28 C 453/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství <b>I. Manželství manžela [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] a manželky [celé jméno žalobkyně], rozené [příjmení], narozené [datum], uzavřené dne [datum] před Obvodním úřadem v Praze 2, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manželé se společným návrhem podaným ke zd. soudu dne [datum] domáhali rozvodu manželství, s odůvodněním, že manželství účastníků již neplní žádnou ze zákonných funkcí, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, jelikož je jen formálním svazkem. Manželé spolu nežijí od roku 2013. Manželé nemají žádné nezletilé děti, dcera [jméno], [datum narození] je již zletilá. Manželé před podáním návrhu na rozvod manželství uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů, práv společného bydlení a vyživovací povinnosti.

2. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 20 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 390 z. ř. s.), žádná z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 390 z. ř. s.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky bylo uzavřeno manželství dne [datum] před Obvodním úřadem v Praze 2 (prokázáno oddacím listem ze dne [datum]). Manželé nemají žádné nezletilé děti (prokázáno shodným tvrzením účastníků). Manželé spolu již od roku 2013, tedy déle, než šest měsíců nežijí a mají shodně za to, že manželské soužití nelze obnovit (prokázáno shodným tvrzením účastníků). Manželé dne [datum] uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů, práv společného bydlení a vyživovací povinnosti, kterou opatřili svými ověřenými podpisy. (prokázáno dohodou o úpravě majetkových poměrů, práv společného bydlení a vyživovací povinnosti).

5. Podle ustanovení § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud: a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 757 odst. 2 o. z. dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

6. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že podmínky shora citovaného zákonného ustanovení § 757 o. z. jsou v daném případě splněny. Manželé spolu více než šest měsíců nežijí a oba nemají zájem o obnovu manželského soužití a s ohledem na jejich postoj zde ani do budoucna není naděje, že by došlo k obnovení manželství. Manželé nemají žádné nezletilé děti a ohledně úpravy svých majetkových poměrů uzavřeli dohodu, kterou opatřili úředně ověřenými podpisy.

7. Soud tedy s ohledem na shora uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a manželství účastníků rozvedl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku II. rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 věta prvá z. ř. s., když soud neshledal předpoklady pro aplikaci věty druhé uvedeného ustanovení.