31 C 196/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce jednající ustanoveným správcem nemovitých věcí povinného příjmení anonymizováno právnická osoba , IČO se sídlem adresa zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení majetku z exekuce,

I. Z exekuce, vedené soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka], se vylučují nemovité věci stavba [adresa] k. ú. [část obce], jiná stavba stojící na pozemku parc. [číslo] ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, rezervace, zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 18 600 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud vyloučil z exekuce nemovité věci: stavba [adresa] k. ú. [část obce], jiná stavba stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce tvrdil, že [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] byla na základě usnesení vydaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] ustanovena správcem nemovitých věcí povinného, a to parc. [číslo] a parc. [číslo], zapsaných pro k. ú. [část obce], [územní celek], povinný [celé jméno žalobce] je jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kdy tento dne [datum], prohlásil, že v roce [rok] údajně udělil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] souhlas, aby předmětné nemovité věci korporace postavila. Zápis vlastnického práva ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k předmětným nemovitým věcem byl proveden prvozápisem na základě návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitých věcí ze dne [datum], který učinil povinný [celé jméno žalobce]. Z těchto důvodů je dle § 338k o.s.ř. je správce nemovitých věcí oprávněn, resp. povinen podat tuto žalobu v zastoupení žalobce. V exekuci vedené soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka] v neprospěch povinného: [právnická osoba], pro vymožené pohledávky oprávněného [právnická osoba], byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], kterým byly postiženy nemovité věci: stavba [adresa], jiná stavba, stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce].

2. Dne [datum] vydala soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dražební vyhlášku č.j. [číslo jednací], kterou nařídila dražbu těchto nemovitostí na den [datum]. Žalobce žalobu podal v intencích ustanovení § 267 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., jelikož k předmětným nemovitým věcem disponuje právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí. Žalobce nemohl v roce [rok] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] udělit souhlas, aby tato korporace předmětné nemovité věci postavila, neboť [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vznikla až zápisem do obchodního rejstříku dne [datum], pod [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla do obchodního rejstříku zapsána až dne [datum]. Žalobce proto tvrdil, že návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (povinného v exekuci vedené soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp.zn. [spisová značka]) byl povolen na základě smyšlených skutečností, povolen být neměl a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem nesvědčí. Žalobce jako jednatel stavebníka a současně fyzická osoba, si musel být vědom, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vlastníkem předmětných nemovitých věcí a především stavebníkem těchto, být nemohla, a to i z důvodu, že pan [celé jméno žalobce] dnem [datum] uzavřel s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] smlouvu o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitosti, ve které sám sebe tituloval jako„ vlastníka“ předmětných nemovitých věcí a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako„ oprávněného“ ze zřizovaného věcného břemene. V exekuci vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], ve které je oprávněným [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] a která je vedena v neprospěch povinného [celé jméno žalobce], byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], tj. povinným v exekuci, ze které je vyloučení předmětných nemovitých věcí žádáno, podána vylučovací žaloba na vyloučení předmětných nemovitých věcí z uvedeného exekučního řízení, o které bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 28 C 80/2016-224 ze dne [datum rozhodnutí], ve znění opravného usnesení č. j. 28 C 80/2016-257 ze dne 15. 9. 2021, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 38, 39/2022 282 ze dne [datum], dle jehož odst. 37 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] neprokázala, že by byla vlastníkem předmětných nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví]. Žalobci tak svědčí právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí prostřednictvím prodeje předmětných nemovitých věcí, jelikož jejich prodejem v exekuci vedené soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka] v neprospěch povinného [právnická osoba] by došlo k ochuzení jeho majetkového práva, přičemž žalobce (povinný), je skutečným vlastníkem předmětných nemovitých věcí.

3. Žalovaný nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznal a žalobu navrhl v celém rozsahu zamítnout. Tvrdil, že nemovitosti postižené v exekuci (spis. zn. [spisová značka]) jsou zahrnuty do uvedené exekuce oprávněně.

