil zámky, na výzvy nijak nereagoval. Obdobnou výzvu jako žalobci bývalý manžel zaslal i nájemnici bytu na [obec a číslo]. Jeho jednání nechápe. Nereagoval ani na výzvy samotné nájemkyně. Výzvy nájemcům, aby se vystěhovali, podepsala jeho právní zástupkyně. Jednou v bytě na [obec a číslo] manžel vypnul elektřinu. To se potom narovnalo a nájemník v bytě ještě další rok bydlel. Jednou také zaslal výhrůžky jiné nájemnici, také v bytě na [obec a číslo], ona se z toho důvodu vystěhovala. Byt na [obec a číslo], který je předmětem řízení, je pronajatý v současné době bez problémů. Žalobci slíbila, že zajistí, aby je nemohl nikdo vystěhovat. V srpnu žalobci navrhla, že mohou smlouvu ukončit, protože neměla dostatek čipů a klíčů. Chtěla žalobci zajistit možnost řádného užívání bytu, proto mu dala veškeré klíče a čipy, které v dané chvíli měla k dispozici. [jméno] pro sebe si neponechala žádné. Žalobce informovala předem, že je možné, že budou čelit výhrůžkám bývalého manžela, dne 3.9.2020 informovala žalobce, že podala žalobu na nahrazení projevu vůle. Podala i žalobu na vydání čipů a klíčů proti SVJ. O tom také žalobce informovala. Dne 25.9.2020 na jednání s žalobcem a dalším spolubydlícím panem [příjmení] je vyzvala, aby podali výpověď z nájmu. To se stalo. Její právní zástupkyně ji informovala, že nájemní smlouvy může uzavírat sama. Nájemce informovala, že mohou nastat problémy od bývalého manžela. Právní zástupce jí vysvětlil, že nájemce nemůže bývalý manžel vystěhovat bez podání žaloby.

15. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 714, § 736 a dále ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

17. Dle ust. § 714 odst. 1 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Dle odst. 2 jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

18. Dle ust. § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Žalobce se v projednávané o věci domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo plněním žalobce dle nájemní smlouvy ze dne 20. 7. 2020, která je neplatná. Žalovaná nebyla podle žalobce oprávněna tuto smlouvu uzavřít z důvodu zásadního a dlouhodobého nesouhlasu svého bývalého manžela, s nímž má tento byt v dosud nevypořádaném SJM. Žalobce byl žalovanou uveden v omyl v podstatné okolnosti, kterou byl souhlas jejího bývalého manžela s pronájmem bytu. To, že mohou vzniknout problémy kvůli bývalému manželovi, žalovaná žalobci sdělila až e-maily z 3.9.2020, resp. 9.9.2020. Žalobce se pokoušel předat byt žalované zpět, výzvu zaslal dne 9.9.2020, žalovaná si musela být vědoma toho, že byt nikdy neužíval. Žalobce s ohledem na jednání žalované a ing. [příjmení] nemohl byt řádně užívat, což bylo důvodem pro okamžité ukončení nájemního vztahu. Po žalobci nemohlo být spravedlivě požadováno, aby ve vztahu setrval. Žalovaná s tím nesouhlasila. Uváděla, že měla důvod se domnívat se, že bývalý manžel s pronájmem nebude mít problém. Proto mu po podpisu nájemní smlouvy nájemní smlouvu obratem zaslala k jeho podpisu. Bývalý manžel sdělil, že s nájmem nesouhlasí teprve koncem srpna. Žalovaná se o tom dozvěděla až z výzvy bývalého manžela k vyklizení bytové jednotky, kterou směřoval nájemcům. Nájemci přitom ještě dne 3. 9. 2020 deklarovali svoji vůli se nastěhovat, v té době již měli k dispozici dostatečný počet klíčů a čipů, aby mohli byt nerušeně užívat. K vrácení klíčů a čipů došlo až 29. 11. 2020.

