29 T 31/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v hlavním líčení konaném dne datum v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Grmelové a přísedících anonymizováno jméno příjmení a JUDr. jméno příjmení Obžalovaný celé jméno obžalovaného, datum narození v obec a číslo, trvale bytem adresa, je vinen, že dne datum, v době kolem 14:40 hodin, na odloučeném pracovišti odboru dopravně-správních činností, Magistrátu hlavního města Prahy, na adrese adresa, na základě pokynu samostatně trestně stíhaného, jméno jméno, datum narození, předal samostatně trestně stíhanému titul celé jméno svědka, datum narození, toho času oprávněné úřední osobě v postavení referenta státní správy a samosprávy, ve funkci anonymizováno, v oddělení anonymizována čtyři slova, stát. instituce, finanční hotovost v přesně nezjištěné výši, a to jako úplatek za urychlené vyřízení správního řízení spočívajícího v registraci vozidla do registru silničních vozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to ve vztahu k vozidlu jméno příjmení jméno značka typ, VIN: anonymizováno, tedy vědom si toho, že anonymizováno celé jméno svědka je úřední osoba obstarávající věci obecného zájmu, předal této osobě finanční hotovost jako úplatek, za což očekával urychlené vyřízení registrace vozidla pro celé jméno svědka, tedy umožnil poskytnout jinému úplatek v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu a spáchal takový čin vůči úřední osobě, čímž spáchal zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a odsuzuje se podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 1 (jednoho) roku.

1. Na základě dokazování provedeného v hlavním líčení má soud za prokázané, že se obžalovaný dopustil jednání uvedeného ve výrokové části rozsudku.

2. Obžalovaný celé jméno obžalovaného vypověděl, že z jeho úhlu pohledu k ničemu nedošlo. Pro pana celé jméno svědka pracoval za minimální mzdu cca sto korun na hodinu. Veškerá jeho činnost spočívala v tom, že byl řidič. Až v druhé řadě fungoval jako poslíček a vyřizoval mu všechny osobní záležitosti - vyzvednout děti, milenku, jídlo a podobně. Z principu věci se jako jeho kurýr nezajímal o to, proč má zadanou práci udělat a jak, nestaral se o to, co dělá, nesledoval, co za tím je a nikde se o tom nešířil. Bylo mu to jedno, za práci dostal nějakou odměnu, a proto ji dělal. Proto si ho pan celé jméno svědka držel. Špatně si vzpomíná, jestli pro pana celé jméno svědka pracoval i v roce 2012 Celkem u něj pracoval asi rok. V roce 2013 nebo 2014 měl nehodu na motorce a poté již pro něj nepracoval. Pan celé jméno svědka se živil zprostředkováním služeb. Zprostředkovával vyřízení a přihlášení motorových vozidel do registru. V souvislosti s registrací vozidel na anonymizována dvě slova byl obžalovaný pověřen vykonávat nějaké úkony. Stalo se to párkrát, nepravidelně a podle jeho dispozic. Vždy dostal instrukce, co má dovézt a kam. Většinou k tomu dostal i nějaké materiály. Nebyla určena konkrétní osoba, které to má dovézt. Z peněz pana jméno asi dvakrát nebo třikrát hradil i správní poplatky za registraci vozidel. Neví, že by hradil správní poplatek z vlastních peněz a následně je vyúčtoval panu celé jméno svědka Pan celé jméno svědka byl věčně uspěchaný, proto obžalovaný nepovažoval za abnormalitu z jeho strany, když se nějaká jeho instrukce týkala nějakého časového horizontu nebo tlaku na to, aby byla práce hotová ten den, kdy ji požadoval. příjmení jménem anonymizováno celé jméno svědka neznal, poznal ho až z trestního spisu. Dne datum mu žádný úplatek nepředával. Nevzpomíná si, že by někdy učinil registraci vozidla jméno příjmení. Jeho telefonní číslo je tel. číslo. Toto číslo má už asi 15 let. Někdy se stalo, že z úřadu nebo registru panu celé jméno svědka volal, spíš ale volal on jemu. Nevzpomíná si na to, že by řešili nějaký problém s registrací vozidla po telefonu. Ze spisu ví, že se ten jméno registroval ve část obce. Po přehrání nahrávek telefonních hovorů ze dne datum se obžalovaný vyjádřil tak, že je z nich zřejmé, že to šlo mimo něj a že nejednal z vlastní vůle, ale na základě instrukcí svědka jméno. Ke své osobě vypověděl, že je osobou samostatně výdělečně činnou, třetím rokem dělá stavbyvedoucího. Má čistý příjem okolo částka měsíčně. Ke své pracovní činnosti využívá automobil. Problémy s alkoholem nebo drogami nemá. Nemá žádné zdravotní problémy. Jiné trestní řízení proti němu vedeno není.

3. Svědek příjmení celé jméno svědka, že v roce 2012 pracoval u stát. instituce anonymizována tři slova, jako referent technik. Práce spočívala mimo jiné v registraci vozidel dovezených ze zahraničí. Oni vypracují technickou dokumentaci a předají to registrační pracovnici, která registraci dokončí. Zpracování technické části zahrnuje posouzení veškerých podkladů, zda splňují zákonné požadavky. Pokud byly stanovené podmínky splněny, schválili technickou způsobilost a věc předali kolegyni k vystavení českých dokladů. V roce 2012 pracoval na pracovišti ve část obce. Zde měla daný den pokladnu na starosti kolegyně celé jméno svědkyně, která tam zároveň dělala i registrační referentku, tedy registrovala auta a vystavovala doklady. Svědek obžalovaného nezná. Jednou nebo dvakrát ho tam viděl. S obžalovaným se poznali tak, že tenkrát před těmi osmi, devíti lety přišel ke svědkovi do práce přinést mu doklady pro registraci dovezeného vozidla od pana jméno. Přišel i s majitelem vozidla. S panem celé jméno svědka se svědek zná z práce, jako zprostředkovatel se zabýval registrací aut, chodil k nim jednou za týden, někdy jednou za den. S kolegou s tím zpracováním neměli problém a mohli začít zpracovávat ihned, ale kolegyně celé jméno svědkyně tam měla několik věcí rozpracovaných, takže řekla, že už to ten den zpracovat nestihne. Poté obžalovaný telefonoval s panem celé jméno svědka. Neví, co spolu řešili. Následně obžalovaný svědka požádal, jestli by kolegyni nepoprosil, že majitel vozidla s ním někam odjíždí, zda by to nezvládla ještě ten den. Nakonec přepočítala, co má na práci, a řekla, že to zvládne. Svědka o to poprosil pan celé jméno svědka do telefonu. Předal mu ho obžalovaný. Za to urychlení nedostal svědek žádný úplatek. Okresní soud v Kolíně ho za podobnou trestnou činnost odsoudil. K samotné registraci vozidla opravdu došlo, ale úplně jinak, jelikož se zjistilo, že jde o jiný úkon, se kterým oni nemají nic společného, a vyřizuje ho jen kolegyně. Jedná se o registrační úkon bez správního řízení. Nečeká se na něj, dělá se okamžitě na místě a má přednostní právo registrace vozidla. Když kolegyně řekla, že to stihne, převzali od obžalovaného doklady a nějakou hromádku peněz. Svědek neví, kolik tam bylo, jak vypadal nebo jaké tam byly bankovky. Ani tenkrát před osmi lety se nedobrali toho, kolik tam bylo peněz. Z balíčku vzal potřebné podklady a částka na registraci a zbytek obžalovanému vrátili. Svědek vzal částka, dal je paní celé jméno svědkyně a ta mu vrátila částka a vystavila účtenku za poplatek, ten si dala do spisu, který poté dala navrch, protože měl přednost před úkony, které se dělaly ve správním řízení. Částku částka obžalovanému vrátil. Primární lustraci prováděli oni jako technici, tímto úkonem zjistili, že vozidlo již bylo v ČR registrováno. Obžalovaný mu k tomu nic neříkal. Dal mu celé ty podklady s částkou, ze které svědek vzal pouze výše uvedené a zbytek vrátil. Během žádného jednání s obžalovaným nezaznělo, že by měl platit nějaký poplatek za urychlení nebo úplatek. Dále svědek uvedl, že v roce 2012 ani nyní nelze registrovat vozidla urychleně za vyšší správní poplatek. Za některé úkony se však platí i vyšší správní poplatek (částka a částka).

4. Svědek celé jméno svědka ve své výpovědi u hlavního líčení uvedl, že obžalovaný pro něj dělal řidiče a kurýra v roce 2012. Jiné úkony pro něj nevykonával. Tehdy se svědek živil zprostředkováním a přihlašováním automobilů. Jejich spolupráce probíhala obvykle od pondělí do pátku. V rámci registrace vozidel obžalovaný nosil a odevzdával doklady podle svědkových instrukcí. Výjimečně platil i správní poplatky. Měl k dispozici kasu to znamená určitý obnos peněz, ze které hradil potřebné výdaje a to pak vyúčtoval. příjmení, kterou měl obžalovaný u sebe, se měnila podle toho, co měl daný den uhradit. Úkony související s registrací vozidel dělal spíše výjimečně. Ohledně správních poplatků svědek uvedl, že to bylo problematické a nebylo jisté, kolik bude jaká registrace stát. Šlo o jednotlivé správní poplatky za jednotlivé úkony. Obžalovanému bylo jedno, jaký poplatek bude platit a za co, co mu svědek řekl, to udělal. příjmení celé jméno svědka svědek zná po pracovní stránce.„ Tykovykali“ si spolu. Měl na něj telefonní kontakt. Je možné, že obžalovaného za panem celé jméno svědka svědek poslal, když tam sám nemohl. Obžalovanému určitě dal pokyn, aby dojel na stát. instituce na pracoviště adresa a donesl tam určité věci, aby prošly normálním řízením. Je možné, že se to týkalo vozidla jméno příjmení, ale přesně si to nepamatuje. Je také možné, že v daný den svědek o této věci komunikoval se svědkem celé jméno svědka telefonicky. příjmení jménem celé jméno svědkyně nezná.

5. Svědkyně celé jméno svědkyně vypověděla, že v roce 2012 byla zaměstnána na registru vozidel u anonymizováno. Pracovala na odloučeném pracovišti ve část obce. Dělaly se tam dovozy ze zahraničí. Její práce spočívala ve vytváření dokladů na základě podkladů, které jí nachystali kolegové technici. Jedním z techniků byl pan celé jméno svědka. Obecně nemělo nic přednost. V případě obžalovaného šlo ale o tzv. zpětný dovoz, tzn. že vozidlo již bylo v ČR dříve registrováno. Takové případy se většinou posílaly kolegyním na registr, ale daný týden měli problémy s počítači, které jim začaly fungovat až ve čtvrtek. Proto si řekli, že v práci zůstanou po pracovní době, aby ten schodek srovnali. Proto ani věc, kterou donesl obžalovaný, neposílala dolů a rozhodla se, že to tam dá rovnou, protože to mělo být rychle hotové. Pamatuje si, že měla se zadáváním do počítače problém. Chtěla dělat ty dovozy a místo toho se mordovala se zpětným dovozem, který býval jinak během chvilky hotový. Obžalovaného nezná. Pracovala tam 20 let, takže si pamatovala jedině zprostředkovatele, kteří se tím živili a chodili tam stále. Ke svědkyni se zájemci dostali přes kolegy, kteří jí vytvořili spis, ten pak hotový vracela zase přes kolegy. Obžalovaný byl výjimka, ten seděl v čekárně. Svědkyně také přebírala finance, protože měla na starost pokladnu a poplatky. příjmení za ní přišli, dali jí vybrané peníze, ona vydala poplatky (doklad) a peníze dala do pokladny. Jednalo se o peníze z vybírání za ten dovoz (částka + částka nebo částka). V případě obžalovaného se nic neschvalovalo, takže se vybíralo jen částka za opětovné zaregistrování. Nevzpomíná si, o jaké vozidlo se jednalo. Pan celé jméno svědka jí to podal s tím, že to není dovoz, ale zpětný dovoz. Protože tam měli problém s těmi počítači, udělala to rovnou sama. K tomuto úkonu byla svědkyně oprávněna. V souvislosti s tímto úkonem jí nebyly nabídnuty žádné finance navíc. Na spis pak dala podpis a kulaté razítko a musel ho tam dát i kolega, že ten spis viděl. Svědkyně toto uvedla k Přihlášce k registraci předmětného vozidla (na č.l. 275 – 276 spisu) s tím, že na této je razítko a její podpis. K Seznamu transakcí od Ministerstva vnitra (na č.l. 185 spisu) uvedla, že to se„ mordovala“ na tom zpětném dovozu. Dále svědkyně vypověděla, že osobu celé jméno svědka nezná. Proces zpracování dovozu běžně trval do 3 pracovních dnů. Zpětný dovoz byl trochu něco jiného. příjmení technici jí vždy dali spisů hromadu, a co měla nahoře, to brala. Nepamatuje si, že by po ní někdo z kolegů chtěl, aby něco upřednostnila. Určitě nezaslechla, že by se obžalovaný s někým bavil o poskytnutí úplatku za urychlení.

6. Soud dále provedl dokazování listinnými důkazy založenými ve spisovém materiálu, a to především rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, v právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze, č.j. spisová značka, a dále též obžalobou ze dne datum, sp. zn. anonymizována dvě slova rok a protokoly z hlavního líčení ze dne datum a číslo. V tamní věci byl v části B. pod bodem 3) zmíněného rozsudku Okresního soudu v Kolíně anonymizováno celé jméno svědka shledán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea první, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a celé jméno svědka byl uznán vinným ze spáchání pokračujícího zločinu podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Oba svědci se daného trestného činu dopustili mimo jiné v souvislosti s jednáním ze dne datum popsaným ve výroku tohoto rozsudku, přičemž daný úplatek měl být předán prostřednictvím obžalovaného celé jméno obžalovaného. Kromě předmětného jednání pak jednání ostatních odsouzených osob v tamní věci, mimo jiné též uvedených jméno jméno a celé jméno svědka, spočívalo buď ve schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovozených vozidel na základě cizozemských padělaných technických průkazů, nebo v urychleném schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovezených vozidel, registraci vozidel, či ve změně registrace vozidel a to oproti přijetí úplatku ze strany orgánu veřejné správy od registrující osoby. Úplatky byly mimo jiné předávány prostřednictvím třetích osob, přičemž v žalovaném skutku byl úplatek předán prostřednictvím obžalovaného celé jméno obžalovaného. Ztotožněním telefonních čísel bylo zjištěno, že obžalovaný v době spáchání skutku používal telefonní číslo tel. číslo, svědek celé jméno svědka pak užíval telefonní číslo tel. číslo, přičemž tato čísla byla odposlouchávána na základě příkazu soudce Okresního soudu v Kolíně ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a jeho prodloužení ze dne datum. Součástí spisového materiálu pak je i spis správního orgánu týkající se předmětného vozidla, ze kterého je zřejmé, že k registraci došlo, přičemž za tento úkon byl uhrazen správní poplatek částka.

7. Na základě shora uvedených odposlechů pak byly pořízeny záznamy telefonních hovorů ze dne datum z telefonního čísla obžalovaného se svědkem celé jméno svědka, které byly během hlavního líčení přehrány. V prvním hovoru svědek celé jméno svědka obžalovaného instruuje, že má jet na část obce dozadu na technickou a popisuje mu, kde najde celé jméno svědka. jméno mu má obžalovaný předat jeden dovoz - jméno příjmení s tím, že ho prosí, že to potřebuje ještě ten den. Do desek daného spisu pak měl obžalovaný dát částka a anonymizováno celé jméno svědka měl říct, že je od jméno. V dalším hovoru komunikuje obžalovaný se svědkem celé jméno svědka a do hovoru je následně zapojen také svědek celé jméno svědka, přičemž si sdělují následující: obžalovaný:„ jméno, dneska už se to nestihne“ celé jméno svědka:„ řekni, že moc prosím, že potřebuju to“ obžalovaný:„ jo, jo, jasné, no ne prostě“ celé jméno svědka:„ že klidně přidej pětikilo, řekni, že přidám pětikilo, že to potřebuju nutně ale mít“ obžalovaný:„ já ti ho dám na ucho, jo?“ celé jméno svědka:„ dobře, děkuju. (telefon obžalovaný předává svědkovi celé jméno svědka) celé jméno svědka:„ příjmení, prosím tě, já ti přidám klidně i pětikilo, ale já potřebuju to nutně to dneska“ celé jméno svědka:„ ale mně to neříkej, kolegyně má tady ještě dvacet vozů k napsání, k tomu dva duplikáty techničáků, ty lidi už to tady mají od pondělka, maj přijít zejtra si pro to a chce jít domů, já to udělám, já mám, já mám volno, jako já to můžu, během deseti, patnácti minut to udělám, ale já, jméno“ celé jméno svědka:„ jasný, jasný a hele příjmení a nemůžeš jí dát třeba talíř nebo pětikilo, abych to, abych to“ celé jméno svědka:„ tak já ti ji dám a domluv si to“ celé jméno svědka:„ ne takto domluv ty, nedávej mi nic, zkus to, prosím“ (mimo telefon říká svědek celé jméno svědka: myslím se to, že ti připlatí, že to prostě nutně dneska potřebuje…) celé jméno svědka:„ dobrý, hele tak já to jdu udělat a dám, jo“ celé jméno svědka:„ děkuju moc, díky, já mu to řeknu“ celé jméno svědka:„ dobroš, hm, čau“ celé jméno svědka:„ já mu, tak dej mi ho zpátky, já mu řeknu, ať něco přidá, jo děkuju“ celé jméno svědka:„ díky čau“ obžalovaný:„ jo“ celé jméno svědka:„ jo dej jim do toho, dej jim, dej tam, nedávej tam tři a půl a dej tam čtyři a půl, máš to“ obžalovaný:„ jasný, rozumím“ celé jméno svědka:„ dej tam čtyři a půl, já to zdražím tomu, jo, díky“ obžalovaný:„ OK“ celé jméno svědka:„ čau“ obžalovaný:„ dobrý“ celé jméno svědka:„ čau“ 8. K osobě obžalovaného celé jméno obžalovaného bylo zjištěno, že v opisu z rejstříku trestů má pouze jeden záznam, nicméně tento pochází z roku 2007 a nelze k němu již přihlížet, neboť bylo rozhodnuto o jeho zahlazení. V opisu z evidence přestupků nemá obžalovaný vyznačen žádný záznam. Šetřením k majetkové situaci obžalovaného pak bylo z centrální evidence účtů a ze sdělení právnická osoba příjmení a.s. zjištěno, že je majitelem čtyř bankovních účtů, z nichž dva jsou pouze vnitřními účty banky. Na spořicím účtu nemá obžalovaný žádné finanční prostředky a na běžném účtu měl ke dni datum naspořenou částku částka. V katastru nemovitostí nebyly k osobě obžalovaného zjištěny žádné záznamy o vlastnickém či jiném právu.

9. Všechny důkazy provedené během hlavního líčení soud hodnotil ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu, tedy jednotlivě i v jejich souhrnu. Všechny tyto důkazy vzájemně korespondují a podle názoru soudu plně prokazují vinu obžalovaného na jednání uvedeném ve výroku rozsudku.

10. Obžalovaný žalované jednání popírá, hájí se tím, že pro celé jméno svědka pracoval, kromě řidiče mu dělal i poslíčka – kurýra. celé jméno svědka zprostředkovával vyřízení a přihlášení motorových vozidel do registru a on byl jím párkrát, nikoli pravidelně, pověřen, aby prováděl úkony související s registrací vozidel na anonymizována dvě slova, přičemž to bylo podle dispozice jméno jméno. Dostal od jméno instrukce, co má kam dovést, většinou i nějaké materiály, nebylo určeno, které osobě to má dovézt, a správní poplatky za registraci vozidel platil tak dvakrát nebo třikrát, a to z peněz jméno jméno. O osobě celé jméno svědka se dozvěděl až ze spisu, žádný úplatek mu předmětný den nepředával. Nevzpomíná si, že by registroval vozidlo jméno příjmení. Instrukce od jméno. jméno, aby něco bylo ještě ten den nebyla abnormální. Telefonní číslo má stále stejné a někdy se stalo, že z registru volal přímo jméno. celé jméno svědka, ale spíš volal on jemu. Nevzpomíná si, zda spolu řešili nějaký problém ohledně registrace vozidla. Skutečnost, že obžalovaný byl předmětný den tedy dne datum ve věci jméno jméno na odloučeném pracovišti anonymizována dvě slova anonymizováno, stát. instituce, adresa, kde anonymizováno celé jméno svědka předal podklady k registraci vozidla jméno příjmení jméno značka typ, VIN: anonymizováno spolu s finanční hotovostí, která byla vyšší než stanovený správní poplatek, byla prokázána také výslechy jednotlivých svědků celé jméno svědka, jméno a celé jméno svědkyně a především pak rozsudky Okresního soudu v Kolíně ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, a Krajského soudu v Praze, č.j. spisová značka, kterými již byla vina svědků celé jméno svědka a jméno pravomocně prokázána. Vyjádření svědka celé jméno svědka, že si vzal z hromádky bankovek pouze částka a zbytek vrátil, tedy vzhledem k jeho předchozímu odsouzení nelze hodnotit jako věrohodné. Vinu samotného obžalovaného však zejména a především prokazuje záznam o telefonních hovorech, ze kterých je zřejmé, že obžalovaný měl již zpočátku pokyn předat přímo celé jméno svědka - tedy pouze konkrétní osobě, byť je při úředních činnostech běžné, že případy vyřizuje více osob - podklady s finanční částkou částka, tedy částkou vyšší, než jsou stanovené správní poplatky částka, částka a částka. Vzhledem k tomu, že původně nebylo možné požadavek svědka jméno ihned vyřídit, telefonoval mu obžalovaný znovu, aby mu tuto skutečnost oznámil. Poté, co předal obžalovaný telefon celé jméno svědka a nechal ho hovořit s celé jméno svědka se situace rázem obrátila, přičemž obžalovaný dostal od jméno jméno pokyn, aby spolu s podklady předal celé jméno svědka částku ještě o částka vyšší s tím, že věc bude vyřízena podle požadavku jméno jméno. Obžalovaný se hájí pouze tím, že nebyla naplněna subjektivní ani objektivní stránka trestného činu, přičemž má za to, že neudělal nic špatného - prostě plnil pokyn svého zaměstnavatele a nemyslí si, že by jednal nezákonně. Vzhledem k uvedenému však nelze tvrzení obžalovaného o tom, že nevěděl, že předává celé jméno svědka úplatek, uvěřit. Z jednání obžalovaného při hlavním líčení je zřejmé, že se nejedná o slabomyslného jedince a při rozumu průměrného člověka muselo být obžalovanému navíc středoškolsky vzdělanému člověku zcela zřejmé, že jestliže mu úředník na úřadě sdělil, že věc nestihne vyřídit a vzápětí po telefonátu s jeho nadřízeným věc vyřídit stihne, přičemž mu má obžalovaný zaplatit vyšší částku než původně, je zcela nemyslitelné, aby obžalovaný nevěděl, o co se jedná, a to i v případě, že by obžalovaný neslyšel telefonát mezi celé jméno svědka a celé jméno svědka, jak tvrdí. O tomto tvrzení má však soud důvodné pochybnosti, když právě obžalovaný předal telefon svědkovi celé jméno svědka a po několika jeho větách si ho vzal zase zpět. Obžalovaný tak zřejmě neslyšel pouze to, co říkal celé jméno svědka. Současně nutno podotknout, že neexistovala žádná zákonná možnost, kterou by mohlo být dané řízení urychleno uhrazením vyššího poplatku. Obžalovaný dále danou záležitost nezařizoval poprvé, byť nebyla hlavní náplní jeho práce, přičemž jak sám se svědkem celé jméno svědka potvrdil, samostatně hospodařil s určitým finančním obnosem svědka jméno a z něj mohl brát prostředky i na správní poplatky. To, že se obžalovaný nestaral o to, co dělá nebo proč to dělá a jak uváděl, slepě plnil pokyny svého zaměstnavatele, nemůže být v této souvislosti považováno za skutečnost, která by obžalovaného zprošťovala odpovědnosti za jeho vlastní jednání, když musel a měl vědět, že toto není v souladu se zákonem – myšleno jeho předmětné jednání.

11. Po právní stránce posoudil soud jednání obžalovaného jako zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, když umožnil celé jméno svědka poskytnout úplatek anonymizováno celé jméno svědka v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu, a to konkrétně urychlení vyřízení registrace motorového vozidla a spáchal takový čin vůči úřední osobě. Obžalovaný pak jednal v úmyslu přímém, neboť věděl, že svým jednáním páchá trestný čin, když jeho úmyslem bylo předat anonymizováno celé jméno svědka finanční prostředky, které zjevně nebyly určeny na úhradu správního poplatku, ale mělo jimi být zajištěno urgentní vyřízení věci. Subjektivní i objektivní stránka trestného činu je tak podle názoru soudu zcela naplněna.

12. Při úvaze o druhu a výměře trestu vycházel soud ze zákonných ustanovení upravujících obecné zásady pro stanovení druhu a výměry trestu ve smyslu ustanovení § 39 trestního zákoníku s přihlédnutím k § 38 trestního zákoníku, tedy hodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu a osobu obžalovaného – jeho poměry, přičemž se pečlivě zabýval polehčujícími i přitěžujícími okolnostmi podle § 41, § 42 trestního zákoníku. 13. příjmení společenské škodlivosti jednání obžalovaného je dán významem předmětným ustanovením trestního zákoníku chráněnými zájmy společnosti, které byly touto trestnou činností dotčeny, a to především zájmem na ochraně řádného, nestranného, nezištného a zákonného obstarávání věcí obecného zájmu a na ochraně před korupcí. Soud se zabýval společenskou škodlivostí jednání i z hlediska osoby obžalovaného. K jeho osobě lze uvést, že tento je osobou jednou trestanou, nicméně k odsouzení obžalovaného již nelze přihlížet. Obžalovaný současně nemá žádný záznam v opisu z evidence přestupků a zjevně tak po dobu několika let žije řádným životem. Další polehčující okolnosti však soud na straně obžalovaného neshledal. Co se týče přitěžujících okolností, ty soud u obžalovaného neshledal.

14. Z hlediska výběru druhu trestu a jeho výměry soud zohlednil jak výše uvedenou společenskou škodlivost jednání obžalovaného tak i dobu, která uplynula od spáchání skutku, a to více jak devět let a skutečnost, že se na obžalovaného hledí jako osobu netrestanou. Soud přihlédl i k formě účastenství na předmětném jednání, která je u obžalovaného naplněna pouze v podobě pomoci. Ze všech těchto skutečností soud zvolil tzv. výchovný trest, a to trest odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu. Soud obžalovanému uložil trest odnětí svobody v trvání 1 roku, tedy na samé dolní hranici zákonné trestní sazby, jež v tomto případě činí 1 rok až 6 let, přičemž tato sazba se soudu jeví jako adekvátní k charakteru spáchaného jednání i k osobě obžalovaného jako bezúhonné osoby. Výkon uvedeného trestu pak soud podmíněně odložil na zkušební dobu, kterou zvolil v délce trvání 1 roku. Délku zkušební doby považuje soud za zcela přiměřenou všem shora uvedeným skutečnostem i povaze předmětného protiprávního jednání. V takto stanovené zkušební době bude pak na obžalovaném, aby svým dalším řádným životem během zkušební doby prokázal, že celé trestněprávní řízení a hrozba dalšího výkonu již poměrně citelného trestu odnětí svobody byly pro něho dostatečným ponaučením a varováním, a že se další trestné činnosti již dopouštět nebude a uložený trest je tak postačující k jeho nápravě a splnil svůj účel. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 5 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Odvolání musí být v této lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci a d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Toto právo nepřísluší osobám, které se jej prohlášením výslovně vzdaly a nepřejí si ani, aby je za ně uplatnily osoby k němu ze zákona oprávněné. Odvolání má odkladný účinek.