31 C 144/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 98 000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení 96 093 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Řízení se zastavuje do částky 1 902 Kč.</b> <b>III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 95 Kč po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 98 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je spoluvlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházejícím se v domě [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo] - [část obce]. Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem bytové jednotky [číslo] v uvedeném domě, bytová jednotka žalobce a bytová jednotka žalovaného spolu sousedily. V bytové jednotce žalobce jako nájemce bydlela rodina žalobce, jeho syn s manželkou a dvěma dcerami. V sousedním bytě ve vlastnictví žalovaného bydlel jeho nájemce. V [anonymizováno] roku [rok] začaly ze strany nájemce žalovaného stížnosti na údajný hluk z bytu žalobce, procházející přes společnou příčku mezi oběma byty a způsobovaný vnučkou žalobce. Žalobce tvrdil, že naopak do té doby jeho rodina trpěla nadměrným hlukem z bytu žalovaného, ze strany příliš hlučného nájemce žalovaného. Nájemce žalovaného řešil hluk ze sousedního bytu žalobce tak, že vyzval jeho syna, aby tlumil jeho malé dítě a obratem v sousedícím pokoji se společnou příčkou mezi byty pouštěl velmi nahlas televizor, hudbu, a to jakmile usoudil, že hluk z bytu žalobce překračuje jím stanovenou mez. Vzhledem k eskalaci situace se žalobce pokoušel s nájemcem žalovaného domluvit osobně, ovšem nájemce žalovaného řešení situace odmítal. Žalobce se tedy obrátil na shromáždění a výbor SVJ uvedeného domu. Na shromáždění SVJ v [anonymizováno] roku [rok] navrhl žalobce vyřešit spor tím, že budou na obou stranách dělící příčky sousedících bytových jednotek vystavěny akustické předstěny. Žalovaný tento návrh akceptoval a zavázal se ho příslibem před shromážděním SVJ, posléze před výborem SVJ, provést. Žalobce poté na své straně příčky dohodnuté úpravy provedl v [anonymizováno] roku [rok]. Současně předal žalovanému projektové řešení předstěny. Žalovaný zaslal žalobci dopis, kde uvedl, že situace se výstavbou akustické předstěny na straně žalobce vyřešila, tedy že již není třeba žádných dalších opatření a že se bude podílet na nákladech žalobce částkou 10 000 Kč. Tento návrh žalobce odmítl, jelikož nezohledňoval reálné náklady vystavění příčky, ani související investice, ani kompenzaci za ztracenou výměru bytu, současně se žalobce s návrhem nemohl ztotožnit ani z morálních a principiálních důvodů. Žalobce následně vyzýval žalovaného, aby dostál svému závazku nebo aby uhradil kompenzaci ve výši vyčíslené žalobcem nebo aby vstoupil do jednání o kompenzaci adekvátním způsobem. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že s nárokem uplatněným žalobcem nesouhlasí v plném rozsahu. Tvrdil, že nájemník žalovaného bydlel v uvedené bytové jednotce od roku [rok], o žádných stížnostech na jeho nevhodné chování žalovaný nebyl informován. Problémy nastaly v době, kdy malé dítě nájemníků žalobce se začalo chovat hlučně, potom nájemník žalovaného požádal nájemníky žalobce, zda by dítě mohli trochu ztišit. Dle vyjádření nájemníka žalovaného byl neslušně odbyt, ten poté zvyšoval hlasitost televize pouze při nadměrném hluku z bytu žalobce. Dle žalovaného je finanční náhrada požadovaná žalobcem nepřiměřená a odporuje dobrým mravům. K odhlučnění v bytě žalovaného se žalovaný nezavázal, po nátlaku ze strany žalobce pouze souhlasil. Nátlak spočíval v doporučení způsobu a rozsahu odhlučnění. Žalovaný kontaktoval dvě stavební firmy, obě mu nabídly zhotovení požadovaných úprav společné příčky mezi oběma byty v ceně do 20 000 Kč, obě firmy však neměly dlouhodobě volný termín ke zhotovení prací na odhlučnění. Po provedení akustické stěny na straně bytu žalobce se zdravotní stav nájemníka žalovaného natolik zhoršil, že nebylo možné v bytě provádět jakékoli úpravy. Zároveň se přestal ozývat hluk ze sousedního bytu a nájemce žalovaného tak nemusel zvyšovat hlasitost televize. Žalovaný proto nabídl žalobci kompenzaci ve výši 10 000 Kč, žalobce odmítl. [příjmení] žalovaného zemřel v [anonymizováno] roku [rok]. Poté proběhlo dědické řízení, kdy měl žalovaný omezený vstup do bytu. Žalovaný se následně z důvodu ataků ze strany žalobce a zhoršenému zdravotnímu stavu rozhodl byt prodat, k čemuž došlo v [anonymizováno] roku [rok].

3. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce tvrdil, že se žalovaným uzavřel smlouvu, jejímž účelem bylo odstranění průniku imisí (hluku) mezi bytem žalobce a bytem žalovaného. Uzavření předmětné smlouvy vyplývá mimo jiné ze zápisu ze shromáždění SVJ konaného dne [datum]. Žalobce a žalovaný měli vybudovat akustické příčky při společné příčce mezi jejich byty, každý ze své strany bytu a náklady na její vybudování měli hradit každý ze svého. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že šlo pouze o příslib, ani že k souhlasu žalovaného došlo po nátlaku ze strany žalobce. Žalovaný svou bytovou jednotku prodal, tudíž již svou povinnost vystavět akustickou příčku splnit nemohl. Dle tvrzení žalobce došlo k naplnění účelu uzavřené smlouvy, avšak žalovaný se na splnění účelu smlouvy nijak nepřičinil. Žalobce rovněž tvrdil, že výměra žalobcova bytu se zmenšila o zastavenou část akustickou příčkou a v důsledku toho se snížila i cena tohoto bytu. Žalobce v souvislosti se splněním jeho povinnosti ze smlouvy požadoval po žalovaném náhradu škody za vynaložené náklady na postavení akustické příčky v bytě ve výši 78 186 Kč a za snížení hodnoty bytové jednotky žalobce v důsledku zmenšení její výměry o 58 000 Kč. Účelné vynaložení nákladů, jejich výši a výši jím požadované náhrady škody za snížení ceny bytu doložil žalobce znaleckým posudkem. Žalobce se proto domáhal uhrazení poloviny nákladů na postavení akustické příčky v bytové jednotce žalobce, a to ve výši 38 098 Kč a požadoval zaplatit náhradu za zmenšení výměry jeho bytové jednotky v celé výši. Celkem se tak domáhal po žalovaném zaplacení částky 96 098 Kč s příslušenstvím. Žalobce před zahájením jednání ve věci samé vzal dne [datum] žalobu zpět do částky 1 907 Kč.

4. Soud učinil za použití § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s.ř.“) tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobce je jedním ze spoluvlastníků bytové jednotky [číslo] vymezené podle občanského zákoníku v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] (prokázáno informacemi o pozemku na č.l. 4).

6. Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem sousedící bytové jednotky [číslo] vymezené podle občanského zákoníku v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], bytovou jednotku v [anonymizováno] [rok] prodal (prokázáno informacemi o pozemku na č.l. 4).

7. Dne [datum] se konalo shromáždění vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále také„ SVJ [ulice a číslo]“). Ze zápisu z tohoto shromáždění označené„ diskuze“ pod bodem druhým se podává, že [anonymizováno] [příjmení], zastupující na shromáždění vlastníka bytové jednotky [číslo] tj. žalobce, na základě plné moci, přednesla stížnost žalobce na velmi hlasité pouštění televizoru v bytě žalovaného a na nevhodné chování nájemce tohoto bytu. Nájemce žalovaného si naopak stěžoval na hlasité projevy malého dítěte v bytě žalobce. V zápisu ze shromáždění je mj. uvedeno, že:„ …po vzájemné dohodě bude vybudována odhlučovací stěna v bytě p. [celé jméno žalobce] a druhá ze strany p. [celé jméno žalovaného]. Termín prací po vzájemné domluvě oba vlastníci nahlásí dle stanov SJV. Úpravy budou placeny uvedenými vlastníky….“ (prokázáno zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec a číslo] konané dne [datum]).

8. Dne [datum] se konalo zasedání výboru Společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo]. Ze zápisu z tohoto zasedání výboru, pod bodem pátým„ domovní řád“, soud zjistil, že výboru SVJ byla podána informace o nadále trvajícím problému mezi vlastníkem bytu [číslo] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a nájemníkem bytu [číslo] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Výbor rozhodl vyzvat žalovaného, [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], k vyjádření a následně k neprodlenému zjednání nápravy mezi oběma účastníky tak, aby nedocházelo k narušování klidného soužití a porušování právních norem (prokázáno zápisem ze zasedání výboru Společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo] ze dne [datum]).

