28 C 325/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa o zaplacení 463.997,03 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní č. 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni částku ve výši 463 997,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z této částky od 29. 3. 2021 do zaplacení, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.</b> <b>II. Žalovaní č. 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 61 842,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 20. 9. 2021 domáhala po žalovaných 1,2 zaplacení částky ve výši 463 997,03 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 byla dne 20. 8. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí účelového úvěru k financování vozidla tov. zn. Audi A6 sedan. Vozidlo bylo předáno žalované č. 1 dne 14. 10. 2019. Úvěr byl žalované č. 1 poskytnut ve výši 1 087 649 Kč, měsíční splátka byla stanovena na částku 22 947,75 Kč, úvěr měl být splacen ve 24 splátkách. V důsledku posílení právní jistoty žalobkyně byl závazek z této smlouvy zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného č.

2. V důsledku využití ochranné doby dle zákona v souvislosti s pandemií COVID-19 byla žalovaná č. 1 povinna hradit od července 2020 do října 2020 pouze splátky úroků z úvěru ve výši 5 891,01 Kč měsíčně. Na žádost žalované č. 1 byla smlouva předčasně ukončena ke dni 25. 11. 2020. Dne 18. 3. 2021 provedla žalobkyně finanční vypořádání uzavřené úvěrové smlouvy, na základě kterého byla žalovaná č. 1 povinna žalobkyni uhradit částku 463 997,03 Kč do 28. 3. 2021. Vzhledem k tomu, že tak v dané lhůtě neučinila, vyzvala žalobkyně dne 3. 8. 2021 k úhradě této částky žalovaného č. 2, avšak taktéž bezúspěšně. <b>2. Žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhala po žalovaných 1 a 2 zaplacení částky ve výši 463 997,03 Kč s příslušenstvím.</b> 3. Žalovaní 1,2 nárok žalobkyně neuznávali. Nesporovali uzavření úvěrové smlouvy ani její obsah, ani problémy se splátkami, které nastaly z důvodu poklesu měsíčního obratu na 5 % oproti předchozímu období kvůli pandemii COVID-19 a zavedení celé řady restriktivních opatření vládou ČR. V návaznosti na to žalovaní kontaktovali žalobkyni se žádostí o svolení, aby mohli vozidla postupně začít prodávat a tím uspokojit její pohledávky za nimi. Toto jim bylo odsouhlaseno. Po velmi krátké době však žalobkyně změnila svůj postoj k věci a vozidla žalovaným začala odebírat s tím, že je prodávají moc pomalu. Následně začala žalobkyně vozidla prodávat sama, avšak zásadně pod tržní hodnotou, což má přímý dopad na žalované, když o rozdíl mezi tržní hodnotou vozidla a cenou, za kterou bylo skutečně prodáno, navýšila žalobkyně svůj nárok vůči žalovaným. Žalovaní mají za to, že žalobkyně nejednala s péčí řádného hospodáře a velkou část škody, kterou činí předmětem řízení, si způsobila sama. Kromě uvedeného žalobkyně svým jednáním, kdy odebrala vozidla žalované č. 1, způsobila změnu přechodné překážky bránící v plnění závazku spočívající v pandemii COVID-19 na překážku trvalou, neboť žalovaná č. 1 nemohla bez vozidel nadále provozovat taxislužbu a generovat zisk k úhradě svých závazků. Závazek žalovaných tak podle nich zanikl pro následnou nemožnost plnění. <b>4. Ze všech shora uvedených důvodů navrhli žalovaní 1,2 zamítnutí žaloby.</b> 5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj.

7. Dne 20. 8. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou č. 1 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo financování vozidla tov.zn. Audi A6, ve výši 1 087 649 Kč, měsíční splátka činila 22 947,75 Kč. Dle čl. IV úvěrové smlouvy jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy mimo jiné obchodní podmínky, protokol o předání vozidla, splátkový kalendář, ceník administrativních úkonů. (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 20. 8. 2019, obchodními podmínkami, splátkovým kalendářem). Mezi stranami byl k předmětu převodu sjednán zajišťovací převod práva ve prospěch žalobkyně, vlastnické právo k předmětu převodu mělo přejít na žalovanou k okamžiku převodu automobilu s rozvazovací podmínkou, že dluh žalované z poskytnutého úvěru bude splacen, nebude-li zajištěný dluh splacen řádně a včas, stává se převod vlastnického práva k předmětu financování nepodmíněným (prokázáno čl. I smlouvy o úvěru).

8. Závazek ze smlouvy byl zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného č. 2 (prokázáno ručitelským prohlášením žalovaného č. 2 ze dne 16. 4. 2019).

9. Vozidlo bylo předáno žalované č. 1 dne 14. 10. 2019 (prokázáno protokolem o převzetí předmětu financování ze dne 14. 10. 2019).

10. V období od 1. 7. 2020 do 31. 10. 2020 byla žalovaná č. 1 povinna hradit pouze splátku ve výši 5 891 Kč měsíčně (prokázáno informací o dopadech ochranné doby ze dne 1. 7. 2020, splátkovým kalendářem ze dne 1. 7. 2020).

11. Smlouva byla ukončena ke dni 25. 11. 2020 dohodou stran o předčasném ukončení smlouvy (prokázáno dohodou o předčasném ukončení smluv o úvěru ze dne 25. 11. 2020). Dohodou bylo mimo jiné stanoveno, že finanční vypořádání se provede podle podmínek stanovených v čl. 7 obchodních podmínek žalobkyně (prokázáno čl. 3 odst. 1 dohody o předčasném ukončení smluv o úvěru), žalovaná č.1 je povinna odevzdat vozidlo žalobkyni bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dní (prokázáno čl. 3 odst. 3 dohody o předčasném ukončení smluv o úvěru) a žalobkyně se zavázala vozidlo zpeněžit (prokázáno čl. 3 odst. 2 dohody o předčasném ukončení smluv o úvěru).

12. Zpeněžení předmětu financování byla žalobkyně oprávněna provést buď přímým prodejem zájemci, komisním prodejem, prodejem v obchodní veřejné soutěži (včetně elektronické dražby) nebo veřejnou dražbou podle zákona (prokázáno čl. 3 odst. 3.4.9 obchodních podmínek), přičemž volba způsobu zpeněžení je zcela na žalobkyni (prokázáno čl. 3 odst. 3.4.10 obchodních podmínek).

13. Podle čl. 7 má žalobkyně v případě předčasného ukončení smlouvy nárok na vrácení dosud nesplacené části úvěru včetně nezaplacených úroků sjednaných na dobu řádného trvání smlouvy (prokázáno čl. 7 odst. 1 obchodních podmínek), dále má žalobkyně nárok na úhradu veškerých nákladů spojených s převzetím, oceněním, pojištěním předmětu financování a zajištěním jeho následného prodeje (prokázáno čl. 7 odst. 2 obchodních podmínek).

14. Žalobkyně prodala automobil za částku 620 661,16 Kč (prokázáno finančním vypořádáním ze dne 17. 3. 2021).

15. Dne 17. 3. 2021 provedla žalobkyně finanční vypořádání smlouvy, v němž vyčíslila dluh žalované č. 1 na částku 463 997,03 Kč a vyzvala žalovanou č. 1 úhradě této částky ve lhůtě do 28. 3. 2021 (prokázáno finančním vypořádáním ze dne 17. 3. 2021 včetně průvodního dopisu, poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne 15. 7. 2021).

16. Dne 3. 8. 2021 vyzvala žalobkyně k úhradě nárokované částky žalovaného č. 2 (prokázáno upomínkou ručiteli před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2021).

17. Z ostatních důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení.

18. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

19. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle ustanovení § 2040 a násl. o. z. a podle ustanovení § 2018 a násl. o. z.

20. Podle ustanovení § 2935 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle ustanovení § 2040 odst. 1 o. z. smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo.

22. Podle ustanovení § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

23. Podle ustanovení § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

24. Žalobkyně se po žalovaných 1,2 domáhala úhrady částky, která představuje finanční vypořádání předčasně ukončené smlouvy o poskytnutí účelového úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou č.

1. Mezi účastníky nebylo sporné, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 8. 2019 poskytla žalobkyně žalované č. 1 úvěr ve výši 1 087 649 Kč k financování vozidla tov. zn. Audi A6 a ani to, že úvěr byl zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného č.

2. Sporována nebyla ani výše dluhu stanovená žalobkyní na základě finančního vypořádání smlouvy, kromě částky za zpeněžení předmětu financování, kdy žalovaní měli za to, že žalobkyně předmětné vozidlo prodala pod cenou. Kromě uvedeného navíc mají žalovaní za to, že smlouva zanikla pro nemožnost plnění, neboť pandemie COVID-19 způsobila žalované č. 1 přechodnou překážku bránící plnění. Po odpadnutí této překážky žalobkyně odebrala žalované č. 1 vozidlo, které bylo užíváno k realizaci podnikatelské činnosti žalované č. 1, čímž žalované č. 1 nadále vykonávat podnikatelskou činnost znemožnila.

25. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalované ohledně zániku závazku z důvodu následné nemožnosti plnění, a dospěl k závěru, že není v projednávané věci přiléhavá. V prvé řadě se plnění dle smlouvy se objektivně fakticky ani právně pro žalovanou č. 1 nemožné nestalo. Subjektivní důvody nesplnitelnosti dluhu spočívající v obtížnosti nebo hospodářské nemožnosti plnění pro dlužníka, které vyžaduje pouze vynaložení zvýšené námahy či větších nákladů nebo pomoc třetí osoby, jsou z následné nemožnosti plnění vyloučeny.

26. Kromě uvedeného pak závazek žalované č. 1 z úvěrové smlouvy skončil již ke dni 25. 11. 2020, kdy byla z podnětu žalované č. 1 uzavřena dohoda o předčasném ukončení smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že závazek žalované č. 1 byl zajištěn zajišťovacím převodem práva, a nenastala rozvazovací podmínka, kterou bylo splacení dluhu z úvěru žalovanou č. 1 řádně a včas, vlastnické právo k vozidlu tak svědčilo žalobkyni. Ta tak byla plně oprávněná požadovat předání vozidla do své dispozice.

27. Pokud jde o tvrzení žalovaných, že byla mezi stranami uzavřena dohoda, podle které měli automobil prodat žalovaní sami, její existence nebyla v řízení prokázána a dokonce je v přímém rozporu s provedenými důkazy, neboť přímo v dohodě o předčasném ukončení smluv o úvěru je sjednáno, že automobil bez zbytečného odkladu zpeněží žalobkyně. Ta postupovala v souladu s uzavřenými smlouvami i obchodními podmínkami, když vozidlo zpeněžila v internetové dražbě za částku ve výši 620 661,16 Kč. Soud tak neshledal v jednání žalobkyně žádné pochybení.

28. Žalobkyně finančně vypořádala smlouvu dle podmínek stanovených v obchodních podmínkách a zaslala vypořádání společně s výzvou k jeho úhradě žalované č.

1. V řízení nebylo tvrzeno a ani prokazováno, že žalovaná č. 1 proti tomuto postupu žalobkyně jakkoli brojila. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná č. 1 žalobkyni svůj dluh neuhradila, obrátila se pak žalobkyně na žalovaného č. 2 v postavení ručitele žalované č. 1 a vyzvala jej k úhradě dlužné částky, avšak rovněž bezúspěšně.

29. S ohledem na skutečnost, že ani žalovaný č. 2 jako ručitel žalované č. 1 žalobkyni její pohledávku neuhradil, a vzhledem ke všemu výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovaným 1,2 povinnost uhradit žalobkyni požadovanou částku včetně příslušenství. (výrok I.)

30. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s č. 7 odst. 5 obchodních podmínek, podle kterých byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

31. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 23 200 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění.

33. Dále soud žalobkyni z důvodu převzetí zastoupení v průběhu řízení přiznal náklady na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 10 180 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – vyjádření ze dne 14. 6. 2022 g) – účast na jednání soudu dne 28. 6. 2022, když jejich výše je dána ustanovením § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 2 věta prvá o. s. ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 2 uvedené vyhlášky).

34. Celkové náklady žalobkyně ve výši 61 840,40 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).