31 C 282/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 27 600 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 600 000 Kč se 7,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 300 000 Kč ode dne datum do zaplacení, se 7,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 800 000 Kč ode dne datum do zaplacení, se 7,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 500 000 Kč ode dne datum do zaplacení, se 7,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 000 Kč ode dne datum do zaplacení, se 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 000 000 Kč ode dne datum do zaplacení, se zamítá.

II. Návrh žalobkyně, na postup soudu podle § 107a o. s. ř. ze dne datum, se zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 678 414 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou původně podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 27 600 000 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení ceny za provedené dílo dle smlouvy o dílo č. Anonymizováno ze dne datum. Obvodní soud pro adresa usnesením čj. spisová značka ze dne datum, ve znění usnesení Městského soudu v Praze čj. spisová značka ze dne datum, které právní moci nabylo dne datum, vyslovil jeho místní nepříslušnost k projednání věci a věc postoupil k vyřízení soudu zdejšímu. Dne datum byl soudu doručen návrh původní žalobkyně společnosti právnická osoba., IČO IČO, na vstup nového účastníka do řízení namísto žalobkyně s odůvodněním, že původní žalobkyně dne datum uzavřela se společností právnická osoba. IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupila původní žalobkyně společnosti právnická osoba. veškeré pohledávky za žalovanou, jejichž zaplacení se domáhá v tomto řízení. Původní žalobkyně proto navrhla, aby v souladu s ust. § 107a odst. 1 o. s. ř. na její místo v tomto řízení vstoupila společnost právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, která se vstupem do řízení vyslovila souhlas v Prohlášení o postoupení pohledávek ze dne datum. O tomto návrhu původní žalobkyně rozhodl zdejší soud usnesením čj. spisová značka ze dne datum tak, že návrhu vyhověl a připustil, aby do řízení namísto původní žalobkyně právnická osoba. vstoupila společnost právnická osoba., usnesení právní moci nabylo dne datum. Po té zdejší soud, ke shodnému návrhu obou účastníků řízení, řízení přerušil dle ust. § 110 o.s.ř. na dobu 1 roku, a to usnesením čj. spisová značka ze dne datum, usnesení právní moci nabylo dne datum. Dne datum žalobkyně navrhla v přerušeném řízení pokračovat, o pokračování v řízení soud rozhodl usnesením čj. spisová značka ze dne datum, které právní moci nabylo dne datum. Usnesením čj. spisová značka ze dne datum, které právní moci nabylo dne datum, soud k návrhu účastníků řízení přerušil dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené Obvodním soudem pro adresa, pod sp. zn. spisová značka. Dne datum žalovaná písemně sdělila soudu, že žalobkyně společnost právnická osoba. není ve věci aktivně legitimována, pohledávka z titulu zaplacení ceny díla dle smlouvy o dílo ze dne datum, č. Anonymizováno, na společnost právnická osoba. byla na původní žalobkyní převedena v rozporu se smlouvou o dílo, jejího čl. Anonymizováno, neboť zhotovitel, tj. původní žalobkyně právnická osoba., nebyl oprávněn jeho pohledávky ze smlouvy, zejména pohledávky na úhradu ceny za dílo, postoupit nebo zastavit, bez předchozího písemného souhlasu objednatele, tj. žalované. Žalovaná žádný souhlas s postoupením pohledávky z titulu doplacení ceny zhotoveného díla společností právnická osoba. nikdy nevyslovila.

2. Při ústním jednání soudu dne datum byla strana žalující poučena soudem dle ust. §118a odst. 1 o.s.ř. , aby tvrdila a prokázala postoupení předmětné pohledávky na společnost právnická osoba., aby doložila soudu smlouvu o postoupení pohledávky původní žalobkyně na žalobkyni za žalovanou.

3. Na základě poučení soudu žalobkyně společnost právnická osoba. sdělila soudu dne datum, že ujednání smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum ve znění jejich dodatků nebylo naplněno, proto došlo dohodou stran k zániku této smlouvy, kdy pohledávka za žalovanou je nadále v dispozici původní žalobkyně a doložila společné prohlášení žalobkyně a společnosti právnická osoba., která rovněž vyslovila souhlas s jejím opětovným vstupem do řízení namísto žalobkyně. Žalobkyně proto učinila návrh dle ust. §107 a o.s.ř.

