28 C 352/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 000 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 86 907 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění své žaloby uvedla, že na základě cenové nabídky žalobkyně a objednávky žalované ze dne 23. 9. 2019 č. S 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení venkovní železobetonové plochy na pozemku RD [ulice]. Žalobkyně sjednané dílo řádně provedla a předala. Následně byla žalované cena díla vyúčtována fakturou ze dne 4. 10. 2019, č. 19033, splatnou dne 4. 11. 2019 znějící na částku 100 000 Kč. Faktura byla zaslána žalované emailem dne 4. 10. 2019, přijetí faktury potvrdila žalovaná dne 8. 10. 2019. Žalovaná dílo odmítla převzít, nevytýkala mu však žádné vady, které by jí bránili v užívání díla. Dílo bylo později navíc předáno investorovi, který jej převzal také bez výtek a užívá jej do současnosti. Cenu za dílo však žalovaná neuhradila, přestože k tomu byla žalobkyní písemně vyzvána. <b>2. Žalobkyně se tak podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím.</b> 3. Žalovaná ve vyjádření ze dne 24.9.2020 uvedla, že nárok žalobkyně zcela neuznává. Nesporovala, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, a že převzala fakturu vystavenou žalobkyní, tato faktura však nebyla žalovanou uhrazena, neboť dílo nebylo žalobkyní dokončeno a nebylo ani předáno. Žalovaná tvrdila, že uplatnila ústně vady díla, a to lokální mapy, které byly opakovaně reklamovány, dále trhliny a vady dilatačních spár, a na ploše se tvořily kaluže. <b>4. Ze všech shora uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.</b> 5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovení § 129 odst. 1 o. s. ř.) a dále vyslechl jako svědky [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] (ustanovení § 126 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. <b>6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:</b> 7. Žalovaná si písemně objednala u žalobkyně dne 23. 9. 2019 provedení nových železobetonových ploch na pozemku RD [ulice], termín realizace byl sjednán na den 24. 9. 2019 (prokázáno objednávkou č. S 2019 ze dne 23. 9. 2019), cena provedení venkovní betonové plochy byla stanovena dohodou stran na částku ve výši 100 000 Kč (objednávkou č. S 2019 ze dne 23. 9. 2019 a cenovou nabídkou).

8. Práce byly provedeny subdodavatelem žalobkyně, společností [anonymizována tři slova] a předány žalobkyni dne 2. 10. 2019 (prokázáno soupisem provedených prací), cena prací ve výši 100 000 Kč byla vyfakturována žalobkyni fakturou ze dne 30. 10. 2019 (prokázáno fakturou č. FV19238), tato faktura byla společnosti [anonymizována tři slova] žalobkyní uhrazena (prokázáno výslechem svědka [příjmení] [příjmení]).

9. Žalovaná odmítla dílo převzít (prokázáno výslechem svědka [příjmení]). Žalobkyně vystavila žalované fakturu za provedení nových železobetonových ploch dne 4. 10. 2019, znějící na částku 100 000 Kč, splatnou dne 4. 11. 2019 (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaná potvrdila žalobkyni převzetí faktury (prokázáno emailem ze dne 8. 10. 2019), fakturu však žalobkyni neuhradila (prokázáno výslechem svědka [příjmení]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě ceny za dílo předžalobní výzvou (prokázáno předžalobní výzvou).

10. Celá realizace zakázky RD [ulice] byla převzata investorem na podzim roku 2019 (prokázáno výslechem svědka [příjmení] [příjmení]).

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované, soud zjistil, že pracoval pro žalovanou jako stavbyvedoucí, pracoval i na této zakázce RD [ulice], jednalo se o novostavbu rodinného domu. Žalobkyně na stavbě prováděla část zakázky, konkrétně betonáže vnitřních podlah uvnitř domu, a také betonáže venkovních ploch. Celkem se jednalo o dvě zakázky v rozmezí asi jednoho roku. První zakázka byly vnitřní betonové plochy, tato zakázka proběhla a byla reklamována. Reklamaci uplatňoval sám svědek, za účelem reklamace byl vypracován i znalecký posudek. Opravy provedeny na první zakázce nebyly, ačkoli bylo přislíbeno, že provedeny budou. Záležitost se vyřešila tak, že zakázku zaplatila žalovaná. Jednalo se o zakázku na realizaci vnitřních podlah. Samostatná zakázka pak byla na vnější prostory, jednalo se o betonáž plochy před garáží a betonáž plochy mezi bazénem, jezírkem a výstupem na terasu. Dohromady to byla plocha 78 m2. Tuto zakázku rovněž realizovala žalobkyně. Toto dílo zrealizováno bylo, byly na něm však závady, proto nebyl podepsán předávací protokol. Na zakázku vnitřních prostor byl vyhotoven předávací protokol, kde byly konstatovány závady, další závady se objevily za situace, kdy se vstřebal lak. Pokud jde o venkovní zakázku, tam byly také nedostatky, nebyl dokončen prostup do štěrbinového žlabu, došlo k lehkému poškození hliníkového rámu a došlo ke znečištění posuvných dveří. Venkovní plocha, která měla být betonována, končila u prosklené stěny domu, tam došlo ke znečištění dveří domu. Za účelem předání díla se sešla žalovaná se zástupcem žalobkyně, byl to jednatel, a bylo konstatováno, že dílo nelze převzít, pokud nebudou odstraněny závady. Závady byly specifikovány ústně. Dílo tak podle svědka převzato nebylo. Svědek po předložení listin ze soudního spisu potvrdil, že objednávka na č.l. 15 a 16 spisu je objednávka na vnitřní plochy. Objednávka na č.l. 61 a 62 spisu je objednávka na práce, o kterých svědek hovořil, jedná se vnější plochy. Za tyto práce byla sjednána celková částka ve výši 100 000 Kč. Asi za měsíc, měsíc a půl se potom na místo dostavil ještě subdodavatel, který sdělil, že vytýkané vady, tj. zašpinění HS portálu + hliníkové lišty, nejde vyčistit, a že s tím nejde nic udělat. Dál už se to nijak neřešilo, pouze ze strany žalované bylo konstatováno, že jsou nedodělky, tím to skončilo. Pokud jde o úhrady stavebních prací, práce žalobkyni uhrazeny nebyly. Žalovaná hradila náklady na odstranění vad, konkrétně vyčištění HS portálu a přeleštění hliníkového prahu, došlo také k vyříznutí prostupu do odvodnění, do štěrbinového žlabu, což představovalo náklady asi ve výši 10- 15% hodnoty zakázky. Vnitřní podlahy byly uhrazeny v plné výši. Venkovní prostory nebyly uhrazeny žalovaným vůbec. To, že dílo nebude převzato, bylo interní rozhodnutí žalované. Svědek dostal takový pokyn od vedoucího. Pokyn byl, že má podepsat převzetí za situace, kdy budou vady odstraněny. V rámci realizace nebylo dohodnuto, že s ohledem na malou plochu, která naléhala na zeď, nebude možné ponechat prostup žlabu, který bude následně nutné proříznout. Pro žalovanou to představovalo vícepráce. Jednalo se tedy o odstranitelnou vadu, která byla vyřešena vlastními prostředky a silami.

12. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na stavbě rodinného domu působil jako zástupce investora, jako technický dozor. Svědek za investora předal staveniště generálnímu dodavateli, to byla žalovaná. Svědek žalobkyni zná, dělala na stavbě betonové plochy. Jednalo se o venkovní betonové plochy v rozsahu asi 80m2, realizace probíhala někdy na podzim 2019. Dílo, kterým se míní rodinný dům, včetně exteriéru, se předávalo jako celek, na to byl sepsán předávací protokol. Tam byly zmíněny i jednotlivé vady a nedodělky. Dům byl převzat investorem na podzim roku 2019, největším problémem byly vnitřní podlahy, pokud jde o venkovní plochy, na betonové ploše za domem, u jezírka, v prostoru u zahrady, se tvořily louže, neodtékala z nich voda. Kromě tohoto problému ale s vnějšími betonovými plochami nebyl problém. Problém s odtékáním byl posléze vyřešen provedením drobných děr do betonových ploch. O tom, jestli byly nějaké závady na těchto prostorách následně, svědek informován není. Svědek si vzpomíná, že požadavek architekta na venkovní plochu v podstatě byl absence jakýchkoliv dilatačních spár, případně prostupů pro vodu, a také zcela minimální spád. Toto bylo konzultováno právě se stavbyvedoucím panem [příjmení], nedoporučovali to, následkem toho právě mohl být vznik kaveren, které se potom řešily. Jinak si svědek nevzpomíná, že by toto dílo vykazovalo nějaké vady. Svědek uvedl, že pokud jde o venkovní betonové plochy, tam nezaznamenal ze strany investora žádné námitky. Svědek si nevzpomíná, jestli při provádění betonáže došlo k poškození částí domu, prahu, dveří, případně jiných částí domu. Nevzpomíná si, že by k tomu došlo.

13. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek v minulosti spolupracoval s žalovanou na několika stavebních zakázkách. Na základě objednávky byla na pozemku rodinného domu v ul. [ulice] prováděna zakázka – venkovní železobetonové plochy. Jednalo se o zakázku menšího rozsahu, proto za tím účelem nebyla uzavřena písemná smlouva o dílo, ale pouze objednávka. Realizace proběhla na základě ústní dohody. Byl předem dohodnut rozsah prací i cena díla. Cena sjednaná za stavební práce byla 100 000 Kč. Svědek uvedl, že potvrzuje listiny ze spisu, č.l. 79 a 80, jedná se o protokol o soupisu provedených prací a předání díla, který byl uzavřen mezi společností [anonymizována tři slova]. (za kterou jednal svědek) a zástupcem – jednatelem žalobkyně a dále faktura, kterou spol. [anonymizována tři slova]. za stavební práce fakturovala. Cena za stavební práce byla společnosti [anonymizována tři slova]. uhrazena v plné výši. Ve vztahu k venkovním plochám nebyly žádné výhrady, ani od žalobkyně, ani od investora, ani od nikoho dalšího. [právnická osoba] realizovala i vnitřní prostory. Pokud jde o venkovní prostory, jednalo se o realizaci betonáže u příjezdu ke garáži a v zadní části domu, v prostoru terasy, navazující na bazén. Veškeré technické postupy byly dodrženy. Stavební přípravu, tím je myšleno realizace přípravy podloží, obrubníků a místa, kam měla být betonová podlaha pokládána, realizoval hlavní dodavatel, ten dělal veškerou stavební přípravu. Úkolem [anonymizována tři slova]. bylo pouze položení betonové podlahy, a následně, po technologické přestávce, která však nepředstavuje delší zdržení, a je možné pokračovat během jednoho dne, se provádělo zaleštění a zahlazení plochy. Pokud jde o požadavek na sklon, ten byl dán okolní konstrukcí. Pokud jde o požadovanou tloušťku pokládky betonové podlahy, ta byla rovněž dána okolní konstrukcí, prostor byl připraven na výšku závěrečné betonové desky. Podle svědka byl požadavek na spáry pouze v interiéru, nikoliv u venkovních ploch. Svědek nezaznamenal žádné výhrady ve vztahu ke kvalitě prací, ani si nevzpomíná na to, že by byli vyzváni k nějaké opravě stavebních prací venkovních ploch. Nevzpomíná si, že by byly vytýkány nějaké vady. Dílo předávali žalobkyni. Nebyl ani uplatněn žádný nárok na slevu z ceny díla. Na stavbě byl svědek ještě asi za ¾ roku poté. Ani poté však nezaznamenal žádné výhrady k vnějším plochám, které betonovali. Pokud jde o realizaci štěrbinového žlabu, ta nebyla součástí zadání. Ve fotodokumentaci zachycený štěrbinový žlab nezrealizovala společnosti [anonymizována tři slova].

14. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

15. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

17. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Podle ustanovení § 2 604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

19. Podle ustanovení § 2 605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

20. Podle ustanovení § 1975 o. z. je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

21. Podle ustanovení § 2628 o. z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

22. Podle ustanovení § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

23. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované uhrazení částky ve výši 100 000 Kč, představující cenu za dílo, které spočívalo ve zhotovení venkovní železobetonové plochy na pozemku RD [ulice], které bylo objednáno žalovanou dne 23. 9. 2019. Žalovaná odmítla cenu za dílo uhradit s tvrzením, že dílo nebylo dokončeno ani předáno a žalobkyni tak nevzniklo právo na uhrazení kupní ceny. Soud v této souvislosti pouze pro úplnost konstatuje, že mezi stranami byla uzavřena ještě jedna samostatná zakázka na vnitřní plochy, jednalo se však o samostatný nárok, který s předmětem tohoto sporu nesouvisí.

24. Soud vycházel z toho, že mezi stranami nebylo sporné, že mezi nimi došlo k uzavření smlouvy o dílo, a to na základě písemné objednávky žalované, sporován nebyl ostatně ani obsah smlouvy o dílo, soud se tak primárně zabýval otázkou, zda bylo sjednané dílo provedeno a v návaznosti na to, zda vznikl žalobkyni nárok na uhrazení kupní ceny.

25. Podmínkou vzniku nároku na uhrazení ceny za dílo, je dle stávající právní úpravy jeho provedení. K tomu, aby bylo dílo provedeno, musí splňovat kumulativně dvě podmínky, a to být dokončeno a být předáno. Žalovaná v řízení sporovala jak dokončení, tak předání díla. Provedeným dokazováním bylo soudem zjištěno, že námitky žalované nejsou důvodné.

26. Pokud jde o dokončení díla, soud z provedeného dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že dílo dokončeno bylo. Dílo pro žalobkyni zhotovil subdodavatel, společnost [anonymizována tři slova], která dílo předala žalobkyni dne 2. 10. 2019. Závěr o tom, že dílo bylo dokončeno, vyplývá i z výpovědí všech v řízení slyšených svědků, přičemž svědek [příjmení], stavbyvedoucí žalované, výslovně uvedl, že dílo bylo realizováno.

27. Žalovaná podle svého tvrzení odmítla dílo převzít, respektive podepsat předávací protokol, s odůvodnění, že dílo vykazuje vady. Objednatel je však povinen dílo převzít i v případě ojedinělých drobných vad, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby a jedinou výjimku představuje situace, kdy vady funkčně či esteticky užívání stavby brání. Důkazní břemeno ohledně důvodů odmítnutí převzetí stavby se přenáší na objednatele, tedy v tomto případě žalovanou, která je musí prokázat. Žalovaná tvrdila, že společně s odmítnutím převzetí díla vytkla žalobkyni vady díla, a to ústně. Dle svědecké výpovědi svědka [příjmení] byly vytýkány vady zašpinění HS portálu a hliníkové lišty. Žalovaná však důkazní břemeno v tomto případě neunesla, když se jí nepovedlo uspokojivě prokázat ani vytknutí těchto vad žalobkyni a ani jejich existenci. V případě vady zašpinění HS portálu soud konstatuje, že se nejedná o vadu díla, teoreticky se mohlo jednat o uplatnění škody, která vznikla v souvislosti s prováděním díla žalovanou, toto však nebylo předmětem tohoto řízení. Kromě toho bylo v řízení výpovědí svědka ing. [příjmení] prokázáno, že stavební příprava předcházející realizaci díla nebyla součástí zakázky a byla povinností žalované. To koresponduje i s tvrzením svědka [příjmení], že žalovaná také toto poškození po dokončení díla sama odstranila. Pokud jde o tvorbu kaluží a absenci dilatačních spár na vnějších betonových plochách, výpovědí svědků bylo prokázáno, že uvedené bylo primárně požadavkem architekta investora, který byl na možné komplikace upozorněn, nejednalo se tedy o součást díla. Vada týkající se tvorby kaluží byla navíc dle výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] odstraněna následným provrtáním povrchu.

28. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že i v případě, že by žalovaný úspěšně prokázal existenci výše uvedených vad, jejich charakter není natolik závažný, aby bránil užívání díla, což ostatně vyplývá i z faktu, že rodinný dům, včetně části díla realizovaného žalobkyní, byl investorovi předán již na podzim roku 2019 a je investorem užíván. Dle ustálené soudní praxe pak dílo, které je fakticky užívané, nelze považovat za nepředané (srovnej např. Usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. II. ÚS 1625/18).

29. Na základě všech uvedených skutečností tak soud uzavřel, že dílo, které spočívá v pokládce vnějších betonových ploch, bylo žalobkyní řádně provedeno, a proto jí náleží ujednaná cena ve výši 100 000 Kč Cena za dílo pak byla žalobkyní řádně vyfakturována, přičemž žalovaná potvrzení faktury přijala, aniž by proti ní cokoli namítala. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl a uložil žalované uhradit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. (výrok I.)

30. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 9 úkony právní služby po 5 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ustanovení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření a závěrečný návrh, písm. g) uvedeného ustanovení, za účast na jednání dne 13. 4. 2021, 21. 11. 2021, 21. 2. 2022 a 3. 5. 2022, když jejich výše je dána ustanovením § 7 bod 5 ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 9 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky). Za úkony další porada s klientem dne 8. 4. 2021, 17. 11. 2021, 17. 2. 2022 a 2. 5. 2022 soud náhradu nákladů žalobkyni nepřiznal, neboť se nejedná o náklady účelně vynaložené.

32. Další náklady žalobkyně tvoří cestovné ve výši 5 193 Kč (srov. ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 157 zákoníku práce) za cestu [obec] – [obec] a zpět (780 km) dne 13. 4. 2021 automobilem JEEP Grand Cherokee, při ceně benzinu 27,20Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb.) a spotřebě 8,3 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,40 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 1 600 Kč (16 půlhodin po 100 Kč) tedy 1 936 Kč s DPH.

33. Další náklady tvoří cestovné ve výši 5 193 Kč (srov. ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 157 zákoníku práce) za cestu [obec] – [obec] a zpět (780 km) dne 21. 11. 2021 automobilem JEEP Grand Cherokee, při ceně benzinu 27,20 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 375/2021 Sb.) a spotřebě 8,3 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,40 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 375/2021 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 1 600 Kč (16 půlhodin po 100 Kč) tedy 1 936 Kč s DPH.

34. Další náklady tvoří cestovné ve výši 6 003 Kč (srov. ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 157 zákoníku práce) za cestu [obec] – [obec] a zpět (780 km) dne 21. 2. 2022 a 3. 5. 2022 automobilem JEEP Grand Cherokee, při ceně benzinu 36,10 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a spotřebě 8,3 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,70 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 3 200 Kč (32 půlhodin po 100 Kč) tedy 3 840 Kč s DPH.

35. Celkové náklady žalobkyně ve výši 86 907 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).