28 C 94/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 198 770 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 167 882 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 134 428 Kč od 19. 3. 2016 do zaplacení a z částky 33 454 Kč od 17. 3. 2017 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 30 888 Kč za období od 19. 3. 2016 do 15. 3. 2019, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 145 846,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 3. 2019 domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 30.8.2012 uzavřela s žalovaným smlouvu č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] o dodávce a odběru tepla a teplé vody (dále jen„ smlouva“), na základě které dodávala z plynové kotelny na adrese [anonymizována tři slova], kterou provozovala na základě smlouvy o zajištění provozu a dodávky tepla a teplé vody z tepelného zdroje ze dne 15.8.2012. Žalobkyně dodávala na základě uzavřené smlouvy v období od 1.9.2012 do 31.12.2014 teplo a teplou vodu, žalovaný hradil v tomto období ve vyúčtování pouze teplo a teplo nutné pro výrobu teplé vody, avšak nehradil studenou vodu, kterou bylo nutné dodat do systému pro výrobu teplé vody. Od 1.1.2015 majitel tepelného zdroje [anonymizována tři slova] – [obec] žalobci přefakturoval náklady na pitnou vodu pro výrobu teplé vody a dohodl se s žalobkyní, že tyto náklady vyúčtuje žalovanému. O tom žalovaného informoval. Za období od 1.1.2015 do 31.12.2015 žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na spotřebovanou studenou vodu fakturou [číslo] 2016 znějící na částku 134 428 Kč, splatnou dne 18.3.2016. Žalobkyně eviduje za žalovaným dále pohledávku ve výši 33 454 Kč za dodávku studené vody za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 vyúčtovanou fakturou [číslo] splatnou dne 16.3.2017. Žalovaný tyto faktury neuhradil a v důsledku prodlení mu tak byla vyúčtována dle čl. IV. odst. 1 uzavřené smlouvy smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně, která ke dni podání žaloby činí 85 507 Kč. Na uhrazených zálohách vznikl žalovanému přeplatek za rok 2016 ve výši 54 619 Kč, vyúčtovaný fakturou [číslo] 2017, splatný rovněž 16.3.2017, o tuto částku se tedy nárok žalobkyně na smluvní pokutu snížil. Dlužná částka ve výši celkem 198 770 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 167 882 Kč a smluvní pokuty ve výši 30 888 Kč, nebyla žalovaným uhrazena, a to ani po opakovaných výzvách žalobkyně a jejího právního zástupce.

2. K vyjádření žalovaného žalobkyně podáním ze dne 15.3.2021 doplnila, že dodávky pitné vody doplňované do soustavy pro výrobu TUV byly součástí vyúčtování žalobkyně teprve od roku 2015. Předtím byla žalovanému žalobkyní účtována pouze tepelná energie (měřená v gigajoulech). Žalobkyně prováděla pro účely rozúčtování pravidelné měsíční odečty odebrané pitné vody pro výrobu TUV. Za rok 2015 bylo odebráno celkem 4019 m3, které jí bylo fakturováno bytovým družstvem a následně bylo rozúčtováno jednotlivým objektům. Žalobkyně v té souvislosti vyzvala žalovaného k doložení odečtů bytových vodoměrů, jinak bude postupováno dle vyhl. č. 366/2010 Sb., § 3 odst.

5. To žalovaný neučinil, ani v následujícím roce, kdy bylo postupováno dle vyhl. č. 405/2016 Sb. Od 1.1.2017 došlo k odpojení žalovaného. <b>3. Žalobkyně se tak podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši celkem 198 770 Kč s příslušenstvím.</b> 4. Žalovaný s nároky žalobkyně nesouhlasil a navrhl zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření ze dne 1.10. 2019 uvedl, že kotelna, jejíž provozování je předmětem uzavřené smlouvy žalované ze dne 15.8.2012, byla původně ve vlastnictví České správy sociálního zabezpečení, poté přešla do vlastnictví [anonymizována tři slova] – [obec] (dále jen„ bytové družstvo“). Žalovaný měl s ČSSZ uzavřenou smlouvu o prodeji a nákupu tepelné energie, posléze Smlouvu o provozování kotelny a úhradě nákladů na výrobu tepla a teplé užitkové vody. Spolupráce s ČSSZ probíhala bez problémů, do doby, než vlastnictví přešlo na [anonymizována tři slova] – [obec], což nebylo žalovanému oznámeno ani ze strany bytového družstva, ani ČSSZ. V srpnu 2012 se na žalovaného obrátila žalobkyně s tím, že má okamžitě uzavřít Smlouvu o dodávce a odběru tepla a teplé vody. K tomu vyzývalo žalovaného i bytové družstvo. Bytové družstvo vedlo proti žalovanému samostatné řízení, v němž bylo rozhodnuto ve prospěch žalovaného. Žalovaný byl podle svého přesvědčení v tepelné tísni, byl na něho činěn nátlak a hrozilo, že bude omezen odběr. Z toho důvodu byla podle žalovaného pod nátlakem uzavřena smlouva č. SO [číslo] [spisová značka]. Žalovaný tak učinil v dobré víře, že žalobkyně je profesionálem působícím v oboru teplárenství a držitelem licence, v pozici slabší strany. Hlavním jeho zájmem bylo zachování dodávek. Smlouvu podepsal předseda výboru žalovaného, jednalo se o smlouvu formulářového typu. Žalovaný neměl pochybnosti o tom, že smlouva obsahuje všechny nákladové vstupy výroby tepla a teplé užitkové vody, opak nenaznačovala ani předchozí praxe. Cena dodávek tepla a teplé užitkové vody se v období trvání smlouvy měnila. Žalovaný nesouhlasil s provedeným zápočtem přeplatku žalovaného na požadovanou smluvní pokutu. Žalobkyní prováděné rozúčtování a vyúčtování je dle žalované nesrozumitelné, v roce 2016 došlo podle žalovaného k neodůvodněného a nedoloženému nárůstu dodávek.

5. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

6. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), vyslechl předsedu výboru SVJ žalované ing. [jméno] [příjmení] jako účastníka řízení (ust. § 131 o.s.ř.) a dále vyslechl svědky [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení] (ust. § 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. <b>7. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:</b> 8. Žalobkyně je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku, podniká mimo jiné v oblasti výroby tepelné energie a rozvodu tepelné energie, nepodléhající licenci realizované ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW. Žalobkyně je vedena v rejstříku Energetického regulačního úřadu jako subjekt s licencí k výrobě a rozvodu tepla a tepelné energie. Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, jehož předmětem činnosti je správa domu. (prokazováno výpisy z obchodního rejstříku, výpisem z rejstříku ERÚ) Energetický regulační úřad provedl kontrolu smluvních dokumentů uzavíraných žalobkyní, které jsou obsahově totožné se smlouvu uzavřenou s žalovaným, kterou bylo zjištěno, že podmínky energetického zákona jsou žalobkyní dodržovány. (prokazováno zápisem z kontroly)

9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30.8.2018 smlouvu č. SO [číslo] [spisová značka], jejímž předmětem byla dodávka a odběr tepla a teplé užitkové vody ze zdroje dodavatele do objektů odběratele, na základě Přihlášky k odběru tepla. Dohoda o platebních podmínkách a odběrovém diagramu tvořila přílohu č. 2 smlouvy, přílohou č. 1 byly všeobecné obchodní a technické podmínky dodávky tepla a teplé vody. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s účinností od 1.9.2012. Dle čl. IV. odst. 1 při překročení lhůt splatnosti uhradí strana povinná smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouvu lze dle čl. V smlouvy ukončit dohodou nebo případně výpovědí vždy k 31.12 příslušného roku. Výpovědní doba činí 6 měsíců a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Za žalobkyni podepsal smlouvu [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 10.8.2012, za žalovaného podepsal smlouvu předseda a člen výboru. Dle čl. VIII obchodních podmínek se náklady na dodávku tepla a teplé vody určují dle vyhl. č. 366/2010 Sb., náklady na dodávku teplé vody se rozúčtují v poměru základní složka ve výši 30%: spotřební složka 70 %. Dle písm. d) nebyla-li naměřená spotřeba některých zúčtovacích jednotek dodavateli dodána ve smluveném termínu nebo nebylo-li doloženo, že měřidla splňují požadavek dle zák. č. 505/1990 Sb., stanoví dodavatel spotřeby jako 1,5 násobek srovnatelné plochy. Výměra podlahových ploch byla určena v příloze č. 3 smlouvy. (prokázáno smlouvou).

