28 C 479/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 163 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 11. 2023 do 4.1.2024, ve výši 14,75 % ročně z částky 15 040 Kč od 5.1. 2024 do 6.2.2024 a ve výši 14,75 % ročně z částky 11 163 Kč od 7.2.2024 do zaplacení, a dále částku ve výši 1 140 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 837 Kč s příslušenstvím, se řízení zastavuje.

III. V části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 260 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku ve výši 30 920 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zd. soudu dne 19.12.2023 domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že dne 6.9.2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, . Ke smlouvě byl uzavřen dne 31.8.2022 dodatek č. 1, jímž došlo k dohodě o zvýšení nájemného. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do 30.9.2021, s možností prolongace, následně došlo k prodloužení doby nájmu do 30.9.2023. Dle čl. VIII odst. 1 uzavřené nájemní smlouvy žalobkyně uhradila žalované peněžitou jistotu ve výši 20 000 Kč, v hotovosti k rukám žalované. Po skončení nájmu došlo k protokolárnímu předání bytu žalované, dne 4.10.2023. Stav bytu byl shledán bez závad. Žalovaná byla povinna žalobkyni vrátit složenou jistotu a dále zaplatit úroky z jistoty od jejího poskytnutí do skončení nájmu. Dle protokolu po předání bytu mělo být žalovanou provedeno celkové vyúčtování a vrácení přeplatku za rok 2022, do 30 dnů od předání bytu. Žalovaná neuhradila žalobkyni zaplacenou jistotu ani úrok z jistoty, který žalobkyně vyčíslila částkou 3 400 Kč, proto žalobkyně požadovala i zákonný úroku z prodlení z neuhrazené jistoty.

2. Podáním ze dne 12.8.2024 a ze dne 26.8.2024 žalobkyně provedla vyčíslení nároku ve výši 3 400 Kč, která představuje úroky z jistoty dle ust. § 2254 odst. 2 obč.zák. za období od 9.11.2020 do 6.11.2023, v roce 2020 ve výši 2,7% p.a., v roce 2021 ve výši 3 % p.a., v roce 2022 ve výši 5% p.a., v roce 2023 ve výši 6% p.a. a v roce 2024 ve výši 5,7% p.a.

3. Na jednání soudu konaném dne 10.6.2024 žalobkyně vzala žalobu o částku ve výši 4 960 Kč s příslušenstvím a dále o částku ve výši 3 877 Kč s příslušenstvím zpět, z důvodu úhrady těchto částek žalovanou po podání žaloby. V tomto rozsahu soud řízení zastavil dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. (výrok II.)

4. Žalobkyně se tak po částečném zpětvzetí žaloby podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 11 163 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6.11.2023 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z částek, které žalovaná uhradila a dále samostatné částky ve výši 3 400 Kč představující úrok z úvěru ze složené jistoty.

5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření k žalobě ze dne 6.2.2024 potvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 6.9.2020 uzavřena smlouva o nájmu, jejímž předmětem byl byt na adrese , adresa, , ve znění dodatku č. 1, kde si strany ujednaly zvýšení nájemného. Žalovaná rovně potvrdila, že žalobkyně jí předala dne 6.9. 2020 jistotu ve výši 20 000 Kč. Nájemní vztah byl ukončen ke dni 30.9.2023. Žalovaná zaslala dne 2.1.2024 žalobkyni vyúčtování kauce a na účet žalobkyně zaslala částku ve výši 4 960 Kč a dne 6.2.2024 dále částku 3 877 Kč, která představuje rozdíl mezi původně strženou částkou za prodlení ve výši 4 000 Kč a skutečnou výší úroku z prodlení 123 Kč. Ohledně zbývající částky kauce uvedla, že žalobkyně nezajistila v rozporu s nájemní smlouvou v bytě drobné opravy, byt předala nevymalovaný, zdi byly špinavé a byly v nich díry, což neodpovídá běžnému opotřebení. Žalovaná dále zjistila, že žalobkyně způsobila poškození kuchyňské linky v hodnotě 9 500 Kč, které byla žalovaná nucena nechat opravit společností , právnická osoba, Náklady na opravy kuchyňské linky a opravu a výmalbu zdí žalovaná započetla na složenou kauci. Žalovaná dále namítala, že stav bytu při předání žalobkyní neodpovídal písemnému protokolu o předání bytu ze dne 4.10.2023 podepsanému ing. , jméno FO, a paní , jméno FO, . Ohledně nároku na úhradu úroku z úvěru uvedla, že tento nároku neuznává, neboť neodpovídá zákonnému znění a ani platné judikatuře.

6. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

7. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.) a dále v řízení vyslechl svědky ing. , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, (ustanovení § 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

8. V řízení byl provedeným dokazování prokázán následující skutkový děj:

9. Soud vycházel z nesporného, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 6.9.2020 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, ve vlastnictví žalované. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30.9.2021 s automatickou možností prodloužení vždy o jeden rok. Dne 6.9.2020 převzala žalovaná v souvislosti s uzavřenou smlouvou v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč jako kauci – peněžitou jistotu, která měla být použita dle čl. VIII smlouvy na úhradu nedoplatků či nutných oprav bytu vzniklých nešetrným jednáním nájemce nájemného příp. splnění jiných povinností vyplývajících z nájmu při skončení nájmu. Dle čl. VII odst. i) byl nájemce po dobu trvání nájmu povinen mimo jiné zabezpečovat drobné opravy a běžnou údržbu pronajatého bytu vč. jeho příslušenství (bílení – malování), údržbu podlah, dveří, oken, zdí, zařizovacích předmětů, zásobovacích vedení a zabezpečovat místnosti proti škůdcům (krysy, hmyz apod.). Přílohu uzavřené nájemní smlouvy tvořily listiny – výpočtový list, protokol o převzetí bytu a čestné prohlášení nájemce o počtu členů jeho domácnosti. Dodatkem č. 1 ze dne 31.8.2022 došlo ke zvýšení nájemného na částku 21 000 Kč měsíčně, výše dohodnutých záloh dle čl. III smlouvy zůstala beze změn. (prokazováno nájemní smlouvou) Dne 4.10.2023 došlo k protokolárnímu předání bytu žalobkyní majiteli bytu. Žalobkyni zastupoval ing. , jméno FO, , žalovanou paní , jméno FO, . Dle protokolu o vrácení bytu majiteli byly téhož dne předány všechny klíče k domu, bytu a příslušenství a zaznamenány hodnoty měřidel. Celkový stav bytu a vybavení byl dle protokolu kompletní, bez závad a odpovídal běžnému opotřebení. Výslovně bylo zmíněno vybavení, mimo jiné v kuchyni kuchyňská linka a spotřebiče, výmalba bytu byla uvedena bez závad. (prokazováno protokolem o převzetí bytu – vrácení majiteli ze dne 4.10.2023). Dne 18.11.2023 byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné jistoty ve výši 20 000 Kč, úroku z prodlení od 5.11.2023 ve výš 130 Kč a dále částky 3 400 Kč představující úrok z úvěru od roku 2020. (prokazováno předžalobní výzvou, vč. dokladu o odeslání) Ohledně zamýšleného zvýšení nájemného a prodloužení nájmu v červnu roku 2023 probíhala e-mailová korespondence mezi žalobkyní, její právní zástupkyní a žalovanou. (prokazováno e-maily) Žalovaná zaslala dne 2.1.2024 žalobkyni k rukám ing. , jméno FO, vyúčtování kauce, kde s odkazem na ust. čl. VIII body 1,4 odečetla ze složené kauce částku ve výši 11 040 Kč za práce v bytě a opravy děr a nerovností stěn vč. výmalby a sanitární údržbářské činnosti a dopravu a dále částku ve výši 4 000 Kč za prodlení s placením nájemného. Zbývající částka ve výši 4 960 Kč měla být vrácena žalobkyni na její účet. Platba byla provedena dne 4.1.2024. Další částka ve výši 3 877 Kč jako vypořádání kauce byla vyplacena žalobkyni dne 6.2.2024. (prokazováno vyúčtováním kauce, dokladem o odeslání, potvrzeními o platbách) Žalované byla firmou , právnická osoba, vystavena dne 4.12.2023 faktura za práce provedené v bytě – opravy nerovností stěn vč. výmalby, výměny okenní sítě, sanitární údržbářské činnosti a dopravu ve výši celkem 11 040 Kč. (prokazováno fakturou)

