31 C 282/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 27 600 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 600 000 Kč se 7,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 300 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení, se 7,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 800 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení, se 7,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 500 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení, se 7,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení, se 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 000 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Návrh žalobkyně, na postup soudu podle § 107a o. s. ř. ze dne , datum, , se zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 678 414 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou původně podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 27 600 000 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení ceny za provedené dílo dle smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Obvodní soud pro , adresa, usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, , ve znění usnesení Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne , datum, , které právní moci nabylo dne , datum, , vyslovil jeho místní nepříslušnost k projednání věci a věc postoupil k vyřízení soudu zdejšímu. Dne , datum, byl soudu doručen návrh původní žalobkyně společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , na vstup nového účastníka do řízení namísto žalobkyně s odůvodněním, že původní žalobkyně dne , datum, uzavřela se společností , právnická osoba, . IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, , smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupila původní žalobkyně společnosti , právnická osoba, . veškeré pohledávky za žalovanou, jejichž zaplacení se domáhá v tomto řízení. Původní žalobkyně proto navrhla, aby v souladu s ust. § 107a odst. 1 o. s. ř. na její místo v tomto řízení vstoupila společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, , která se vstupem do řízení vyslovila souhlas v Prohlášení o postoupení pohledávek ze dne , datum, . O tomto návrhu původní žalobkyně rozhodl zdejší soud usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, tak, že návrhu vyhověl a připustil, aby do řízení namísto původní žalobkyně , právnická osoba, . vstoupila společnost , právnická osoba, ., usnesení právní moci nabylo dne , datum, . Po té zdejší soud, ke shodnému návrhu obou účastníků řízení, řízení přerušil dle ust. § 110 o.s.ř. na dobu 1 roku, a to usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, , usnesení právní moci nabylo dne , datum, . Dne , datum, žalobkyně navrhla v přerušeném řízení pokračovat, o pokračování v řízení soud rozhodl usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, , které právní moci nabylo dne , datum, . Usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, , které právní moci nabylo dne , datum, , soud k návrhu účastníků řízení přerušil dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené Obvodním soudem pro , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, . Dne , datum, žalovaná písemně sdělila soudu, že žalobkyně společnost , právnická osoba, . není ve věci aktivně legitimována, pohledávka z titulu zaplacení ceny díla dle smlouvy o dílo ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , na společnost , právnická osoba, . byla na původní žalobkyní převedena v rozporu se smlouvou o dílo, jejího čl. , Anonymizováno, , neboť zhotovitel, tj. původní žalobkyně , právnická osoba, ., nebyl oprávněn jeho pohledávky ze smlouvy, zejména pohledávky na úhradu ceny za dílo, postoupit nebo zastavit, bez předchozího písemného souhlasu objednatele, tj. žalované. Žalovaná žádný souhlas s postoupením pohledávky z titulu doplacení ceny zhotoveného díla společností , právnická osoba, . nikdy nevyslovila.

2. Při ústním jednání soudu dne , datum, byla strana žalující poučena soudem dle ust. §118a odst. 1 o.s.ř. , aby tvrdila a prokázala postoupení předmětné pohledávky na společnost , právnická osoba, ., aby doložila soudu smlouvu o postoupení pohledávky původní žalobkyně na žalobkyni za žalovanou.

3. Na základě poučení soudu žalobkyně společnost , právnická osoba, . sdělila soudu dne , datum, , že ujednání smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, ve znění jejich dodatků nebylo naplněno, proto došlo dohodou stran k zániku této smlouvy, kdy pohledávka za žalovanou je nadále v dispozici původní žalobkyně a doložila společné prohlášení žalobkyně a společnosti , právnická osoba, ., která rovněž vyslovila souhlas s jejím opětovným vstupem do řízení namísto žalobkyně. Žalobkyně proto učinila návrh dle ust. §107 a o.s.ř.

4. Dne , datum, se k návrhu žalobkyně vyjádřila žalovaná, která vyslovila nesouhlas se vstupem původní žalobkyně namísto společnosti , právnická osoba, ., vstup společnosti , právnická osoba, . navrhovala zamítnout. Namítala, že tímto procesním návrhem se společnost , právnická osoba, . snaží účelově zhojit nedostatek její aktivní legitimace v tomto řízení, žalované nebylo zpětné postoupení pohledávky oznámeno ani prokázáno, proto není relevantní. Namítala, že návrh žalobkyně je motivován zcela účelově, aby žalobkyně zabránila jejímu neúspěchu v projednávané věci, jednání žalobkyně zjevně představuje zneužití procesního práva ke škodě žalované strany. Tedy žalobkyně sama vstoupila do řízení, aniž by byla věcně aktivně legitimována, když s uvedenou skutečností byla konfrontována.

5. O návrhu žalobkyně /společnosti , právnická osoba, ./ ze dne , datum, soud rozhodl usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, tak, že návrh žalobkyně na postup dle ust. § 107a o.s.ř. zamítl. Předmětné usnesení, ve znění usnesení Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne , datum, , právní moci nabylo dne , datum, .

6. Dne , datum, žalobkyně společnost , právnická osoba, . opakovaně podala shodný návrh soudu na postup dle ust. § 107a o.s.ř. a navrhovala záměnu účastníků řízení na straně žalobkyně s tím, že k důkazu doložila listinu „ Dohoda o zániku Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, “, pověření zaměstnance společnosti , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a nedatované „prohlášení o zániku Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, “.

7. K tomuto návrhu žalobkyně se žalovaná vyjádřila tak, že navrhovala jeho zamítnutí z důvodu, že žalobkyně sama vstoupila do řízení, aniž by byla věcně aktivně legitimována, žalované nebylo postoupení pohledávky řádně oznámeno ani prokázáno, smlouva o postoupení pohledávky není platná a nemůže vyvolat důsledky předvídané ust. § 107a o.s.ř. Žalovaná rovněž namítala, že za společnost , právnická osoba, . ve věci smlouvy o postoupení pohledávky, jednal nezmocněný zaměstnanec této společnosti, neboť jeho pověření, udělené generálním ředitelem obchodní společnosti , právnická osoba, ., neobsahuje zmocnění či oprávnění za společnost , právnická osoba, . kupovat či prodávat pohledávky nebo dodatečně rušit smlouvy o postoupení pohledávky, kdy se navíc jedná o pohledávku značné výše. Jestliže dohodu o zániku smlouvy o postoupení pohledávky podepsala za jejího nabyvatele, resp. původního vlastníka, osoba, která k tomu nebyla zmocněna, což je z doloženého rozsahu zmocnění zjevné, nemůže taková smlouva vyvolávat žádné právní následky a nemůže být podkladem pro rozhodnutí o procesním nástupnictví žalobkyně. Žalovaná rovněž namítala, že k dohodě o zániku smlouvy žalobkyně přistoupila poté, co byla při jednání soudu dne , datum, poučena o doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání její aktivní legitimace, je zcela zjevné, že návrh žalobkyně je motivován zcela účelově, aby žalobkyně zabránila jejímu neúspěchu v projednávané věci, jedná se tak o jednání zjevně představující zneužití procesního práva ke škodě žalované, a to způsobem, který dle žalované nemůže vyvolat příslušné procesní důsledky.

8. Podle ust. § 107a odst. 1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud ve věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného se nevyžaduje.

9. Soud návrh žalobkyně na vstup nového účastníka do řízení namísto žalobkyně ze dne , datum, zastavil, neboť o tomto návrhu bylo již soudem pravomocně rozhodnuto, a to usnesením čj. , spisová značka, ze dne , datum, kdy soud návrh žalobkyně na postup dle ust. § 107a o.s.ř. již pravomocně zamítl. Předmětné usnesení, ve znění usnesení Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne , datum, , právní moci nabylo dne , datum, .

