31 C 309/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 9 982,50 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1632,61 EUR s 10 % úrokem z prodlení p. a. z částky 1996,5 EUR od 30. 1. 2020 do 16. 10. 2020 s 10 % úrokem z prodlení p. a. z částky 1632,61 EUR od 17. 10. 2020 do zaplacení, částku 1996,5 EUR s 10 % úrokem z prodlení p. a. z částky 1996,5 EUR od 4. 2. 2020 do zaplacení, částku 1996,5 EUR s 10 % úrokem z prodlení p. a. z částky 1996,5 EUR od 12. 3. 2020 do zaplacení, částku 1996,5 EUR s 10 % úrokem z prodlení p. a. z částky 1996,5 EUR od 2. 4. 2020 do zaplacení a částku 1996,5 EUR s 10 % úrokem z prodlení p. a. z částky 1996,5 EUR od 27. 3. 2020 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje do částky 363,89 EUR.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 59 591 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 982,50 EUR se zákonnými úroky z prodlení s tvrzením, že pro žalovanou na základě jejích objednávek provedla přepravy zboží s nakládkami v Kladně v České republice a vykládkami v Marcianise v Itálii: a) s nakládkou dne 20. 12. 2019 a vykládkou dne 8. 1. 2020, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ve výši 1 996,50 EUR, která byla splatná dne 29. 1. 2020, b) s nakládkou dne 13. 1. 2020 a vykládkou dne 15. 1. 2020, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ve výši 1 996,50 EUR, která byla splatná dne 3. 2. 2020, c) s nakládkou dne 30. 1. 2020 a vykládkou dne 4. 2. 2020, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ve výši 1 996,50 EUR, která byla splatná dne 11. 3. 2020, d) s nakládkou dne 24. 2. 2020 a vykládkou dne 26. 2. 2020, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ve výši 1 996,50 EUR, která byla splatná dne 1. 4. 2020, e) s nakládkou dne 3. 2. 2020 a vykládkou dne 6. 2. 2020, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ve výši 1 996,50 EUR, která byla splatná dne 26. 3. 2020. Vyúčtované přepravné žalovaná ani po četných urgencích žalobkyni nezaplatila, proto žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 30. 6. 2020, když ani po této výzvě žalovaná nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou pro její předčasnost zamítnout v celém rozsahu. Učinila nesporným, že přepravní služby byly žalobkyní provedeny za sjednanou cenu, včas a řádně. Namítala, že cena provedených služeb žalobkyní pro žalovanou, vyúčtovaná shora uvedenými fakturami, není dosud splatná. Tvrdila, že splatnost ceny za přepravu byla mezi účastníky řízení sjednána odlišně, než jak tvrdí žalobkyně a vyplývá z CMR a faktur. Při objednávání a poskytování přepravních služeb bylo dohodnuto a žalobkyně srozuměna s tím, že úhrada za její přepravní služby bude vázána na inkaso pohledávek žalované za jeho odběrateli v Itálii. Za tímto účelem žalovaná vystavila žalobkyni, konkrétně na zaměstnance žalobkyně, resp. řidiče [jméno] [příjmení], aby inkasoval pohledávku žalované za [právnická osoba] [jméno], srl., se sídlem [adresa], Itálie ve výši 6 331,60 EUR. Sídlo této společnosti se nachází v [anonymizováno], tedy v blízkosti [anonymizováno], což je rovněž v blízkosti města Marcianese, kam bylo přepravováno zboží žalobkyní. Pohledávka žalované za druhým subjektem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] s.r.l. je ve výši 4 844,40 EUR a sídlo této společnosti je rovněž přímo ve městě Marcianese, kam žalobkyně dopravovala zboží pro žalovanou. Ačkoli žalobkyně vystavila za provedené přepravy pro žalovanou účetní doklady – faktury, k přímému dotazu žalované, zastoupené p. [jméno] [jméno] [příjmení], stávající předsedkyní spolku, na žalobkyni zastoupenou [jméno] [příjmení], zda platí, že úhrada za přepravu může být provedena až po úplném inkasu zmíněných dvou pohledávek žalované za jejími italskými odběrateli, byla žalovaná žalobkyní ujištěna, že ano. Nároky žalobkyně tak nelze přiznat, neboť podaná žaloba je předčasná z důvodu, že dosud nenastala splatnost uplatňovaných pohledávek za provedenou přepravu. Nároky žalované za italskými odběrateli nejsou dosud uspokojeny, jsou již intenzivně vymáhány. Žalovaná po podání žaloby zaplatila žalobkyni 10 000 Kč, přičemž ji zpravila, že tímto plněním neuznává dluh a plní toliko předčasně na dosud nesplatný závazek.