4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení. Po poučení dle ust. § 119a odst. l o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. ani jedna z procesních stran již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

5. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. 11. 2020, čj. 28C 80/2016 -224, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], čj. 58 Co 38, 39/2022 – 282, který právní moci nabyl dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] soud zjistil, že byl vydán na základě rozsáhlého dokazování, když odvolací soud dospěl k závěru že žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], není vlastníkem nemovitostí: stavba [adresa] k. ú. [část obce], jiná stavba stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce] a žalobu o vyloučení majetku z exekuce zamítl / prokázáno cit. rozsudky /.

7. Z rozsudku Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, ze dne [datum], čj. 58 Co 38, 39/2022 – 282, který právní moci nabyl dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] soud zjistil, že odvolací soud rozhodoval ve věci odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum], podaném žalovanou [právnická osoba], řízení bylo zahájeno soudem I. stupně v roce [rok], ve věci žalobkyně [právnická osoba] proti [právnická osoba] o vyloučení majetku z exekuce„ …..

15. Ze spisu stavebního úřadu (Obvodního úřadu městské části [obec a číslo]) sp. zn. [anonymizováno] [číslo], a to ze žádosti o udělení stavebního povolení ze dne [datum] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], DIČ [číslo] žádala o stavební povolení na nástavbu dvorního traktu dle přiloženého projektu. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] bylo na základě této žádosti vydáno stavební povolení na změnu stavby – vestavbu dvorního traktu na kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo] k. ú. [část obce], rozhodnutí bylo doručováno společnosti [právnická osoba], [celé jméno žalobce]. <i>16. Z oznámení stavebního úřadu o zahájení kolaudačního řízení ze dne [datum] vzal za prokázané, že řízení bylo zahájeno na základě žádosti stavebníka„ [anonymizováno] [právnická osoba]“, jednalo se o kolaudaci zástavby dvorního traktu na kanceláře.</i> <i>17. Z rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] vzal za prokázané, že stavebníkovi [právnická osoba] byla dodatečně povolena změna stavby – stavební úpravy spočívající ve změně tvaru střechy a vestavbě 1 podlaží kanceláří dvorního traktu, [ulice a číslo], [obec a číslo] k. ú. [část obce]. Stavba obsahuje 2.NP – 2 x kancelář, předsíň, WC a 3.NP – 3x kancelář, předsíň, WC.</i> <i>18. Z kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] vzal za prokázané, že bylo vydáno kolaudační rozhodnutí pro stavebníka [právnická osoba] pro změnu stavby – vestavbu bytu do podkroví domu [adresa], k. ú. [část obce], ulice [ulice a číslo] v [obec a číslo], kolaudovaná stavba</i> <i>obsahuje předsíň, koupelnu, WC, obytný prostor s jídelním koutem, terasu, galerii, pracovnu a komoru.</i> <i>19. Ze stavebního povolení ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že stavební úřad vydal stavebníkovi [právnická osoba] stavební povolení na stavební úpravy v dvorním traktu domu [adresa] [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], v objektu garáží na regulaci odpadů z fotografického průmyslu. Stavba měla být dokončena do [datum].</i> <i>20. Z kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] vzal za prokázané, že stavebníkovi [právnická osoba] bylo povoleno užívání stavby„ recyklace odpadů z fotografického průmyslu“ v [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], dvorní objekt domu [adresa].</i> <i>21. Z výše uvedeného vyplývá, že nejprve byla na místě původních garáží vybudována provozovna recyklace odpadů fotografického materiálu ([rok] [číslo]), následně byla provedena vestavba kanceláří na tuto provozovnu (kolem roku [rok]) a dále byla v roce [rok] provedena vestavba bytu do podkroví, přičemž z výše uvedených listin nelze zjistit, zda se jednalo o podkroví objektu dvorního traktu či vlastního domu [adresa]. Stavebníkem ve veřejnoprávním smyslu, tj. osoba, která jako účastník správního řízení požádala stavební úřad o vydání stavebního povolení a následného kolaudačního rozhodnutí, byla společnost [právnická osoba] minimálně ohledně stavby provozovny, a pravděpodobně i vestavby kanceláří. Pokud byla v oznámení stavebního úřadu o zahájení kolaudačního řízení ze dne [datum] jako stavebník označena společnost [právnická osoba], jednalo se pravděpodobně o překlep, když v kolaudačním rozhodnutí ze dne [datum] byla jako stavebník označena společnost [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] byla stavebníkem vestavby bytu do podkroví domu [adresa] v roce [rok]. Žalovaná a vedlejší účastník přitom důvodně poukazovali na to, že se jedná o dva odlišné subjekty, když DIČ (jehož součástí je IČO) společnosti [právnická osoba] (DIČ [anonymizováno] [číslo]), uvedené na žádosti o stavební povolení ze dne [datum], je odlišné od DIČ [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], tedy žalobkyně (DIČ CZ [číslo]), jak vyplývá z otisku razítka na žalobě.</i> <i>22. Odvolací soud vzal dále za prokázané z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí podaného povinným v exekuční věci [anonymizováno] [celé jméno žalobce], že se jednalo o vklad vlastnického práva k nemovitosti na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve prospěch žalobkyně, přílohou návrhu byla smlouva o zřízení věcného břemene, čestné prohlášení, kolaudační rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo], odboru [ulice] úřad, geometrický plán [číslo] plná moc [anonymizováno] [příjmení] pro zastupování v řízení před katastrálním úřadem.</i> <i>23. Z prohlášení [celé jméno žalobce] ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že uvedený zde čestně prohlásil, že v roce [rok] udělil firmě [právnická osoba] souhlas, aby postavila na jeho pozemku [číslo] v [anonymizováno] ulici [obec a číslo] budovu ve dvorním traktu.</i> <i>24. Ze Smlouvy o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitostí ze dne [datum] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] coby výlučným vlastníkem nemovitosti – domu [adresa] na parc. [číslo] parc. [číslo] o výměře 531 m², zastavěná plocha, objekt bydlení, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec KÚ [část obce], a žalobkyní vzal odvolací soud za prokázané, že účastníci této smlouvy uzavřeli dohodu o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitosti ve prospěch žalobkyně, spočívající ve výlučném užívání dvorního objektu domu [adresa] – zkušební provoz recyklace odpadů, nebytové prostory v přízemí domu [adresa] a vestavbu bytu v podkroví domu [adresa] ve 4. podlaží. Strany se dohodly na výši jednorázové úplaty 1 000 000 Kč jako pětinásobku ročního plnění s tím, že tuto částku žalobkyně zaplatila investicemi do předmětné nemovitosti před podepsáním této smlouvy.</i> <i>25. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.</i> <i>26. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>27. Podle § 132 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.</i> <i>28. Vzhledem k tomu, že k výstavbě dvorního traktu došlo dle výše uvedených listin v letech 1995 – 2002, je třeba nabytí vlastnictví k němu posoudit v souladu s § 3028 odst. 2 o. z. dle § 132 odst. 1 obč. zák, nikoliv § 498 odst. 1 o. z., jak učinil soud I. stupně. Nicméně právní úprava nabývání vlastnického práva se podstatným způsobem nelišila.</i> 29. V daném případě mělo dojít k nabytí vlastnického práva originárním způsobem – výstavbou. Judikatura dovodila, že stavba jako věc ve smyslu práva zpravidla vzniká v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Pouze do doby, časově i kvalitativně tomuto okamžiku předcházející, lze hovořit o originální způsobu nabytí vlastnictví ke stavbě vytvořením věci. Jestliže je však stavba jako věc ve smyslu práva již druhově i individuálně určena, potom dokončovací práce se na již vytvořených vlastnických vztazích nijak nepromítnou. Vše, co takto k původní neodstraněné stavbě v důsledku její dostavby přiroste, náleží vlastníkovi původní, tedy již zaniklé věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 1995, sp. zn. 3 Cz 57/92). Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (rozsudek nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 761/2001). Vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2258/2007). <i>30. Soud I. stupně tak správně vycházel z toho, že pro posouzení nabytí vlastnického práva žalobkyně k dané stavbě bylo podstatné, zda se jedná o samostatnou stavbu a kdo byl jejím stavebníkem v občanskoprávním smyslu. Tedy že danou stavbu vybudoval pro sebe, tj. s úmyslem být jejím vlastníkem. Vzhledem k dalším nástavbám tak bylo ve smyslu výše uvedené judikatury podstatné, kdo byl stavebníkem prvého nadzemního podlaží, neboť ten se stal vlastníkem stavby. Pokud by další nástavbu či vestavbu prováděl jiný stavebník, nemělo by to na</i> <i>jeho vlastnické právo již žádný vliv.