10. Dne 17.8.2012 zaslala žalobkyně žalovanému k rukám předsedy výboru návrh smlouvy o dodávkách tepla a teplé vody a informovala žalovaného, že uzavřela smlouvu o zajištění provozu a dodávky tepla – kotelny na adrese [anonymizována tři slova]. Požádala o doplnění některých údajů v textu smlouvy a zaslala kontakty k případným dotazům. (prokazováno dopisem žalobkyně) Dne 21.9.2012 zaslala žalobkyně žalovanému další dopis, kde odkazuje na původní dopis ze dne 17.8.2012, kde uvádí, že vzhledem k tomu, že již od 1.9.2012 dodává žalovanému teplo, bylo již 14.9.2012 urgováno vrácení doplněné smlouvy k podpisu. Smlouvu je dle žalobkyně třeba uzavřít neprodleně, stejně tak jako je třeba uhradit zálohové platby na dodávku tepla, neboť bez uzavřené smlouvy a úhrady záloh je třeba odběr považovat za neoprávněný a dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku. (prokazováno dopisem ze dne 21.9.2012)

11. Žalobkyně dne 15.8.2012 uzavřela s [anonymizována tři slova] – [obec] nájemní smlouvo č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], jejímž předmětem bylo tepelné hospodářství v objektu [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo], kde bude nájemce (žalobkyně) provozovat výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie za účelem výroby tepla a teplé vody. Dle čl. VIII. se náklady na dodávku teplé vody připadající na jednoho odběratele dle vyhl. č. 366/2010 Sb. stanoví jako poměrný podíl odběratele na celkových nákladech. Při rozúčtování celkových nákladů tepla pro teplou vodu se použije dělení celkových nákladů na složku základní podle podlahové plochy v poměru 30%: spotřební podle údajů měření předložených v dohodnutém termínu dodavateli 70%. Nebyla-li měřená spotřeba některých zúčtovacích jednotek dodavateli dodána ve smluveném termínu nebo nebylo-li doloženo, že měřidla splňují požadavek dle zák. č. 505/1990 Sb., stanoví dodavatel spotřeby jako 1,5 násobek srovnatelné spotřeby. V případě, že na celé soustavě nejsou instalovány vodoměry teplé vody, náklady na dodávku teplé vody se rozúčtovávají v poměru podle podlahových ploch odběratelů. Náklady na pitnou vodu doplňovanou do soustavy a distribuce teplé vody budou v průběhu účetního období účtovány zálohově. Po skončení účetního období bude provedeno jejich konečné vyúčtování. Do kalkulace jednotkové ceny tepla nesmí být zahrnuty náklady na pitnou vodu, doplňovanou do soustavy ohřevu a distribuce teplé vody (prokázáno smlouvou). Spotřeba teplé vody za období roku 2015 byla oznámena pro jednotlivé objekty e-mailem ze dne 21.1.2016 (prokazováno emailem) Za období předcházející roku 2015 dodávka studené vody v Rozúčtování dodávky tepla pro ÚT a TV žalobkyní účtována nebyla. (prokazováno rozúčtováním za roky 2012 – 2014, fakturami) [anonymizována tři slova] [obec] přefakturovalo žalobkyni za rok 2015 teplou vodu v objemu 4019 m3, fakturou č. FV 2015 [číslo], splatnou 20.2.2016, na částku 312 054,61 Kč, která byla žalovanou uhrazena. Za rok 2016 přefakturovalo [anonymizována tři slova] – [obec] vodu v objemu 2 606 m3, fakturou č. FV 2017 [číslo], splatnou 19.2.2017. Dle přehledu odečtu měřidel pro období 2015 2017 se jednalo o odečet z podružného vodoměru BF [číslo] (prokazováno fakturami, odečty, výpisem z účtu)

12. Žalobkyně vyzvala dne 19.1.2018 žalovaného k úhradě částky ve výši 134 428 Kč dle faktury [číslo] 2016 a dále úroků z prodlení a smluvní pokuty v souvislosti s uzavřenou smlouvou o dodávce a odběru tepla a teplé vody ze dne 30.8.2012, a to za období roku 2015. (prokazováno výzvou) Dne 26.2.2016 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] 2016, znějící na částku ve výši 134 428 Kč, splatnou dne 18.3.2016, za dodávku studené vody pro přípravu TV za období roku 2015. Součástí faktury bylo rozúčtování dodávky SV pro TV pro daný objekt, dle odečtů po jednotlivých měsících roku, v celkovém objemu 1505 m3, včetně uhrazených záloh. (prokazováno fakturou, rozúčtováním, rekapitulací záloh). Platební kalendáře na dodávku pitné vody pro přípravu teplé vody na rok 2016 byly žalovanému zaslána přípisem ze dne 31.12.2015. Zde byla uvedena i výše záloh. (prokazováno dopisem ze dne 31.12.2015) Za období roku 2016 vystavila žalobkyně za dodávku studené vody pro přípravu TV fakturu č. 21 2017 znějící na částku 33 454 Kč, splatnou dne 16.3.2017. Součástí faktury bylo rozúčtování dodávky SV pro TV pro daný objekt, dle odečtů po jednotlivých měsících roku, v celkovém objemu 842,148 m3, včetně uhrazených záloh. (prokazováno fakturou, rozúčtováním, rekapitulací záloh). Dne 27.6.2016 zaslal žalobkyně žalovanému odpověď na jeho dopis ze dne 13.6.2016, kde chronologicky shrnula dosavadní smluvní vztahy s žalovaným, a ohledně dodávky studené vody pro ohřev teplé vody uvedla, že účtování dodávky vychází z uzavřené smlouvy, fakturované množství vody bylo vyčísleno správně, v souladu s platnými zákonnými předpisy. Odkázala i na předchozí korespondenci v roce 2015 a připomněla, že na straně žalovaného došlo v minulosti k prodlení s úhradou dodávek, za což by mohla žalobkyně požadovat sankce dle uzavřené smlouvy. (prokazováno dopisem) Dne 23.2.2017 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] 2017 na přeplatek za dodávku tepelné energie za období roku 2016 na částku 54 619 Kč (prokazováno fakturou) Dne 19.1.2019 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, kde kromě dlužné faktury [číslo] 2016 vyčíslil i aktuální výši požadované smluvní pokuty a úroku z prodlení. (prokazováno předžalobní výzvou). Žalobkyně fakturovala žalovanému dodávku tepelné energie samostatnými fakturami, za období roku 2013 fakturou [číslo] 2014, za období 2012 fakturou [číslo] 2013, za období 2014 fakturou [číslo] 2015, za období 2015 fakturou [číslo] 2016, za období 2016 fakturou [číslo] 2017 (prokazováno fakturami) Žalovaný měl uzavřenou smlouvu [číslo] s ČR – [ulice] správa sociálního zabezpečení ze dne 26.10.2005, jejímž předmětem byly dodávky tepla a TUV z kotelny v majetku ČSSZ v objektu [adresa]. Žalovaný se ve smlouvě v čl. 3 zavázal podílet se poměrně na nákladech na provoz kotelny a na výrobu tepla a TUV, mezi jiným i nákladů na odebranou vodu, přičemž měření se mělo evidovat samostatným vodoměrem umístěným před vchodem do kotelny. (prokazováno smlouvou) 13. [anonymizována tři slova] – [obec] v pozici žalujícího požadovalo po žalovaném v řízení vedeném před zd. soudem pod sp. zn. 21 C 299/2015 zaplacení částky ve výši 263 444,44 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo spočívat v dodávkách vody určené k výrobě teplé vody. Žalovaný namítal, že není ve smluvním vztahu s žalobcem, z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného byla žaloba zamítnuta. Rozsudek zdejšího soudu byl odvolacím soudem potvrzen jako věcně správný. Žalobkyně se na základě shodných skutkových tvrzení domáhala úhrady nákladů na dodávku studené vody určené k ohřevu proti dalšímu subjektu, Společenství vlastníků [číslo], [ulice], [obec a číslo] [část obce], v řízení vedeném před zd. soudem pod sp.zn. 25 C 93/2019, kde žalovaný nároky uznal a s žalobkyní uzavřel soudní smír, kde se zavázal dlužnou částku uhradit. (prokazováno rozsudky, usnesením)

14. Dotazem soudu na [anonymizována tři slova] – [obec] bylo zjištěno, že tento subjekt vedl soudní řízení proti žalovanému ohledně úhrady vody pro ohřev TUV, dle jejich tvrzení žalovaný spotřebovanou vodu pro výrobu TUV za období 2012 2014 neuhradil. Od roku 2015 odečty prováděla správcovská [právnická osoba], a to jak hlavní, tak podružný vodoměr, umístěný na potrubí vedoucím do kotelny, kterým se doplňovala voda pro výrobu TUV a odečty prováděl rovněž nájemce a provozovatel kotelny (žalobkyně), jedenkrát měsíčně. Oba vodoměry, tj. jak hlavní vodoměr (majitel PVK), tak podružný vodoměr [číslo] (do 10.10.2015) a nový vodoměr osazený dne 10.10.2015 byly řádně kalibrovány. (prokazováno dopisem [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 30.1.2022)

15. Z účastnické výpovědi předsedy SVJ ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že původní smlouva s ČSSZ byla uzavřena v roce 2002 a formálně nebyla ukončena. Někdy v srpnu 2012 dostal dopis od žalobkyně, kde byl návrh nové smlouvy s žalobkyní, ale tomu nevěnoval žádnou pozornost. Žalobkyně mu pak zaslala další dopis, také s návrhem smlouvy. ČSSZ s ním ale nekomunikovala, proto kontaktoval [anonymizována tři slova] – [obec], ani ti nekomunikovali. Pak se spojil s žalobkyní, bylo mu řečeno, že od 1. 9. 2012 převzali kotelnu. Nevěděl, že ČSSZ smlouvu ukončila, proto novou smlouvu odmítl. Žalobkyně mu ale v telefonickém rozhovoru sdělila, že jsou připraveni přerušit dodávku tepla a teplé vody. Někdy kolem 15. – 20. září došlo pak skutečně k přerušení dodávky teplé vody, nebylo přerušeno topení. [obec] voda netekla asi 3 dny, obraceli se na něho uživatelé bytů. Proto přistoupil na nabízené jednání, kde dostal k přečtení návrh smlouvy, ten už měl k dispozici z předchozí komunikace. Měl ke smlouvě připomínky, ale bylo řečeno, že má smlouvu podepsat v tomto znění. Obával se, že služby budou účtovány duplicitně. Žalobkyně trvala na podpisu, v opačném případě že bude přerušena dodávka. Proto smlouvu podepsal. Další člen výboru pan [příjmení] smlouvu podepsal později. Nezná obsah nájemní smlouvy žalobkyně s [anonymizována tři slova] [obec]. Ke smlouvě byly přílohy, určitě všeobecné obchodní podmínky. Podepsal smlouvu i všeobecné podmínky. Dle původní smlouvy s ČSSZ nikdy nehradili náklady na odběr studené vody určené k ohřevu, nikdy jim nebyla účtována. Domníval, že hradí spotřebu studené vody určené k ohřevu a spotřebě v rámci vyúčtování předkládaného ČSSZ, resp. poté žalobkyní. Vždy se domníval, že spotřebu studené vody určené k ohřevu a její spotřebě hradili. Nepředpokládal, že mu studená voda byla dodávána zdarma. Fakticky to probíhalo tak, že 4x ročně obdrželi zálohy, a 1x ročně vyúčtování. Takto fungovalo řadu let. Nikdy neviděl žádná měřidla, neví, kde se kotelna přesně nachází, nikdy tam nebyl. Někdy v roce 2014 ho kontaktovala žalobkyně, předložila dodatek, resp. novou smlouvu, kde se řešily úhrady studené vody. To bylo odůvodněno tím, že došlo ke změně vztahu mezi žalobcem a [anonymizována tři slova] - [obec]. Probíhalo to podobně jako v roce 2012, bylo mu řečeno, že pokud dodatek nepodepíše, dojde k přerušení dodávek. Proto otálel, ale potom jsem dodatek podepsal. Od roku 2018 má SVJ vlastní kotelnu a odebírá studenou vodu na základě samostatné smlouvy. Domníval se, že odběr studené vody určené k ohřevu a spotřebě byl zakalkulován do fakturované ceny tepla a teplé vody. Nevěděl o tom až do doby, než žalobkyně začala účtovat separátně studenou vodu samostatnou fakturou. Žalobkyně na něho vyvíjela nátlak, bylo vyhrožováno přerušením dodávek. Proto se rozhodli vybudovat vlastní kotelnu, kterou používají od 1. 1. 2018. Je pravda, že o nové kotelně žalobkyni neinformovali, bylo to záměrně. Obával se, aby povolovací proces žalobkyně nepřekazila. Žalobkyni informaci předal až bezprostředně před ukončením, na konci roku. V současné době mají jeden přívod studené vody do domu, který se dělí na dvě větve, jedna je určena k spotřebě studené vody, druhá k ohřevu. K ohřevu teplé vody určené k topení je třeba minimální množství, asi ½ m3 ročně. Má přehled o spotřebě studené vody, náklady na ohřev vody, včetně topení, představují za celý dům ročně částku asi 300 000 Kč SVJ neuhradilo náklady na studenou vodu za období let 2013 a 2014, uhradili spotřebu v roce 2015, z důvodu, že na něho byl činěn nátlak a pak v letech 2016 a 2017, kdy jsme podepsali dodatek s žalobcem, náklady hradili. Až do zprovoznění nové kotelny v roce 2018 odebírali teplou vodu od žalobkyně. Je mu známo, že dle energetického zákona je povinnost nahlásit přerušení odběru teplé vody a tepla. Koncept vlastní kotelny byl vyvolán strachem z přerušení dodávek, k čemuž v jednom případě došlo, v září 2012. Pokud hradili faktury podle vyúčtování, předpokládal, že součástí tohoto vyúčtování je i spotřeba studené vody určené k ohřevu. Částky, které nám účtovala žalobkyně, byly oproti předchozím částkám účtovaným ČSSZ asi o 15% vyšší, záviselo na aktuální spotřebě v daném období. K žalobkyni přistupoval jako k odborníkovi v daném podnikání. O vyúčtování neměl žádné pochybnosti. Vyúčtování nikdy nesporovali. Termíny předkládání vyúčtování nikdy neřešili. Když vyúčtování přišlo, pak ho uhradili.

16. Z výpovědi svědka ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v domě vlastní dva byty, trvale zde bydlí s rodinou od roku 1992. Nebyl členem výboru. Asi před 10 lety, někdy v září 2012 došlo k přerušení dodávky teplé vody a k tomu se netopilo, přestože bylo chladno. Byl to, pokud si vzpomíná, jediný problém s dodávkou. Pamatuje si to proto, že měl 80-ti letou nemocnou tchýni, proto to řešili. Bylo to nepříjemné. Naléhal proto na předsedu SVJ, aby to co nejdříve vyřešil. Hlavní záměr byl, aby byla obnovena dodávka, smluvní dokumenty se mohly řešit následně. Řešili to i [anonymizováno], mluvilo se o tom na chodbě. Na schůzích SVJ je o vyúčtování informoval předseda výboru. Pokud by mělo SVJ výhrady k vyúčtování, pak by je směřovalo na provozovatele a za SVJ by jednal předseda. Není mu známo, jestli za období 2015 a násl. byly ze strany SVJ výhrady vůči vyúčtování, to by věděl předseda. Ví o sporu vedlejšího SVJ, s nímž měli společnou kotelnu, neví, jak spor dopadl. Vyúčtování předkládá výbor, resp. předseda výboru SVJ. Nevzpomíná si, že by někdo z členů SVJ měl výhrady k vyúčtování. V bytech jsou vodoměry na odběr studené a teplé vody, nejméně 10 let. Spory s dodavatelem a ekonomické důvody vedly k rozhodnutí o vlastní kotelně. Dalším důvodem bylo i problematické jednání s [anonymizována tři slova] [obec]. Členové SVJ věděli, že končí stávající dodavatel, uzavřená smlouva byla nevýhodná, proto došlo k přerušení dodávky teplé vody.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako ředitel provozu tepelných zdrojů žalobkyně už od roku 2012. Byl u uzavírání smlouvy s žalovaným, jednalo se o běžnou standardní smlouvu, která vychází ze vzorů Energetického regulačního úřadu. Obdobné smlouvy se uzavírají i s ostatními subjekty, kterým se dodává teplo a teplá voda, pokud je žalobkyni účtována dodávka studené vody. To je z důvodu, že vodárny účtují odběr vody pouze majiteli objektu. Majitel jim pak náklady na odběr vody přefakturovává. Žalovanému se dodává teplá voda, která je určena ke spotřebě, a dále teplá voda, která je určena k rozvodu do ústředního topení. Pro oba účely žalobkyně odebírá studenou vodu, kterou následně zpracovává. Ve vyúčtování se pak účtuje množství tepla dodané v ÚT a množství tepla dodané pro TV a zvlášť se účtují náklady na spotřebovanou studenou vodu. Toto je běžný postup, jiný ani není možný. Ve smlouvě je proto sjednáno, že účtované teplo pro výrobu teplé vody je účtováno bez nákladů na odběr pitné vody. V této projednávané věci byl vodoměr umístěn na vstupu do kotelny, před bojlerem, takže se vědělo, kolik se spotřebuje vody ve všech čtyřech objektech, kterým se dodávalo teplo a teplá voda. Množství tepla na ohřátí teplé vody bylo měřeno měřidlem. Při vyúčtování se pak rozúčtovalo podle podlahové plochy. Spotřební složka vycházela ze spotřeby. V jednotlivých domech se pak spotřeba dělila podle jednotlivých bytů, které měly vlastní měřidla. Pokud nebyla v některém domě měřidla, účtovala se spotřeba podle platné vyhlášky. V roce 2015 zjistili, že žalovaný odmítl uhradit zálohy za odběry studené vody, proto zasílali urgence. Po urgenci žalovaný zálohy uhradil. Platební kalendář ohledně dodávky pitné vody pro přípravu teplé vody uvádí výše zálohy pro následující období. Posílá se odběrateli. Pokud jsou řádně hrazeny zálohy, tak podpis platebního kalendáře nevyžadujeme. Jinak urgujeme jeho podpis. Na předloženém platebním kalendáři pro rok 2016 je naše razítko a můj podpis. Zálohy jsme urgovali, od žalovaného přišly teprve v červnu. Pokud nejsou hrazeny zálohy a ani není zaslán podepsaný platební kalendář pro následující období, posíláme upomínky a pokud ani to není akceptováno, je možné podle energetického zákona reagovat omezením dodávek. To však v daném případě nenastalo, protože žalovaný zálohy doplatil. Žalovaný neměl nikdy žádné připomínky k uzavřeným smlouvám. K ukončení dodávky došlo na konci roku 2016. Dne 23.12.2016 nás žalovaný informoval, že k odpojení má dojít k 31.12.2016. V reakci na to jsme žalovanému sdělili, že tím porušil jak uzavřenou smlouvu, tak předpisy Energetického regulačního úřadu, nebyly dodrženy stanovené lhůty. Podle energetického zákona se odpojení hlásí 12 měsíců dopředu. Nebyla dodržena ani výpovědní lhůta podle smlouvy. Žalovaného vyzvali k uzavření smlouvy už někdy v polovině srpna, informovali o tom, že vyhráli výběrové řízení. Žalovaný nereagoval, proto 21.9.2012 posílali žalovanému další dopis. Bylo dohodnuto společné jednání s dalším SVJ, kde došlo k podpisu smlouvy. Smlouva se uzavřela zpětně, aby se pokryly dodávky za září. Měřidla jsou v kotelně, přístup k nim má provozovatel kotelny. Kalibrace měřidel se zajišťovala, doklady o kalibraci lze doložit. Pokud odběratel nedodá odpočty z vodoměrů, je dle vyhlášky možno vyúčtovat spotřebu jako 1,5násobek průměrné spotřeby, po roce 2016 to byl 1,3 násobek. Jednalo se však o množství tepla, nikoliv stav vodoměrů.

18. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

19. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2991 a násl. a § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).

21. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

23. Žalobkyně se v této věci domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky ve výši 134 428 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení, které mělo žalovanému vzniknout plněním žalobkyně podle uzavřené smlouvy o dodávce a odběru tepla a teplé vody, konkrétně dodávkami studené vody určené k ohřevu za účelem výroby teplé užitkové vody určené ke spotřebě a dále smluvní pokuty v určené výši, rovněž dle uzavřené smlouvy.

24. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot, tedy rozmnožení majetku obohaceného, fyzickou nebo právnickou osobou (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3281/2012), ochuzení nebo snížení majetku ochuzeného, tedy majetkovou újmu jiného subjektu a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Z řečeného je patrno, že aby mohl být uplatněn nárok z kondikce u soudu, musí být rovněž zřejmé, kdo se obohatil na čí úkor (viz Nález Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 2617/11). V opačném případě zůstává předmět nelegitimního materiálního prospěchu v dispozici obohacené osoby (viz BÍLKOVÁ, Jana. § 2991. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 39.)

25. Soud se tedy s ohledem na shora uvedené zabýval otázkou splnění uvedených obecných předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení, a to jak na straně žalovaného, tak na straně žalobkyně. Soud vycházel z prokázaného a nesporného, že žalobkyně jako nájemce a provozovatel kotelny dodávala žalovanému a dalším subjektům teplo a teplou vodu určenou k jejich spotřebě. Pro účely výroby teplé vody určené ke spotřebě odebírala studenou vodu, jejíž množství evidovala prostřednictvím měsíčních odpočtů. Žalobkyně následně účtovala poskytované služby fakturami, které žalovaný hradil. Hradil i stanovené zálohy. S účinností od 1.1.2015 byly součástí vyúčtování žalobkyně také náklady na odebranou studenou pitnou vodu určenou k ohřevu a výrobě TUV, které před tímto datem nebyly žalobkyni ze strany vlastníka objektu a pronajímatele účtovány. O tom, že tyto náklady budou součástí dalších vyúčtování, žalobkyně žalovaného písemně informovala dopisem a následně i celou věc písemně žalovanému doložila v další korespondenci. Námitky žalovaného v tom smyslu, že o vzniklé situaci neměl povědomost a předpokládal, že tyto náklady byly již součástí vyúčtování, tak v řízení prokázány nebyly, naopak byly vyvráceny jak korespondencí mezi žalobkyní a žalovaným, tak vyjádřením vlastníka objektu, který proti žalovanému vedl ohledně doplatků těchto nákladů za jiné období samostatné soudní řízení. Žalobkyně v řízení dále prokázala, že jí poskytnuté plnění – dodávka studené vody určené ke zpracování – ohřevu, jí byla v rozhodném období vlastníkem objektu vyúčtována samostatnou fakturou a žalobkyně tyto náklady uhradila a následně rozúčtovala na jednotlivé objekty. V řízení bylo dále prokázáno, že vyúčtování žalobkyně předkládané jednotlivým odběratelům obsahuje jak náklady na dodané teplo, tak na dodané teplo určené k ohřevu studené vody a náklady na spotřebovanou studenou vodu byly účtovány separátně. Z uzavřených smluv pak dále vyplynulo, že fakt, že budou jednotlivým odběratelům účtovány náklady na odebranou vodu, byl součástí i původní smlouvy uzavřené s ČSSZ, smluvní strany tedy s touto skutečností musely a měly počítat.

26. Ze všech shora uvedených skutečností soud uzavřel, že byly naplněny atributy bezdůvodného obohacení, neboť došlo k rozšíření majetku (aktiv) žalovaného dodávkou vody při současném ochuzení žalobkyně, která náklady na tuto dodávku uhradila vlastníkovi objektu.

27. Žalovaný namítal v řízení také okolnosti předcházející uzavření smlouvy s žalobkyní, podle soudu však nebylo prokázáno, že žalobkyně při kontraktačním procesu jakkoli pochybila. Žalobkyně se obrátila na žalovaného písemně ihned poté, co uzavřela s vlastníkem objektu nájemní smlouvu, tuto skutečnost žalovanému oznámila a zaslala mu k připomínkám návrh smlouvy. Žalovaný měl dostatek času k připomínkám, případně se mohl na žalobkyni obrátit, k čemuž byl vyzván, s žádostí o jednání ohledně textu smlouvy. Žalovaný však sám uváděl, že první výzvu žalobkyně vůbec nereagoval, což pak mohlo vést k jeho časové tísni po urgencích žalobkyně, která žalovanému již dodávala teplou vodu, a reálně hrozilo, že tato situace bude při absenci uzavřené smlouvy představovat neoprávněný odběr na straně žalovaného. Namítané okolnosti formálního ne/ukončení předchozí smlouvy s ČSSZ rovněž nemohou jít k tíži žalobkyně, která je sama nemohla nijak ovlivnit, ani o nich neměla žádnou povědomost. Jako nedůvodnou vyhodnotil soud i námitku týkající se měřidel, kterými byly prováděny odpočty, a to zejména s ohledem na vyjádření vlastníka objektu. Provedené vyúčtování žalobkyně ostatně nebylo nikdy žalovaným sporováno.

28. S ohledem na vše shora uvedené skutečnosti tak soud uzavřel, že žalobkyně má nárok na úhradu nákladů na dodávku studené vody, kterou zpracovala a dodala žalovanému ve formě teplé vody a následně účtovala vystavenou fakturou. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou faktury, vznikl žalobkyni nárok i ve smyslu ust. § 2048 o.z. na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Z uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobě zcela vyhovět. (výrok I.).

29. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné částky soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení za uhrazený soudní poplatek ve výši 9 939 Kč a dále nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 12 úkony právní služby po 9 060 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ustanovení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, 2x vyjádření ve věci – 15.3.2021, 14.4.2021, závěrečný návrh, písm. g) uvedeného ustanovení, 7x účast na jednáních dne 16.3. 2021 (přesahující 2 hod.), 26.7. 2021, 8.11.2021 (přesahující 2 hod.), 1.2.2022 (přesahující 2 hod.), když jejich výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) a 12 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky).

31. Celkové náklady žalobkyně ve výši 145 846,20 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).