10. Podle ust. § 159a o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Právní moc je souhrnem účinků konečného, tj. doručeného a nenapadnutelného rozhodnutí. Jejím účelem je zajistit trvalou a účinnou ochranu subjektivních práv a oprávněných zájmů, jež byly v řízení zjištěny, právní moc zaručuje, že se soud nebude stejnými nároky, resp. již vyřešenými předběžnými otázkami, zabývat opětovně. Účinky právní moci mají výlučně procesní povahu, projevují se tedy v procesních vztazích mezi soudem a účastníky řízení ( účinky právní moci označujeme pojmy nezměnitelnost a závaznost rozhodnutí ). Procesní povaha těchto účinků má za následek, že se projevují pouze v (dalším) soudním řízení. Vychází-li právní moc rozhodnutí pouze ze skutečností, jež tu byly v době vyhlášení rozhodnutí, má to za následek, že ten skutkový a důkazní materiál, jenž sice v době vyhlášení rozhodnutí existoval, avšak nebyl stranami (zaviněně) uplatněn, je z dalšího projednávání vyloučen (prekludován). Právní moc tak vylučuje, aby účastník za účelem "nápravy" původního rozhodnutí založil svou "novou" žalobu na skutečnostech, které měly a mohly být projednány již v původním řízení (srov. R 31/63). Obdobně to platí i o nevyužitých důkazních návrzích. Opačný postup by neznamenal nic jiného, než přezkum správnosti původního pravomocného rozhodnutí (R 33/67); tento přezkum je však vyhrazen výlučně řízení o mimořádných opravných prostředcích.

11. Podle ustanovení § 159a odst. 4 o.s.ř. je třeba posuzovat i případy nemeritorních rozhodnutí, vydaných v rámci probíhajícího řízení, jimiž má být opětovně řešena již vyřešená procesní otázka. Jestliže se v řízení nezměnily předpoklady, za kterých soud o takové procesní otázce rozhodoval, není možné tuto otázku posuzovat znovu (srov. R 99/13; SoJ 167/12, NS , spisová značka, ; SoJ 178/98, , právnická osoba, , spisová značka, ). Tímto způsobem se i ve vztahu k rozhodnutím procesní povahy projevuje přiměřené (§ 167 odst. 2) užití zásady ne bis in idem (§ 159a odst. 4). Z tohoto důvodu soud řízení o opakovaném návrhu žalobkyně na postup dle ust. § 117a o.s.ř., kdy žalobkyně , právnická osoba, . navrhovala její záměnu za společnost , právnická osoba, . zastavil. Pouze pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyní nově k důkazu předložená listina „dohoda o zániku smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, “ jednak byla sepsána před rozhodnutím zdejšího soudu o procesním nástupnictví, ale ani neprokazuje, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod či přechod práva nebo povinnosti účastníka, o něž v řízení jde. Tato dohoda, vzhledem ke skutečnosti, že na žalobkyni ze společnosti , právnická osoba, . nebylo platně a účinně převedeno právo na zaplacení ceny díla ze smlouvy o dílo, nevyvolává žádné právní následky, o nichž by soud musel před rozhodnutím ve věci samé rozhodovat.