</i> <i>31. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že objekt„ dvorního traktu“ byl stavbou zcela novou a samostatnou, tedy nikoliv přestavbou budovy již existující. Vycházel přitom z toho, že svědek [příjmení] výslovně potvrdil, že původní objekty stájí byly zcela zbourány a na jejich místě byla postavena základová deska a svědek [příjmení] pak potvrdil, že se jednalo o objekt samostatný, který neměl s bytovým domem ani společné vytápění.</i> <i>32. Bylo tedy na žalobkyni, aby dále prokázala, že právě ona vybudovala ono prvé nadzemní podlaží (provozovnu recyklace odpadů fotografického materiálu) v úmyslu nabýt tuto stavbu do svého vlastnictví. To se dle názoru odvolacího soudu žalobkyni nepodařilo, žalobkyně byla soudem I. stupně poučena dle § 118a o. s. ř., aby k těmto skutečnostem označila důkazy, z jí předložených důkazů však takový závěr učinit nelze.</i> <i>33. Svědek [příjmení] potvrdil, že investorem stavby byla [právnická osoba] bez bližšího označení, mohlo tak jít o společnost [právnická osoba], a případně i žalobkyni. Žalobkyně dále na podporu svých tvrzení předložila kolaudační rozhodnutí a na její žádost byl připojen spis</i> <i>stavebního úřadu ohledně dané stavby.</i> <i>34. Pokud žalovaná namítala, že z těchto listin lze zjistit pouze stavebníka ve smyslu veřejnoprávních předpisů, zastává odvolací soud názor, že i takový údaj může posloužit vedle dalších důkazů k prokázání osoby stavebníka ve smyslu občanskoprávním, když ten, kdo je stavebníkem ve smyslu veřejnoprávním, bývá obvykle i osobou, která chce stavbu vybudovat a nabýt do svého vlastnictví, tedy stavebníkem ve smyslu občanskoprávním. Nemělo by se však jednat o důkaz jediný.</i> <i>35. Z těchto listin však bylo zjištěno, že stavebníkem ve smyslu veřejnoprávním ohledně původní provozovny postavené na místě původních stájí byla společnost [právnická osoba], dle DIČ se přitom jednalo o subjekt odlišný od žalobkyně. Žalobkyně byla dle těchto listin stavebníkem až následné vestavby kanceláří a bytu. Žalobkyně sice byla investorem a stavebníkem této části stavby dle kolaudačního rozhodnutí, její vlastnictví stavby však z těchto skutečností dovodit nelze, neboť touto stavbou došlo pouze ke změně stavby již existující, což ve smyslu výše uvedené judikatury nemělo dopad na již založené vlastnictví vlastníka původní stavby (provozovny). Odvolací soud přitom poukazuje zejména na smlouvu o zřízení věcného břemene, z níž je zřejmé, že dané společnosti byly zjevně pouze investory, avšak nikoliv stavebníky s úmyslem získat stavbu do svého vlastnictví. V této souvislosti nelze přehlédnout, že</i> <i>společníkem a jednatelem těchto společností v té době byl [anonymizováno] [celé jméno žalobce], vlastník pozemku parc.</i> <i>[číslo] na němž byla stavba vybudována a jeho záměrem zjevně bylo, aby za prostředky jeho firem byla tato stavba postavena, ale aby ji nabyl do svého vlastnictví. Tento úmysl vyplývá zejména ze smlouvy o zřízení věcného břemene užívání ve prospěch investora (žalobkyně), z níž</i> <i>jednoznačně vyplývá, že vlastníkem stavby byl [anonymizováno] [celé jméno žalobce], žalobkyně pouze investorem. Pokud by byla vlastníkem žalobkyně, postrádala by tato smlouva smysl.</i> <i>36. Tato listina včetně dalších listin, připojených k návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, tak vlastnické právo žalobkyně doložit nemohou, když kolaudační rozhodnutí ze dne [datum] se týká jiného stavebníka ([právnická osoba] [anonymizováno]), z tohoto důvodu nemůže být ani pravdivé čestné prohlášení [anonymizováno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum] ohledně souhlasu uděleného žalobkyni k výstavbě dvorního traktu, když stavebníkem v té době byla právě [právnická osoba] [anonymizováno], nikoliv žalobkyně. Obě tyto společnosti ovládal právě [anonymizováno] [celé jméno žalobce], odvolací soud jeho jednání považoval za zcela účelové ve snaze vyhnout se exekučnímu postižení celé nemovitosti. Pokud žalobkyně předkládala výpis z katastru, jímž dokládala své vlastnictví daného objektu, s ohledem na výše uvedené z něj odvolací soud nevycházel, neboť tímto výpisem byla pouze vytvořena domněnka existence vlastnického práva žalobkyně ve smyslu § 980 odst. 2 o. z., která však byla výše uvedenými důkazy vyvrácena.</i> 37. Žalobkyně tedy neprokázala, že by byla vlastníkem stavby dvorního traktu. Své důkazní břemeno neunesla…..“ / citace rozsudku /.