9. Z webových stránek SVJ [ulice a číslo], sekce„ diskusní fórum“, soud zjistil, že na shromáždění vlastníků SVJ bylo řešeno problematické soužití vlastníků sousedících bytových jednotek [číslo] [číslo]. [jméno] [příjmení] dne [datum] na webovou stránku uveřejnil, že jednáním s vlastníky obou těchto bytových jednotek bylo nalezeno kompromisní řešení s tím, že žalovaný vybuduje v co nejkratší době při příčce sousedící s bytovou jednotkou žalobce shodnou akustickou příčku, dle téhož projektu podle kterého byla vybudována akustická příčka na stěně v bytové jednotce žalobce (prokázáno výpisem z internetových stránek SVJ [ulice a číslo]).

10. Z emailu žalobce ze dne [datum] adresovaného [anonymizována dvě slova], členovi výboru Společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], soud zjistil, že žalobce informoval výbor SVJ o pokračujícím sporu se žalovaným, že nájemník žalovaného o Štědrém večeru opět pouštěl více než nahlas hudbu, synovi žalobce neotevřel. Žalobce informoval o jeho přesvědčení, že situace je zásadní do budoucna, vzhledem k vlastníkům v domě a chování pronajímatelů bytů v domě. Na emailovou zprávu žalobce odpověděl [anonymizováno] [příjmení], člen SVJ, dne [datum], že v domě zaznamenali hlasitou muziku a že žalovaný byl o tom informován (prokázáno emailovou korespondencí ze dne [datum] a [datum] mezi žalobcem a členy výboru Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec a číslo]).

11. Dne [datum] vyzval [anonymizováno] [obec], jednající za výbor SVJ [ulice a číslo], emailem žalobce, s ohledem na trvající problém mezi vlastníky bytových jednotek [číslo] [číslo] k osobnímu setkání vlastníků uvedených b. jednotek, za účasti uživatelů uvedených b. jednotek a k nalezení řešení této situace. Dne [datum] zaslal žalobce email adresovaný SVJ, žalovanému a dalším, že vzhledem k dalšímu vyhrocení situace, kdy chování nájemníka žalovaného začíná nést znaky stalkingu, by uvítal posun termínu setkání na dřívější dobu (prokázáno odpovědí žalobce emailem ze dne [datum] a emailem žalobce ze dne [datum]).

12. Dne [datum] zaslal žalovaný email žalobci, kde uvedl, že již nedochází k hluku z obou bytů, který by narušoval sousedské vztahy, a proto navrhuje, že uhradí žalobci částku 10 000 Kč v hotovosti jako náklady při instalaci protihlukové stěny. Žalobce na tento email odpověděl dne [datum] tak, že s tímto návrhem nesouhlasí (prokázáno emailem žalovaného ze dne [datum] adresovaného žalobci a emailem žalobce ze dne [datum] adresovaného žalovanému).

13. Žalobce následně zaslal emaily žalovanému dne [datum], [datum] a [datum], kdy požadoval informace o stavu záležitosti, zda žalovaný vybuduje akustickou příčku nebo zda dospěl k jinému řešení. V poslední zprávě navrhl osobní schůzku k vyrovnání pohledávky za závazkem žalovaného (prokázáno emaily žalobce ze dne [datum], [datum], [datum] adresovanými žalovanému).

14. Dne [datum] zaslal žalobce email žalovanému, kterým mu sdělil, že ve schránce nalezl kopii jeho emailu s naznačeným návrhem žalovaného o akustických příčkách, proto předpokládá, že místo zbudování akustické stěny na straně žalovaného, nabízí žalovaný vyrovnání uvedenou částkou. Žalobce ho v této formě nepřijímá. Závazek je vymahatelný. Dle názoru žalobce jsou dvě cesty, jak splnit závazek žalovaného, a to vystavět příčku na straně žalovaného nebo vyvázat se ze závazku finanční kompenzací ve výši 98 000 Kč, která vystihuje reálnou újmu na straně žalobce (prokázáno emailem žalobce ze dne [datum] adresovaným žalovanému).

15. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému email, ve kterém mu sdělil, že již uběhl dost dlouhý čas k uzavření pohledávky žalobce. Žalobce uvedl, že svou část závazku splnil, žalovaný tak neučinil. Dohoda měla všechny náležitosti právoplatného závazku. Náklady vyčíslené žalovaným jsou podhodnocené, nezohledňují finanční ztrátu metráže bytu žalobce ani psychickou újmu rodiny jeho syna. Žalobce požádal žalovaného, aby sdělil svůj návrh řešení do [datum] a začal s žalobcem jednat o narovnání (prokázáno emailem žalobce ze dne [datum] adresovaným žalovanému).

