28 C 342/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, každého z podílem ideální ½ vzhledem k celku na nemovitostech – bytové jednotce [číslo] byt, zapsané na [list vlastnictví], vymezené v budově – [část obce], [adresa], [číslo], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], na pozemcích [anonymizováno] [rok] a [rok], zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek], spoluvlastnickým podílem na společných částech domu ve výši [číslo], vše zapsané v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.</b> <b>II. Nemovité věci – bytová jednotka [číslo] byt, zapsaná na [list vlastnictví], vymezená v budově [část obce], [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], na pozemcích [anonymizováno] [rok] a [rok], zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek], s příslušeným podílem na společných částech domu ve výši [číslo], vše zapsané v Katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši 2 950 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Náhradu nákladů státu – znalečné je povinen uhradit žalobce, ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou ke zd. soudu dne [datum] domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků v rozsahu id. ½ vzhledem k celku, týkajícího se nemovitostí blíže specifikovaných ve výroku I., a to bytové jednotky [číslo] byt, v budově [adresa], stojící na pozemcích parc.č. [rok] a [rok], a podílu na společných částech domu – budovy [adresa], bytový dům, na pozemcích parc. č. [rok] a [rok], vše v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] (byt) a [list vlastnictví] (pozemky) (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Zároveň žalobce od počátku navrhoval, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k poskytnutí součinnosti při užívání nemovitostí, jelikož neměl a nemá do nemovitostí přístup. Žalobce podal ke zd. soudu z tohoto důvodu i žalobu o zaplacení bezdůvodného obohacení, které odpovídá ½ ušlého nájmu za tato nemovitosti za období [číslo] – [číslo]. Žalobce s nemovitostmi dlouhodobě nemůže nakládat, nemůže proto být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Proto zaslal žalovanému nabídku k vypořádání spoluvlastnictví s návrhem na odkup podílu žalovaného za částku ve výši 1 800 000 Kč, s tím, že částku je připraven okamžitě vyplatit. Žalovaný tuto nabídku odmítl, stejně tak jako další nabídku na odkup podílu za částku 2 000 000 Kč. Žalobce je solventní, má dostatek finančních prostředků k tomu, aby žalovanému okamžitě vyplatil vypořádací podíl. Setrvání ve spoluvlastnictví není pro žalobce s ohledem na shora uvedené přínosné, představuje pro něho pouze finanční zátěž a nemá o něho zájem.

2. K námitkám žalovaného týkajícím se otázky nabytí spoluvlastnického podílu od bývalé manželky žalovaného uvedl, že spoluvlastnický podíl nabyl řádně, kupní cenu složil do advokátní úschovy a následně vyplatil prodávající. Trval na tom, že je žalobci dlouhodobě bráněno v užívání nemovitosti, kterou spoluvlastní, o čemž svědčila i související řízení probíhající před zd. soudem. Bytová jednotka je přitom obývána žalovaným a není reálně dělitelná. Navrhovaná částka vypořádacího podílu je podle žalobce odpovídající. S návrhem žalovaného na převzetí spoluvlastnického podílu žalobce nesouhlasil z důvodu, že je přesvědčen, že žalovaný neměl a nemá dostatek finančních prostředků, aby mohl vypořádací podíl žalobci uhradit. <b>3. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zrušení spoluvlastnictví a přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví. Na vypořádacím podílu navrhoval žalovanému vyplatit částku ve výši 2 000 000 Kč.</b> 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Nabídka vypořádacího podílu je podle něho nízká. Uváděl, že má výhrady vůči řízení, které probíhalo rovněž před zd. soudem, kde byl žalobcem uplatněn nárok na vydání bezdůvodného obohacení, i v řízení o vypořádání společného jmění manželů. Sporoval i samotný převod spoluvlastnického podílu na žalobce ze strany jeho bývalé manželky. Zejména namítal nedostatky znaleckého posudku vypracovaného v souvisejícím řízení pro účely stanovení výše nájmu. Výhrady měl rovněž k odvolacímu řízení. Opakovaně deklaroval svůj zájem si bytovou jednotku ponechat, neboť nemá jinou možnost bydlení. Žalovaný potvrdil, že je mu známo, že proti němu jsou vedeny exekuce, a to i na spoluvlastnický podíl k bytu, který je předmětem tohoto řízení, ty jsou ale podle něho vedeny neoprávněně.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.) a nechal ve věci vypracovat doplněk znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika [jméno] [příjmení] pro účely zjištění aktualizované ceny spoluvlastnického podílu předmětné bytové jednotky. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. Soud neprovedl důkazy vztahující se k prokázání úhrady kupní ceny za spoluvlastnický podíl nabytý žalobcem od bývalé manželky žalovaného, stejně tak jako výslechy znalců, ani důkazy vztahující se k souvisejícímu pravomocně ukončenému řízení, včetně výslechu soudkyně, které považoval s ohledem na předmět řízení a provedené dokazování za nadbytečné.

7. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

8. Mezi stranami není sporu o tom, že jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ve výši id. ½ nemovitostí – bytové jednotky [číslo] byt, v domě [adresa] a podílu na společných částech domů [adresa] a pozemků [anonymizováno] [rok], [rok] ve výši [číslo], uvedených ve výroku I., zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (prokazováno rovněž výpisem z KN). Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy uzavřené s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], s právními účinky zápisu do KN ke dni [datum]. Dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného o převzetí spoluvlastnického podílu informoval a vyzval jej k poskytnutí součinnosti při užívání bytu, zejména pak k předání klíčů od bytu, klíčů od poštovní schránky a klíčů od vstupu do domu. (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Dopis žalovaný převzal dne [datum]. Žalovaný byl ke zpřístupnění bytu vyzýván opakovaně prostřednictvím. e-mailu. (prokazováno e-mailem ze dne [datum]) Dne [datum] žalobce žalovaného oslovil s nabídkou možnosti vypořádání spoluvlastnictví, kde uvádí, že jelikož dohoda o užívání společné nemovitosti není možná, nezbývá než spoluvlastnictví zrušit. Za tím účelem nabídl žalovanému možnost odkupu jeho spoluvlastnického podílu za částku ve výši 1 800 000 Kč (prokazováno dopisem ze dne [datum]). V reakci na to žalovaný dne [datum] žalobci sdělil, že předpokládá, že částku ve výši 1 800 000 Kč bude mít k dispozici během několika měsíců, aby mohl spoluvlastnický podíl odkoupit. Uvedl, že v bytě bydlí a jinou možnost bydlení nemá. (prokazováno dopisem ze dne [datum]). Žalobce dopisem ze dne [datum] opětovně deklaroval, že je ochoten žalovanému spoluvlastnický podíl za částku ve výši 1 800 000 Kč odprodat. Dopis zaslal jak žalobci, tak jeho právnímu zástupci. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobce právnímu zástupci žalovaného nabídku, že je ochoten odkoupit spoluvlastnický podíl žalovaného za částku ve výši 2 000 000 Kč (prokázáno e-mailem ze dne [datum]) Pro účely převodu spoluvlastnického podílu vypracoval znalec [jméno] [příjmení], znalec z oboru ekonomika, specializace odhady staveb a nemovitostí, dne [datum] znalecký posudek [číslo] kde konstatoval, že dne [datum] provedl prohlídku bytu [číslo] se zaměřením a pro účely výpočtu spoluvlastnického podílu určil cenu bytu ve výši 2 995 425,56 Kč, spoluvlastnický podíl tedy pak ve výši 1 497 710 Kč (po zaokrouhlení). (prokazováno znaleckým posudkem ze dne [datum]) Rozsudkem zd. soudu č.j. 35 C 141/2017 – 118 ze dne 18.3.2019 bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 150 246,50 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Touto žalobou se žalobce po žalovanému domáhal úhrady bezdůvodného obohacení, které mělo spočívat v tom, že žalovaný neumožnil žalobci jako spoluvlastníkovi užívat předmětnou bytovou jednotku. Rozsudek zd. soudu č.j. 35 C 141/2017-118 ze dne 18.3.2019 byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 21 Co 177/2019-138 ze dne 18.9.2019 (prokazováno rozsudky č.j. 35 C 141/2017-118 a 21 Co 177/2019-138). Žalobce doložil výpisem z účtu [příjmení] [příjmení] vedeného na jeho jméno, že se na účtu nachází zůstatek přesahující částku ve výši 8,8 mil. Kč, výpisem z účtu [právnická osoba] dokládal zůstatek na účtu ve výši 14,6 mil. Kč. K datu rozhodnutí soudu žalobce doložil výpis z účtu [právnická osoba], z něhož vyplynulo, že disponuje finančními prostředky přesahujícími 11 mil. Kč. (prokazováno výpisy z účtu)

9. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vycházel z výpisu z KN a dále z kopie katastrální mapy a cenové mapy stavebních pozemků platné k roku 2021. Ocenění spoluvlastnického podílu bylo provedeno cenou obvyklou ve smyslu ust. § 2 zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem ocenění byla bytová jednotka [číslo] resp. podíl o vel. id. ½, na adrese [adresa], [část obce] Cena spoluvlastnického podílu zjištěná podle cenového předpisu byla určena ve výši 2 222 340 Kč, cena podle porovnávací hodnoty byla určena ve výši 2 950 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem znalce [jméno] [příjmení])

10. Z ostatních předložených důkazů nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

11. Veškeré takto provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

12. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o.z.)

13. Podle ust. § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

14. Podle ust. § 1121 o. z. je každý ze spoluvlastníků úplným vlastníkem svého podílu.

15. Podle ust. § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu (odstavec 2). Má se za to, že podíly jsou stejné (odstavec 3).

16. Podle ust. § 1126 odst. 1 o. z. je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci.

17. Podle ust. § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odstavec 2).

18. Podle ust. § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

19. Podle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odstavec 2).

21. Podle ust. § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Soud vycházel z prokázaného a nesporného, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ve výši id. ½ nemovitostí – bytové jednotky [číslo] byt, v domě [adresa] a podílu na společných částech domů [adresa] a pozemků parc. č. [rok], [rok] ve výši [číslo], uvedených ve výroku I., zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]. Jedná se o bytovou jednotku v bytovém domě, kterou výlučně užíval a užívá žalovaný. Tato skutečnost byla prokázána mimo jiné i v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 35 C 141/2017, kde byla řešena otázka bezdůvodného obohacení žalovaného právě z důvodu nadužívání jeho spoluvlastnického podílu. Nemovitost přitom není reálně dělitelná.

23. Soud dále vycházel z nesporného tvrzení účastníků, že žalobce a ani žalovaný již nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, avšak nedohodli se na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Přestože oba účastníci deklarovali svůj úmysl ponechat si nemovitost ve svém výlučném vlastnictví, pouze žalobce soudu předložil doklady o tom, že disponuje dostatkem finančních prostředků, aby mohl žalovanému prakticky okamžitě uhradit vypořádací podíl. Soud tedy uzavřel, že podmínky pro toto rozhodnutí dány jsou a podílové spoluvlastnictví účastníků je třeba zrušit a určit výlučného vlastníka nemovitosti. (výrok I.)

24. Soud proto dále zvažoval, kterému z rovnodílných spoluvlastníků má být nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví, přičemž zvažoval podmínky podstatné pro rozhodnutí ve prospěch jednoho ze spoluvlastníků.

25. Z provedeného dokazování je zřejmé, že dosavadní jednání účastníků vylučuje další společné (účelné) využívání nemovitosti. Žalobce neměl a nemá do nemovitosti přístup, další setrvávání ve spoluvlastnictví pro něho představuje pouze ekonomické náklady bez jakéhokoli efektu, přičemž tato situace trvá prakticky od počátku nabytí spoluvlastnického podílu žalobcem. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že žalobce má dostatek volných finančních prostředků, aby mohl okamžitě vyplatit žalovanému vypořádací podíl. Žalovaný sice nemovitost výlučně užívá, avšak nedisponuje takovými finančními prostředky, aby mu umožnily uhradit vypořádací podíl žalobci, a navíc je jeho spoluvlastnický podíl postižen exekucí. Kromě toho má žalovaný podle svého tvrzení další exekuce, což rovněž podstatným způsobem ztěžuje jeho možnosti při případném zajištění finančních prostředků pro úhradu vypořádacího podílu žalobci. Žalobce přitom po dobu trvání spoluvlastnictví žalovanému opakovaně možnost převzetí jeho spoluvlastnického podílu a vypořádání opakovaně nabízel, avšak bez konkrétního výsledku. Otázka vyplacení vypořádacího podílu žalobci je za současné majetkové situace žalovaného z oblasti nereálných a ničím nepodložených představ žalovaného.

26. Soud tedy při své úvaze o tom, kterému z účastníků přikázat nemovitost do výlučného vlastnictví, přihlédl ke všem kritériím popsaným výše a dospěl k závěru, že jednoznačně hovoří ve prospěch žalobce. Nejpodstatnějším hlediskem pro přikázání nemovitostí žalobci zůstává finanční stránka, kdy žalobce prokazuje dostatek finančních prostředků, jejichž bezprostřední vyplacení žalovanému může v konečném důsledku přispět i ke zlepšení majetkové situace žalovaného a ukončení exekucí, které jsou proti němu vedeny.

27. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že ve prospěch žalobce hovoří všechny rozhodné skutečnosti, a proto nemovitosti přikázal do jeho vlastnictví, a to za přiměřenou náhradu, která byla stanovena znaleckým posudkem. (výroky II. a III.)

28. Soud přitom vycházel ze zásady, že přiměřenou cenou nemovitostí je nutno rozumět její tzv. tržní cenu, tedy hodnotový ekvivalent vyjádřitelný v penězích, který umožňuje podle místních podmínek obstarání obdobné věci. Takto určená tržní cena tedy není a ani nemůže být stálá, její výše se neustále pohybuje podle současné nabídky a poptávky a stanoví se i s přihlédnutím ke změnám příslušných právních předpisů. V projednávané věci byla cena spoluvlastnického podílu určena aktualizovaným posudkem znalce. Námitky žalovaného k závěrům znaleckého posudku soud neshledal důvodnými. Soud proto uložil žalobci uhradit žalovanému zjištěnou hodnotu spoluvlastnického podílu na nemovitostech ke dni vyhlášení rozsudku (ust. § 154 odst. 1 o. s. ř.) ve výši 2 950 000 Kč.

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když pro její prodloužení nebyly shledány důvody.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 150 o.s.ř., kdy žalobce byl sice v řízení zcela procesně úspěšný, neboť soud k návrhu žalobce zrušil podílové spoluvlastnictví a vypořádal jej způsobem navrhovaným žalobcem (k tomu srov. např. 22 Cdo 2059/2015, 22 Cdo 3549/2014), na straně žalovaného však soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné, které spočívají v jeho současné majetkové a sociální situaci. Žalovaný žije sám, není zdráv, je ve starobním důchodu, je proti němu vedeno více exekucí, mimo jiné i na starobní důchod a s ohledem na toto rozhodnutí bude muset pro sebe zajistit v krátkém čase nové bydlení. Přiznání náhrady nákladů řízení by tak pro žalovaného představovalo další finanční závazek a dle závěru soudu by bylo nepřiměřeně tvrdé vůči žalovanému. Zároveň nepřiznání náhrady nákladů řízení nepředstavuje pro žalobce s ohledem na jeho majetkovou situaci žádnou podstatnou zátěž. (výrok IV.)

31. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů státu – znalečné za vypracování doplňujícího znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 150 o.s.ř., když uzavřel, že vypracování znaleckého posudku pro účely určení výše vypořádacího podílu bylo účelné pro oba účastníky řízení a u žalovaného byly shledány důvody zvláštního zřetele hodné, jak uvedeno shora. Jelikož znalec dosud nezaslal soudu vyúčtování, bude o výši takto vynaložených nákladů státu rozhodnuto samostatným usnesením. (výrok V.)