3. Dne 1. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu co do výše 363,89 EUR zpět, neboť žalovaná tuto částku zaplatila žalobkyni v průběhu tohoto řízení, proto soud dle ust. § 96 odst. 1,2,4 o.s.ř. řízení do této částky zastavil.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud zamítl provedení důkazů, které s ohledem na zjištěný skutkový stav a právní hodnocení soudu považoval za nadbytečné a jejich provedení v rozporu s hospodárností tohoto řízení.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná si u žalobkyně objednala provedené přepravy, žalobkyně objednané přepravy provedla včas a řádně a žalované je vyúčtovala fakturami, které zůstaly ke dni rozhodnutí nezaplaceny. Tato skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků řízení, existenci závazků o mezinárodní nákladní listy č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. CZ [číslo], č. SK [číslo], vyúčtování přeprav fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] předžalobní výzvu ze dne 30. 6. 2020, vč. e-mailové korespondence. Z kopie listiny„ plná moc“, soud zjistil, že není datována, je potvrzena podpisem bývalé předsedkyně žalované, dále že žalovaná zmocnila„ [právnická osoba], [IČO]“ - zřejmě žalobkyni (uvedla sice obchodní firmu žalobkyně, IČO je však odlišné od IČO žalobkyně, na místo sídla společnosti vepsala jméno [jméno] [příjmení], [datum narození]) k převzetí částky 6 331 EUR od [právnická osoba], srl., [příjmení] [příjmení] [jméno] 13, [anonymizováno] / prokazováno listinou nazvanou plná moc /. Z emailové korespondence mezi účastníky řízení soud zjistil, že žalovaná si u žalobkyně objednala provedené přepravy, podmínky a přesné informace k nakládce a vykládce zboží, s tím, že termín splatnosti ceny přeprav zůstal ze strany žalované nevyplněn, tj. žádným způsobem nesjednán /prokazováno emailovou korespondencí mezi účastníky řízení, zejména email žalované ze dne 14. 1. 2020, 8:00 hod., přepis sms zpráv leč. 31 – 36 spisu /. Z emailu žalované ze dne 12. 3. 2020 adresovaného [příjmení] [příjmení] (jednající za žalobkyni) soud zjistil, že žalovaná se„ omlouvá za zpoždění plateb s tím, že Itálie dluží, jakmile žalovaná bude mít peníze, zašle je“ / prokazováno emailem žalované ze dne 12. 3. 2020, leč. 30 spisu /. Z přepisu SMS zpráv mezi předsedkyní žalované a [příjmení] [příjmení] / za žalobkyni / soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované jméno a příjmení řidiče, včetně jeho data narození, který přepravu zboží realizoval. Rovněž z SMS zprávy žalobkyně soud zjistil, že žalovaná byla dne 4. 3. 2020 informována o tom, že„ prý vám to pošlou, tedy řidič pro vás peníze nevyzvedává“, když na tuto SMS zprávu žalovaná reagovala tak, že počká týden a potom si tam dojede sama / prokazováno SMS zprávou ze dne 4. 3. 2020, 15,37 hod., leč. 36 spisu /. Z emailové korespondence mezi právními zástupci účastníků řízení soud zjistil, že nejvíce kontroverzní je skutečnost, že žalovaná i nadále objednává přepravy zboží do Itálie a dopravcům za tyto přepravy hradí přednostně, přestože má dřívější dluh vůči žalobkyni, což žalobkyně nepovažuje za jednání v souladu s poctivým obchodním stykem, když zvýhodňuje jiné věřitele /prokazováno emailem právního zástupce žalobkyně adresovaného právnímu zástupci žalované ze dne 20. 8. 2020, leč. 25 spisu /.

6. Pro právní posouzení věci učinil soud závěr o skutkovém stavu takový, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, uvedená v žalobě a žaloba je důvodná.

7. Podle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. V prostředí mezinárodního obchodu je obvyklé, že místo odeslání a místo určení leží na území dvou rozdílných států. V takovém případě, tedy ve vztazích přepravy věcí s tímto mezinárodním prvkem, jsou aplikovány příslušné mezinárodní úmluvy, které byly přijaty pro jednotlivé druhy přepravy. Pro oblast silniční přepravy jde především o Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále i jen " Úmluva CMR"), která byla publikována jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. Tato úmluva se dle čl. 1 odst. 1 vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této úmluvy. Zároveň toto ustanovení doplňuje, že uvedené pravidlo platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost smluvních stran. Úmluvu CMR ratifikovala ČSSR dne 3. 12. 1974 a v současné době jsou členskými státy této úmluvy 55 států po celém světě.