4. Dne datum se k návrhu žalobkyně vyjádřila žalovaná, která vyslovila nesouhlas se vstupem původní žalobkyně namísto společnosti právnická osoba., vstup společnosti právnická osoba. navrhovala zamítnout. Namítala, že tímto procesním návrhem se společnost právnická osoba. snaží účelově zhojit nedostatek její aktivní legitimace v tomto řízení, žalované nebylo zpětné postoupení pohledávky oznámeno ani prokázáno, proto není relevantní. Namítala, že návrh žalobkyně je motivován zcela účelově, aby žalobkyně zabránila jejímu neúspěchu v projednávané věci, jednání žalobkyně zjevně představuje zneužití procesního práva ke škodě žalované strany. Tedy žalobkyně sama vstoupila do řízení, aniž by byla věcně aktivně legitimována, když s uvedenou skutečností byla konfrontována.

5. O návrhu žalobkyně /společnosti právnická osoba./ ze dne datum soud rozhodl usnesením čj. spisová značka ze dne datum tak, že návrh žalobkyně na postup dle ust. § 107a o.s.ř. zamítl. Předmětné usnesení, ve znění usnesení Městského soudu v Praze čj. spisová značka ze dne datum, právní moci nabylo dne datum.

6. Dne datum žalobkyně společnost právnická osoba. opakovaně podala shodný návrh soudu na postup dle ust. § 107a o.s.ř. a navrhovala záměnu účastníků řízení na straně žalobkyně s tím, že k důkazu doložila listinu „ Dohoda o zániku Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum“, pověření zaměstnance společnosti právnická osoba. tituly před jménem jméno FO ze dne datum a nedatované „prohlášení o zániku Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum“.

7. K tomuto návrhu žalobkyně se žalovaná vyjádřila tak, že navrhovala jeho zamítnutí z důvodu, že žalobkyně sama vstoupila do řízení, aniž by byla věcně aktivně legitimována, žalované nebylo postoupení pohledávky řádně oznámeno ani prokázáno, smlouva o postoupení pohledávky není platná a nemůže vyvolat důsledky předvídané ust. § 107a o.s.ř. Žalovaná rovněž namítala, že za společnost právnická osoba. ve věci smlouvy o postoupení pohledávky, jednal nezmocněný zaměstnanec této společnosti, neboť jeho pověření, udělené generálním ředitelem obchodní společnosti právnická osoba., neobsahuje zmocnění či oprávnění za společnost právnická osoba. kupovat či prodávat pohledávky nebo dodatečně rušit smlouvy o postoupení pohledávky, kdy se navíc jedná o pohledávku značné výše. Jestliže dohodu o zániku smlouvy o postoupení pohledávky podepsala za jejího nabyvatele, resp. původního vlastníka, osoba, která k tomu nebyla zmocněna, což je z doloženého rozsahu zmocnění zjevné, nemůže taková smlouva vyvolávat žádné právní následky a nemůže být podkladem pro rozhodnutí o procesním nástupnictví žalobkyně. Žalovaná rovněž namítala, že k dohodě o zániku smlouvy žalobkyně přistoupila poté, co byla při jednání soudu dne datum poučena o doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání její aktivní legitimace, je zcela zjevné, že návrh žalobkyně je motivován zcela účelově, aby žalobkyně zabránila jejímu neúspěchu v projednávané věci, jedná se tak o jednání zjevně představující zneužití procesního práva ke škodě žalované, a to způsobem, který dle žalované nemůže vyvolat příslušné procesní důsledky.

8. Podle ust. § 107a odst. 1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud ve věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného se nevyžaduje.

9. Soud návrh žalobkyně na vstup nového účastníka do řízení namísto žalobkyně ze dne datum zastavil, neboť o tomto návrhu bylo již soudem pravomocně rozhodnuto, a to usnesením čj. spisová značka ze dne datum kdy soud návrh žalobkyně na postup dle ust. § 107a o.s.ř. již pravomocně zamítl. Předmětné usnesení, ve znění usnesení Městského soudu v Praze čj. spisová značka ze dne datum, právní moci nabylo dne datum.

10. Podle ust. § 159a o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Právní moc je souhrnem účinků konečného, tj. doručeného a nenapadnutelného rozhodnutí. Jejím účelem je zajistit trvalou a účinnou ochranu subjektivních práv a oprávněných zájmů, jež byly v řízení zjištěny, právní moc zaručuje, že se soud nebude stejnými nároky, resp. již vyřešenými předběžnými otázkami, zabývat opětovně. Účinky právní moci mají výlučně procesní povahu, projevují se tedy v procesních vztazích mezi soudem a účastníky řízení ( účinky právní moci označujeme pojmy nezměnitelnost a závaznost rozhodnutí ). Procesní povaha těchto účinků má za následek, že se projevují pouze v (dalším) soudním řízení. Vychází-li právní moc rozhodnutí pouze ze skutečností, jež tu byly v době vyhlášení rozhodnutí, má to za následek, že ten skutkový a důkazní materiál, jenž sice v době vyhlášení rozhodnutí existoval, avšak nebyl stranami (zaviněně) uplatněn, je z dalšího projednávání vyloučen (prekludován). Právní moc tak vylučuje, aby účastník za účelem "nápravy" původního rozhodnutí založil svou "novou" žalobu na skutečnostech, které měly a mohly být projednány již v původním řízení (srov. R 31/63). Obdobně to platí i o nevyužitých důkazních návrzích. Opačný postup by neznamenal nic jiného, než přezkum správnosti původního pravomocného rozhodnutí (R 33/67); tento přezkum je však vyhrazen výlučně řízení o mimořádných opravných prostředcích.

11. Podle ustanovení § 159a odst. 4 o.s.ř. je třeba posuzovat i případy nemeritorních rozhodnutí, vydaných v rámci probíhajícího řízení, jimiž má být opětovně řešena již vyřešená procesní otázka. Jestliže se v řízení nezměnily předpoklady, za kterých soud o takové procesní otázce rozhodoval, není možné tuto otázku posuzovat znovu (srov. R 99/13; SoJ 167/12, NS spisová značka; SoJ 178/98, právnická osoba spisová značka). Tímto způsobem se i ve vztahu k rozhodnutím procesní povahy projevuje přiměřené (§ 167 odst. 2) užití zásady ne bis in idem (§ 159a odst. 4). Z tohoto důvodu soud řízení o opakovaném návrhu žalobkyně na postup dle ust. § 117a o.s.ř., kdy žalobkyně právnická osoba. navrhovala její záměnu za společnost právnická osoba. zastavil. Pouze pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyní nově k důkazu předložená listina „dohoda o zániku smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum“ jednak byla sepsána před rozhodnutím zdejšího soudu o procesním nástupnictví, ale ani neprokazuje, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod či přechod práva nebo povinnosti účastníka, o něž v řízení jde. Tato dohoda, vzhledem ke skutečnosti, že na žalobkyni ze společnosti právnická osoba. nebylo platně a účinně převedeno právo na zaplacení ceny díla ze smlouvy o dílo, nevyvolává žádné právní následky, o nichž by soud musel před rozhodnutím ve věci samé rozhodovat.

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: V posuzované věci se tak z obsahu spisu a z provedených důkazů podává, že řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne datum původní žalobkyní - společností právnická osoba., která soudu neprokázala řádné postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni z titulu zaplacení ceny díla dle smlouvy o dílo. Ze smlouvy o dílo č. Anonymizováno, uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba. jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem bylo sjednáno provedení díla : bezvadné zhotovení a dokončení díla formou „na klíč“ budovy samoobslužného obchodního domu Anonymizováno a venkovních zařízení za sjednanou cenu díla Anonymizováno tel. číslo smlouvy o dílo si smluvní strany sjednaly zákaz postoupení pohledávky zhotovitele, zejména pohledávku na úhradu ceny za dílo, pohledávky za žalovanou postoupit nebo zastavit bez předchozího písemného souhlasu objednatele /prokázáno cit. smlouvou o dílo/. Z prohlášení o postoupení pohledávek a návrhu na vstup postupníka do řízení ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba. jako zhotovitel díla a společnost právnická osoba. shodně prohlásily a podpisy potvrdily, že dne datum uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek v celkové výši 32 400 000 Kč bez příslušenství, kdy jde o pohledávku odpovídající nesplněnému dluhu dlužníka žalované společnosti vůči postupiteli vzniklého v souvislosti s výstavbou nákupního areálu Anonymizováno dle smlouvy o dílo č. Anonymizováno, uzavřené postupitelem společností právnická osoba. a dlužníkem žalovanou ze dne datum s tím, že zaplacení části postupované pohledávky ve výši 27 600 000 Kč s příslušenstvím se postupník domáhá předmětnou žalobou / prokázáno cit. prohlášením, l. č. hodnota spisu/.

13. Soud další dokazování předloženými důkazy v tomto řízení neprováděl, neboť provedené důkazy prokázaly nedostatek aktivní legitimace žalobkyně v projednávané věci a další provádění důkazů by tak s ohledem na právní názor soudu bylo nadbytečné a nehospodárné.

14. Otázkou aktivní a pasivní žalobní legitimace se Nejvyšší soud zabýval v mnoha rozhodnutích (srov. např. rozsudky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka), přičemž dovodil, že věcnou legitimací se rozumí stav vyplývající z hmotného práva. Ve sporném řízení je soud vázán žalobním návrhem, tedy primárně určením, kdo jsou účastníci řízení (žalobce a žalovaný), o jaké věci bude jednáno (skutkový základ) a jaký je žalobní návrh (petit). O zahájení řízení a o obsahu žaloby rozhoduje žalobce jako dominus litis (pán řízení). Soud následně rozhoduje o všech základních skutečnostech obsažených v žalobě, tedy mimo jiné i o aktivní a pasivní věcné legitimaci účastníků řízení. Aktivní věcná legitimace je dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo; pasivní věcná legitimace je posuzována z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek aktivní anebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 22/03). Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (blíže např. komentář k ustanovení § 90 o. s. ř. Lavický, P. a kol.: Občanský soudní řád §1 – 250l. Řízení sporné. adresa: právnická osoba., 2016).

15. Nelze tudíž než uzavřít, že žalobkyně společnost právnická osoba. není v projednávané věci aktivně legitimována v souladu s procesním právem, když v řízení bylo prokázáno, že společnost právnická osoba. v rozporu se smluvním ujednáním se žalovanou ve smlouvě o dílo postoupila na žalobkyni bez předchozího písemného souhlasu žalované předmětnou pohledávku. Dle o. z. lze postoupit každou pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. V případě, že věřitel i přes dohodu o zákazu postoupení bez předchozího písemného souhlasu objednatele – dlužníka pohledávku postoupil, potom dle konstantní judikatury je taková smlouva o postoupení pohledávky absolutně neplatná ve smyslu ust. § 1881 odst. 1 o. z., který stanoví, že postoupit lze pohledávku, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.

16. Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně ve skutkových tvrzeních uvedla, že pohledávka vznikla neuhrazením ceny za provedené dílo pro objednatele žalovanou společnost ze smlouvy o dílo č. Anonymizováno, která byla uzavřena mezi společností právnická osoba. jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem dne datum. Pohledávky z uvedené smlouvy byly společností právnická osoba. postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávek smlouvou o postoupení nebylo žalované oznámeno. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu, žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, neboť není aktivně legitimována k uplatnění pohledávky v projednávané věci, pohledávka nemohla a také nikdy platně a účinně nepřešla na žalobkyni z původního věřitele právnická osoba., neboť mezi touto společností a žalovanou byl smluvně ujednán ve smlouvě o dílo zákaz postoupení pohledávek bez předchozího výslovného písemného souhlasu žalované, přičemž písemný souhlas dán nebyl. Dle smlouvy o dílo byl zhotovitel – společnost právnická osoba., oprávněn pouze na základě předchozího výslovného písemného souhlasu objednatele, to je žalované. Toto ujednání tak zcela nepochybně představuje smluvní zákaz postoupení pohledávek vzniklých ze smlouvy o dílo, a pokud i přes tento výslovný smluvní zákaz mělo dojít k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky dne datum mezi původním věřitelem právnická osoba. a žalobkyní, není takový postup v souladu s textem smlouvy o dílo. Důsledkem porušení smluvního závazku dohodnutého v souladu s ustanovením § 1881 odst. 1 o. z. , tedy zákazu postoupení pohledávek ze smluvního vztahu, je absolutní neplatnost úkonu, to je v dané věci smlouvy o postoupení pohledávek, působící od samého počátku. Jednou ze základních zásad o. z., vyjádřenou v ustanovení § 574 o. z., je,, že je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako neplatné. Z pohledu této zásady je však, dle názoru soudu, v posuzované věci třeba posuzovat všechna právní jednání, od nichž se odvíjí předmět sporu, tedy nejen smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ale rovněž smlouvu o dílo č. Anonymizováno, uzavřenou dne datum mezi žalovanou jako objednatelem a společností právnická osoba. jako zhotovitelem. V této souvislosti nelze než připomenout, že žádnou z účastnic řízení (ani žalobkyní) nebylo namítáno, že by existovaly jakékoli pochybnosti v hodnocení tohoto právního jednání, tj. výše označené smlouvy o dílo, v jejímž bodě Anonymizováno. bylo sjednáno kdy a za jakých podmínek je zhotovitel oprávněn přistoupit k postoupení pohledávek z této smlouvy. Není tak sporu o tom, že uvedená smlouva o dílo je v celém svém rozsahu právním jednáním platným, se všemi důsledky z toho vyplývajícími, tedy včetně omezení práva společnosti právnická osoba. jako zhotovitele k postoupení pohledávek ze smlouvy na jiný subjekt. I když zákon obecně stanoví, že předmětem smlouvy o postoupení pohledávky může být jakákoli pohledávka, kterou lze zcizit ( ust. § 1879 o. z. ), současně stanoví výjimky, kdy toto obecné pravidlo neplatí, a to formou vymezení případů, v nichž je vysloven zákaz postoupení pohledávky. Jinými slovy řečeno, pohledávku lze postoupit, pokud tomu nebrání dohoda původního věřitele s dlužníkem anebo nejde-li o pohledávku, která zaniká smrtí dlužníka anebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Nepochybně tak v posuzované věci jde právě o jednu ze zákonem ( ust. § 1881 odst. 1 o. z. ) konkrétně stanovených výjimek z obecné přípustnosti postoupení pohledávek. Jestliže mezi společností právnická osoba., coby zhotovitelem a současně věřitelem pohledávky a žalovanou jako objednatelem a současně dlužnicí pohledávky, byla v rámci ujednání ve smlouvě o dílo uzavřena dohoda o tom, že postoupení pohledávky jiné osobě je možné jen na základě předchozího výslovného písemného souhlasu dlužníka a jestliže tato sjednaná podmínka, za níž by bylo možné pohledávku ze smlouvy postoupit, splněna nebyla, nelze než konstatovat, že za této situace dle ustanovení § 1881 odst. 1 o. z. není a nebylo postoupení pohledávky (bez dalšího) možné. S odkazem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována a žalobu v celém rozsahu z důvodu tohoto nedostatku aktivní legitimace žalobkyně zamítl.

17. Soud zcela úspěšné žalované přiznal soud podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech žalované spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 10 úkony právní pomoci po 55 340 Kč : převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, účast při jednání soudu dne datum, datum, datum , 10 režijními paušály dle § 13 AT v celkové výši 3 000 Kč, 3 x cestovným z adresa a zpět osobním automobilem / jedna cesta 102 km / k jednání soudu v celkové výši 4 273 Kč a 21 % DPH z částky 560 673 Kč ve výši 117 741 Kč. Celkové náklady žalované ve výši 678 414 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinná povinnost stanovenou jí tímto rozsudkem může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.