28 C 438/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 30 231 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 231 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky ve výši 30 231 Kč ode dne datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 3 690 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30 231 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, a to společností právnická osoba Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, následně žalovaná využila svého práva k navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který se zavázala vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 5 231 Kč nejpozději dne datum. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky nevrátila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 30 231 Kč sestávající z jistiny ve výši 25 000 Kč, poplatku ve výši 5 231 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoli byla opakovaně upomínána.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku v celkové výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do datum společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 231 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum a datum). Peněžité prostředky byly zaslány na účet žalované (zjištěno z výpisů z účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovanou postoupila (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek), což bylo žalované řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaná jistinu úvěru společně s poplatkem ani přes výzvu nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z upomínky).

4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1820 a násl. o. z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o. z.). Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 231 Kč nejpozději do datum. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku poskytla, když ji zaslala na účet žalované, žalovaná poskytnutý úvěr se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí ve lhůtě splatnosti nevrátila a ocitla se tak v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 o. z., v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok domáhat se po žalované zaplacení dlužné částky včetně příslušenství soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru, nýbrž ve smyslu ustanovení. § 1970 o. z., i pokud jde o zákonný úrok z prodlení. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost uhradit poskytnutý úvěr s příslušenstvím dosud nesplnila, ačkoliv byla o úhradu žalobkyní upomenuta, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 512 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 3. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky).

9. Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 690 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.