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:V posuzované věci se tak z obsahu spisu a z provedených důkazů podává, že řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne , datum, původní žalobkyní - společností , právnická osoba, ., která soudu neprokázala řádné postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni z titulu zaplacení ceny díla dle smlouvy o dílo. Ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, , uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem bylo sjednáno provedení díla : bezvadné zhotovení a dokončení díla formou „na klíč“ budovy samoobslužného obchodního domu , Anonymizováno, a venkovních zařízení za sjednanou cenu díla, Anonymizováno, , tel. číslo, smlouvy o dílo si smluvní strany sjednaly zákaz postoupení pohledávky zhotovitele, zejména pohledávku na úhradu ceny za dílo, pohledávky za žalovanou postoupit nebo zastavit bez předchozího písemného souhlasu objednatele /prokázáno cit. smlouvou o dílo/. Z prohlášení o postoupení pohledávek a návrhu na vstup postupníka do řízení ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . jako zhotovitel díla a společnost , právnická osoba, . shodně prohlásily a podpisy potvrdily, že dne , datum, uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek v celkové výši 32 400 000 Kč bez příslušenství, kdy jde o pohledávku odpovídající nesplněnému dluhu dlužníka žalované společnosti vůči postupiteli vzniklého v souvislosti s výstavbou nákupního areálu , Anonymizováno, dle smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, , uzavřené postupitelem společností , právnická osoba, . a dlužníkem žalovanou ze dne , datum, s tím, že zaplacení části postupované pohledávky ve výši 27 600 000 Kč s příslušenstvím se postupník domáhá předmětnou žalobou / prokázáno cit. prohlášením, l. č. , hodnota, spisu/.

13. Soud další dokazování předloženými důkazy v tomto řízení neprováděl, neboť provedené důkazy prokázaly nedostatek aktivní legitimace žalobkyně v projednávané věci a další provádění důkazů by tak s ohledem na právní názor soudu bylo nadbytečné a nehospodárné.

14. Otázkou aktivní a pasivní žalobní legitimace se Nejvyšší soud zabýval v mnoha rozhodnutích (srov. např. rozsudky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), přičemž dovodil, že věcnou legitimací se rozumí stav vyplývající z hmotného práva. Ve sporném řízení je soud vázán žalobním návrhem, tedy primárně určením, kdo jsou účastníci řízení (žalobce a žalovaný), o jaké věci bude jednáno (skutkový základ) a jaký je žalobní návrh (petit). O zahájení řízení a o obsahu žaloby rozhoduje žalobce jako dominus litis (pán řízení). Soud následně rozhoduje o všech základních skutečnostech obsažených v žalobě, tedy mimo jiné i o aktivní a pasivní věcné legitimaci účastníků řízení. Aktivní věcná legitimace je dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo; pasivní věcná legitimace je posuzována z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek aktivní anebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 22/03). Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (blíže např. komentář k ustanovení § 90 o. s. ř. Lavický, P. a kol.: Občanský soudní řád §1 – 250l. Řízení sporné. , adresa, : , právnická osoba, ., 2016).

15. Nelze tudíž než uzavřít, že žalobkyně společnost , právnická osoba, . není v projednávané věci aktivně legitimována v souladu s procesním právem, když v řízení bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . v rozporu se smluvním ujednáním se žalovanou ve smlouvě o dílo postoupila na žalobkyni bez předchozího písemného souhlasu žalované předmětnou pohledávku. Dle o. z. lze postoupit každou pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. V případě, že věřitel i přes dohodu o zákazu postoupení bez předchozího písemného souhlasu objednatele – dlužníka pohledávku postoupil, potom dle konstantní judikatury je taková smlouva o postoupení pohledávky absolutně neplatná ve smyslu ust. § 1881 odst. 1 o. z., který stanoví, že postoupit lze pohledávku, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.

16. Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně ve skutkových tvrzeních uvedla, že pohledávka vznikla neuhrazením ceny za provedené dílo pro objednatele žalovanou společnost ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, , která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem dne , datum, . Pohledávky z uvedené smlouvy byly společností , právnická osoba, . postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávek smlouvou o postoupení nebylo žalované oznámeno. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu, žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, neboť není aktivně legitimována k uplatnění pohledávky v projednávané věci, pohledávka nemohla a také nikdy platně a účinně nepřešla na žalobkyni z původního věřitele , právnická osoba, ., neboť mezi touto společností a žalovanou byl smluvně ujednán ve smlouvě o dílo zákaz postoupení pohledávek bez předchozího výslovného písemného souhlasu žalované, přičemž písemný souhlas dán nebyl. Dle smlouvy o dílo byl zhotovitel – společnost , právnická osoba, ., oprávněn pouze na základě předchozího výslovného písemného souhlasu objednatele, to je žalované. Toto ujednání tak zcela nepochybně představuje smluvní zákaz postoupení pohledávek vzniklých ze smlouvy o dílo, a pokud i přes tento výslovný smluvní zákaz mělo dojít k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky dne , datum, mezi původním věřitelem , právnická osoba, . a žalobkyní, není takový postup v souladu s textem smlouvy o dílo. Důsledkem porušení smluvního závazku dohodnutého v souladu s ustanovením § 1881 odst. 1 o. z. , tedy zákazu postoupení pohledávek ze smluvního vztahu, je absolutní neplatnost úkonu, to je v dané věci smlouvy o postoupení pohledávek, působící od samého počátku. Jednou ze základních zásad o. z., vyjádřenou v ustanovení § 574 o. z., je,, že je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako neplatné. Z pohledu této zásady je však, dle názoru soudu, v posuzované věci třeba posuzovat všechna právní jednání, od nichž se odvíjí předmět sporu, tedy nejen smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ale rovněž smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, , uzavřenou dne , datum, mezi žalovanou jako objednatelem a společností , právnická osoba, . jako zhotovitelem. V této souvislosti nelze než připomenout, že žádnou z účastnic řízení (ani žalobkyní) nebylo namítáno, že by existovaly jakékoli pochybnosti v hodnocení tohoto právního jednání, tj. výše označené smlouvy o dílo, v jejímž bodě , Anonymizováno, . bylo sjednáno kdy a za jakých podmínek je zhotovitel oprávněn přistoupit k postoupení pohledávek z této smlouvy. Není tak sporu o tom, že uvedená smlouva o dílo je v celém svém rozsahu právním jednáním platným, se všemi důsledky z toho vyplývajícími, tedy včetně omezení práva společnosti , právnická osoba, . jako zhotovitele k postoupení pohledávek ze smlouvy na jiný subjekt. I když zákon obecně stanoví, že předmětem smlouvy o postoupení pohledávky může být jakákoli pohledávka, kterou lze zcizit ( ust. § 1879 o. z. ), současně stanoví výjimky, kdy toto obecné pravidlo neplatí, a to formou vymezení případů, v nichž je vysloven zákaz postoupení pohledávky. Jinými slovy řečeno, pohledávku lze postoupit, pokud tomu nebrání dohoda původního věřitele s dlužníkem anebo nejde-li o pohledávku, která zaniká smrtí dlužníka anebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Nepochybně tak v posuzované věci jde právě o jednu ze zákonem ( ust. § 1881 odst. 1 o. z. ) konkrétně stanovených výjimek z obecné přípustnosti postoupení pohledávek. Jestliže mezi společností , právnická osoba, ., coby zhotovitelem a současně věřitelem pohledávky a žalovanou jako objednatelem a současně dlužnicí pohledávky, byla v rámci ujednání ve smlouvě o dílo uzavřena dohoda o tom, že postoupení pohledávky jiné osobě je možné jen na základě předchozího výslovného písemného souhlasu dlužníka a jestliže tato sjednaná podmínka, za níž by bylo možné pohledávku ze smlouvy postoupit, splněna nebyla, nelze než konstatovat, že za této situace dle ustanovení § 1881 odst. 1 o. z. není a nebylo postoupení pohledávky (bez dalšího) možné. S odkazem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována a žalobu v celém rozsahu z důvodu tohoto nedostatku aktivní legitimace žalobkyně zamítl.

17. Soud zcela úspěšné žalované přiznal soud podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech žalované spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 10 úkony právní pomoci po 55 340 Kč : převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , 10 režijními paušály dle § 13 AT v celkové výši 3 000 Kč, 3 x cestovným z , adresa, a zpět osobním automobilem / jedna cesta 102 km / k jednání soudu v celkové výši 4 273 Kč a 21 % DPH z částky 560 673 Kč ve výši 117 741 Kč.Celkové náklady žalované ve výši 678 414 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).