8. Smlouva o přepravě věci je ze své povahy smlouvou úplatnou. Závazek odesílatele zaplatit dopravci přepravné je podstatnou obsahovou náležitostí smlouvy o přepravě věci, jak to vyplývá z ustanovení § 2555 obč. zák., a přepravné je tedy pojmovým znakem této smlouvy. Jak však vyplývá z dikce ustanovení § 2564 obč. zák., sjednání výše přepravného pojmovým znakem smlouvy o přepravě věci není, neboť zákon umožňuje určit přepravné i v případech, pokud smlouva o přepravě věci o jeho výši mlčí. V případě, pokud by smlouva o přepravě věci výslovně stanovila, že za provedenou přepravu není odesílatel povinen zaplatit, nemohlo by jít o smluvní typ uzavřený dle ustanovení § 2555 a násl. obč. zák., ale takovou smlouvu by bylo třeba hodnotit jako smlouvu nepojmenovanou, uzavřenou dle ustanovení § 1746 odst. 2 obč. zák. Závazek odesílatele zaplatit dopravci přepravné je pojmovým znakem smlouvy o přepravě věci. Dohoda o výši přepravného může být učiněna i v rámci objednávky a jejího potvrzení ve smyslu § 2556 obč. zák., může však být i obsahem nákladního listu či jiného přepravního dokladu (takové ujednání bude obvyklé zejména v případech, pokud dle vůle smluvních stran, se bude na hrazení části přepravného či na celém přepravném podílet příjemce zásilky). Podle zákonné úpravy stíhá povinnost zaplatit přepravné odesílatele. Odchylky od zákonných podmínek povinnosti uhradit přepravné jsou obsaženy v přepravních řádech, a pro mezinárodní přepravu v příslušných úmluvách. K povinnosti hradit přepravné a další poplatky spojené s přepravou zásilky tak srov. čl. 6 odst. 1 písm. i) ve vazbě na čl. 13 odst. 2 Úmluvy CMR. Dle Úmluvy CMR čl. 4 je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Podle zákonné úpravy je splatnost přepravného závislá na řádném splnění závazku dopravce, tj. přepravit zásilku z místa odeslání do místa určení. Zákon tak jako podmínku splatnosti přepravného stanoví řádné ukončení přepravy dopravcem, a to provedením této přepravy do sjednaného místa určení. Provedení přepravy do místa určení lze chápat jako řádné dokončení a ukončení přepravy, tj. dojití zásilky do stanoveného místa sjednaného ve smlouvě o přepravě věci. Pro nabytí splatnosti je rozhodující, zda zásilka byla řádně do místa určení přepravena a pokud je dopravci znám příjemce zásilky ve smyslu § 2560 obč. zák., je pro nabytí splatnosti přepravného rozhodující, že v místě určení dopravce zásilku příjemci doručil. Zároveň je možné, aby si smluvní strany okamžik, kdy nastane splatnost přepravného, sjednali i zcela odchylně od zákona, tedy učinit přepravné a jeho splatnost závislým např. na okamžiku zahájení přepravy, na okamžiku převzetí zásilky dopravcem apod. Pokud je ve smyslu zákonné úpravy splatnost přepravného vázána na okamžik řádného ukončení přepravy do místa určení, stává se přepravné splatným ve lhůtě bez zbytečného odkladu po tomto ukončení přepravy. Stanovení délky lhůty bez zbytečného odkladu je závislé především na druhu zvolené přepravy a na okolnostech, za nichž byla přeprava realizována. Bližší specifikaci mohou obsahovat přepravní řády, příp. mezinárodní úmluvy u přepravy mezinárodní.

9. Podle ustanovení § 2564 obč. zák. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Není-li výše přepravného ujednána, náleží dopravci přepravné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu závazku.

10. Soud na základě shora uvedených zjištěných skutečností vycházejících z nesporných tvrzení účastníků řízení a z provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouvy o přepravě věci dle ustanovení § 2550 obč. zák., žalobkyně přepravy věcí provedla včas a řádně, přepravné vyúčtovala fakturami, které byly žalované doručeny, mají náležitosti daňového dokladu a je v nich uvedena i jejich splatnost. Závazek žalované zaplatit přepravné je tak závazkem splatným k jednotlivým časovým údajům, uvedených ve fakturách. Žádným relevantním důkazem, ani z jednání žalované, nebylo prokázáno tvrzení žalované o splatnosti přepravného vázaného na uskutečnění platby za dodané zboží žalované italským odběratelem za odlišnou dodávku zboží, než které bylo přepravováno žalobkyní.