10. Před předáním bytu pronajímateli probíhala na úrovni žalobkyně a zástupkyně žalované e-mailová korespondence, která se týkala termínu předání bytu. Původní termín byl dne 30.9.2023 v 15.00 hod. Žalovaná dne 7.9.2023 upomínala žalobkyni ohledně dlužné platby nájemného za měsíc srpen 2023. Žalobkyně byla již dne 25.9.2023 upozorněna na skutečnost, že žalovaná se nemůže ze závažných rodinných důvodů zúčastnit předání bytu, a byt převezme její zástupkyně v náhradním termínu; navrhovala buď 2.10.2023 nebo 4.10.2023. Žalobkyně s tímto souhlasila, uvedla, že bude pro účely předání bytu rovněž zastoupena dle plné moci ing. , jméno FO, , na kterého předala kontaktní údaje a požádala o předložení plné moci pro , jméno FO, . Při předání bytu mělo být dle žalobkyně řešeno protokolární předání bytu, způsob vrácení kauce a potvrzení a odsouhlasení vyúčtování služeb za rok 2022 a 2023 a způsob úhradu přeplatku/nedoplatku. Dne 30.9.2023 žalobkyně sdělila žalované, že neobdržela odpověď ohledně náhradního termínu předání a proto žalobkyni její zástupce dne 30.9.2023 očekával v bytě. Opětovně požádala o prokázání plné moci pro paní , jméno FO, . Dne 6.11.2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení kauce ve výši 20 000 Kč s odkazem na předávací protokol ze dne 4.10.2023, a to nejpozději do 13.11.2023, na účet žalobkyně. Dne 7.11.2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k předložení vyúčtování s odkazem na předávací protokol ze dne 4.10.2023. (prokazováno e-maily.) Dne 30.9.2023 pořídil zástupce žalobkyně ing. , jméno FO, v bytě videozáznam, kterým podle svých slov dokumentoval stav předávaného bytu k tomuto datu, žalovaná k doložení stavu bytu a jednotlivých detailů pořídila a soudu předložila fotodokumentaci. (prokazováno videozáznamem, fotodokumentací)

11. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že jej žalobkyně požádala, aby jí pomohl při předání bytu žalované, pověřila jej plnou mocí s ověřeným podpisem. Původně se měl byt předat 30. 9. 2023, ale termín se posunul na 4.10.2024. Přesto dne 30.9.2023 v bytě byl, na místě pořídil videozáznam osvědčující stav bytu. Podle něho byl byt vyklizený, čistý, až nadstandardně, a připravený k předání. Neprováděl zevrubnější prohlídku prostor bytu, neotvíral skříně, v bytě byl asi hodinu. Sám neměl klíče, ty měl partner žalobkyně. Nájem bytu trval dva nebo tři roky. Svědek měl k dispozici text nájemní smlouvy, protokol o převzetí bytu. Při předání byl vyhotoven protokol o předání a převzetí bytu – vrácení majiteli, formulář přinesla na dohodnutý termín paní , jméno FO, , kterou pověřila převzetím bytu žalovaná. Ručně psané poznámky v protokolu provedl sám, ale odsouhlasili si je a uvedli stavy měřidel. Protokol obsahuje podpis paní , jméno FO, , všechny ostatní poznámky činil sám, a připojil k nim také na obou stranách podpis a datum. Pokud jde o malování bytu, podle svědka nebylo povinností nájemce po ukončení nájmu vymalovat. Byt vymalován nebyl, ale byl čistý, stěny byly podle něho v pořádku. O malování se bavili z důvodu, že je to výslovně uvedeno v protokolu o předání. Pokud jde o sítě proti hmyzu, při předání bytu bylo v okně v kuchyňském koutě zjištěno poškození sítě, při předávce si toho všimli. Řešil to s paní , jméno FO, , a shodli se na tom, že poškození je natolik minimální, že to nebudou uvádět jako poškození, spíše se jednalo o běžné opotřebení. Pokud jde o poškození horní skříňky v kuchyni vedle okna, při předání bytu tato závada identifikována nebyla. Pokud by k tomu došlo, řešil by to s paní , jméno FO, , zda se jedná o vadu podstatnou, zda bude uvedena v protokolu. Jelikož ale na tuto závadu nepřišli, tak to s paní , jméno FO, neřešili. Podle jeho názoru prošli byt pečlivě, včetně šatny. Sám otvíral a kontroloval i spotřebiče. , jméno FO, je informovala o tom, že ještě před ní si byt prošla sama žalovaná a že jí předala instrukce. V minulosti měl problémy s doručováním pošty, , adresa, má dvojí číslování. Při předání bytu nebyly dohodnuty žádné další povinnosti nájemců, co mají v bytě odstranit, pokud by k tomu došlo, chtěl by to mít v předávacím protokolu. Při předání bytu také předali všechny klíče.

12. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobkyně je jeho partnerkou, bydlel s ní v bytě pronajatém žalovanou jako spolubydlící osoba od počátku nájmu až do jeho ukončení a podílel se na úhradě nájemného. Obsah nájemní smlouvy je mu znám. Dne 30. 9. 2023 byl společně s Ing. , jméno FO, v bytě za účelem předání, videozáznam pořídil Ing. , jméno FO, . Požádali ho o pomoc z důvodu obav při předání bytu, kvůli chování žalované, před skončením nájmu měla jeho partnerka nějaký slovní konflikt se žalovanou. O vyhrožování žalobkyni informaci nemá. Nájem trval asi tak tři roky. Bílení a malování provedla žalobkyně se svědkem sami, bezprostředně před předáním bytu, po ukončení nájemního vztahu, pouze v obývacím pokoji, z důvodu, že při stěhování se odmontovala a odvezla televize, která byla připevněná ke zdi, a zůstaly po ní otvory ve zdech. Ty bylo třeba zatřít a vymalovat. Nemaloval se celý obývací pokoj, ale pouze zeď, kde byla televize, a obě boční zdi. Strop a další zeď vymalovány nebyly. Ostatní místnosti byly podle nich vyhovující, po dobu trvání nájmu malování podle něho nebylo potřeba, proto malováno nebylo. Nemůže potvrdit, že bylo vymalováno na začátku nájmu. Svědek nevěděl, zda sítě proti hmyzu byly ve všech oknech bytu, síť proti hmyzu byla v kuchyni, v okně nad dřezem a podle svědka nebyla poškozená. Poškození sítí proti hmyzu se při předání a převzetí bytu dne 4. 10. 2023 vůbec neřešilo. S paní , jméno FO, o tom nehovořili. Předání a převzetí bytu paní , jméno FO, trvalo zhruba dvě nebo tři hodiny. Dne 30. 9. 2023, kdy byl pořízen videozáznam, to trvalo asi hodinu. Poznámky do protokolu o předání a převzetí bytu prováděl pan , jméno FO, společně s paní , jméno FO, , svědek do protokolu poznámky nedělal. Ručně psané poznámky psal pan , jméno FO, , paní , jméno FO, mu byla nápomocna, společně formulovali poznámky, předtištěný protokol přinesla paní , jméno FO, . Nájemné a zálohy na služby hradila žalobkyně, svědek jí přispíval. Svědek nezaznamenal po dobu trvání nájmu poškození kuchyňské skříňky nad digestoří, nevšiml si toho ani při předání. Na fotodokumentaci skříňku poznal. Nemůže potvrdit, že by se kuchyňská linka a skříňky prohlížely 30. 9. 2023. Nevšiml si poškození sítí proti hmyzu za dobu trvání nájmu, neřešilo se to ani při předání a převzetí bytu s paní , jméno FO, . Důvodem, proč požádali o pomoc , tituly před jménem, , jméno FO, , byla obava, že nebudou žalovanou řádně vyúčtovány služby. Svědek nečekal, že pronajímatelka provede malování na náklady nájemce. Při předání 4. 10. 2023 došlo k dohodě se zástupkyní pronajímatele, že identifikované poškození zdi, v prostoru kuchyně, v místě nad lednicí, kde byla díra po vedení kabelu, bude v případě potřeby a na přání pronajímatelky přímo svědkem odstraněna a opravena, a místo bude nově vymalováno. Jedná se o prostor nad lednicí, v kuchyni, asi tak 60 cm, kde byl stávající kabel, kde po dohodě s pronajímatelkou nájemci provrtali zeď umístili sem lampu. Po demontáži a odvezení lampy řešili s paní , jméno FO, , že v případě potřeby opravu zdi a výmalbu provede svědek sám. To svědek nabízel, ale nebyl dohodnut žádný konkrétní termín, ani jej už žalovaná nekontaktovala. V předávacím protokole tato dohoda není uvedena, protože to tam nenapsali.

13. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je realitní makléřka, žalobkyni zprostředkovala nájem bytové jednotky, se žalovanou dlouhodobě spolupracuje. Žalovaná bytové jednotky, které pronajímá, pronajímá v absolutně bezvadném stavu, na tom si zakládá. Byty si svědkyně přebírá připravené pro nového nájemníka, sama věci jako malování neřeší. Obecně platí dohoda s nájemníky, že pokud za trvání nájmu dojde k poškození zdí, je nájemník povinen takové poškození sám odstranit. Předání tohoto konkrétního bytu zajišťovala na žádost žalované, která byla ve složité rodinné situaci, nebyla to běžná situace, sama nikdy bytové jednotky nepřebírá. Převzetí přislíbila, ale protože v daný termín nebyla v Praze, domluvila si s panem , jméno FO, , který zastupoval nájemníky, nový termín. Není jasné, proč se přesto v původním termínu pan , jméno FO, s nájemníky dostavil do bytu, byli jasně dohodnuti na jiný termín. K faktickému předání bytu došlo 4. 10. 2023, jak bylo dohodnuto. Dne 4. 10. 2023 se sešli v bytové jednotce, pan , jméno FO, , svědkyně a pan , jméno FO, . Na protokolu ze dne 4. 10. 2023 je její podpis a datum, ostatní ručně psané poznámky psal pan , jméno FO, . Formulář přinesla svědkyně. Prohlídka trvala asi hodinu, včetně zjištění stavu médií, měřáky jsou na chodbě mimo byt, a předání sklepní kóje za parkovacím stáním. Ještě před schůzkou byla v bytě žalovaná sama, zřejmě ten den dopoledne, a zanechala na místě žluté lepicí papírky v místech, na která chtěla upozornit. Hovořili spolu ještě telefonicky. Byly asi 3 - 4, mohlo jich být i 5, ale méně než 10; v kuchyni, kde si svědkyně sama všimla poškození zdi pod stropem, byla provrtaná díra do vedlejší místnosti pro protáhnutí kabelu, a byla poškozená jedna skříňka v kuchyni, v prostoru nad sporákem, pravděpodobně od vaření, byla popálená. Svědkyně nemůže s odstupem času uvést, zda na to byla výslovně upozorněna ze strany žalované, jestli zde bylo lepítko. Svědkyně upozornila na to, že se žalovanou v té době byla složitá komunikace, řešila složitou rodinnou situaci, byla plačtivá. Při předání bylo zjištěno poškození sítí oken, byly to nějaké drobné dírky, ale neřešila, zda bude povinností nájemníka to odstranit. Brala to tak, že je při předání místo žalované, a předpokládala, že to si vyřeší pronajímatel s nájemcem sám a bude ještě s nájemcem komunikovat. Nechápala to tak, že by sama měla povinnost uzavřít nějakou dohodu s nájemcem, jak mají být závady odstraněny. Poškození v bytě při předání byla. Stav výmalby byl ovlivněn dobou předání, bylo to ve večerních hodinách. Předpokládala, že lze vycházet z běžného standardu, že pokud dojde k poškození některé zdi, je třeba vymalovat celý