16. Dne [datum] zaslal žalobce email žalovanému, kde uvedl, že do [datum] žalovaný nijak nereagoval, telefonické hovory nepřijímá, nereaguje na SMS zprávy, proto je žalobce nucen přistoupit k dalším krokům. Zašle žalovanému předžalobní výzvu jako poslední možnost, jak vyrovnat záležitost mimosoudně (prokázáno emailem žalobce ze dne [datum] adresovaným žalovanému).

17. Z emailu žalovaného ze dne [datum] adresovaného žalobci soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že nelze nereagovat na jeho neustálé obtěžování, výhružný email a že pro žalovaného je celá záležitost s bytem v [anonymizována dvě slova] ukončena. [příjmení] mezi účastníky řízení shrnul žalovaný tak, že problém s hlukem vznikl na straně bytu žalobce, po odhlučnění ze strany žalobce problém na obou stranách pominul. Vzhledem ke zdravotnímu stavu nájemce žalovaného nebylo možné provádět úpravy na straně bytu žalovaného. Nabídl proto žalobci kompenzaci ve výši 10 000 Kč, kterou žalobce odmítl. Dle žalovaného se v případě dohody o vybudování příček jednalo ze strany žalovaného o příslib, který soudně vymáhat nelze. Argumentace případné zdravotní i společenské újmy není opodstatněná (prokázáno emailem žalovaného ze dne [datum] adresovaným žalobci).

18. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu přílohou emailu ze dne [datum], dále poštou dne [datum]. Následně zaslal druhou předžalobní výzvu žalovanému poštou dne [datum]. V této výzvě vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši 98 000 Kč (prokázáno emailem žalobce ze dne [datum] adresovaným žalovanému, obálkou a podací stvrzenkou ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]).

19. Žalovaný zjišťoval cenu protihlukové stavby na zeď bytu 15 m2 od společnosti [právnická osoba], uvedená společnost zaslala odhad ceny odhlučnění ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč. Žalovaný doložil soudu další cenovou nabídku na protihlukovou stěnu v jeho bytě ve výši 23 345 Kč (prokázáno emailovou komunikací na č. l. 107 a cenovou nabídkou na č. l. 108).

20. Žalovaný převedl své vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] vymezené podle občanského zákoníku v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] na třetí osobu (prokázáno vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]).

21. Znaleckým posudkem, jehož zadavatelem byl žalobce, včetně jeho doplnění ze dne [datum], byla stanovena výsledná cena celkových nákladů na realizaci akustické příčky v bytě žalobce ve výši 76 186 Kč. Výsledná obvyklá cena zmenšení užitné plochy předmětného bytu realizací akustické příčky byla stanovena ve výši 58 000 Kč (prokázáno oceněním č. položky [číslo] ze dne [datum] a doplněním [číslo] ze dne [datum]).

22. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva Společenství vlastníků [ulice a číslo]) soud zjistil, že v domě byl řešen sousedský spor mezi účastníky řízení, spočívající v hlučnosti nájemníka žalovaného, který měl příliš hlasitě puštěným televizorem obtěžovat rodinu žalobce bydlící v sousedním bytě. Hlasitost televizoru zesiloval, aby neslyšel z bytu žalobce, přes společnou příčku bytů, jejich malé dítě. Svědek vypověděl, že bydlí v přízemí domu a tento problém osobně nevnímal. Prvotní stížnost žalobce na hlučnost nájemníka žalovaného byla projednána na výboru SVJ, kde bylo sjednáno, že účastníci tohoto řízení, mezi jejich byty při společné příčce, vybudují zvukovou izolaci. Žalobce je orientován v oboru stavebnictví, proto navrhl k příčce mezi byty vybudovat akustickou předstěnu, na čemž se účastníci řízení shodli. V řešení byla i varianta, že na jedné straně společné příčky mezi byty u žalobce se předstěna vybuduje a u žalovaného nikoli. Sousedský spor nakonec odezněl, protože žalovaný byt prodal. Svědek potvrdil, že prvotní dohoda byla taková, že se akustické předstěny vybudují z obou stran společné příčky mezi byty. Dohoda o oboustranné akustické předstěně byla projednána s oběma účastníky řízení, oba s tímto řešením souhlasili, termín výstavby nebyl ujednán. Žalobce vypracoval technický nákres akustické předstěny, ten byl oběma účastníky řízení odsouhlasen, když finanční rozpočet tohoto díla součástí technického nákresu nebyl. Svědek vypověděl, že je mu známo, že žalovaný zastával názor, že když žalobce již ze své strany bytu předstěnu vybudoval, tak on ji již budovat nebude a pouze přispěje žalobci částkou 10 000 Kč. Svědek potvrdil, že souhlas žalovaného s vybudováním akustické předstěny byl dán na shromáždění SVJ, a to tak, že [anonymizováno] [příjmení], člen výboru SVJ, se výslovně dotázal účastníků řízení, zda je v pořádku navržené řešení sporu a obě strany výslovně souhlasily. Dle názoru svědka byla mezi účastníky řízení na shromáždění SVJ dne [datum] uzavřena dohoda, na základě které měli oba dva vybudovat akustickou předstěnu ke společné příčce mezi jejich byty (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]).