11. K námitce žalované, že žalobkyně uplatnila v tomto řízení dosud nesplatné závazky žalované, soud konstatuje, že tato námitka je neopodstatněná. Tato skutečnost nebyla prokázána vzájemnou korespondencí mezi účastníky řízení, ani nákladními listy CMR ani daňovými doklady. Pokud žalovaná navrhovala účastnický výslech předsedkyně spolku žalované a svědeckou výpověď zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení], soud tyto důkazy zamítl, neboť při sjednávání smluv o přepravě věcí tyto komunikovaly emaily a SMS zprávami, z nichž tato tvrzená skutečnost nevyplývala. Zaměstnankyně žalobkyně nebyla ani oprávněna jakkoli prodlužovat splatnost daňových dokladů, jimiž žalobkyně vyúčtovala přepravné. Dohodu uzavřenou mezi osobami oprávněnými jednat za oba účastníky o splatnosti přepravného až po zaplacení obchodního partnera žalované za dříve dodané zboží či obvyklost takového jednání mezi nimi, z nichž by soud dovodil, že žalobkyně běžně / obvykle / přepravné účtuje až po té, co je zasilateli poukázána cena zásilky od jejího příjemce, žalovaná ani netvrdila ani neprokazovala. Výpovědi obou navrhovaných, jak žalované tak svědkyně, soud považoval za nadbytečné a v tomto řízení nehospodárné, když vyšel z emailové korespondence a přepisu SMS zpráv obou. Z emailu žalované ze dne 12. 3. 2020 adresovaného žalobkyni vyplývá, že naopak žalovaná se omlouvá za zpoždění plateb přepravného s tím, že jí Itálie dluží a nemůže z příjemce dostat finanční prostředky s tím, že jakmile bude mít žalovaná peníze, tak žalobkyni přepravné zaplatí.

12. K další námitce žalované, že zplnomocnila řidiče kamionu, aby pro ni vyinkasoval u jejích zákazníků různé finanční obnosy, ceny zásilek s tím, že po té bude zaplaceno žalobkyni přepravné, má soud za to, že pokud žalovaná zmocnila řidiče kamionu k převzetí jakékoliv částky, potom je potřeba vyžadovat splnění povinnosti, v případě že se k něčemu takovému zavázal, po řidiči kamionu, nikoli po žalobkyni. Plná moc, která byla provedena k důkazu, byla vystavena žalovanou jako zmocnitelkou neznámého data a žalobkyně má být zmocněnkyní, když v adrese korporace žalobkyně je uvedeno jméno [jméno] [příjmení], je neplatným právním úkonem, pro její neurčitost, neboť z takto udělené plné moci nelze seznat, kdy byla udělena a který subjekt byl zmocněn / pokud by byla zmocněna žalobkyně, potom je v ní uvedeno chybné IČO, sídlo korporace zcela postrádá, pokud by jí měl být zmocněn řidič [jméno] [příjmení], ten není účastníkem tohoto řízení ani účastníkem smlouvy o přepravě věci, uzavřené mezi účastníky tohoto řízení /. Na tomto místě se sluší připomenout, že plnou moc lze udělit jak fyzické tak i právnické osobě, rozdíl je však v tom, že v případě právnické osoby jednají její statutární orgány a fyzická osoba musí vše řešit osobně.

13. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 184/2019 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb.. Splatnost přepravného nebyla mezi účastníky ujednána, proto soud vyšel ze zákonného ustanovení, že splatnost přepravného nastává bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně přepravné žalované vyúčtovala, nastala splatnost v den určený žalobkyní v jejích jednotlivých vyúčtováních, fakturách. Následující den po splatnosti jednotlivých faktur se žalovaná tím, že provedené přepravy nezaplatila dostala do prodlení, proto soud žalobě vyhověl i ve vztahu příslušenství pohledávky.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním nezaplatila žalobkyni celkovou dohodnutou cenu přeprav, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

15. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když pro určení lhůty v jiné délce neshledal soud žádný důvod.

16. O nákladech řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 12 788 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátem za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, písemné podání ve věci samé, účast na jednání dne 12. 1. 2021), to vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, kdy sazba mimosmluvní odměny činí dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky za jeden z prvních 3 úkonů částku 9 380 Kč, 1x úkon /ústní jednání po částečném zpětvzetí žaloby / po 9 340 Kč a dále ve výši 4 náhrad hotových výdajů po 300 Kč. Soud rovněž přiznal žalobkyni 21 % DPH z mimosmluvní odměny a paušální náhrady advokáta, tj. částku 8 123 Kč. Celkové náklady žalobkyně ve výši 59 591 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).