28 C 341/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 640 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 24. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 137,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 8. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným byla dne 6. 2. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal online na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz poté, co vyplnil registrační údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaný prostřednictvím klientské sekce požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu/výpisy z účtů, případně dalšími přiloženými doklady za rozhodné období. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 7. 1. 2025 na základě smlouvy převodem na jeho účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 8. 3. 2025 spolu se sjednanými úroky a poplatkem za úvěr. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil, dostal se tak do prodlení od 9. 3. 2025. Žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z poskytnuté jistiny 10 000 Kč za období od 9. 3. 2025 do 29. 8. 2025 ve výši 1 740 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč, úrok ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 740 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny 10 000 Kč od 9. 3. 2025 do zaplacení. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní marně vyzýván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 3. 2. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, a žalovaný se poskytnutou částku zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně společně úroky ve výši 300 Kč, poplatkem za úvěr ve výši 3 600 Kč, splatná částka tak činila 13 900 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně, RPSN dosahovalo výše 5395,58 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč dne 7. 1. 2025 bankovním převodem na účet č. , č. účtu, , v. s. 7407110095, uvedený ve smlouvě (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , předsmluvního formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně poskytl výpisy z účtů za období října, listopadu a prosince 2024. Z výpisu z účtu za říjen 2024 vyplývá, že na účet žalovaného přišlo 32 340 Kč a odešlo 32 323 Kč, konečný zůstatek za říjen 2024 tak činí 17 Kč, s tím, že 16 Kč je rezervováno, disponibilní zůstatek tak činí 1 Kč. Z výpisu z účtu za listopad 2024 vyplývá, že na účet žalovaného přišlo 32 029 Kč a odešlo 32 024 Kč, konečný zůstatek za říjen 2024 tak činí 21,10 Kč, s tím, že 16 Kč je rezervováno, disponibilní zůstatek tak činí 5,10 Kč. Z výpisu z účtu za prosinec 2024 vyplývá, že na účet žalovaného přišlo 52 917 Kč a odešlo 57 976,54 Kč, konečný zůstatek za prosinec 2024 tak činí – 5 038,44 Kč, s tím, že z tohoto výpisu z účtu vyplývá, že si žalovaný s poskytovatelem bankovních služeb sjednal kontokorent ve výši 5 000 Kč, a kontokorent v této výši také vyčerpal. (zjištěno z výpisů z účtu žalovaného). Pohledávka za žalovaným z dané smlouvy byla postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a z této společnosti následně na žalobce (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 a ze dne 26. 5. 2025, přehledem postupovaných pohledávek). Dlužnou částku žalovaný ani přes výzvu žalobkyně do dne podání žaloby neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 9. 6. 2025 ve spojení s dokladem o odeslání).

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR s.r.o. vs. GK, řízení o předběžné otázce (dále jako „rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a úvěr ve stanovené době nesplatil. Pohledávku vyplývající ze smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně v řízení prokázala, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru byla zkoumána, v rozporu s doloženou finanční situací žalovaného však právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána dostatečně, když žalobkyně doložila pouze výpisy z účtu žalovaného, z těchto vyplývá, že příjmy a výdaje žalovaného jsou totožné, a navíc žalovaný v prosinci, tj. měsíc před úvěrovou smlouvou, čerpal kontokorent ve výši 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc žalovaného nelustrovala v dostupných registrech, z nichž by bylo možné zjistit, zda žalovaný nemá další závazky, žalobkyně toto v řízení ostatně ani netvrdila.

17. Poskytla-li žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr, přestože z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývalo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, je úvěrová smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to i s ohledem na závěry Ústavního soudu v jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému poskytla převodem na bankovní účet finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, avšak žalovaný na tuto částku nezaplatil ničeho. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pouze to, co mu bylo na základě této smlouvy plněno. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil poskytnuté a dosud nesplacené peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí týdenní lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.)

20. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky 5 640 Kč a co do rozdílu v zákonném úroku z prodlení, soud žalobu s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy jako nedůvodnou zamítl. (výrok I.)

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst.1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z cca 56,5 %, a při odečtení neúspěchu od úspěchu jí náleží právo na náhradu 13 % vzniklých nákladů řízení. Celkové náklady jsou představovány v řízení zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 3 úkony právní služby po 1 740 Kč (dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé, z tarifní hodnoty 15 640 Kč), když jejich výše je dána § 7 bod 5 uvedené vyhlášky a náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši po 450 Kč podle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a dále DPH z této částky. Celkem 8 749,70 Kč, 13 % z této částky činí 1 137,50 Kč.

22. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 137,50 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).