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (člen Společenství vlastníků [ulice a číslo]) soud zjistil, že žalobce řešil nežádoucí, obtěžující a stále se stupňující hluk, pronikající do jeho bytu přes společnou příčku z bytu žalovaného. [obec] byl způsobený jednáním nájemce bytu žalovaného, kdy svědek potvrdil, že dvakrát nebo třikrát jej řešil osobně tím, že se telefonicky spojil se žalovaným, aby zjednal nápravu a hluk z jeho bytu vyřešil. Svědek hlučnost z bytu žalovaného nijak neřešil s ohledem na skutečnost, že jeho rodina bývá doma až večer, proto hlučnost nájemníka žalovaného vnímal jen párkrát. Svědek potvrdil, že spor mezi účastníky řízení byl projednáván dne [datum] na shromáždění SVJ s výsledkem, že si oba vlastníci sousedních bytů postaví akustickou předstěnu ke společné příčce mezi jejich byty. Svědek potvrdil, že na tomto shromáždění SVJ s takto navrženým řešením souhlasily obě strany, termín vybudování akustických příček a jejich cena projednána na shromáždění ani na výboru SVJ nebyla. Svědek rovněž potvrdil, že žalovaný akustickou předstěnu před společnou příčkou nevybudoval, proto se na dalším shromáždění SVJ (kde svědek nebyl přítomen) projednávalo sjednání nápravy. Svědek vypověděl, že žalovaný s postavením akustické předstěny u společné příčky mezi byty souhlasil - přikývl na souhlas (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]).

24. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný si s ohledem na časový odstup není vědom, zda byl osobně přítomen na shromáždění SVJ dne [datum]. Žalovaný vypověděl, že s ohledem na nabídkové ceny vybudování akustické předstěny jím oslovenými firmami, považoval za odpovídající a navrhl zaplatit žalobci částku 10 000 Kč jako finanční náhradu za vybudovanou zvukovou předstěnu v jeho bytě. Návrh žalobci učinil z důvodu zlepšení již tak napjatých sousedských vztahů. Žalovaný vypověděl, že nebyl seznámen s projektovou dokumentací žalobce k akustické předstěně ke společné příčce mezi jejich byty, žalobce mu ji sice předal, avšak žalovaný odmítl žalobcem projektovanou akustickou předstěnu vybudovat, zejména z finančních důvodů. Při prodeji bytové jednotky kupujícího na probíhající sousedský spor mezi účastníky řízení neupozornil ani neinformoval (prokázáno účastnickou výpovědí žalovaného).

25. Dle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

26. Dle § 1746 odst. 1 o. z., zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle § 2 citovaného ustanovení, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

27. Dle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

28. Soud v daném případě vycházel ze zjištěného skutkového stavu a dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení 96 093 Kč, není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva nepojmenovaného typu, a to ústně, na shromáždění Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], dne [datum], jak vyplývá ze zápisu tohoto shromáždění. Soudu nezbývá než konstatovat, že žalobce v projednávané věci neunesl důkazní břemeno ve vztahu k uzavřené dohodě, neprokázal závazek žalovaného z jeho strany společné příčky mezi oběma byty vybudovat akustickou předstěnu shodnou či obdobnou předstěně vybudované žalobcem z jeho strany společné příčky nebo blíže specifikovanou projektovou dokumentací zpracovanou žalobcem, s kterou žalovaný po příslibu vystavění akustické předstěny ke společné příčce ze své strany výslovně nesouhlasil, ani neprokázal sjednání cenové hladiny realizace akustické předstěny žalovaným, rovněž tak neprokázal uzavření dohody mezi účastníky řízení o termínu, čase realizace, ani způsobu vybudování akustické stěny žalovaným. Soud konstatuje, že účastníci řízení si mezi sebou rovněž nesjednali následky nesplnění dohody o vyřešení sousedského sporu pro případ, že jeden z nich na vybudování akustické stěny rezignuje. Z důkazů provedených soudem, zejména ze znění zápisu shromáždění Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo] a z emailové komunikace mezi účastníky řízení, nevyplývá podmínka naplnění dohody vybudováním akustické stěny jednou stranou pro vybudování akustické stěny stranou druhou. Z uvedené smlouvy má soud za to, že se oba účastníci řízení zavázali k vybudování akustické stěny při společné příčce mezi oběma byty, každý ve své bytové jednotce a na své náklady, v době blíže neurčené.

29. Soud konstatuje, že pro vznik odpovědnosti k náhradě škody pro porušení smluvní povinnosti je nutné, aby byla porušena konkrétní povinnost ujednaná smlouvou, dále pak je zapotřebí, aby poškozenému vznikla újma (ať již majetková či nemajetková), a za poslední musí mezi prvními dvěma podmínkami existovat příčinná souvislost (tzv. kauzální nexus). V posuzovaném případě ze strany žalovaného zjevně došlo k porušení smluvní povinnosti, když nedošlo k vybudování akustické stěny v bytové jednotce žalovaného, strany si však v daném případě neujednaly lhůtu ke splnění povinnosti ze smlouvy či jakýkoli jiný následek v případě nesplnění smluvené povinnosti. Žalovaný následně převedl vlastnické právo k předmětné bytové jednotce na třetí osobu, která není závazkem žalovaného zatížena, proto z objektivních důvodů nemohl splnit svou smluvní povinnost. Soud se dále zabýval otázkou, zda porušením smluvené povinnosti žalovaného vznikla žalobci újma a zda je mezi porušením povinnosti a případnou tvrzenou újmou příčinná souvislost. V daném případě dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky pro vznik tvrzené odpovědnosti k náhradě škody žalovaným, spočívající v žalobcem požadované náhradě nákladů ve výši 1/2 za vybudování akustické stěny z jeho strany bytu, tj. ve vlastnictví žalobce, a dále náhradu částky, o kterou se snížila hodnota jeho bytové jednotky z důvodu zmenšení podlahové plochy bytové jednotky právě vybudováním zvukově izolační stěny ke společné příčce mezi oběma byty. Uvedené náklady žalobci vznikly v souvislosti s odhlučněním jeho bytové jednotky, zvýšením komfortu užívání jeho bytové jednotky, vybudování akustické stěny, která je ve vlastnictví žalobce a byla vybudována nezávisle na jednání žalovaného. Není proto rozhodující, zda žalovaný splnil svou povinnost ze smlouvy či nikoli, neboť bytová jednotka žalobce byla odhlučněna. Na tomto místě se sluší připomenout, že předmětem projednávané věci byla náhrada tvrzené škody způsobené žalovaným žalobci a nikoli sousedský spor o odstranění průniku imisí (hluku) mezi byty žalobce a žalovaného. Soud současně neshledal mezi vznikem tvrzené škody žalobce, resp. jím vynaložených nákladů a jednáním žalovaného, tj. nesplněním jeho smluvené povinnosti, příčinnou souvislost. Žalobci by náklady na vybudování akustické stěny k příčce mezi oběma byty vznikly, rovněž i podlahová plocha jeho bytové jednotky by se zmenšila, i v případě splnění povinnosti žalovaným. S ohledem na skutečnost, že soud neshledal odpovědnost žalovaného za tvrzenou škodu na straně žalobce a žalovaný se k náhradě nákladů vynaložených žalobcem, ani k náhradě za zmenšení podlahové plochy bytové jednotky žalobce, nezavázal, dospěl soud k závěru, že žalovanému nevznikla povinnost k žalobou uplatněné náhradě škody, proto žalobu o zaplacení částky 96 093 Kč zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. Žalobce vzal žalobu zpět do výše 1 902 Kč, proto soud řízení dle ust. § 146, odst. 1, 2,4 o.s.ř. do této částky zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Soud proto vrátil žalobci částku 95 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů účastníků řízení rozhodl soud ve výroku IV. tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému by soud přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť byl v řízení procesně plně úspěšný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly.