Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

31 C 1/2023

č. j. 31 C 1/2023-117

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2024:31.C.1.2023.1

Citované zákony (6)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce : Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované : Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Jméno žalované Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o náhradu nemajetkové újmy ve výši 191 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal zaplacení shora uvedené částky. Žalobce byl žadatelem v řízení vedeném žalovaným o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“. Řízení o vydání osvědčení fyzické osoby a na něj navazující soudní řízení bylo vedeno od , datum, do , datum, , tj. celkem 12 let a 3 měsíce. Z této celkové doby trvalo řízení u žalovaného 6 měsíců a 12 dní, dále řízení před Městským soudem v Praze trvalo 6 let a řízení před dalšími soudními institucemi více než 5 roků a 7 měsíců. Dle žalobce takto došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a průtahů v něm, jedná se o újmu na právech, kterou žalobce utrpěl v důsledku nepřiměřené doby řízení. Žalobce tvrdil, že věc nebyla nijak složitá a žalobce nepřispěl k průtahům žádnými obstrukcemi. Celková délka řízení, jež pro něj mělo zvýšený význam, neboť v něm byla řešena otázka důležitá pro výkon žalobcova povolání (služební činnosti v ozbrojených silách), a která přesáhla dobu 12 let, byla nepřiměřená, a újmu tím vzniklou lze nahradit toliko penězi. Žalobce požadoval náhradu ve výši , částka, za každý rok řízení, což za dobu 12 let a tří měsíců dává částku , částka, , a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, , kdy žalované uplynula šestiměsíční lhůta pro projednání jeho nároku, uplatněného u příslušného úřadu dne , datum, . Žalovanou částku zadostiučinění uplatnil výzvou ze dne , datum, u žalovaného. Žalovaný nárok sdělením ze dne , datum, zcela odmítl s tím, že případná nepřiměřená délka řízení nebyla způsobena postupem , Anonymizováno, .

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když má za to, že v řízení vedeném žalovaným ve věci žádosti žalobce o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“ nedošlo k žádným průtahům. Uvedl, že řízení bylo zahájeno podáním žádosti dne , datum, a ukončeno dne , datum, , kdy , Anonymizováno, rozhodl o nevydání osvědčení fyzické osobě pro stupeň „Důvěrné “. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal dne , datum, rozklad. Řízení o tomto rozkladu bylo ukončeno rozhodnutím ředitele žalovaného dne , datum, rozhodnutím o nevydání osvědčení., které bylo právnímu zástupce žalobce doručeno , datum, . V rámci bezpečnostního řízení vedeného žalovaným žalobce namítal nedodržení lhůty k vydání prvostupňového rozhodnutí, ředitel žalovaného uvedl, že námitka je oprávněná, avšak uvedená skutečnost nemá vliv na věcnou správnost ani na zákonnost prvostupňového rozhodnutí. Žalobce následně podal proti rozhodnutí žalovaného správní žalobu, která byla žalovanému doručena dne , datum, . Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodl rozsudkem dne , datum, , čj. , spisová značka, a kasační stížnosti vyhověl, když rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, neboť rozsudek Městského soudu v Praze shledal nepřezkoumatelným. Městský soud v Praze následně jeho druhým rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, -126 žalobu opětovně zamítl, a to ze stejných důvodů, jak tomu bylo u prvního rozsudku. Proti tomuto rozsudku žalobce opět podal kasační stížnost a Nejvyšší správní soud jeho rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, kasační stížnosti opět vyhověl, rozsudek Městského soudu v Praze opět zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť znovu shledal nepřezkoumatelnost rozsudku Městského soudu v Praze. Po té opětovně rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , jímž byla žaloba opět zamítnuta, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u prvního rozsudku Mě S v Praze. Proti tomuto rozsudku žalobce podal v pořadí již třetí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, soud zamítl a řízení tím bylo skončeno. Žalovaný učinil nesporným, že lhůta pro vydání prvostupňového rozhodnutí, vedeného před správním orgánem, byla překročena o zhruba 3 týdny, nebylo tomu však pro nečinnost žalovaného, ale z důvodu snahy zjistit přesně a úplně stav věci v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí. Rovněž řízení o rozkladu proběhlo ve lhůtě stanovené zákonem. Žalovaný řízení vedl v souladu se zákonem, bez zbytečných prodlev a je zřejmé, že v řízení vedeném žalovaným nedošlo k žádným průtahům ani k jinému nesprávnému úřednímu postupu. Případná nepřiměřená délka řízení vznikla až při projednávání věci Městským soudem v Praze a následně na základě žalobcem podané kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem, převážná část délky řízení tak připadá na řízení před správními soudy, v němž žalovaná vystupovala jako účastnice řízení a nemohla je ovlivnit. Měla za to, že k otázce přiměřenosti soudního řízení není oprávněna se vyjadřovat, v tomto ohledu by měl být osloven zejména Městský soud v Praze, u něhož byla věc projednávána po dobu více než deseti let. Nárokovanou peněžitou kompenzaci žalobcem, přesto žalovaný považoval za nepřiměřenou.

3. Soud I. stupně v projednávané věci rozhodl rozsudkem čj. , spisová značka, ze dne , datum, , který byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne , datum, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že na soudu I. stupně bude, aby si předně opatřil dostatečná skutková zjištění pro všechny své závěry stran naplnění odpovědnostních předpokladů na straně žalované ve smyslu § 13 zákona o odpovědnosti státu za škodu, a poté na základě zhodnocení zjištěných skutečností, významných z pohledu výše zmíněných kritérií dle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu, posoudil, v jakém poměru se to které kritérium zapříčinilo o celkovou délku řízení, a následně učinil závěr, zda ji lze mít (ještě) za přiměřenou, anebo zda došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dojde-li (opětovně) k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená, bude se zabývat též odpovídající formou (a výší) zadostiučinění. V těchto úvahách se pak musí znovu projevit kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona o odpovědnosti za škodu, a to ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, ); zpravidla se tak děje procentuálním navýšením či naopak snížením základní částky odškodnění (viz Stanovisko, část VI.).

4. Městský soud v Praze v odůvodnění jeho usnesení konstatoval, že „…..V posuzovaném případě byl předmětem řízení nárok žalobce na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měl utrpět v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů státu v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné, vedeném dle zákona o ochraně utajovaných informaci před NBÚ a návazně i před správními soudy. Třebaže to v napadeném rozsudku není blíže rozvedeno, je zřejmé, že soud I. stupně na řízení před správním orgánem i soudy nahlížel jako na řízení jediné, které z hlediska hodnocení své délky představuje jeden celek. S tím je možno souhlasit, byť je namístě připomenout, že při posuzování předpokladů odpovědnosti státu za újmu způsobenou nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona o odpovědnosti za škodu je nutno si vždy ujasnit, zda lze správní řízení z hlediska jeho věcné působnosti podřadit pod řízení, s nímž se pojí právo na projednání věci v přiměřené době. Kritéria, při jejichž splnění tak lze učinit, definoval ve svéjudikatuře Nejvyšší soud tak, že o nepřiměřené délce správního řízení lze uvažovat, dopadá-li na ně čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a sice jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, má-li toto právo nebo závazek základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ); právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, se pak vztahuje i na účastníky správních řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). V nyní souzené věci žalobce u žalované (NBÚ) požádal o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné, které je jednou z podmínek přístupu k utajované informaci a které NBÚ vydá fyzické osobě, která a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, b) splňuje podmínky uvedené v § 6 o dst. 2 , c ) je osobnostně způsobilá, d) je bezpečnostně spolehlivá (§ 11 odst. 1, § 12 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací). Z uvedeného vyplývá, že předmětem posuzovaného správního řízení bylo právo (co do své podstaty) opravdové a vážné, jehož základ je dán vnitrostáním právem, přičemž rozhodnutí správního orgánu mělo přímý vliv na jeho existenci, neboť bez vydání osvědčení nelze přístup k utajované informaci daného stupně utajení povolit. Tomuto právu pak lze přiznat i „civilní povahu“, když souvisí se služebním, pracovněprávním, členským či obdobným vztahem fyzické osoby (žadatele), která přístup k utajované informaci potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, a má tak přímý dopad do její soukromoprávní (profesní) sféry, neboť ovlivňuje možnost (způsob) výkonu určité činnosti (povolání). Na uplatněný nárok je tak možno pohlížet jako na jediný nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí zákona o odpovědnosti za škodu, byť k újmě mělo dojít v působnosti různých organizačních složek státu (v daném případě ve věci rozhodoval NBÚ, ředitel NBÚ, Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud). Příslušným úřadem ve smyslu § 6 zákona o odpovědnosti za škodu, u nějž, resp. proti němuž se nárok uplatňuje, je ten, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení (viz § 6 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu). V nyní souzené věci jím je NBÚ, který vykonává státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti a který vede bezpečnostní řízení (§ 89, § 136 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací).

11. Za situace, kdy řízení před správním orgánem i soudem tvoří jeden celek, na nějž se vztahuje požadavek přiměřené délky řízení, uplatní se (při závěru o nepřiměřené délce řízení) i vyvratitelná domněnka vzniku újmy, nebo-li má se za to, že nepřiměřená délka řízení vedla ke vzniku újmy na straně poškozeného spočívající v jeho nejistotě ohledně výsledku řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010; dále jen „Stanovisko“). Proto založila-li žalovaná své odvolání předně na tom, že se soud I. stupně nezabýval průkazem příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce(ačkoliv sama žádná tvrzení ani důkazy směřující k jejímu vyvrácení nenabídla), je tato její námitka lichá, stejně jako je mylný její předpoklad, že ji nelze činit odpovědnou za tu fázi řízení, která probíhala před správními soudy, když i tato fáze tvoří nedílnou součást jednoho posuzovaného celku… “ /citace usnesení Městského soudu v Praze /.

5. Soud po doplnění dokazování učinil na základě provedených důkazů následující skutková zjištění: Žalobce dne , datum, zaslal , právnická osoba, výzvu k náhradě nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné “. K této výzvě MS ČR dne , datum, sdělilo žalobci, že jeho žádost byla postoupena žalovanému jakožto příslušnému subjektu k věcnému projednání žádosti. (uplatnění nároku ze dne , datum, , sdělení MS ČR ze dne , datum, ). Žalovaný se dne , datum, vyjádřil k výzvě žalobce tak, že v řízení u žalovaného nedošlo k žádným průtahům ani k jinému nesprávnému úřednímu postupu, a uplatněný nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu proto žalovaný odmítá (zamítnutí nároku ze dne , datum, ).

6. Ředitel žalovaného rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zamítl jako nedůvodný rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, -NBÚ/P, o nevydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“, a rozhodnutí potvrdil (rozhodnutí NBÚ ze dne , datum, ).

7. Žalobce dne , datum, podal k Městskému soudu v Praze žalobu na zrušení rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , včetně rozhodnutí, které mu předcházelo (správní žaloba) a zaplatil soudní poplatek ve výši , částka, . Městský soudu v Praze dne , datum, , č. j. , spisová značka, vyzval žalobce k doplacení soudního poplatku ve výši , částka, (přípis Městského soudu v Praze), který dne , datum, zaplatil (obsah spisu sp. zn. , spisová značka, ). Přípisem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzval Městský soud v Praze žalovaného k vyjádření se k žalobě a předložení úplného spisového materiálu (výzva k vyjádření ze , datum, ). Toto žalovaný učinil vyjádřením ze dne , datum, , doručeným dne , datum, s tím, že zaslal soudu přílohy k vyjádření, když přílohu č. , hodnota, a 4 označil jako utajovanou složku v režimu utajení „Vyhrazené “, neboť jejich původce považuje obsažené informace, ohledně nichž nelze zprostit mlčenlivosti z důvodu možnosti ohrožení nebo vážného narušení činnosti zpravodajských služeb. Městský soud v Praze dne , datum, zaslal vyjádření žalovaného žalobci a dne , datum, vyzval účastníky správního řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání /přípis Městského soudu v Praze na l. č. , hodnota, , 376 správního spisu/. Na toto dne , datum, reagoval žalobce sdělením nesouhlasu s rozhodnutím bez jednání a žádostí o nařízení jednání / sdělení žalobce na l. č. , hodnota, správního spisu/. V řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, nebyly od , datum, do , datum, činěny žádné další úkony směřující k rozhodnutí ve věci. Úkonem z , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, (obsah spisu sp. zn. , spisová značka, ). Dne , datum, předsedkyně senátu učinila záznam do spisu o nahlížení do přílohy č. , hodnota, a přílohy č. , hodnota, , tj. utajované části příloh založených žalovanou /úřední záznam soudu na l. č. 41/. Dne , datum, rozhodl soud o oddělení přílohy č. , hodnota, – utajovaná složka „ Vyhrazené“ počet listů 61 + obal ze spisu, neboť jde o doklady obsahující skutečnosti chráněné zvláštním zákonem a těmito doklady nebude soudem prováděn důkaz /usnesení Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne , datum, , l. č. , hodnota, spisu/.

8. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žaloba žalobce zamítnuta (rozsudek Městského soudu v Praze). Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, , byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , spisová značka, zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že je na soudu, aby posoudil, zda byly na podmínky § 133 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací a tento závěr řádně odůvodnil (rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ).

9. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla opakovaně žaloba žalobce zamítnuta (rozsudek Městského soudu v Praze). Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, , byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , spisová značka, zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že jak nejvyšší správní soud uvedl v předchozím rozsudku, soud v dalším řízení buď řádně odůvodní nezbytnost nezpřístupnění lokalizačních údajů stěžovatele, nebo z tohoto důvodu dále nebude bránit v nahlížení do příslušné utajované části spisu. I pokud shledá důvodnost jejich utajování, bude povinen zajistit nezpřístupnění pouze lokalizačních údajů, ale nikoliv dalšího obsahu utajované přílohy (rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ).

10. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žaloba žalobce opakovaně zamítnuta (rozsudek Městského soudu v Praze). Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, , byla zamítnuta kasační stížnost žalobce (rozsudek Nejvyššího správního soudu).

11. Ze sdělení Policie ČR ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce byl na PČR zařazen u Útvaru odhalování korupce a finanční kriminalistiky služby kriminální policie a vyšetřování, po té byl převeden z Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, a k , datum, byl ustanoven rozhodnutím ředitele , Anonymizováno, , na základě výsledku výběrového řízení, na služební místo ve služební hodnosti rada s hodnostním označením podplukovník, a to od , datum, do , datum, , v odboru závažné hospodářské trestné činnosti, 1. oddělení. Pro výkon této funkce bylo požadováno osvědčení pro stupeň „ Důvěrné “, jehož byl v té době držitelem, na základě osvědčení , Anonymizováno, č. , hodnota, , jehož platnost byla stanovena žalovaným do , datum, . K zániku osvědčení došlo na základě rozhodnutí žalovaného čj. , č. účtu, -, Anonymizováno, /P ke dni , datum, . Dnem , datum, byl žalobce rozhodnutím ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru č. , Anonymizováno, ze služebního místa rada 1. oddělení odboru závažné hospodářské trestné činnosti , Anonymizováno, odvolán a převeden v důsledku zániku platnosti osvědčení do personální pravomoci ředitele Úřad služby kriminální policie a vyšetřování a současně byl vyslán na studijní pobyt na odbor závažné hospodářské trestné činnosti , Anonymizováno, za účelem získání znalostí, dovedností a zkušeností potřebných k výkonu služby. Od , datum, do , datum, byl žalobce rozhodnutím ředitele , Anonymizováno, ustanoven na služební místo ve služební hodnosti rada s hodnostním označením podplukovník, na odboru daní a praní peněz, 2. oddělení. Pro výkon této funkce bylo požadováno osvědčení pro stupeň „Vyhrazené “, jehož byl žalobce držitelem, č. osvědčení , Anonymizováno, . Od , datum, byl žalobce zařazen na odbor daní, výnosů a praní peněz, 2. oddělení , Anonymizováno, . Dne , datum, požádal žalobce o propuštění ze služebního poměru příslušníka PČR a dne , datum, byl rozhodnutím ředitele , Anonymizováno, ve věci služebního poměru č. , Anonymizováno, ze služebního poměru příslušníka PČR na vlastní žádost propuštěn (sdělení PČR ze dne , datum, , rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, , osvědčení č. , hodnota, , podání informace žalovaného čj. , č. účtu, - , Anonymizováno, , oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení vyhrazené – , Jméno žalobce, , rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru číslo , Anonymizováno, , rozkaz ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru číslo , Anonymizováno, rozkaz ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru číslo , Anonymizováno, , rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru číslo , Anonymizováno, , rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, ve věcech služebního poměru číslo , Anonymizováno, , sdělení o změně názvu organizačního článku , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí ředitele , Anonymizováno, ve věci služebního poměru číslo , Anonymizováno, , služební hodnocení, potvrzení zaměstnavatele o příjmech , Jméno žalobce, za období zařazení na , Anonymizováno, , přehled odměn a trestu , Jméno žalobce, za období zařazení na , Anonymizováno, ).

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. , hodnota, , 5 a 8 má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

13. Podle § 13 odst. 1, zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (OdpŠk) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 31a odst. 1, 2, OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Předmětem řízení před správním orgánem bylo řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“. Bez osvědčení žalobce nemohl u žalovaného zastávat pozici, kterou získal na základě vývěrového řízení. Je třeba dospět k závěru, že správní řízení bylo úzce spjato s řešením soukromých práv žalobce, proto soud posuzoval řízení před soudem i správním orgánem jako jeden celek.

16. Žalobce měl v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“ vedeným žalovaným, a v na něj navazujících řízeních před Městským soudem v Praze a Nejvyšším soudem mimo jiné právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (vyhlášená usnesením č. 2/1993 Sb.) a čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (vyhlášená sdělením č. 209/1992 Sb.). Stát dle § 13 odst. 1 OdpŠk, odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Stát odpovídá za škodu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, pokud k prodloužení délky řízení nedošlo z důvodu spočívajících na straně účastníka (srov. unesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Při posouzení zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení soud vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, z níž plyne, že pro účely aplikace čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy, potažmo čl. 38 odst. 2 Listiny, je třeba do celkové délky soudního řízení započítávat i délku předcházejícího správního řízení, bylo-li jeho absolvování nezbytnou podmínkou pro přístup k soudu (srov. usnesení NS sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , dále rozsudky NS sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a další). Soud nadto podotýká, že i tento předpoklad byl rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , překonán, byť v tomto případě se tímto na posouzení věci nic nemění, neboť řízení vedené žalovaným bylo předpokladem pro řízení před Městským soudem v Praze a Nejvyšším soudem .

18. Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí zák. č. 82/1998 Sb. a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná dle § 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. Žalobce ve smyslu § 14 zák. č. 82/1998 Sb. uplatnil před podáním žaloby svůj nárok u žalovaného, který je příslušným ústředním správním úřadem dle § 6 odst. 1 a 2 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. Procesní obrana žalovaného, že řízení, které sám vedl, není postiženo nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, neboť při projednání a rozhodnutí o věci dodržel lhůty stanovené v § 117 odst. 1 písm. c) a § 131 odst. 6 zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, a k průtahům došlo až v řízení před Městským soudem v Praze, je tedy mylná, neboť celé řízení je třeba pro účely posuzování odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci vnímat jako celek.

19. Soud konstatuje, že neudělení osvědčení na stupeň „Důvěrné“ mělo zásadní vliv na osobní život žalobce, neboť šlo o jednu z podmínek pro setrvání žalobce v zaměstnaneckém poměru k žalovanému na pozici, kterou získal na základě výběrového řízení. Celkovou délku řízení 12 let a 3 měsíce lze označit za nepřiměřeně dlouhou dobou „nejistoty“ o výsledku řízení o vydání osvědčení fyzické osoby. Tímto tedy bylo zasaženo do práv žalobce a vznikla mu na jeho právech újma. Dílčím nesprávným úředním postupem je zde zejména řízení před Městským soudem v Praze, v němž v období od konce července 2011 do dubna 2015 nebyly činěny žádné úkony směřující k rozhodnutí ve věci, což je porušením povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě jak o něm hovoří § 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb. Žalobce má tedy § 31a odst. 1 a 2 zák. č. 82/1998 Sb. právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to v penězích, neboť nemajetkovou újmu žalobce není možno nahradit jinak. Samotné konstatování porušení práva se zde nejeví jako dostačující, a to i s ohledem na závažnost vzniklé újmy zasahující do pracovního života žalobce.

20. Soud tedy při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění dle § 31a odst. 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb. přihlédl k závažnosti vzniklé újmy, k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, jakož i celkové délce řízení, složitosti řízení, k procesní aktivitě žalobce v posuzovaném řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro žalobce jako poškozeného. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010. Soud předně dospěl k závěru, že řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“ mělo pro žalobce vysoký význam, který lze postavit na roveň pracovněprávního sporu. Nešlo pouze o udělení jakéhosi vágního osvědčení, či nějaké nadstavby soukromého života, jenž může bez problémů i bez takového osvědčení pokračovat dále. Žalobce byl zaměstnán u žalovaného na pracovní pozici, pro kterou bylo získání předmětného osvědčení fyzické osoby klíčové, neboť se jednalo o podklad pro výkon práce u žalovaného na pozici, kterou získal výběrovým řízením.

21. Při posuzování významu posuzovaného řízení pro žalobce soud zejména hodnotil jeho zvýšený význam pro žalobce, obdobně jako v případě pracovněprávních sporů, kde platí presumpce zvýšeného významu řízení jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, kdy je třeba postup zvýšenému významu předmětu řízení přizpůsobit, neboť na žalobce dopadá zvýšená újma nejistot, tedy posoudil délku řízení též s ohledem na zvýšený význam jeho předmětu.

22. Ustálená judikatura vyšších soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) vychází z toho, že při stanovení výchozí částky pro určení výše přiměřeného zadostiučinění, která by se měla podle judikatury Nejvyššího soudu pohybovat v rozmezí mezi , částka, až , částka, za první dva a dále za každý další rok nepřiměřeně dlouhého řízení, přitom částka , částka, je částkou základní (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ani v případě extrémní délky řízení, která by podle Stanoviska vedla k použití výchozí částky až , částka, za první dva a dále za každý následující rok vedení posuzovaného řízení, nemusí být takto postupováno a lze vyjít ze základní částky , částka, . Právě s ohledem na zvýšený význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce shledal soud důvod pro použití výchozí částky , částka, , tj. , částka, za 12 let a tři měsíce. Takto stanovenou základní výši odškodnění soud přizpůsobil okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) odškodňovacího zákona, což v projednávané věci znamená, že jako základní částku s přihlédnutím k tomu, že věc byla rozhodována na všech stupních soudní soustavy, které právní řád předpokládá - což se pochopitelně promítlo do procesní složitosti a tím i délky řízení – stanovil částkou , částka, . Složitost řízení z pohledu Evropského soudu pro lidská práva zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci sama o sobě. V této souvislosti je však nutno upozornit na to, že účastník může zasáhnout do délky řízení i tím, že využívá svého procesního práva podávat opravné prostředky, popřípadě uplatňuje jiné námitky dané mu k dispozici procesními předpisy, a případ tak projednávají soudy, popřípadě jiné orgány veřejné moci, ve více stupních, což však zpravidla nelze klást k tíži poškozeného. Lze však vyjít z toho, že řízení ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí. , jméno FO, důvod pro moderaci základní částky soud neshledal. Právě s ohledem na individuální význam předmětu řízení pro žalobce tak soud dospěl k částce , částka, , což je třeba považovat za spravedlivou výši zadostiučinění.

23. Soud na základě výše uvedeného provedl výpočet přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“ (24 měsíců * , částka, + 123 měsíců * , částka, ) a tuto částku přiznal žalobci, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku společně s úrokem z prodlení v zákonné výši dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy žalovaný sdělil žalobci, že jeho nárok odmítá.

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a žalobci, který byl v řízení úspěšný, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky , částka, za zaplacený soudní poplatek, odměny advokáta za 8 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ) dle § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5., § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), paušální náhrady hotových výdajů za 8 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 1, 3 AT a náhrady DPH 21 % ve výši , částka, .

25. O lhůtách ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a dle návrhu žalobce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.