21. Obecně lze konstatovat, že manželé, a toto uspořádání platí i pro manžele po rozvodu jejich manželství za situace, kdy jejich již zaniklé společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno, jednají v záležitostech týkajících se jejich společného jmění nebo jeho součástí buď společně, oba spolu zároveň, anebo oba společně podepíšou listinu, v níž je obsaženo jejich právní jednání. V běžných záležitostech týkajících se společného jmění obvykle jedná jen jeden z manželů a souhlas druhého manžela se předpokládá. Odlišný režim platí pro záležitosti, které nelze považovat za běžné. Ohledně takových záležitostí týkajících se společného jmění nebo jeho součástí je pak zapotřebí souhlasu obou manželů, byť právně jedná jen jeden z nich. Takovýto souhlas, resp. přivolení nemusí být předchozí, postačí i dodatečné, a to i konkludentní, kdy manžel, který dozví-li se o právním jednání druhého manžela, ničeho nenamítá a takovému právnímu jednání neoponuje. Jedná-li však jeden manžel vůči třetí osobě bez souhlasu, resp. přivolení manžela, tedy aniž má nebo dodatečně získá jeho přivolení, je takové právní jednání neplatné, přičemž se jedná o relativní neplatnost takového úkonu 22. Z provedeného dokazování je zjevné, že za jednání, které nelze považovat za běžné, oba bývalí manželé považovali nájem jejich společných nemovitostí, naopak se jedná se o otázku, která dlouhodobě působí mezi bývalými manželi opakované neshody v rámci vypořádání. Konkludentní nebo dodatečný souhlas druhého z manželů tedy nebylo možné předpokládat. Že se jedná o otázku, k níž se předpokládal souhlas druhého manžela, lze usoudit i ze samotného jednání žalované, která bývalého manžela uvedla do textu nájemní smlouvy jako druhého pronajímatele a současně také nájemce ujišťovala, že podpis svého bývalého manžela na smlouvě zajistí. To však bylo s ohledem na jeho trvale negativní stanovisko v podstatě vyloučeno. Žalovaná sice ve věci podpisu nájemní smlouvy oslovila právní zástupkyni svého bývalého manžela, bylo však jasné, že jeho souhlasu dosaženo nebude. Z výpovědi žalované navíc vyplynulo, že i ostatní nájmy v minulosti uzavírala vždy pouze vlastním jménem a příjmy z nájmu si vždy ponechávala pouze pro svoji potřebu. Její bývalý manžel nikdy žádnou nájemní smlouvu nepodepsal. Jelikož souhlas bývalého manžela s uzavřením nájemní smlouvy, která je předmětem řízení, ze strany ing. [příjmení] nikdy dán nebyl, a to ani dodatečně, naopak ing. [příjmení] tomuto nájemnímu vztahu aktivně bránil, nemohlo dojít k platnému uzavření nájemní smlouvy ze dne 20.7.2020. Soud v této souvislosti uvádí, že nemohl akceptovat argumentaci žalované, která tvrdila, že nepředpokládala negativní stanovisko svého bývalého manžela, neboť v tomto řízení bylo provedeným dokazováním jednoznačně prokázáno, že jeho stanovisko je neměnné již od počátku vypořádání. Již v roce 2018 se ing. [příjmení] obrátil na SVJ s výzvou, aby nebyly žalované předávány klíče od bytu, který chce neoprávněně bez jeho souhlasu pronajmout, brojil i proti pronájmům ostatních nemovitostí, které jsou součástí dosud nevypořádaného SJM, osobně se obracel na nájemce, jimž tento fakt spolu s výzvou k vystěhování opakovaně sděloval a také se v tomto smyslu opakovaně vyjadřoval v soudních řízeních, naposledy v řízení projednávaném před zdejším soudem o zaplacení částky 190 000 Kč, kde ústní jednání proběhlo za účasti žalované a jejího právního zástupce dne 17.7.2020, tedy bezprostředně před podpisem nájemní smlouvy žalovanou. Toto řízení bylo posléze spojeno s řízení o vypořádání SJM. Soud tedy uzavřel, že nájemní smlouva ze dne 20.7.2020 je neplatná.

23. Jelikož nebyla nájemní smlouva uzavřena platně, bylo povinností obou účastníků vrátit si vzájemné plnění, v opačném případě iiby došlo k bezdůvodnému obohacení.

24. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot, tedy rozmnožení majetku obohaceného, fyzickou nebo právnickou osobou (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3281/2012), ochuzení nebo snížení majetku ochuzeného, tedy majetkovou újmu jiného subjektu a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Z řečeného je patrno, že aby mohl být uplatněn nárok z kondikce u soudu, musí být rovněž zřejmé, kdo se obohatil na čí úkor (viz Nález Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 2617/11). V opačném případě zůstává předmět nelegitimního materiálního prospěchu v dispozici obohacené osoby (viz BÍLKOVÁ, Jana. § 2991. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 39.)

25. S ohledem na vše shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že na straně žalované došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky 40 000 Kč, která byla v souvislosti s nájemní smlouvou žalované žalobcem vyplacena. Naproti tomu na straně žalobce ke vzniku majetkového prospěchu nedošlo, neboť v řízení bylo učiněno nesporným, že se žalobce a ani další osoby uvedené v nájemní smlouvě do bytu nikdy fakticky nenastěhovali, nikdy byt neužívali a ani do bytu neumístili žádné věci. Proto žalobě jako důvodné vyhověl. (výrok I.)

26. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 7 úkony právní služby po 2 700 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, žalobu, 2 x vyjádření, 2x účast na jednání dne 27.7. 2021 a 1.11. 2021, jejichž výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) a 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky) a dále 2x jízdného k ústním jednáním ve věci [obec] [obec] a zpět, celkem 200 km, prům. spotřeba 5 l [číslo] km, cena paliva 33,80 Kč a náhrada za promeškaný čas za celkem 12 půlhodin á 100 Kč a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

28. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za požadované 2 úkony – osobní porada s klientem, které nebyly soudu doloženy.

29. Celkové náklady žalobce ve výši 31 810 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).