pokoj. Sama svědkyně s nájemcem neřešila způsob opravy zjištěných závad, neexistují žádné standardy, v jakém stavu má být byt při zahájení a při skončení nájemního vztahu, je to věcí dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Obecně lze vycházet z toho, že nájemce by měl bytovou jednotku předávat ve stejném stavu, jako jí přebírá. Tuto bytovou jednotku pronajímala už třikrát nebo čtyřikrát, ve všech případech předpokládá, že bylo vymalováno, byla tak informována pronajímatelkou. Běžným standardem je, že se malování při nájmu trvajícím 3 roky provádí, je to věcí dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Na fotodokumentaci svědkyně identifikovala poškození kuchyňské skříňky, sama ho považuje za podstatné a pro další pronájem nevhodné. Na videozáznamu chybí poškození zdi v kuchyni a kuchyňské skříňky. Poškozená zeď byla v kuchyni. Stav výmalby z videa nelze rozpoznat. Svědkyně počítala s tím, že dosud nebyly vypořádány kauce a vyúčtování, a že mezi pronajímatelem a nájemcem bude ještě jednáno. Uzavřená nájemní smlouva je běžná standardní smlouva. V tomto případě byla pronajímatelka i nájemkyně osobně přítomny předání bytu při zahájení nájmu, byl sepsán protokol, řešila se žádost nájemců umístit na zeď v obývacím pokoji televizi, a provrtat zeď. Pronajímatelka výslovně upozorňovala na to, že musí následně uvést zeď do původního stavu. Tento byt svědkyně v minulosti nabízela a ví, že je v perfektním stavu. Pokud jde o stav sítí proti hmyzu, ty byly při zahájení nájmu nové, poškozené byly po posledním nájemci. Při předání byly zjištěny konkrétní závady, sama viděla poškozenou skříňku v kuchyni a poškozenou zeď po provrtání. Nevzpomíná si, že by se zabývala stavem výmalby. Poškození skříňky bylo označeno lístečkem od pronajímatelky, takže si ho všimli všichni přítomní. Dále hovořili o poškození zdi v kuchyni, pan , jméno FO, nabídl, že pokud bude pronajímatelka požadovat, že je ochoten tuto závadu sám odstranit. To ale nebylo z důvodu předání a převzetí bytu pronajímateli příliš možné. Sama by do předávacího protokolu zapsala více okolností, z důvodu opatrnosti. Vycházela z toho, že žalobkyně bude ještě se žalovanou jednat a při té příležitosti vyřeší i zjištěná poškození bytu. Není běžné, že pronajímatel vstoupí do bytu, který dosud nebyl předán. Po převzetí bytu svědkyně telefonicky informovala pronajímatelku a veškeré podklady ponechala v bytě. Svědkyně následně tento byt znovu nabízela, někdy na konci listopadu 2023, to byl v perfektním stavu. Byt je v této chvíli pronajatý, novému nájemci jej předávala žalovaná. Pro převzetí bytu od žalobkyně byla zvlášť zmocněna pronajímatelkou. Pronajímatelka jí posílala plnou moc.

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení.

15. Veškeré takto provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2201 a násl., dle ust. § 2254 a dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).

17. Podle ust. § 2201 obč.zák. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle ust. § 2205 obč. zák. zavazuje nájemní smlouva pronajímatele přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, a zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

19. Podle ust. § 2207 odst. 1 obč. zák. po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce.

20. Podle ust. § 2214 obč.zák. nájemce oznámí pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl.

21. Podle ust. § 2225 odst. 1 obč. zák. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

22. Dle ust. § 2254 odst. 1 obč.zák. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

23. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Žalobkyně se v projednávané o věci domáhala po žalované zaplacení žalované částky z titulu nároku na zaplacení kauce po skončení nájmu bytu dle uzavřené nájemní smlouvy. Složení peněžité jistoty ve výši 20 000 Kč bylo ujednáno v čl. VIII odst. 1 nájemní smlouvy a odpovídá ust. § 2254 odst. 1 obč.zák. Jedná se o běžný institut, jež slouží pronajímateli jako pojistka, z níž může čerpat v případě škod způsobených nájemníkem nebo prodlení s placením nájemného. Dle uzavřené nájemní smlouvy měla být jistota při skončení nájmu použita na případné nedoplatky či nutné opravy bytu vzniklé nešetrným jednáním nájemce. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nájem předmětného bytu skončil dne 30.9.2023, a dne 4.10.2023 došlo k protokolárnímu předání bytu pověřeným zmocněncem žalobkyně pověřené zástupkyni majitele bytu. Předání bytu v dohodnutém náhradním termínu bylo odůvodněno důvody na straně pronajímatele. Protokolární předání bytové jednotky jako podmínka splnění povinnosti vyklizení bytové jednotky je přitom plně v souladu s ustálenou judikaturou. (k tomu srov. např. NS ČR sp.zn. 26 Cdo 2037/2009). Dle protokolu o vrácení bytu majiteli ze dne 4.10.2023 byly k tomuto dni předány také všechny klíče k domu, bytu a příslušenství a zaznamenány hodnoty měřidel. Celkový stav bytu a vybavení byl dle protokolu kompletní, bez závad a odpovídal běžnému opotřebení, a to včetně výslovně zmíněné výmalby bytu a zařizovacích předmětů bytu, mimo jiné kuchyňské linky. V protokolu nebyla uvedena žádná zjištění nebo závady, kterými by pronajímatel upozornil na konkrétní poškození nebo stav bytu, vzniklé jednáním nájemce, jimiž by avizoval krácení složené kauce, naopak bylo bez dalšího ujednáno, že celkové vyúčtování a vrácení kauce bude žalovanou provedeno a částka zaslána na účet nájemce do 30 dnů. Pronajímatel, resp. jeho pověřený zástupce, při převzetí bytu nevytkl nájemci žádné skutečnosti, které by jej opravňovaly ke krácení kauce, naopak písemně potvrdil, že byt byl shledán bez závad a odpovídal běžnému opotřebení. Provedeným dokazováním, zejména výslechem svědkyně , jméno FO, , bylo kromě toho v řízení dále prokázáno, že žalovaná sice nebyla předání fyzicky přítomna, ale osobně provedla prohlídku bytu ještě před sjednaným protokolárním předáním bytu, přičemž následně hovořila se svědkyní ještě telefonicky, a měla v bytě také zanechat písemná upozornění na stav bytu, resp. některých zařizovacích předmětů. Pokud tedy bylo záměrem žalované vůči nájemci uplatnit nějaké nároky odůvodněné jím zaviněným stavem bytu, které měla zájem řešit, měla v tomto smyslu svému zástupci dát pokyn a trvat na tom, aby se tyto skutečnosti v předávacím protokolu výslovně zmínily. To se však nestalo a lze tedy přisvědčit argumentaci žalobkyně, že záměr žalované provést na náklady žalované v předmětném bytě opravy a výmalbu z ničeho nevyplýval. Tato skutečnost ostatně nebyla žalovanou žalobkyni sdělena ani následně, ani poté, kdy žalobkyně písemně úhradu kauce upomínala. Kromě toho nebyl žalovanou dodržen ani dohodnutý termín vyúčtování a výplaty kauce, která měla být provedena do 30 dnů od předání bytu. Z předložené faktury za opravy bytu vystavené , právnická osoba, přitom vyplynulo, že faktura byla za provedené práce vystavena dne 4.12.2023, se splatností 11.12.2023 a byla v ní uvedena i složená záloha. Tvrzená oprava poškozené kuchyňské linky ani výše úhrady za tuto opravu přitom soudu nebyla žalovanou osvědčena vůbec. Vyúčtování kauce bylo pak žalovanou zasláno žalobkyni k rukám jejího pověřeného zástupce až dne 2.1.2024. Lze tak uzavřít, že v řízení nebylo prokázáno, že žalované vznikl nárok na použití kauce na nutné opravy bytu vzniklé jednáním žalobkyně, jak předpokládala nájemní smlouva, neboť potřeba takových oprav ani jejich existence nebyla v řízení prokázána. Jelikož kauce nebyla žalobkyni řádně a v dohodnutém termínu uhrazena, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši složené kauce.