8. Z dražební vyhlášky čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pověřená vedením exekuce na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], doložka provedené exekuce byla zapsána dne [datum] v exekuční věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [právnická osoba] pro dlužnou částku 102 852 Kč s příslušenstvím ve věci exekuce prodejem nemovitých věcí vydala usnesení, kterým nařídila dražbu nemovitých věcí: stavby [adresa], která je součástí parcely [číslo] stavba je zapsána na LV [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], vedeného [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] /prokázáno cit. dražební vyhláškou, výpisem z katastru nemovitostí [číslo] pro k. ú. [část obce]

9. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], že korporace byla dne [datum] zapsána do obchodního rejstříku pod [právnická osoba] [anonymizováno] a od [datum] změnila obchodní firmu na [právnická osoba], korporace byla [celé jméno žalobce] ovládána společníkem až do [datum] /prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]

10. Z exekučního příkazu čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu Praha – západ, čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vydal příkaz správou nemovitosti v neprospěch povinného [celé jméno žalobce] za účelem uspokojení pohledávky oprávněného, soudní exekutor přikázal provést exekuci správou nemovitosti povinného, a to nemovitosti s příslušenstvím: parcela [číslo] budovy [adresa] v k. ú. [část obce], vše zapsané na [list vlastnictví] k. ú. [část obce], u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] /prokázáno exekučním příkazem čj. [číslo jednací], usnesení exekutora čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] /.

11. Soud má za prokázané, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí: stavba [adresa], [část obce], jiná stavba, stojící na pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví]), zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Označené nemovité věci byly postiženy v exekuci vedené soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka] v neprospěch povinného: [právnická osoba], IČO [číslo], pro vymožení pohledávky oprávněného: [právnická osoba], [IČO], byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], kterým byly označené nemovité věci postiženy. Vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem bylo do katastru nemovitých věcí zapsáno prvozápisem na základě návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitých věcí ze dne [datum], který byl podán žalobcem - [celé jméno žalobce], spolu s prohlášením [celé jméno žalobce] ze dne [datum], geometrickým plánem - výkazem dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí co do rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] ze dne [datum], kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřenou mezi [celé jméno žalobce] a [právnická osoba] [ulice] trakt byl nejdříve do evidence katastru nemovitostí zapsán jako budova bez č.p./č.e., jiná stavba, stojící na pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví]). Následně bylo dvornímu traktu přiděleno [adresa] dle dokladu o přidělení čísla popisného [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a takto byla nemovitost zapsána do evidence katastru nemovitostí. Dle prohlášení žalobce ze dne [datum], kdy žalobce„ čestně prohlásil“, že v roce [rok] údajně udělil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] souhlas, aby předmětné nemovité věci (dvorní trakt) postavila, avšak bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vznikla až zápisem do obchodního rejstříku dne [datum], pod [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla do obchodního rejstříku zapsána až dne [datum], kolaudační rozhodnutí je ze dne [datum], proto je nepochybně vyloučeno, aby jejím stavebníkem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která k tomuto dni ještě vůbec neexistovala. S ohledem na tato zjištění je vyloučeno, aby povinná korporace žalovaného (žalovaná [právnická osoba]), [právnická osoba] byla vlastníkem předmětných nemovitých věcí. K tomuto závěru na základě provedených shodných důkazů dospěl Městský soud v Praze, jako soud odvolací v řízení, vedeném Obvodním soudem pro Prahu 8, který v odůvodnění jeho rozsudku konstatoval vlastnictví předmětných nemovitostí svědčící právě žalobci.

12. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., nestanoví–li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

13. Podle § 267 odst. 1 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

14. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

15. Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací činnosti opakovaně uvedl, že aktivní věcná legitimace k podání tzv. vylučovací (excindační) žaloby podle § 267 o. s. ř. svědčí třetí osobě, tedy osobě rozdílné od oprávněného a povinného jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí (exekucí), ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí (exekuci) nepřipouští (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 20 Cdo 759/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1411/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 3451/2012). Smyslem tzv. excindační žaloby podle ustanovení § 267 o. s. ř. je totiž poskytnout osobě odlišné od oprávněného a povinného procesní nástroj k prosazení jejích práv k majetku, který má být nepřípustně exekuován. Tato třetí osoba totiž není účastníkem exekuce, a proto nemá k dispozici univerzální nástroj, kterak se bránit provedení exekuce, jímž je návrh na zastavení exekuce. Nemůže být pochyb o tom, že exekuce prováděná v režimu zákona č. 120/2001 Sb. má primárně vést k uspokojení pohledávky oprávněného z výtěžku zpeněžení majetku povinného a právě institut vylučovací žaloby podle ust. § 267 odst. 1 o.s.ř. má být prostředkem k tomu, aby nebyl postihován majetek, jež nepatří povinnému, případně jehož prodej je vyloučen z jiného obdobného důvodu. Na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží žalobci rovněž odměna za zastoupení advokátem ve výši 9.000 Kč, 2 x 300 Kč náhrada hotových výdajů, náhrada ztráty času za šest půlhodin po 100 Kč a náhrada jízdného 363 Kč, celkem dohromady 10.563 Kč. Povinnost k náhradě byla stanovena v třídenní lhůtě splatnosti podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

16. Soud na základě shora uvedeného rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

17. V dané věci byla předmětem řízení vylučovací žaloba, kterou se žalobce domáhal vyloučení nemovitostí z exekučního řízení. Výší tarifní hodnoty a odměny v takových věcech se zabýval Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 7. 12. 2011 sp. zn. I. ÚS 1622/10. Zde Ústavní soud dovodil, že řízení o vylučovací žalobě je v podstatě sporem určovacím o tom, zda budou uvedené věci vyloučeny z výkonu rozhodnutí. Důvodem vylučovací žaloby je tedy takové právo třetí osoby, zpravidla právo vlastnické, které nepřipouští výkon rozhodnutí. K předpokladům, za nichž lze vyhovět žalobě o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, přitom patří, aby osoba, která se ho domáhá, prokázala že jí svědčí právo vylučující výkon rozhodnutí či exekuci. Cena věci nemá v této věci určující úlohu, rozhodující je její popis ve smyslu přesné individualizace. Ve věci projednávané Ústavním soudem dle jeho závěru obecné soudy nepochybily, pokud odměnu stěžovatelky určily bez ohledu na znalecký posudek, který nebyl pro řízení o vyloučení věcí nutný a jeho důkazní hodnota spočívala snad jen v popisu věcí, které tvoří předmět sporu.

18. Z těchto názorů lze s odkazem na znění ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. Č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu dovodit, že za tarifní hodnotu ve věci, v níž je předmětem vyloučení nemovitostí z exekuce, se považuje částka 50 000 Kč. Soud zcela úspěšnému žalobci přiznal podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, v odměně advokáta, účtované dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, sazba odměny za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty dle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu 3 100 Kč, tj. v dané věci za 4 úkony / převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 2x účast u jednání soudu dne [datum], [datum] / 12 400 Kč, 4 x náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč. Součet všech nákladů žalobce tak představuje celkem 18 600 Kč.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř..