28 C 301/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 202 755 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 202 755 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 202 755 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 309 686,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 11. 2016 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 202 755 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 1. 6. 2015 Smlouvu o poskytování služeb (dále jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět správu pohledávek klientů žalované. Dne 10. 9. 2015 byl uzavřen dodatek č. 1 k uvedené smlouvě. Dne 28. 7. 2016 žalovaná smlouvu na základě č. l. VII. odst. 4 smlouvu vypověděla, s tím, že výpovědní doba bude činit 5 měsíců a smlouva bude ukončena k 31. 12. 2016. Dne 16. 8. 2016 žalovaná zamezila žalobkyni přístup do systému SSP, který byl instalován na serverech žalované. Žalobkyně upozornila žalovanou na skutečnost, že nemá přístup k systému a nemůže plnit své povinnosti plynoucí ze smlouvy. Žalobkyně zaslala dne 17. 8. 2016 žalované upozornění, že dochází nadále k zablokování přístupu žalobkyně do systému a z toho důvodu k nemožnosti plnění dle smlouvy. Žalovaná odpověděla přípisem ze dne 17. 8. 2016, že omezení přístupu bylo způsobeno nutným servisním zásahem, avšak ve skutečnosti od 16. 8. 2016 přístup do systému kontinuálně blokovala a přístup již neobnovila. Žalobkyně na tuto skutečnost opakovaně upozorňovala. Dne 24.8. 2016 žalovaná žalobkyni sdělila, že na plnění dle uzavřené smlouvy nadále netrvá. Žalobkyně vyúčtovala žalované měsíční správu pohledávek za měsíc srpen 2016 fakturou č. hodnota znějící na částku ve výši 202 755 Kč. Faktura byla žalovanou vrácena s odůvodněním, že je neoprávněná, neboť služby nebyly poskytovány celý měsíc a žalovaná služby nepožaduje. Dlužná faktura nebyla uhrazena ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně ve svém dalším vyjádření uvedla, že trvá na tom, že disponuje majetkovými právy k počítačovému programu SSP, a to na základě smlouvy uzavřené se společností právnická osoba 2. Žalobkyně se tedy podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky 202 755 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 23. 9. 2016 do zaplacení.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že mezi účastníky byla dne 1. 6. 2015 uzavřena Smlouva o poskytování služeb, ve znění dodatku č. 1 ze dne 10.9.2015, která byla vypovězena žalovanou dne 28. 7. 2016. Namítala však, že po dobu výpovědní doby žalovaná nepožadovala plnění z uzavřené smlouvy, proto ani neumožnila žalobkyni přístup do systému dat žalované. Vystavenou fakturu, která je předmětem řízení, žalovaná žalobkyni vrátila s odůvodněním, že je neoprávněná a neobsahuje náležitosti dle smlouvy. Žalovaná dále namítala, že smlouva uzavřená mezi účastníky v sobě kombinuje dva smluvní typy, a to smlouvu příkazní dle § 1727 NOZ a současně smlouvu licenční dle § 2358 NOZ. Dle č. l. VII. odst. 4 smlouvy si účastníci sjednali možnost vypovědět smlouvu kteroukoliv smluvní stranou s výpovědní lhůtou 5 měsíců. Podle žalované je však toto ustanovení neplatné, jelikož příkazní smlouvu může vypovědět pouze příkazník, nikoli příkazce. Podle žalované došlo z její strany k platnému odvolání příkazu ve smyslu § 2443 NOZ. Pokud jde o část smlouvy, která se týká licence, žalovaná namítala, že žalobkyně není vykonavatelem majetkových práv k počítačovému programu s názvem SSP, který byl instalován na hardware žalované. Dále namítala, že ve smlouvě sjednané ujednání o ceně je neplatné z důvodu neurčitosti. Faktura vystavená žalobkyní rovněž neobsahovala specifikaci nákladů. Přiložené výpisy z účtu žalobkyně, které obsahují údaje o úhradě mezd a odvodů za zaměstnance žalobkyně, neodůvodňují účtování těchto nákladů žalované. Žalovaná namítala, že žalobkyně neplnila svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy ze dne 1.6.2015, což jí bylo vytýkáno, naposledy 6.9.2016, které mělo spočívat v předávání povinných příloh k vystavovaným daňovým dokladům. Žalobkyně byla vyzývána k doložení výše a struktury odměny, včetně rozpisu ceny, jakož i ke specifikaci, za jaký kalendářní měsíc je odměna účtována, a za licence jakých klientů je účtován licenční poplatek. Žalovanou provedené platby na faktury žalobkyně představují z toho důvodu bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, a to v celkové výši 2 158 070 Kč. Žalobkyně neprováděla rozúčtování plateb každého klientského účtu, přestože k tomu byla opakovaně vyzývána, a je tudíž v prodlení s plněním dle smlouvy, za což žalovaná uplatnila smluvní úrok z prodlení dle čl. VI odst. 4 smlouvy, vyčíslený ve výši 118 044,91 Kč. Tyto nároky žalovaná započetla na celou žalovanou částku. Žalovaná zároveň argumentovala tím, že spory mezi účastníky mají návaznost na ukončení angažmá statutárního ředitele, jediného akcionáře a předsedy správní rady žalobkyně v advokátní kanceláři žalované. V doplňujícím vyjádření žalované ze dne 6.6.2023 žalovaná dále namítala, že sama je vlastníkem počítačového systému SSP (správa pohledávek) z titulu uzavřené smlouvy o dílo se společností právnická osoba, uzavřené dne 5.1.2009 a je tudíž držitelem neomezené licence, jež je spravována dle smlouvy o poskytování poradenských a servisních služeb ze dne 30.7.2009. Současně uváděla, že náklady na rozvoj a správu počítačového programu uhradila sama žalovaná fakturami vystavenými zhotovitelem právnická osoba 4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud I. stupně ve věci rozhodl v pořadí prvým rozsudkem sp. zn. 28 C 301/2016-358 dne 2.3.2020, doplněným usnesením č. j. 28 C 301/2026-368 ze dne 2. 3. 2020, ve znění opravného usnesení č. j. 28 C 301/2016-373 ze dne 9. 4. 2020 tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dne 20. 4. 2020 odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 53 Co 203/2020-398 ze dne 10. 9. 2020 tak, že rozsudek soud I. stupně potvrdil a žalobkyni uložil uhradit náklady odvolacího řízení. Žalobkyně podala dne 23. 11. 2020 ve věci dovolání, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č.j. 23 Cdo 723/2021-451 ze dne 28. 6. 2022 tak, že rozsudky odvolacího Městského soudu v Praze i soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Z odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu vyplynulo, že dle dovolacího soudu absentují tvrzení jednoznačně vymezující předmět řízení a žalobkyní má být upřesněno, z jakých konkrétních nároků sestává žalovaná částka.

6. Soud I. stupně s ohledem na odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu vyzval žalobkyni usnesením č. j. 28 C 301/2016-463 ze dne 30. 9. 2022 k odstranění vad žaloby s odkazem na § 43 odst. 1 a § 79 věta druhá o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení ohledně toho, z jakých konkrétních částek sestává žalovaná částka.

7. Podáním ze dne 31. 10. 2022 žalobkyně doplnila, že žalovaná částka dle vystavené faktury č. č. hodnota znějící na částku ve výši 202 755 Kč sestává z paušální částky ve výši 50 000 Kč, dále z částky ve výši 50 000 Kč představující licenční poplatky za každého klienta žalované, jimiž jsou Anonymizováno Anonymizováno., právnická osoba., právnická osoba. a rovněž za samotnou žalovanou, celkem tedy za 5 subjektů po 10 000 Kč a dále za mzdové náklady na dva zaměstnance žalobkyně, konkrétně za jméno FO ve výši 16 463 Kč a za Ing. jméno FO ve výši 14 942 Kč, včetně povinných odvodů těchto zaměstnanců na zdravotní pojištění ve výši 2 160 Kč, resp. 5 347 Kč a na sociální pojištění ve výši 17 517 Kč za obě, celkem tedy 61 424 Kč, navýšené dle uzavřené smlouvy o 10 %, tj. celkem 67 566 Kč, plus DPH ve výši 21%, vč. DPH tedy celkem 202 755 Kč.

8. Z důvodu, že žalobkyně po doplnění skutkových tvrzení namítala nedostatek věcné příslušnosti okresního soudu s odůvodněním, že žalovaná částka je částečně tvořena nárokem na licenční odměnu, soud věc opětovně předložil k rozhodnutí ohledně věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze a s ohledem na závazný právní názor Vrchního soudu v Praze ve věci rozhodl usnesením č.j. 28 C 301/2016-617 ze dne 30. 6. 2023, jímž řízení o námitce věcné nepříslušnosti zastavil.

9. Soud po doplnění dokazování o listinné důkazy a výslech svědka ve věci rozhodl v pořadí druhým rozsudkem č.j. 28 C 301/2016-737 dne 13.května 2024, doplněným usnesením č.j. 28 C 301/2016-750 ze dne 13.května 2024, ve znění opravného usnesení ze dne 1.srpna 2024, jímž žalobu jako nedůvodnou zamítl a žalobkyni uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobkyně ve věci rozhodl Městský soud v Praze usnesením č.j. 53 Co 230/2024-778 ze dne 8.října 2024 tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

10. Soud v další fázi řízení vycházel z dokazování provedeného v předchozí části řízení, zopakoval rovněž některé již provedené důkazy a nad rámec tohoto dokazování provedl důkaz dalšími listinami, které navrhli a předložili účastníci (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). V předchozí fázi řízení provedl soud výslechy statutárního ředitele, jediného akcionáře a předsedy správní rady žalobkyně JUDr. jméno FO i jednatele žalované JUDr. jméno FO (§ 131 o. s. ř.) a dále vyslechl jako svědky jméno FO, Mgr. jméno FO, Ing. jméno FO a jméno FO a Mgr. jméno FO (§ 126 o. s. ř.).

11. Po doplnění dokazování potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (§ 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), provedeným dokazováním si soud opatřil dostatek podkladů pro nové rozhodnutí.

12. Soud vyšel z předchozích zjištění, která ani v této fázi řízení nebyla nijak sporována, v prvé řadě z toho, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 1. 6. 2015 Smlouvu o poskytování služeb, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět správu pohledávek klientů. Správa pohledávek spočívala v činnostech : vedení elektronických spisů pohledávek, párování položek příchozích plateb dlužníků klientů a vyúčtování vymožených pohledávek s měsíční frekvencí, rozúčtování plateb pro klienty s měsíční frekvencí, evidenci dlužníků, poskytnutí online přístupu klientům do informačního systému a správě účtu pro každého klienta, včetně odesílání plateb jednotlivým klientům. Detailní popis služby, interface a matice zodpovědnosti byly dohodnuty v příloze č.

1. Příloha č.1 pak obsahovala popis činností prováděných odběratelem a dodavatelem a termín, do kdy mají být uvedené činnosti provedeny. Vyúčtování uhrazených případů mělo být prováděno 1x měsíčně. Povinností žalované bylo poskytovat žalobkyni součinnost a mimo jiné rovněž umožnit žalobkyni přístup k pohledávkovým účtům jednotlivých klientů. Žalobkyně dle uzavřené smlouvy poskytla žalované dále dle čl. V smlouvy samostatně nevýhradní licenci k využití software k počítačovému programu SSP (správa pohledávek) pro její potřebu a pro potřebu jejích klientů, na dobu neurčitou, a to za odměnu dohodnutou účastníky měsíčně ve výši 10 000 Kč za každého klienta. Odměna za služby dle uzavřené smlouvy byla sjednána v bodě VI. Smlouvy, tak, že cena je tvořena nákladovou cenou žalobkyně navýšenou o 10 %. Odměna je splatná měsíčně na základě faktury žalobkyně, jejíž přílohou bude výše a struktura odměny, včetně rozpisu nákladové ceny. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, přičemž každá smluvní strana mohla smlouvu vypovědět s výpovědní lhůtou v délce 5 měsíců, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Dodatkem č. 1 ze dne 10.9.2015 k uvedené smlouvě o poskytování služeb si smluvní strany sjednaly, že výše odměny za poskytované služby bude napříště tvořena nákladovou cenou žalobkyně povýšenou o 10 % a paušální částkou 50 000 Kč. I po uzavření dodatku č. 1 měla výše a struktura odměny, včetně rozpisu nákladové ceny, tvořit přílohu každé faktury. (prokázáno smlouvou ze dne 1. 6. 2015, č. l. 67, přílohou č. 1 č.l. 73 a dodatkem č. 1 ze dne 10. 9. 2015, č. l. 74). Žalobkyně vystavovala žalované za služby dle uzavřené smlouvy měsíčně faktury, kde je uvedeno, že předmětem fakturace je úplata za měsíční správu pohledávek. Faktury jsou opatřeny přílohami identifikovanými číslem faktury, kde je fakturovaná částka rozložena na složky : licence SSP ve výši 50 000 Kč, za 5 ks, mzdové náklady, odvody a profit. K takto stanovené výši odměny je připočtena příslušná sazba DPH. V některých případech jsou součástí příloh také výplatní pásky pro zaměstnance Ing. jméno FO a jméno FO, příp. jméno FO (prokazováno fakturami, č. l. 53 a násl., 554 a násl.). Fakturou č. hodnota vystavenou dne 1.9.2016, splatnou dne 12.9.2016 žalobkyně vyúčtovala žalované za měsíční správu pohledávek odměnu ve výši 167 566 Kč, bez DPH, vč. DPH 202 755 Kč. (prokazováno fakturou) Žalobkyně uhradila dne 12. 8. 2016 mzdy zaměstnancům jméno FO ve výši 14 942 Kč a jméno FO ve výši 16 463 Kč, uhradila dále daně za tyto zaměstnance ve výši 4 995 Kč, zdravotní pojištění ve výši 5 347 Kč a téhož dne sociální pojištění ve výši 17 517 Kč a zdravotní pojišťovně ČPZP částku 2 160 Kč. (prokazováno potvrzením o provedení platby ze dne 12. 8. 2016, č. l. 370 a násl., 474 a násl.)

13. Soud má dále za prokázané, že dne 28. 7. 2016 žalovaná ukončila uzavřenou Smlouvu o poskytování služeb ze dne 1. 6. 2015, ve znění dodatku č. 1 s odkazem na č. l. VII., odst. 4. písemnou výpovědí. Výpovědní doba činila 5 měsíců a smlouva tak měla být ukončena k 31. 12. 2016. (prokázáno výpovědí ze dne 28. 7. 2016, č. l. 38). Dne 16.8.2016 oznámila žalobkyně žalované nemožnost plnění dle smlouvy z důvodu jednostranného úplného zablokování přístupu zaměstnancům žalobkyně do systému SSP. (prokazováno oznámením ze dne 16. 8. 2016, č. l. 37). Dne 16. 8. 2016 zaslala žalovaná žalobkyni přípis k vystaveným fakturám č. hodnota a č. hodnota, kde požaduje doplnění přílohy s definovanou výší a strukturou odměny včetně rozpisu nákladové ceny dle smlouvy. Stejný požadavek vyplývá i z předchozí korespondence ze dne 10. 8. 2016 a 12. 8. 2016 (prokazováno přípisy ze dne 16. 8. 2016, 12. 8. 2016, 10. 8. 2016, č. l. 36, 33, 31) Dne 17. 8. 2016 žalobkyně žalované sděluje, že k namítané faktuře č. hodnota vystavila dobropis a současně uvádí, že se ohrazuje vůči postupu žalované, která uzavřela pobočku v Ostravě, kde pracují i zaměstnanci žalobkyně, kterým byl odepřen přístup do systému a odebrány počítače, na kterých pracovali, o čemž byla žalobkyně informována až ex post dne 16. 8. 2016 a opětovně upozornila žalovanou na nemožnost plnění dle uzavřené smlouvy. (prokazováno přípisem ze dne 17. 8. 2016, č. l. 45) Výzvu k poskytnutí součinnost a nemožnost plnění dle uzavřené smlouvy, výzvu k zaslání přístupových údajů do systému SSP obsahuje přípis žalobkyně ze dne 23. 8. 2016, na který reagovala žalovaná dne 24. 8. 2016 oznámením o převzetí právního zastoupení a konstatováním, že žalovaná služby sjednané smlouvou nepožaduje. Stejná výzva je pak obsažena i v dopise ze dne 6.9.2016. (prokazováno dopisem ze dne 24.8.2016, č.l. 77)

14. Dopis žalované ze dne 24.8.2016 obsahuje zároveň výzvu k předložení rozúčtování každého klientského účtu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to za období od 30. 6. 2015 do 31. 7. 2016. (prokazováno dopisem č.l.47,78) Žalovaná zároveň požádala o sdělení, zda žalobkyni v souvislosti s ukončením smluvního vztahu mezi účastníky vznikly nějaké náklady a pokud ano, vyzvala k jejich specifikaci. Dopis měl být dle tvrzení žalované zaslán jednak prostřednictvím e-mailu (prokazováno emailem ze dne 24.srpna 2016, čl. 48) z emailu právní zástupkyně žalované a současně dne 25. 8. 2016 prostřednictvím pošty. Žalobkyně potvrdila, že jí byl doručen poštou dne 1.9.2016.

15. Dle předloženého inboxu žalobkyně (seznamu došlé el. pošty) nebyla dne 24.8.2016 žalobkyni zaslána emailová korespondence žalované.

16. Z důvodu, že žalobkyně namítala, že jí shora cit. dopis se sdělením, že žalovaná netrvá na poskytování služeb, datovaný dne 24.8.2016, nebyl zaslán právní zástupkyní kromě poštovní přepravy rovněž emailem na adresu e-mail, se soud zabýval otázkou, zda byl doručen na uvedenou emailovou adresu. Žalovaná dokládala odeslání kopií emailové zprávy ze dne 24.8.20216, avšak z předloženého přehledu emailů (č.l. 798) poskytovatele služeb žalobkyně bylo zjištěno, že tento email dne 24.8. 2016, ale ani v následujících dnech žalobkyni doručen nebyl. Soud proto vycházel z nesporného, že dopis právní zástupkyně žalované byl žalobkyni doručen až prostřednictvím pošty dne 1. 9. 2016. (prokazováno dopisem ze dne 24. 8. 2016, č. l. 47, podacím lístkem ze dne 25. 8. 2025, č. l. 49).

17. Soud dále vycházel z toho, že dne 1.9. 2016 vystavila žalobkyně žalované fakturu č. hodnota, splatnou dne 12. 9. 2016, znějící na částku ve výši 202 755 Kč, vč. DPH, a to za měsíční správu pohledávek. (prokazováno fakturou č. hodnota, č. l. 83) Dopisem ze dne 6. 9. 2016 právní zástupce žalované zopakoval, že žalovaná po dobu trvání výpovědní doby na plnění dle vypovězené smlouvy netrvá a žádné plnění od žalobkyně nepožaduje, zároveň upozornila na to, že stejné stanovisko bylo žalobkyni sděleno již s účinností od 24. 8. 2016 prostřednictvím právního zástupce a žalovaná na něm i nadále trvá. (prokazováno dopisem ze dne 6. 9. 2016, č. l. 480) K faktuře č. hodnota žalovaná sdělila, že odměna žalobkyni nepřísluší, neboť služby dle smlouvy žalovaná v tomto období nepožadovala a ani do budoucna nepožaduje. Pokud žalobkyni v souvislosti s ukončením smlouvy vznikly náklady, má je žalobkyně vyčíslit. Opětovně vyzvala žalobkyni k doložení výše a struktury odměny, včetně rozpisu ceny, a dalších náležitostí k fakturám vystaveným v období od 30. 6. 2015 do 31. 7. 2016. (prokazováno dopisem ze dne 6. 9. 2016, č. l. 50) V odpovědi ze dne 12. 9. 2016 žalobkyně uvedla, že trvá na tom, že smluvní vztah dle smlouvy uzavřené mezi účastníky trvá až do uplynutí výpovědní doby, tj. do 31. 12. 2016 a žalobkyně je připravena vykonávat a dodávat žalované služby dle smlouvy. Vyzvala žalovanou k poskytnutí součinnosti, zejména zajištění přístupu do systému SSP. Na úhradě vystavené faktury č. hodnota žalobkyně i nadále trvala. (prokazováno dopisem ze dne 12. 9. 2016, č. l. 52). Žalobkyně ukončila pracovní poměr se svými zaměstnanci z důvodu ukončení projektu správy pohledávek pro žalovanou dne 5. 8. 2016. (prokazováno dohodami o rozvázání pracovního poměru ze dne 5. 8. 2016, č. l. 113, 114). Žalobkyně předložila výpisy z účtu vedeného na jméno žalované za období od 1. 1. 2015 do 28. 7. 2016 u právnická osoba. (č. l. 119-165). Faktura č. hodnota na částku 119 412 Kč ze dne 5. 8. 2015 za měsíční správu pohledávek byla zaslána paní jméno FO e-mailem s přílohou, kde je uvedena cena licence 50 000 Kč, mzdové náklady 24 821 Kč, odvody 19 441 Kč a profit 10 % 4 426 Kč. Fakturou č. hodnota žalobkyně fakturovala žalované náklady na trezor a přenosnou klimatizaci ve výši 21 175 Kč. (prokazováno fakturami, č. l. 181 a násl.)

18. Žalobkyně předložila vyúčtování klienta Anonymizováno pro rok 2016, za období leden - květen 2016, kde jsou uvedena jména dlužníků, výše a data úhrad do Anonymizováno a výše úhrad do Anonymizováno. Toto vyúčtování zasílala e-mailem žalované, která je následně postupovala klientům advokátní kanceláře. (prokazováno vyúčtováním č. l. 228-236, e-mailovou korespondencí, č. l. 254 a násl.).

19. E-maily ze dne 25. 8. a 28. 8. 2016 má soud za prokázané, že zaměstnankyně žalobkyně paní jméno FO a jméno FO zasílaly jednateli žalobkyně rozúčtování klientů žalované Anonymizováno a právnická osoba a Anonymizováno, dle jeho pokynu do zaslané tabulky, zároveň potvrdily, že připojení k síti žalované aktuálně není k dispozici. (prokazováno emaily) Z vytištěného interního systému kontroly právních mocí u klienta Anonymizováno za období červen-srpen 2016 bylo zjištěno, že jméno FO dne 9. 8. 2016 provedla úkony – kontrola u celkem hodnota subjektů se žádostí o Anonymizováno, poslední úkony u tohoto klienta byly učiněny dne 10. 8. 2016. (prokazováno listinami na č. l. 484 a násl.)

20. V období předcházejícím fakturaci, která je předmětem řízení, bylo vyúčtování pro jednotlivé klienty zasíláno zaměstnankyněmi žalobkyně (jméno FO, jméno FO) emailem, formou tabulky, která obsahovala číselné označení věci, jméno dlužníka, datum úhrady, údaj o výši jistiny, příslušenství, soudního poplatku, odměny advokátní kanceláře, vč. promeškaného času a DPH a jízdného, výši částky uhrazené klientovi a částky, která zůstává adv. kanceláři, a případné poznámky týkající se toho, v jaké fázi vymáhání k úhradě došlo. Stejným způsobem byly evidovány a klientům zasílány údaje o vymáhání pohledávek dalších klientů v předchozím období. Výpisem transakcí banky má soud za prokázáno, že platby dlužníků či třetích osob (exekuce, oddlužení) na jednotlivé závazky dlužníků klientů žalované byly přijímány na účty žalované (prokazováno vyúčtováním pro klienty č.l. 800,801, 865 a násl., výpisy transakcí č.l. 119 a násl.) Vyúčtování byla následně zasílána na email jméno FO a umístěna do osobní složky. 21. jméno FO, a ing. jméno FO byly v srpnu 2016 zaměstnankyně žalobkyně a byla jim z účtu žalobkyně vyplacena mzda, včetně povinných odvodů. (prokazováno výplatními páskami a výpisem z účtu žalobkyně)

22. Společnost právnická osoba dne 21. 8. 2017 vyhotovila čestné prohlášení, kde uvedla, že je zhotovitelem systému správy pohledávek SSP, který byl vytvořen jako zaměstnanecké dílo, a dále, že se žalobkyní uzavřela dne 3. 5. 2012 Smlouvu o postoupení výkonu autorských majetkových práv, jíž postoupila žalobkyni právo výkonu veškerých autorských majetkových práv k tomuto dílu. Žalobkyně je dle této smlouvy oprávněna svým jménem tato majetková práva vykonávat, včetně udělení licence třetí osobě, a to za odměnu. (prokazováno čestným prohlášením ze dne 21. 8. 2017, č. l. 227). Ing. jméno FO a jméno FO, zaměstnanci právnická osoba dne 20. 4. 2015 vyhotovili prohlášení spoluautora, kde uvedli, že jsou spoluautory software označeného jako SSP pro objednatele - žalobkyni. Tento software byl vyvinut dle specifikace objednatele a slouží pro zpracování procesu hromadných pohledávek. (prokazováno prohlášeními autorů ze dne 20. 4. 2015, č. l. 341,342). Mezi žalobkyní a společností právnická osoba byla dne 3. 5. 2012 uzavřena smlouva o dílo a postoupení práv k dílu, které je specifikováno jako systém obsahující sadu modulů pro zajištění procesů základních právních agend, jehož výsledkem má být přehledné a kompletní řízení procesu vymáhání pohledávek SSP. (prokazováno smlouvou ze dne 3. 5. 2012, č. l. 343 a násl.)

23. Dne 23. 11. 2018 vyhotovila notářka JUDr. jméno FO notářský zápis NZ 2284/2018, v němž osvědčila, že z e-mailové adresy e-mail byl na e-mailovou adresu e-mail, v kopii na e-mailovou adresu e-mail, dne 20. 6. 2016, v 12:06 hod. zaslán e-mail obsahující přílohu s názvem Anonymizováno – vyúčtování 01-05 2016.xlsx. Tento e-mail včetně přílohy téhož dne v 08:56 hod. zaslala na adresu e-mail, v kopii na adresu e-mail z adresy e-mail jméno FO, asistentka adresa. (prokazováno notářským zápisem NZ 2284/2018, č. l. 275 a násl.).

24. Společnost právnická osoba uzavřela dne 30. 7. 2009 smlouvu s JUDr. jméno FO a JUDr. jméno FO, jejímž předmětem bylo poskytování služeb v oblasti software, konkrétně uživatelský Help Desk a Správa uživatelů, za dohodnutou odměnu. V průběhu roku 2009 byla JUDr. jméno FO účtována společností právnická osoba odměna za implementaci software na speciální zakázku pro automatické vymáhání pohledávek, celkem 4x ve výši 50 000 Kč. (prokazováno fakturami č. l. 303 a násl.) V červenci 2013 byla žalované ze strany právnická osoba fakturována služba úprav systému SSP, konkrétně synchronizace uživatelů, optimalizace synchronizace, v říjnu 2013 byla žalované účtována mimo jiné služba napojení případů Jurisoft, příprava databáze SSP na záznamy o platbách, synchronizace terminu Jurisoft a SSP. Programové úpravy systému SSP a Jurisoft byly žalované fakturovány i v lednu a březnu 2014 a úpravy systému SSP a Jurisoft byly předmětem fakturace i v prosinci 2014. (prokazováno smlouvou, fakturami, č. l. 649 a násl.)

25. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 1 T 12/2008 ze dne 1. 4. 2022 bylo zjištěno, že Mgr. jméno FO byl uznán vinným v trestní věci, kdy jako advokát žalované společnosti AK RHK, s.r.o. ve dnech 11. 7. až 15. 7. 2016 jako osoba oprávněná disponovat s firemním účtem žalované převedl prostředky žalované ve výši 8 111 250 Kč na svůj účet a tyto prostředky si ponechal pro svoji osobní potřebu, čímž spáchal zločin zpronevěry a za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2,5 roku s podmíněným odkladem na 5 let a povinnost nahradit tuto částku poškozené žalované. Odvolání ve věci podaná byla Vrchním soudem v Praze usnesením č.j. 4 To 34/2022 ze dne 28. 7. 2022 zamítnuta. Z odůvodnění rozsudku vyplynulo, že u obžalovaného byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty zločinu zpronevěry, přičemž zavinění obžalovaného je nutné posuzovat jako úmysl přímý, neboť není pochyb o tom, že všechny své kroky činil vědomě a s předchozím rozmyslem. (prokazováno cit. rozsudkem MS v Praze, usnesením VS v Praze) Protokoly o hlavním líčení v této trestní věci má soud za prokázáno, že v trestním řízení dne 29. 1. 2020 v pozici svědkyně vypovídala paní jméno FO a JUDr. jméno FO a dne 24. 2. 2020 Mgr. jméno FO (č.l. 848, 881)

26. Žalobkyně se před zd. soudem domáhala v samostatném řízení zaplacení dalších částek z titulu téže smlouvy ze dne 1. 6. 2015, a to za následující období 09-12/2017. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. Ncp 672/2022 ze dne 26. 9. 2022 bylo rozhodnuto o tom, že věc mají projednávat krajské soudy a věc byla postoupena Městskému soudu v Praze. Ten ve věci rozhodl rozsudkem č.j. 9 C 26/2022 ze dne 14. 12. 2023 tak, že žalobu jako celek zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. Z důvodu ve věci podaného odvolání rozhodoval Vrchní soud v Praze, který usnesením č.j. 3 Co 48/2024 ze dne 26.5.2025 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Soudem I. stupně v další fázi řízení dosud nebylo rozhodnuto.

27. Statutární ředitel, jediný akcionář a předseda správní rady žalobkyně JUDr. jméno FO byl na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 1. 2008 zaměstnancem advokátní kanceláře jméno FO & partneři na pozici advokátní koncipient, na základě dodatku č. 1 ze dne 30. 4. 2011 k této smlouvě s účinnosti od 1. 5. 2011 zastával pracovní pozici ředitel kanceláře. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 31. 12. 2015. Dle smlouvy ze dne 18. 12. 2015 byl zaměstnán v advokátní kanceláři Anonymizováno. od 1. 1. 2016 jako zaměstnaný advokát. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 31. 7. 2016. (prokazováno pracovními smlouvami, dodatky, dohodou o skončení pracovního poměru, č. l. 94-103)

28. Z emailu Mgr. jméno FO ze dne 17.12.2014 bylo zjištěno, že advokátní kancelář zasílala emailem vyúčtování za uvedená období ke schválení před jejich zasláním klientům. (č.l. 897,900)

29. Žalobkyně sama pro účely tohoto řízení vypracovala vzorové vyúčtování dle podkladů za období 1. pol roku 2016 (č.l. 875)

30. Z výslechu svědkyně jméno FO soud zjistil, že je zaměstnancem žalované, na pozici asistentka. Statutární ředitel žalobkyně JUDr. jméno FO působil v advokátní kanceláři jako advokát a zároveň jako majitel žalobkyně. V srpnu 2016 ukončil jak působení v advokátní kanceláři jako advokát, dohodou, tak i spolupráci se žalobkyní. Žalobkyně zasílala po dobu spolupráce faktury vždy na začátku měsíce, faktury se posílaly e-mailem. Faktury žalobkyně vytiskla a předala do účtárny, jedno vyhotovení si nechala a zaevidovala. Fakturovány byly na různé částky. Takto jí byla zaslána i poslední faktura, která je předmětem řízení. Příloha k ní připojena nebyla. Vedení advokátní kanceláře jí uložilo, aby zaslání přílohy u žalobkyně vyžádala. Spolupráce se týkala správy pohledávek. Podstatou poskytovaných služeb byla správa elektronické databáze jednotlivých klientů. Podklady žalobkyni předávali koncipienti kanceláře. Platby klientům zajišťovala za advokátní kancelář sama, na základě pokynu JUDr. jméno FO, který byl ředitelem kanceláře. Nemůže potvrdit, zda vyúčtování žalobkyně bylo předáváno klientům žalované, klientům se ale obdobná vyúčtování zasílala. Na základě vyúčtování probíhaly platby klientům advokátní kanceláře.

31. Z výslechu svědka Mgr. jméno FO soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spolupráci, která se týkala služeb při vymáhání pohledávek klientů advokátní kanceláře. Spolupráce trvala asi jeden rok. Podstatou spolupráce byly administrativních služby spojené s vymáháním, zejména personální podpora a podpora v oblasti software. Personální podpora byla však nedostatečná, byla poddimenzovaná, stejně tak jako softwarová podpora, která nesplňovala požadavky žalované. Nedostatky se týkaly hlavně vyúčtování, které software neuměl vygenerovat. Byl zaměstnancem advokátní kanceláře a se systémem sám pracoval. Nedostatky museli odstraňovat zaměstnanci advokátní kanceláře vlastními silami. Advokátní kancelář je jejich rodinná firma. Služby dle smlouvy zajišťoval a garantoval JUDr. jméno FO, který byl však zároveň zaměstnancem advokátní kanceláře, navíc v pozici jeho nadřízeného. Nedostatky poskytovaných služeb byly s JUDr. jméno FO opakovaně řešeny a byly mu vytýkány, ale přestože opakovaně ústně přislíbil, že dojde k nápravě, k žádné nedošlo. Dohodnutá cena za poskytované služby sestávala z částky za licenci, paušálu a další částky, která vycházela z vyúčtování. To však nebylo k fakturaci přikládáno, což bylo předmětem opakovaných námitek ze strany advokátní kanceláře. V červenci 2016 JUDr. jméno FO požádal o ukončení spolupráce s advokátní kanceláří, podle žalované nebylo možné, aby pokračovala nadále spolupráce ani se žalobkyní. S JUDr. jméno FO byla uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru, ukončení spolupráce se žalobkyní řešil za advokátní kancelář jednatel JUDr. jméno FO. Námitky žalované ohledně vyúčtování se týkají celé doby jejich spolupráce, na jejím počátku byla ale mezi nimi důvěra. Tabulky, které předkládala žalobkyně, nesplňují požadavky na vyúčtování dle smlouvy. Tyto tabulky byly sice zasílány e-mailem žalované, ale kontroloval a schvaloval je právě JUDr. jméno FO z titulu svojí pracovní funkce u žalované. Předložené vyúčtování není generováno softwarem žalobkyně a nejedná se o vyúčtování, které bylo dohodnuto ve smlouvě a které má být podkladem pro fakturaci.

32. Z výslechu svědka Ing. jméno FO soud zjistil, že je společníkem a jednatelem společnosti právnická osoba, která se zabývá vývojem software. Pro žalobkyni byl vyvinut systém na hromadnou správu pohledávek. Jednalo se o zaměstnanecké dílo zaměstnanců právnická osoba Zaměstnanci dali souhlas s postoupením práv k dílu. Spolupracovali i se žalovanou, pro kterou se vyvinul systém advokátní kanceláře. Je možné, že součástí byla i správa pohledávek. Neví, z jakého důvodu žalované fakturovali vytvoření software automatické vymáhání pohledávek. S žalobkyní i se žalovanou měli uzavřené samostatné smlouvy. Smlouva se žalovanou je starší. Předpoklad byl, že oba systémy, pro žalobkyni a pro žalovanou by měly komunikovat. Zadání vždy s nimi řešil pan jméno FO, jak za žalobkyni, tak za žalovanou. V současné době již nespolupracují ani se žalobkyní, ani se žalovanou. Systém správy pohledávek předali žalobkyni tak, že ho nainstalovali na určené servery. Smlouva se žalobkyní ze dne 3.5.2012 obsahovala i trvalé postoupení majetkových práv autorských k vytvořenému systému. Systém se průběžně upravoval dle požadavků žalobkyně. V současné době není systém žalobkyní používán. Hodnota zakázky byla několik set tisíc Kč.

33. Z výslechu svědkyně jméno FO soud zjistil, že je bývalou zaměstnankyní žalobkyně. U žalobkyně pracovala od poloviny roku 2016 do konce roku 2017. Její práce spočívala v administrativní podpoře v oblasti pohledávkové agendy advokátní kanceláře. Celkem byly zaměstnány tři, jedna kolegyně ukončila pracovní poměr ve zkušební době v srpnu 2017. Její pracovní poměr byl ukončen z důvodu ukončení spolupráce žalobkyně se žalovanou. Žalobkyně měla se žalovanou uzavřenou smlouvu. Výpověď této smlouvy byla důvodem pro ukončení jejího pracovního poměru. Okolnosti fakturace žalobkyně žalované jí známy nejsou. Jako zaměstnankyně žalobkyně pracovaly i se systémem advokátní kanceláře JuriSoft. Pracovaly na propojení systému advokátní kanceláře se systémem správy pohledávek žalobkyně. V obou systémech byly duplicitní údaje. Systém advokátní kanceláře již pohledávkovou agendu obsahoval, proto se některé údaje převáděly a některé bylo nutné ručně přenést do systému žalobkyně. Kvůli tomu jezdila do Prahy do advokátní kanceláře a jednala i se zástupci společnosti právnická osoba, která dělala software, a která sídlí v Ostravě. Úpravy projednávala s panem jméno FO a později si jednání s právnická osoba převzal Mgr. jméno FO. Požadavek byl, aby systém evidoval platby. Systém se upravoval dle požadavků a potřeb advokátní kanceláře. Předpoklad byl, že v budoucnu se bude již pracovat pouze se systémem žalobkyně, bez systému správy pohledávek advokátní kanceláře. K realizaci tohoto záměru ale nedošlo. Přebíraly se datové zprávy, včetně zpráv od soudu, vedla se pohledávková agenda jednotlivých klientů žalované, přidělovaly se platby k jednotlivým klientům. Žalobkyně pracovala pouze pro žalovanou. Kanceláře, kde zaměstnankyně žalobkyně pracovaly, patřily žalované. Pracovali zde i koncipienti, to byli ale zaměstnanci žalované. V srpnu 2016 byly kanceláře vyklizeny. Přístupy do systému od té doby nebyly aktivní. Pro advokátní kancelář od srpna nebylo možné pracovat. Byly odvezeny šanony. jméno FO se se zaměstnankyněmi dohodl, že budou pobírat část mzdy až do skončení pracovního poměru a z domova mají kontrolovat, zda jsou přístupy aktivní, k čemuž ale nedošlo. Žalobkyní předkládané tabulky vyúčtování se týkaly klienta advokátní kanceláře, kterého měla na starosti. Tyto tabulky ale nezpracovávala, jejich tabulky se zpracovávaly měsíčně a předávaly se panu jméno FO. Předkládané tabulky možná obsahovaly některé shodné údaje o platbách, jsou jí známa některá jména dlužníků.

34. Z účastnického výslechu statutárního ředitele, jediného akcionáře a předsedy správní rady žalobkyně JUDr. jméno FO soud zjistil, že smlouvu o spolupráci sepsal společně s jednatelem žalované JUDr. jméno FO. Smlouva navazovala na předchozí spolupráci, která trvala asi od roku 2009 nebo 2010. Smlouva trvala až do doby, kdy dostala žalobkyně výpověď. Výpověď převzala osobně. Důvod výpovědi žalovaná neuvedla. S ukončením spolupráce souhlasil, počítal s tím, že k ukončení dojde uplynutím výpovědní doby 31.12.2016. Fakturace probíhala měsíčně. Ve fakturách byly nákladové položky, licenční položky a další částky. Nákladové položky se měnily asi dvakrát se změnou výše mzdy zaměstnanců žalobkyně. Přílohy se k fakturám nepřipojovaly, protože byly vždy identické. Platby na vystavené faktury probíhaly se zpožděním, úrok z prodlení ale nepožadoval. Žalovaná byla jediným klientem žalobkyně. V průběhu spolupráce nebyly žádné námitky ohledně fakturace, až se skončením spolupráce. U žalované působil zároveň jako advokát a vedoucí kanceláře. Používal jak e-mailovou adresu žalobkyně, tak i žalované. Měl se žalovanou uzavřenou pracovní smlouvu, která byla ukončena dohodou k 31.7.2016. Nebyl zaměstnancem žalobkyně. Žalobkyně měla po dobu trvání spolupráce 2 zaměstnance, na jejich jména si nevzpomíná.

35. Z účastnického výslechu jednatele žalovaného JUDr. jméno FO soud zjistil, že je jednatelem žalované. Advokátní kancelář spolupracovala s JUDr. jméno FO od roku 2009, kdy nastoupil jako advokátní koncipient a posléze jako vedoucí kanceláře. Po advokátních zkouškách působil jako zaměstnaný advokát, zabýval se převážně pohledávkovou agendou. Od roku 2015 byla uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které probíhala fakturace za pohledávkovou agendu. Je možné, že některé vystavené faktury byly uhrazeny se zpožděním, hospodaření kanceláře měl na starosti právě JUDr. jméno FO. Advokátní kancelář měla zájem ověřit, zda je pro ni pohledávková agenda ekonomicky rentabilní, proto požadovali po žalobkyni předkládání vyúčtování. Teprve následně se zjistilo, že tato agenda byla až do roku 2016 pro advokátní kancelář ztrátová. Z důvodu nespokojenosti s pracovními výsledky JUDr. jméno FO mu bylo navrhnuto ukončení pracovního poměru i ukončení spolupráce s žalobkyní. Jelikož JUDr. jméno FO s ukončením spolupráce s žalobkyní nesouhlasil, bylo přistoupeno k výpovědi smlouvy. Žalovaná chtěla vybudovat zcela nový systém správy pohledávek. V průběhu výpovědní doby nebyla po žalobkyni požadována žádná spolupráce, toto bylo žalobkyni sděleno písemně. Žalobkyně po dobu výpovědní doby žalované žádné služby neposkytovala, vztahy mezi nimi byly velmi napjaté. Poslední uhrazenou fakturou je faktura za srpen 2016.

36. Z výslechu svědka Mgr. jméno FO bylo zjištěno, že u žalované byl zaměstnán na pozici advokátní koncipient, od léta 2012 do prosince 2015. Pomáhal za AK při vývoji systému správy pohledávek SSP, byl pověřen zaměstnavatelem a spolupracoval s panem Anonymizováno ze společnosti právnická osoba, který byl přidělen jejich AK. Pracoval s daňovými doklady, které mu předkládal pan Ing. jméno FO, měl k dispozici faktury, případně seznamy úkonů, které byly fakturovány v souvislosti s vývojem softwarového systému. Tyto úkony fakturovala společnost právnická osoba jejich advokátní kanceláři. Žalobkyně neměla v těchto smluvních ujednáních žádnou roli, řešila se s ní možnost zapojení v rámci výběrového řízení, které se připravovalo na zastupování většího klienta, ale tato zakázka se následně nerealizovala. Vývoj a správa softwarového systému na správu pohledávek a systém JuriSoft byl tedy vztahem mezi vývojovou společností poskytující software, tedy právnická osoba a advokátní kanceláří. Ing. jméno FO jako zástupce AK ho pověřil jednáním se softwarovou firmou, předmětem jednání se softwarovým poskytovatelem mělo být zadání na zpracování softwarového systému pro zastupování několika větších klientů adv. kanceláře. Ing. jméno FO bral jako osobu, která jej z titulu svojí zaměstnanecké funkce v AK pověřila, a sám také na uvedené dohlížel. Do smluvního vztahu mezi zhotovitelem a AK nevstupoval další subjekt, vývoj systému hradila AK. Toto mu bylo sděleno přímo JUDr. jméno FO, který mu při neformálním jednání sdělil, že výdaje na softwarové služby jsou značně vysoké, ale že je AK úspěšně využívá. Svědek působil v AK do roku 2015, v hlavním sídle v adresa. Advokátní kancelář měla ještě další dvě pobočky, jednu v adresa a jednu v adresa. Pobočka v adresa se zavírala někdy v roce 2014, později došlo i k uzavření pobočky v adresa, bylo to poté, co z kanceláře odešel. Svědek neví, jestli se systémem Jurisoft pracovali zaměstnanci žalobkyně v pobočce v adresa. Sám zaučoval na práci se software systémem správy pohledávek a Jurisoft zaměstnance kanceláře, byl pověřen vedením agendy týkající se několika velkých klientů. Svědek neví, jestli se systémem vyvinutým společností právnická osoba pracovaly další osoby mimo AK. Svědek nezná paní jméno FO ani paní jméno FO a Pejchlovou. Nezná ze společnosti právnická osoba pana jméno FO, sám jednal pouze s panem Anonymizováno, osobně i e-mailem. Systémy Jurisoft a SSP jsou rozdílné. Systém správy pohledávek SSP je speciálně vyvinutý systém pro správu pohledávek velkých klientů, Jurisoft neměl tyto schopnosti. Počítalo se s tím, že oba systémy se budou propojovat, opakovaně se to řešilo právě s Ing. jméno FO, od kterého dostával v té souvislosti pokyny. Záměrem bylo, aby oba systémy fungovaly propojeně, pak jej ale Ing. jméno FO informoval, že se od tohoto záměru ustupuje. Neví, jestli k propojení obou systémů došlo. Systém Jurisoft se používal v rámci adv. kanceláře pro větší množství klientů, systém SSP se používal výhradně pro velké pohledávkové agendy velkých klientů, obě prostředí byla do určité míry podobná. SSP byl zamýšlen jako doplněk systému Jurisoft. Systém SSP měl být schopen evidovat konkrétní případ, uložit sem dokumenty, evidovat seznamy úkonů, zadat do systému řešitele. Počítalo se s tím, že prostřednictvím tohoto systému bude možné provádět i vyúčtování, ale za dobu působení svědka k tomu nedošlo. Jednalo se o tom, že systém bude automaticky generovat platební rozkazy, to mělo být kvůli novému klientovi, což se ale nerealizovalo. Systém byl do určité míry nehotový, měl se propojit i pro účely exekučních řízení, předpokládalo se, že systém se bude dále vyvíjet. Svědek spolupracoval při vývoji a spravování systému SSP s Ing. jméno FO, po jeho odchodu převzal jeho agendu Mgr. jméno FO. Svědek byl pověřen jednáním se společností právnická osoba, pokyny jí zadával sám, na základě pověření Ing. jméno FO. Náklady na vývoj systému hradila AK. Zadání mu dával pan Ing. jméno FO, partneři AK řešili, jaká částka se za vývoj tohoto systému vydala, faktury neviděl. Od jeho nástupu do kanceláře v polovině roku 2012 nepracoval s žádným systémem, do doby, než jej s panem Anonymizováno začali vyvíjet. S panem Anonymizováno řešil mimo jiné i klienta Kooperativa pojišťovna, konkrétně to, zda a jaké informace bude mít ze systému k dispozici přímo klient. Svědek pracoval za AK na projektu Česká televize, neví o tom, že by tento projekt vedla žalobkyně v systému SSP. Podle něho žalobkyně v systému SSP angažovaná nebyla.

37. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

38. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

39. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 1.6.2015 uzavřena smlouva o poskytování služeb, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět služby související se správou pohledávek klientů žalované, která spočívala v činnostech : vedení elektronických spisů jednotlivých pohledávek, párování položek příchozích plateb dlužníků klientů a vyúčtování vymožených pohledávek s měsíční frekvencí, rozúčtování plateb pro klienty a odběratele s měsíční frekvencí, evidenci dlužníků, poskytnutí online přístupu klientům do informačního systému a správě účtu pro každého klienta zvlášť, včetně odesílání plateb jednotlivým klientům. Detailní popis služeb byl uveden v příloze č.

1. Za sjednané služby si smluvní strany dohodly odměnu ve výši nákladové ceny dodavatele povýšené o 10 %. Výše a struktura odměny, včetně rozpisu nákladové ceny, měla tvořit přílohu faktury vystavené za poskytované služby. Dodatkem č. 1 k uvedené smlouvě se smluvní strany dohodly na změně ustanovení o odměně, která měla být napříště tvořena nákladovou cenou povýšenou o 10 % a dále paušální částkou 50 000 Kč. Výše a struktura odměny, včetně rozpisu nákladové ceny, měla i nadále tvořit přílohu vystavené faktury. Součástí uzavřené smlouvy byla i licenční doložka, kterou žalobkyně poskytla žalované nevýhradní licenci – oprávnění k výkonu užít licenci k software správy pohledávek SSP, a to na dobu neurčitou. Cena za poskytnutí licence byla pak sjednána ve výši 10 000 Kč za každého klienta, kteří byli uvedeni v č. l. I odst. i., a jednalo se o subjekty Anonymizováno., Anonymizováno., právnická osoba. a právnická osoba. Smlouva o poskytování služeb byla uzavřena v režimu zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a část týkající se licence v režimu zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Příloha č. 1 obsahovala popis činností dohodnutých pro odběratele a dodavatele a termín, do kdy mají být uvedené činnosti provedeny. Pokud jde výslovně o Vyúčtování uhrazených případů, to mělo být prováděno dodavatelem 1x měsíčně.

40. Uzavřená smlouva o poskytování služeb byla žalovanou vypovězena písemnou výpovědí dne 28.7.2016. Ve výpovědi se uvádí, že k ukončení smlouvy dojde uplynutím 5-ti měsíční výpovědní doby k 31.12.2016. Žalovaná v průběhu trvání výpovědní doby dopisem ze dne 24.8.2016 žalobkyni sdělila, že netrvá na poskytování služeb dle smlouvy. Tento dopis byl žalobkyni doručen dne 1.9.2016. Žalobkyně vystavila žalované dne 1.9.2016 za období 08/2016 fakturu č. hodnota, splatnou dne 12.9.2016 za měsíční správu pohledávek, znějící na částku ve výši 167 566 Kč, bez DPH, vč. DPH 202 755 Kč. Tuto fakturu žalovaná odmítla uhradit z důvodu, že dle jejího tvrzení žalobkyně neposkytovala v tomto období žalované služby.

41. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy dle ust. § 132 o.s.ř., kdy hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti. Z tvrzení uvedených v rámci účastnických výpovědí přitom soud vycházel pouze v tom rozsahu, ve kterém byla tato tvrzení potvrzena jinými důkazy, případně s nimi nebyla v rozporu.

42. Jelikož k rozhodným okolnostem došlo v roce 2016, soud posoudil skutkový stav podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění účinném do 30. 6. 2018. Při posuzování merita věci soud postupoval dle ust. § 1724 a násl. a dle ust. § 2430 a násl. A dále § 2358 o.z.

43. Dle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

44. Dle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Dle § 2440 odst. 1 příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Dle odst. 2 vypoví-li příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal podle všeobecného pověření, nahradí škodu z toho vzešlou podle obecných ustanovení. Dle § 2443 o. z. příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

45. Dle ust. § 2358 licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.

46. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované úhrady částky ve výši 202 755 Kč, vč. DPH, dle faktury č. hodnota vystavené žalované za měsíční správu pohledávek za měsíc srpen 2016, na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb ze dne 1.6.2015. Tato smlouva byla soudem posouzena jako smlouva příkazní dle ust. § 2430 o.z. Stranami smlouvy příkazní jsou příkazce (mandant) a příkazník (mandatář) a typickým případem takové smlouvy je smlouva uzavíraná mezi advokátem a jeho klientem o zastoupení ve sporu nebo jiné vyřízení právní záležitosti. V projednávané věci soud vycházel z toho, že uzavřenou smlouvou byla část úkonů spojená s vymáháním pohledávek pro klienty advokátní kanceláře (především v oblasti evidence a administrace pohledávek a jejich plateb) žalované delegována na žalobkyni a zároveň žalobkyně úplatně žalované poskytla licenci k počítačovému programu SSP dle ust. § 2358 o.z., jež byl provozován na hardware žalované. Konkrétní úkoly, které dle této smlouvy měla žalobkyně plnit, byly specifikovány v příloze č. 1 uzavřené smlouvy. Za tyto úkony byla mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuta odměna a dále odměna za poskytnutí licence. Odměna dle smlouvy byla v rozhodném období upravena dodatkem č. 1 tak, že výše odměny bude tvořena nákladovou cenou dodavatele (žalobkyně) povýšenou o 10% a paušální částkou ve výši 50 000 Kč. Výše a struktura odměny, včetně rozpisu nákladové ceny bude přílohou faktury dle bodu 2. Odměna byla splatná měsíčně, na základě vystavené faktury, s desetidenní splatností, vč. DPH.

47. Žalobkyně a žalovaná nesporovaly, že v měsíci srpnu 2016 již běžela výpovědní doba, která počala běžet od prvního dne měsíce následujícího po převzetí písemné výpovědi žalované ze dne 28.7.2016. Žalobkyně v průběhu měsíce srpna 2016 žalovanou upozorňovala na to, že došlo k zablokování přístupů k systému SSP a odebrání hardware, což fakticky znemožňuje provádění dalších úkonů dle smlouvy a vyzývala k nápravě tohoto stavu, s tím, že je na další poskytování služeb připravena. Žalovaná na to reagovala dopisem ze dne 24.8.2016, kde uvedla, že žalovaná další plnění smlouvy a poskytování služeb od žalobkyně nepožaduje. Toto oznámení bylo žalobkyni doručeno poštou dne 1.9.2016.

48. Spornou mezi účastníky zůstala otázka doručení dopisu právní zástupkyně žalované ze dne 24.8.2016 emailem. Žalovaná soudu předložila kopii emailové zprávy ze dne 24.8.2016 z adresy e-mail na adresu e-mail (čl. 48), a na výzvu soudu sdělila, že odeslání tohoto emailu nemůže nijak prokázat. Naopak žalobkyně předložila soudu přehled emailů (č.l. 798) poskytovatele služeb žalobkyni, z něhož vyplynulo, že tento email dne 24.8. 2016, ale ani v následujících dnech žalobkyni doručen nebyl. Doručení prostřednictvím emailu tedy dle soudu osvědčeno nebylo, proto vycházel z nesporného tvrzení, že dopis právní zástupkyně žalované byl žalobkyni doručen až prostřednictvím pošty dne 1. 9. 2016. Lze tak učinit závěr, že informace o tom, že žalovaná si nepřeje další poskytování služeb dle vypovězené smlouvy o poskytování služeb v průběhu měsíce srpna 2016 žalobkyni sdělena nebyla.

49. Žalobkyně po doplnění skutkových tvrzení upřesnila, že odměna fakturovaná za rozhodné období sestávala z paušální částky ve výši 50 000 Kč, dále nákladů dodavatele povýšených o 10% ve výši 67 566 Kč a licence ve výši 50 000 Kč.

50. Pokud jde o paušální odměnu ve výši 50 000 Kč, soud vycházel ze závěru, že žalobkyně v období srpna 2016 poskytovala, byť v omezeném režimu, příp. byla připravena poskytovat služby dle smlouvy. Tento závěr lze učinit jak z výslechu svědkyně jméno FO, tak z listinných důkazů svědčících o zaslání dílčích tabulek jednotlivých klientů na konci měsíce srpna 2016 zaměstnankyněmi jméno FO a jméno FO, které činnosti prováděly minimálně po část měsíce, a po omezení přístupu ověřovaly stav systému. Žalobkyně sama nemohla vzniklou situaci nijak ovlivnit, vyzývala žalovanou k obnovení přístupů, avšak bezvýsledně. Jelikož odměna byla ve smlouvě sjednána jako paušální, tj. odměna, jejíž výše se neměnila v závislosti na objemu poskytovaných služeb pro dané období, a v řízení bylo prokázáno, že stejná paušální odměna byla fakturována i v obdobích předcházejících, lze uzavřít, že tato část odměny je žalobkyní požadována důvodně.

51. Další část dohodnuté odměny měla představovat nákladovou cenu dodavatele povýšenou o 10%. Žalobkyně tyto náklady vyčíslila v doplnění žaloby ve výši 67 566 Kč, a mají představovat náklady na mzdy zaměstnanců a s tím spojené platby. V řízení bylo výpisy z účtu a výplatními doklady prokázáno, že zaměstnancům žalobkyně byla za toto období vyplacena mzda a rovněž byly provedeny platby povinných odvodů za zaměstnance, a to z účtu žalobkyně, ve výši 16 463 Kč, 14 942 Kč (mzdy), 2 160 Kč a 4 995 Kč (daň z příjmu), 5 347 Kč (zdravotní pojištění), 17 517 Kč (sociální pojištění). Po navýšení těchto výdajů o dohodnutých 10% činily tedy tyto náklady 67 566 Kč a proto i tuto část odměny soud považuje za odůvodněnou.

52. Zbývající část fakturované odměny je tvořena samostatným nárokem na odměnu za licenčními poplatky, které byly účtovány dle čl. V odst. 4 smlouvy o spolupráci, kde byla ujednána částka ve výši 10 000 Kč za každého klienta. Dle čl. I. odst. i) byly smluvními stranami klienty subjekty Anonymizováno., Anonymizováno. právnická osoba. a právnická osoba., a provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že pro tyto klienty byly služby žalobkyní poskytovány. Dalším subjektem, kterému měla být licence poskytována, byla dle tvrzení žalobkyně sama žalovaná, ale licence byla v pozdějším období poskytována rovněž pro klienta právnická osoba., jak uvedla svědkyně jméno FO, a to bez navýšení odměny za licenci. Soud ohledně tohoto nároku vycházel mimo jiné rovněž z prokázaného, že licence byla žalované účtována a žalovanou bez dalšího hrazena vždy ve výši 50 000 Kč, s poznámkou „za 5 ks“, a to až do července 2016, aniž by ze strany žalované proti této části odměny byly jakékoli výhrady. I ohledně této části nároku má tedy soud požadovanou odměnu za licence za důvodnou.

53. Soud se s ohledem na shora učiněný závěr rovněž zabýval kompenzační námitkou uplatněnou žalovanou z důvodu porušení uzavřené smlouvy o poskytování služeb, která měla spočívat v porušení povinnosti doložit výši a strukturu odměny, včetně rozpisu ceny, a specifikovat, za jaký měsíc je odměna účtována, a za licence jakých klientů je účtován licenční poplatek. Kromě toho žalovaná namítala, že s ohledem na neurčitost je ujednání o odměně neplatné a že žalobkyně není vykonavatelem autorských práv, resp. že tuto skutečnost žalované nedoložila. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně byla povinna dle čl. III odst. 2 c) smlouvy provádět rozúčtování plateb s měsíční frekvencí, a předložit rozúčtování každého klientského účtu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, což nikdy neučinila, ačkoli k tomu byla vyzývána.

54. Námitky žalované soud neshledal důvodné. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně strukturu odměny žalované pro daná období zasílala formou tabulky, a v případě sporné neuhrazené faktury č. hodnota doložila uhrazenou nákladovou cenu přílohami, potvrzením o provedení platby mezd zaměstnankyním jméno FO, jméno FO, a dále platbami daní, zdravotního a sociálního pojištění, které zaslala spolu s fakturou. Přijetí těchto příloh žalovaná potvrdila a spolu s odmítnutím vystavené faktury zaslala zpět žalobkyni. Soud má dále za prokázané, že dle čl. VI odst. 1 bylo povinností žalobkyně provést rozpis nákladové ceny, včetně období, za jaké je účtována, což má soud za splněno zasláním uvedených příloh. Pokud žalovaná namítala, že součástí vyúčtování mělo být rovněž to, za jaké klienty je účtována licenční odměna, soud uzavřel, že tato povinnost z žádného ujednání smlouvy nevyplývá, kromě toho lze vycházet z toho, že stejná odměna byla žalované účtována po celou dobu trvání smluvního vztahu, tj. až do července 2016 a pokud by žalovaná měla pochybnosti o struktuře licenční odměny, mohla a měla žalobkyni k doložení struktury licenčních poplatků, příp. k osvědčení toho, že žalobkyně je držitelem práv k programu vyzvat. Stejně tak nemá soud za důvodnou námitku žalované, že žalovaná sama využívala systém správy pohledávek Jurisoft, na základě předchozí smlouvy se společností právnická osoba z roku 2009, a tudíž nebylo třeba využívat program SSP. Provedeným dokazováním, zejména výslechy svědků (Mgr. jméno FO, jméno FO), má však soud za prokázáno, že v rozhodném období byly využívány oba pohledávkové systémy, byly průběžně ve spolupráci s firmou právnická osoba upravovány, optimalizovány a předpoklad byl, že budou v budoucnu propojeny a využívány společně. Z výslechu svědků navíc vyplynulo, že na uvedeném procesu se podíleli společně jak zaměstnanci žalobkyně, tak žalované. Soud má tedy za osvědčeno, že žalovaná využívala systém SSP, a stejně tak má za prokázáno (výslechem svědka Anonymizováno, potvrzením právnická osoba), že držitelem práv k tomuto systému byla žalobkyně.

55. Důvodná není dle soudu ani námitka neurčitosti ujednání o ceně, která byla dohodnuta smlouvou a následně dodatkem č. 1, neboť se skládá z paušální odměny, která je dostatečně určena sjednáním její výše, dále nákladové ceny navýšené o 10%, která se měnila podle skutečné výše vynaložených nákladů a dále samostatně sjednané odměny za licence, která byla účtována po celou dobu trvání smlouvy ve stejné výši. Pochybnosti o určitosti dohody o odměně tedy žádná ze smluvních stran mít nemohla. Zde lze pouze zopakovat, že žalobkyní vystavované faktury byly po celou dobu trvání smlouvy žalovanou bez dalšího hrazeny, aniž by byla žalobkyně jakkoli vyzývána k doplnění či upřesnění fakturovaných částek.

56. K námitce žalované týkající se porušení smlouvy dle čl. III odst 2 písm. c) spočívající v neplnění povinnosti předkládat měsíčně rozúčtování každého klientského účtu, za které žalovaná uplatnila sankce dle čl. VI odst. 4 soud konstatuje, že dle uzavřené smlouvy je dle čl. I vyúčtováním míněn měsíční dodavatelem (žalobkyní) zpracovaný výkaz v intencích platných smluv odběratele (žalované) s klienty, na základě něhož je odběratel oprávněn vystavit faktury za služby klientům. Dle čl. III je žalobkyně povinna provádět rozúčtování plateb pro klienty a odběratele s měsíční frekvencí. Dle přílohy č. 1 smlouvy je pak povinností dodavatele provádět vyúčtování toliko uhrazených případů. Tuto povinnost má soud za plněnou zasíláním tabulek jednotlivých klientů AK zpracovávaných zaměstnankyněmi žalobkyně pověřeným zaměstnancům advokátní kanceláře, a to až do srpna 2016. Soud vycházel z toho, že tyto povinnosti žalobkyně po dobu trvání smlouvy plnila, když zasílala žalované uvedené tabulky, která žalovaná dále postupovala svým klientům. Nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaná kdykoli po dobu trvání smlouvy vytýkala žalobkyni, že tuto povinnost neplní, případně plní neúplně nebo v rozporu se smluvními povinnosti, a neplnění této povinnosti nebylo zároveň ani důvodem výpovědi smlouvy. Bez významu není ani to, že se jedná o stěžejní část dohodnutých povinností žalobkyně, a není tudíž pravděpodobné, že by žalovaná takový nedostatek žalobkyni za celou dobu trvání smlouvy nevytkla a nevyzvala k nápravě.

57. Soud s ohledem vše shora uvedené uzavřel, že žalobkyně má právo na odměnu dle uzavřené smlouvy o spolupráci za období měsíce srpna 2016, dle faktury č 20160015 a jelikož žalovaná tuto částku žalobkyni neuhradila, ani na základě upomínky, soud jí tuto povinnost uložil. (výrok I.)

58. O příslušenství soud přitom rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal úrok ve výši požadované v žalobě.

59. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřených soudních poplatcích ve výši 8 111 Kč za návrh na vydání EPR, ve výši 10 138 Kč za podané odvolání a ve výši 14 000 Kč za podané dovolání, dále byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem za dobu, kdy žalobkyně byla zastoupena právním zástupcem, které jsou tvořeny 24 úkony právní služby po 9 140 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to za převzetí právního zastoupení, podání žaloby, vyjádření k odporu žalované, vyjádření ze dne 31. 7. 2017, vyjádření ze dne 11. 6. 2018, vyjádření ze dne 20. 11. 2019, závěrečný návrh ze dne 25. 2. 2020, podání odvolání dne 20. 4. 2020, podání dovolání dne 23. 11. 2020, doplnění žaloby ze dne 31. 10. 2022, vyjádření ze dne 9. 6. 2023, a za účasti na jednání soudu dne 17. 7. 2017, 16. 10. 2017, 5. 6. 2018, 13. 11. 2018 (jednání přesahující dvě hodiny), 30. 4. 2019, 16. 7. 2019 (jednání přesahující dvě hodiny), 22. 10. 2019, 3. 12. 2019, 2. 3. 2020, odvolacího soudu 10. 9. 2020, 23. 5. 2023, když jejich výše je dána § 7 bod. 6 ve spojení s § 8 odst. 1 této vyhlášky z tarifní hodnoty 202 755 Kč) a dále 24 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 ve spojení s § 15 uvedené vyhlášky), náhrada nákladů byla přiznána včetně DPH, dále soud žalobkyni přiznal za dobu, kdy žalobkyně nebyla zastoupena, náhradu hotových výdajů, které jsou tvořeny 11 paušálními náhradami ve výši 300 Kč podle § 1 odst. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony závěrečný návrh ze dne 8. 5. 2024, odvolání ze dne 26. 6. 2024, vyjádření ze dne 8. 5. 2025 a za účasti na jednání soudu dne 20. 2. 2024, 22. 4. 2024, 27. 1. 2025 (jednání přesahující dvě hodiny), 25. 3. 2025, 13. 5. 2025, 22. 7. 2025. (výrok II.)

60. Celkové náklady žalobkyně ve výši 309 686,60 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.