25. Jelikož žalovaná uhradila žalobkyni složenou kauci pouze částečně, a to až v průběhu řízení, shledal soud ohledně zbývající části tohoto nároku žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O příslušenství pak soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

27. Právo žalobkyně na zaplacení úroků ze zaplacené kauce pak odpovídá ustanovení § 2254 odst. 2 obč. zák. Žalobkyně vyčíslila požadované úroky částkou po zaokrouhlení ve výši 3 400 Kč, výši úroku z prodlení určila jako průměrnou úrokovou sazbu dle ČNB pro období 2020-2024 v rozmezí od 2,7% v roce 2020 do 6% v roce 2023.

28. Soud při určení výše úroku ze složené jistoty vycházel z toho, že konkrétní výše nebyla účastníky v nájemní smlouvě dohodnuta. Jelikož konkrétní úroková sazba pro vyčíslení úroku z jistoty není zákonem přesně stanovena a z obecných ustanovení vyplývá, že by se mělo jednat o úrok v místě obvyklý, soud postupoval dle doporučení Sdružení nájemníků, které e celorepublikově působícím subjektem zabývajícím se dlouhodobě problematikou nájmů, který jako vhodné doporučuje využití sazby krátkodobých hypotečních úvěrů. Soud vycházel z toho, že nájem byl sjednán na dobu určitou, jednoho roku, s možností prodloužení. Dle statistických údajů České národní banky dosahovala průměrná sazba tohoto typu krátkodobých hypotečních úvěrů v roce 2020 výše 1,86% p.a., a tedy z částky 20 000 Kč za dobu trvání nájmu od 6.9.2020 do 30.9.2023 představuje vyčíslený úrok částku ve výši 1 140 Kč. Soud proto vyhověl nároku žalobkyně ohledně částky 1 140 Kč, ve zbývající části požadovaného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl. (výroky II. a III.)

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud vycházel z toho, že žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, co do základu nároku zcela, neúspěšná byla pouze ohledně části úroku z jistoty, jehož výše závisela na posouzení soudu, proto byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 3 úkony právní služby po 2 060 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání platebního rozkazu - žaloba, jejichž výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) z tarifní hodnoty 23 400 Kč a dále 9 úkonů právní služby po 1 700 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to za repliku žalobkyně ze dne 19. 2. 2024, vyjádření ve věci samé ze dne 12. 8. 2024, písemný závěrečný návrh ze dne 29. 11. 2024, účast na jednání dne 10. 6. 2024, účast na jednání dne 20. 8. 2024, účast na jednání dne 16. 9. 2024 a účast na jednání dne 3. 12. 2024, za účasti na jednáních dne 10. 6. 2024 a 16. 9. 2024 byly přiznány dvě náhrady nákladů řízení, neboť délka těchto jednání přesahovala dvě hodiny, jejichž výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) z tarifní hodnoty 14 563 Kč a 12 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky) a dále náhradu za promeškaný čas při ústních jednáních ve věci ve výši 4x 4 půlhodiny po 100 Kč (§14 písm.a) uvedené vyhlášky).

30. Soud nepřiznal žalobkyni požadované náklady na úkony vyjádření ze dne 26.8.2024, neboť se nejedná o písemné podání ve věci samé, ani za vyjádření ze dne 13.9.2024, které soud neeviduje, a rovněž náklady na jízdné k ústním jednáním ve věci , adresa, a zpět, neboť má za to, že se nejedná o účelně vynaložené cestovní výdaje. Za účelně vynaložené považoval soud pouze náhrady za promeškaný čas, z důvodu, že sídlo advokátní kanceláře právního zástupce žalobkyně se nachází v , adresa, , a je běžně dosažitelné Pražskou integrovanou dopravou v pásmu P1, přičemž časová dotace předpokládaná na využití motorového vozidla je zcela srovnatelná s časem předpokládaným při využití MHD. Soud vycházel z obecného judikatorního závěru, že použití osobního motorového vozidla advokátem v souvislosti s poskytováním právní pomoci je třeba považovat za účelně vynaložené cestovní výdaje toliko u cesty do města, které není totožné s městem, kde má sídlo advokátní kancelář. Při své úvaze vzal soud v úvahu i otázku účelnosti vynaložených nákladů v porovnání s hodnotou sporu.

31. Celkové náklady žalobkyně ve výši 30 920 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok IV.).