31 C 273/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Skálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení, že nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů,

I. Určuje se, že jednotka č. , Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezená v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, který je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, vzhledem k celku na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , právnická osoba, spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, vzhledem k celku na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , právnická osoba, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , část obce , adresa, , obec , adresa, na listech vlastnictví č. , hodnota, (pro byt) a č. , hodnota, pro budovu č.p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, č. , hodnota, pro pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , jsou součástí společného jmění manželů žalobkyně , Jméno žalobkyně, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, a žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že jednotka č. , Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezená v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, který je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, ú. , adresa, , spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, vzhledem k celku na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , právnická osoba, spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, vzhledem k celku na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , právnická osoba, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , část obce , adresa, , obec , adresa, na listech vlastnictví č. , hodnota, (pro byt) a č. , hodnota, pro budovu č.p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, a č. , hodnota, pro pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, (dále jen „byt“), je součástí společného jmění manželů. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným jsou manželé. Manželství bylo uzavřeno dne , datum, . Před ani za trvání manželství nebyla uzavřena žádná smlouva upravující zákonný režim společného jmění manželů. Dne , datum, uzavřel žalovaný jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě předmětné nemovitosti - byt. Tento byt tak tvoří součást společného jmění manželů (žalobkyně a žalovaného), neboť byl pořízen žalovaným za doby trvání manželství z jejich společných finančních prostředků. Žalovaný vždy, a to i v rámci před rozvodových jednání, tvrdil, že byt je součástí společného jmění manželů a byl pořízen jako investiční nemovitost. Dne , datum, žalobkyně podala k soudu návrh na rozvod jejich manželství a současně návrh na úpravu poměrů rodičů k nezletilé dceři po dobu před rozvodem a po rozvodu manželství.

2. Žalobkyně dne , datum, nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistila, že žalovaný dne , datum, jako prodávající uzavřel kupní smlouvu s , tituly před jménem, , jméno FO, nar. , datum, , bytem , adresa, , jako kupujícím. Předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k předmětnému bytu za kupní cenu , částka, . S tímto prodejem nemovitosti žalobkyně nesouhlasila, namítala relativní neplatnost kupní smlouvy uzavřené bez jejího vědomí a souhlasu. Z tohoto důvodu se žalobkyně domáhá určení, že předmětná nemovitost je stále součástí společného jmění manželů, které ke dni rozhodnutí trvá a nezaniklo ze žádných zákonných důvodů.

3. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k bytu žalobkyně spatřuje v tom, že byt je veden ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) jako vlastnictví žalovaného. Žalovaný je tak dle zápisu v katastru nemovitostí oprávněn s nemovitostmi nakládat, a to i přesto, že byt je součástí společného jmění manželů.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, jednání ve věci samé dne , datum, se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, proto soud postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhla a předložila žalobkyně, žalovaný žádné listiny nepředložil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne , datum, před matričním úřadem , adresa, , jejich manželství stále trvá ( prokázáno oddacím listem ze dne , datum, ).

8. Žalovaný jako kupující a , právnická osoba, ., jako prodávající uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu o převodu nemovitostí č. , hodnota, , jejímž předmětem byl předmětný byt, specifikovaný ve výroku tohoto rozsudku. Kupní cena nemovitosti byla sjednána ve výši , částka, (prokázáno kupní smlouvou ze dne , datum, ). Žalovaný byl na základě tohoto převodu zapsán jako jediný vlastník bytové jednotky do katastru nemovitostí, ke změně zápisu dosud nedošlo (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí k datu , datum, , listem vlastnictví č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, ).

9. Žalovaný jako prodávající a , tituly před jménem, , jméno FO, jako kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka. Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, (prokázáno kupní smlouvou ze dne , datum, ). Žalovaný v kupní smlouvě prohlásil, že mu náleží vlastnické právo k bytu ( prokázáno kupní smlouvou ze dne , datum, , bod 3). Na základě této kupní smlouvy byl dne , datum, podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, jež navrhoval převod vlastnického práva k bytu ve prospěch kupujícího , tituly před jménem, , jméno FO, ( prokázáno návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne , datum, ).

10. Žalobkyně písemně uplatnila vůči kupujícímu , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, námitku relativní neplatnosti kupní smlouvy ze dne , datum, , kterou odůvodnila tím, že předmětný byt je stále a byl ke dni uzavření kupní smlouvy ve společném jmění manželů a že manželství manželů dosud trvá. Žalobkyně tak písemně informovala nového kupujícího, , tituly před jménem, , jméno FO, , že k prodeji bytové jednotky nedala žalovanému svolení, o uzavření žádné smlouvy nevěděla, důsledkem jejího dovolání se relativní neplatnosti je neplatnost celého právního úkonu a jednání žalovaného s účinky ke dni uzavření kupní smlouvy (prokázáno námitkou relativní neplatnosti právních jednání za trvání manželství ze dne , datum, ).

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem.

12. Podle ustanovení § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen obč. zák.), platného v době vzniku společného jmění manželů a nabytí předmětné bytové jednotky, společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

13. Podle ustanovení § 144 obč. zák., pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

14. Podle ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

15. Podle ustanovení § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

16. Podle ustanovení § 714 odst. 2 o. z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

17. Soud se nejprve zabýval tím, zda má žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Určovací žaloba podle výše uvedeného ustanovení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Soudní praxe takový právní zájem připouští tam, kde byla žaloba podána za trvání manželství ve snaze odstranit nesoulad mezi stavem evidovaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě byl tento předpoklad naplněn, žalobkyně žalobu podala za trvání manželství účastníků, tudíž jí svědčí naléhavý právní zájem na určení. K podání žaloby je žalobkyně současně aktivně věcně legitimována, neboť jen prostřednictvím této žaloby může dosáhnout případné změny zápisu v katastru nemovitostí a tím uvedení tvrzeného faktického vlastnického stavu do souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

18. Soud má v řízení za prokázané, že za trvání manželství účastníků (od , datum, do rozhodnutí ) žalovaný (jako kupující) uzavřel dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka, a to za kupní cenu , částka, . Ve smyslu ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. a ustanovení § 144 obč. zák. tak platí domněnka, že byt byl nabyt do společného jmění manželů, tedy žalobkyně a žalovaného. Žalovaný, přestože je jako výlučný vlastník zapsán v katastru nemovitostí, v tomto řízení netvrdil ani neprokázal, že nabytí vlastnického k bytu nespadalo do společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů lze měnit za trvání manželství pouze písemně (ustanovení § 739 odst. 1 o. z.), mimoto dohodou o vypořádání, která má účinky ke dni zániku zrušení nebo zúžení SJM (ustanovení § 738 odst. 1 o. z.). Jsou-li dány zákonné předpoklady pro zařazení věci do společného jmění manželů, mohou manželé učinit věc předmětem výlučného majetku některého z nich jen způsobem stanoveným zákonem, tedy zejména zúžením SJM, k němuž je potřeba notářského zápisu, což se v projednávané věci nestalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

19. Soud má v řízení za prokázané, že žalovaný (jako prodávající) uzavřel dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl byt, a to za kupní cenu , částka, . Žalobkyně namítla v souladu s ustanovením § 714 o. z. neplatnost tohoto jednání a dovolala se neplatnosti jak vůči manželovi, tak vůči druhé smluvní straně (, tituly před jménem, , jméno FO, ). Následkem jednání jednoho manžela bez souhlasu druhého je jeho relativní neplatnost, které je nutno se dovolat vůči všem stranám právního jednání, nejenom vůči druhému manželovi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, , , spisová značka, ). Prodej bytu za částku , částka, nelze považovat za jednání v běžných záležitostech správy společného jmění manželů a je k němu třeba souhlasu obou manželů. Relativní neplatnosti se musí dovolat oprávněná osoba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, , , spisová značka, ). Žalobkyně byla v souladu s ustanovením § 714 odst. 1 a 2 o. z. oprávněna namítnout relativní neplatnost právního jednání, tedy uzavření smlouvy o prodeji bytu. Smlouva resp. právní jednání je tak neplatné ke dni uzavření smlouvy.

20. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že byt pořídil žalovaný za trvání manželství a proto jej nabyli účastníci do jejich společného jmění manželů. Zároveň žalovaný nebyl oprávněn bez souhlasu žalobkyně byt prodat. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, dle ust. § 8 odst. 1 a.t. sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí zastoupení, návrh na vydání předběžného opatření, návrh ve věci samé, účast na jednání) uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, a jedné paušální náhrady ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. (nový a.t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

22. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu pro splnění povinnosti uložené žalovanému pak stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.