28 C 356/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. anonymizována dvě slova , IČO sídlem adresa žalované 2. anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o neplatnosti veřejné dobrovolné dražby <b>I. Určuje se, že dobrovolná veřejná dražba provedená dne [datum], evidovaná v oficiálním informačním systému o dražbách a ostatních nabídkách [číslo] ze strany obchodní společnosti [webová adresa] [anonymizováno] sídlem [adresa žalované], [PSČ], [IČO], zapsané v Obchodním rejstříku vedeném MS v [obec], oddíl C, vložka [číslo], je neplatná.</b> <b>II. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 21 189,04 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným č. 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2020 domáhala určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby dle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách (dále jen „zákon o veřejných dražbách“). K odůvodnění uvedla, že dne 19. 5. 2020 byla ze strany žalované č. 1 uskutečněna na elektronickém portále [webová adresa] dobrovolná veřejná dražba movité věci – vozidla BMW X4 3, xDrive (dále jen„ vozidlo“). Dražba byla evidována v oficiálním informačním systému o dražbách a ostatních nabídkách pod [číslo] vydražitelem se měla stát žalovaná [číslo]. Svou aktivní legitimaci ve věci žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že je osobou, která je oprávněna hospodařit s předmětem dražby a zcizit jej na základě zmocnění vlastníka, společnosti [právnická osoba] Podle žalobkyně však byla dražba provedena neoprávněně, bez příslušného právního titulu, a to písemné smlouvy o provedení dobrovolné dražby. Smlouva o provedení dražby byla sice zaslána podepsaná ze strany žalobkyně žalované č.1, ta ji však nikdy neposlala se svým podpisem zpět žalobkyni a ani žádným jiným způsobem žalobkyni neinformovala o akceptaci její nabídky. K jejímu platnému uzavření tak nedošlo. Smlouva navíc obsahuje ujednání, které je v rozporu se zákonem o veřejných dražbách, a to lhůtu k uhrazení ceny předmětu dražby v délce 7 dnů, když dle zákona tato lhůta nesmí být kratší než 10 dnů v případě, že je cena dosažená vydražením vyšší než 500 000 Kč. Dále smlouva neobsahuje ujednání o výši odměny, popřípadě způsob jejího určení nebo ujednání o bezúplatném provedení dražby, s ohledem na skutečnost, smluvní ujednání o odměně je navíc ujednáním v neprospěch třetího, je tedy absolutně neplatným. Kromě uvedeného žalovaná č. 1 nedodržela další zákonné povinnosti, které jí zákon o veřejných dražbách ukládá, a to povinnost zaslat vlastníkovi předmětu dražby (za kterého lze v tomto případě považovat dle žalobkyně i žalobkyni) dražební vyhlášku ve lhůtě 30 dnů před konáním dražby a povinnost zaslat vlastníkovi předmětu dražby (za kterého lze v tomto případě považovat dle žalobkyně i žalobkyni) protokol o provedení dražby do 5 dnů ode dne konání dražby. Vzhledem ke skutečnosti, že dražební vyhláška nebyla žalobkyni zaslána včas, žalobkyně se dozvěděla o tom, že dražba byla provedena až poté, neměla tak možnost reagovat na nepřiměřeně nízké ceny. Protokol navíc také neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti jako je informace o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, informaci o stavu, v němž se předmět dražby nachází, označení navrhovatele dražby, a lze-li, i označení bývalého vlastníka a označení vydražitele. Ze strany licitátora tak nemohl být udělen příklep a na žalovanou č. 2 nemohlo přejít vlastnické právo k vozidlu. Žalovaná č. 2 i žalovaná č. 1 pak po žalobkyni požadují vydání předmětu dražby. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně za to, že dražba nebyla provedena na základě platně uzavřené písemné smlouvy a nebyly dodrženy všechny zákonem požadované podmínky dražby, proto navrhla, aby soud určil neplatnost dražby. <b>2. Žalobkyně se tak v řízení domáhá určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách.</b> 3. Žalovaná č. 1 nárok žalobkyně neuznala, a to ani částečně. Uvedla, že považuje žalobu za zcela nedůvodnou a neopodstatněnou a podanou ryze ze spekulativních důvodů, protože žalobkyně byla nespokojena s výší ceny předmětu dražby dosažené vydražením. Žalovaná č. 1 má za to, že žalovaná č. 2, která se řádně zúčastnila dražby, a byl jí přidělen příklep na cenu 506 000 Kč, kterou následně uhradila žalované č. 1, originálně nabyla vlastnické právo k předmětu dražby. Žalobkyně však automobil odmítla vydat jak žalované č. 1, tak žalované č.

2. Žalovaná č. 2 popírá tvrzení žalobkyně, že by nebyla platně uzavřena smlouva, na základě které dražba proběhla, neboť dne 16. 4. 2020 byla uzavřena smlouva o provedení dobrovolné dražby, která byla podepsána oběma smluvními stranami. Smlouvu ani nelze považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence podstatných náležitostí, neboť všechny podstatné náležitosti smlouva obsahuje. Nadto žalovaná uvádí nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť netvrdí ani neprokazuje, jak konkrétně mělo být provedením dražby zasaženo podstatným způsobem do jejích práv. Pokud žalobkyně poukazuje na skutečnost, že jí nebyla zaslána dražební vyhláška, nejedná se podle názoru žalované č. 1 o podstatný zásah do práv žalobkyně, jejich vztahy upravuje již uzavřená smlouva o provedení dobrovolné dražby, podle podané žaloby má navíc žalobkyně vyhlášku k dispozici. Žalovaná č. 2 žalobkyni dne 28. 5. 2020 zaslala výpisy z protokolu dražby, žalobkyně tak byla nepochybně o výsledcích dražby informována. Drobné zpoždění v řádech několika dnů tak také nemůže představovat podstatný zásah do práv žalobkyně. <b>4. S ohledem na vše výše uvedené navrhuje žalovaná č. 1 zamítnutí žaloby.</b> 5. Žalovaná č. 2 uvedla, že vycházela z toho, že smlouva o provedení dobrovolné dražby je platná, oboustranně podepsaná smlouva jí byla žalovanou č. 1 předložena. Rozhodnutí ponechala na úvaze soudu.

6. Na jednání nařízené na den 31. 8. 2021 na 11:00 hod se žalovaná č. 1 nedostavila. Její omluva byla do podatelny zdejšího soudu doručena teprve v den konání jednání, tedy 31. 8. 2021 v 6:20 hod. Žalovaná č. 1 uvedla, že její jednatel, [jméno] [příjmení] se trvale zdržuje v Kambodži, kde situace kolem Covidu eskaluje a není tedy možné odcestovat. Ke své omluvě žalovaná č. 1 nepředložila žádné dokumenty. Dále uvedla, že od svého předchozího právního zástupce neměla žádné informace o nadcházejícím jednání a nemohla omluvu zaslat včas, o jednání se dozvěděla pouze náhodou. Vzhledem ke skutečnosti, že omluva byla zaslána soudu až v den nařízeného jednání, i přesto, že žalované č. 1 bylo předvolání doručeno již dne 20. 4. 2021, a to nikoli jejímu bývalému právnímu zástupci, ale přímo žalované č. 1 do její datové schránky a vzhledem k tomu, že odůvodnění žádosti o odročení soudního jednání vyhodnotil soud jako nevěrohodné, dospěl soud k závěru, že omluva nebyla ani včasná ani důvodná a proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované č.1.

7. Jak opakovaně judikoval Městský soud v Praze (srov. např. rozhodnutí 14 Co 426/2002, ale i 39 Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ustanovení § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy.

8. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

9. V řízení byl prokázán následující skutkový děj.

10. Žalobkyně je oprávněna k provozování a hospodaření s motorovým vozidlem, BMW X4 XDRIVE, VIN: [anonymizováno], [registrační značka], zejména pak k jeho zcizení, a to ode dne 13. 7. 2018 (prokázáno dohodou ze dne 17. 8. 2020). Mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 probíhala e-mailová komunikace ohledně dobrovolné dražby (prokázáno emailovou komunikací). Dne 16. 4. 2020 zaslala žalobkyně prostřednictvím e-mailu žalované č. 1 návrh smlouvy o provedení dobrovolné dražby, opatřený razítkem a podpisem zaměstnance žalobkyně (prokázáno smlouvou o provedení dobrovolné dražby a emailovou komunikací). Dne 19. 5. 2020 proběhla dražba předmětného vozidla, přičemž vozidlo bylo vydraženo za částku 506 000 Kč (prokázáno dražební vyhláškou a výpisem z veřejné dražby). Žalovaní vyzývali žalobkyni k vydání předmětu dražby (prokázáno výzvou k předání předmětu dražby).

11. Z ostatních předložených důkazů, zejména záznamu Policie ČR ze dne 29. 6. 2020, návrhu dohody o narovnání, hodnocením žalované č. 1 na internetu soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

12. Veškeré takto provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

14. Podle ustanovení §1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

15. Podle ustanovení § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

16. Podle ustanovení § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky 17. Podle ustanovení § 1740 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

18. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o veřejných dražbách je dražbou dobrovolnou dražba prováděná na návrh vlastníka. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení se vlastníkem rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.

20. Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o veřejných dražbách lze dražbu provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků.

21. Podle ustanovení § 20 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných dražbách je dražebník povinen ve lhůtě 30 dnů zaslat vlastníkovi dražební vyhlášku.

22. Podle ustanovení § 27 odst. protokol o provedené dražbě zašle dražebník do 5 dnů ode dne konání dražby osobám uvedeným v § 20 odst. 5.

23. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

24. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, zejména z důvodu, že nebyla platně uzavřena písemná smlouva o provedení dobrovolné dražby mezi žalobkyní jako navrhovatelem a žalovanou č. 1 jako dražebníkem. Dále také proto, že ve smlouvě nebyly sjednány náležitosti vyžadované zákonem a žalovaná č. 1 nesplnila všechny zákonné požadavky, zejména nezaslala ve lhůtě žalobkyni dražební vyhlášku a protokol o provedené dražbě.

25. V prvé řadě se soud zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby k určení neplatnosti dobrovolné veřejné dražby, která byla žalovanou č. 1 v řízení zpochybňována. Žalobkyně v řízení prokázala, že jí bylo vlastníkem předmětného vozidla uděleno oprávnění k jeho provozování a dále oprávnění s vozidlem hospodařit, zejména ho zcizit. S ohledem na uvedené a s ohledem na výše uvedená ustanovení zákona o veřejných dražbách je tedy žalovaná z pohledu zákona o veřejných dražbách vlastníkem vozidla a mohla tak býti navrhovatelem veřejné dobrovolné dražby. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zák. se pak může neplanosti veřejné dražby domáhat každý, do jehož práv bylo podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat. Podle ustálené judikatury bylo dovozeno, že k zahájení řízení o neplatnosti jsou oprávněny i další v § 24 odst. 3 výslovně neuvedené osoby (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 953/2014). S ohledem na skutečnost, že žalobkyně by měla postavení navrhovatele veřejné dobrovolné dražby v případě, kdy by smlouva o provedení dobrovolné dražby byla uzavřena platně, a dražebník splnil všechny zákonné podmínky dražby, dospěl soud k závěru, že se jedná o osobu oprávněnou domáhat se neplatnosti provedené dražby. Pokud jde o podmínku splnění podstatného zásahu do práv žalobkyně, soud dospěl k jednoznačnému názoru, že i tato byla splněna, neboť žalobkyně by jako provozovatel vozidla, zmocněná vlastníkem k hospodaření a možnosti jej zcizit, v případě, že by provedená dražba byla považována za platnou, byla nucena vydražený automobil vydat.

26. Jak již bylo nastíněno výše, soud vyhodnotil smlouvu o provedení dobrovolné dražby jako neplatnou, a to z důvodu absence akceptace nabídky ze strany žalované č.

1. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně tím, že podepsanou smlouvu zaslala žalované č. 1 prostřednictvím e-mailu, učinila žalované č. 1 nabídku, žalovaná č. 1 pak byla povinna nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy, nebo ve lhůtě uvedené v nabídce. Žalovaná č. 1 však neučinila ničeho, z čeho by mohla žalobkyně usuzovat, že její nabídka byla přijata a smlouva tak platně uzavřena. Žalovaná č. 1 sice smlouvu podepsala a dále dle ní jednala, avšak tato akceptace se nikdy nedostala do sféry žalobkyně, která ani v současné době smlouvou podepsanou oběma smluvními stranami nedisponuje. Žalovaná č. 1 předložila soudu pouze prostou kopii smlouvy a nepředložila a ani neoznačila soudu žádný jiný důkaz prokazující akceptaci smlouvy ze strany žalobkyně. V důsledku toho, že se žalovaná č. 1 nedostavila na nařízené ústní jednání, zabránila soudu, aby jí mohl v naznačeném směru vyzvat k doplnění tvrzení a předložení dalších důkazů.

27. Dále soud považuje za nutné uvést, že i v případě, že by smlouva byla řádně podepsána oběma smluvními stranami, nebylo by možné ji považovat za platnou. V prvé řadě smlouva neobsahuje výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. V č. VI. smlouvy je pouze uvedeno, že odměna dražebníka bude hrazena vydražitelem, uvedené ujednání tedy určuje pouze osobu, která je povinna odměnu uhradit, neobsahuje však žádný údaj o její výši nebo způsob jejího dostatečného určení. Smlouva naopak obsahuje některá ujednání přímo odporující ustanovení zákona o veřejných dražbách, a to v podobě lhůty pro uhrazení ceny dosažené vydražením, která přesahovala 500 000 Kč, která je ve smlouvě určena v délce 7 dnů, zákonem daná nejkratší možná lhůta je však 10 dnů. S ohledem na ustanovení § 19 odst. 7 zákona o veřejných dražbách je pak smlouvu, která neobsahuje všechny stanovené náležitosti, nutné považovat za neplatnou. Z komentářové literatury pak vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní (srovnej LÍZNEROVÁ, Jana. § 19 (Smlouva o provedení dražby). In: RAKOVSKÝ, Adam, LÍZNEROVÁ, Jana, HAŠČÁK, Josef. Zákon o veřejných dražbách. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 223.)

28. Nad rámec uvedeného soud dále konstatuje, že kromě všeho výše uvedeného nebyly splněny ani zákonné požadavky uvedené v ustanovení § 20 zákona o veřejných dražbách, jejich nedodržení má rovněž za následek možnost dovolávat se neplatnosti provedené dražby. Konkrétně se jedná o to, že žalovaná č. 1 byla v souladu s uvedeným ustanovením povinna zaslat vlastníkovi ve lhůtě 30 dnů před zahájením dražby dražební vyhlášku, což rovněž neučinila. Jako vlastníka předmětu dražby je nutné dle názoru soudu považovat i žalobkyni, na kterou se jako na vlastníka pohlíží podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Účelem uvedeného ustanovení je informovat osoby, jejichž práva by mohla být provedením dražby dotčena v předstihu. V případě, že žalobkyni nebyla doručena akceptace smlouvy o provedení dobrovolné dražby a zároveň jí nebyla doručena ani dražební vyhláška ve lhůtě stanovené zákonem, žalobkyně nebyla dostatečně předem žalovanou č. 1 informována o nadcházející dražbě. Žalovaná č. 1 přitom nepředložila soudu žádné důkazy a ani netvrdila, že by byla dražební vyhláška žalobkyni zaslána, pouze uvedla, že dražební vyhlášky byly k nalezení online a žalobkyně je tak mohla mít k dispozici. Umístění vyhlášky na internetové stránky soud však nepovažuje za dostačující.

29. Závěrem soud uvádí, že ani protokol o provedené dražbě neobsahoval všechny požadované zákonné náležitosti a nebylo prokázáno, že by byl žalobkyni řádně zaslán, vzhledem ke skutečnosti, že tento nedostatek však nemá za následek neplatnost dražby, soud se těmito argumenty žalobkyně již podrobněji nezabýval.

30. S ohledem na vše shora uvedené tedy soud uzavřel, že jednáním žalované č. 1 bylo podstatně zasaženo do práv žalobkyně a realizace veřejné dobrovolné dražby motorového vozidla byla stižena hned několika závažnými nedostatky, počínaje absencí platné písemné smlouvy o provedení dobrovolné veřejné dražby přes nedodržení hned několika zákonných podmínek a jsou tedy dány dostatečné důvody k závěru, že se nejednalo o dražbu platnou. S ohledem na to soud žalobě vyhověl. (výrok I.)

31. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní služby po 2 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ustanovení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 23. 8. 2021 a písm. g) uvedeného ustanovení účast na jednání dne 31. 8. 2021) 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky).

32. Další náklady žalobkyně tvoří jízdné k ústnímu jednání dne 31. 8. 2021 ve výši 3 511,60 Kč (srov. ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 157 zákoníku práce) za cestu [obec] - [obec] a zpět (420 km) automobilem Škoda Kodiaq, při ceně paliva 5,98 Kč/km (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 389/2020 Sb. ve spojení s ustanovením § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 385/2015 Sb.), ve výši 2 511,60 Kč a náhrada za ztrátu času ve výši 1000 Kč (10 půlhodin po 100 Kč).

33. Celkové náklady žalobkyně ve výši 21 189,04 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, cestovné a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

34. O nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou č. 2 soud rozhodl tak, že žalobkyni náklady řízení nepřiznal, neboť se jich žalobkyně výslovně vzdala. (výrok III.)