31 C 34/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Anonymizováno , Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupenému advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o žalobě na odstranění zásahu do fasády a navrácení do původního stavu,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost odstranit vnější klapky rekuperační jednotky , Anonymizováno, z fasády domu , Anonymizováno, . , adresa, , adresa, , která je součástí pozemku , Anonymizováno, . , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , vedené , Anonymizováno, , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit vnější klapky rekuperační jednotky , Anonymizováno, z fasády domu č. p. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, u bytové jednotky , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , vedené , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, a z tohoto titulu i spoluvlastníkem společných částí domu, budovy č.p. , Anonymizováno, , a to podílem id. , Anonymizováno, k celku. Jako majitel bytové jednotky je žalovaný členem společenství vlastníků žalobce. Žalovaný jako vlastník bytové jednotky instaloval ve své bytové jednotce zařízení rekuperace, přičemž do vnější stěny domu vyvrtal otvory a na fasádu umístil vnější klapky rekuperační jednotky , právnická osoba, tomuto zásahu do obvodové stěny domu, jakožto společné části domu, neměl předchozí souhlas ostatních spoluvlastníků ani výboru žalobce. Vzhledem k tomu výbor žalobce, tj. statutární orgán, opakovaně vyzýval žalovaného k odstranění zařízení z fasády domu, které tam neoprávněně instaloval a k uvedení fasády do původního stavu. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobce nevyhověl, a to ani v poskytnuté lhůtě k nápravě. Žalobce odkázal na ust. § 1175 o.z. má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Zákon tedy neumožňuje žalovanému z titulu spoluvlastnictví jakkoli měnit podobu společné části domu, tedyi jeho zdi a fasády, přiléhající k bytové jednotce. Obvodová stěna domu a fasáda je společnou částí budovy dle ust. § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, žalovaný tudíž nedisponuje oprávněním jakkoli do této zdi zasahovat a měnit její stav bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Fasáda je společnou částí také dle čl. VI. odst. A) bodu b) Prohlášení vlastníka (str.230 prohlášení). Jakékoli zásahy do fasády domu jsou zakázány dle čl. 8.5.8 Domovního řádu, který tvoří přílohu prohlášení (str. 267 prohlášení ), když povinnost vlastníka jednotky řídit se domovním řádem je také výslovně zakotvena v čl. 13. odst. 3 Stanov (str. 12 stanov). Zásah do fasády domu bez souhlasu společenství tudíž nedovolují žalovanému ani zákon ani interní předpisy SVJ, kterými je povinen se řídit.

2. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout v celém rozsahu. Žalovaný učinil nespornými skutková žalobní tvrzení ohledně instalace rekuperátoru , Anonymizováno, a vyvrtání otvorů skrz zeď a fasádu domu, včetně instalace klapek odlišné barvy od fasády. Žalovaný však sporoval právní posouzení projednávané věci s ohledem na oprávněnost a zákonnost takového zásahu do společné části domu oproti názoru žalobce. Žalovaný je přesvědčen, že za jím tvrzených okolností byl oprávněn k takovému zásahu. Žalovaný tvrdil, že v březnu r. , Anonymizováno, , krátce po vypuknutí pandemie Covid-19, kdy došlo zároveň k vyhlášení nouzového stavu v ČR a omezení pohybu obyvatelstva, se žalovanému výrazně zhoršilo astma, kterým dlouhodobě trpí. Proto si do své ložnice v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, nainstaloval dvojitý rekuperátor zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ten je určen pro odstranění stavů dušnosti astmatiků a ideální je instalace v ložnici. Klapky na fasádě pak nejsou téměř vidět, neboť jsou malého rozměru a ve vyšším poschodí a nejsou tzv. do ulice, ale do dvora. V tomto období pandemie se nekonala povinná shromáždění SVJ. Žalovaný následně k výzvě předsedy výboru SVJ žalobce p. , Anonymizováno, k odstranění klapek jemu podrobně vysvětlil důvody instalace rekuperátoru. Předseda výboru žalobce bez sdělení důvodu odepsal, že výbor SVJ s umístěním klapek na společné zdi nesouhlasí a vyzval žalovaného k jejich odstranění. Žalovaný v jeho reakci na výzvu výboru žalobce uvedl, že dle platného občanského zákoníku rozhodují o užívání společných částí domu spoluvlastníci, a nikoliv pouze výbor SVJ. Žalovaný následně osobními rozhovory s vlastníky sousedních bytů v domě zjistil, že nikdo z nich (členů SVJ je asi 300) neví ničeho o stanoviscích členů výboru žalobce. Většina spoluvlastníků domu si klapek rekuperátoru ani nevšimla a ti, kteří si jich všimli, proti jejich umístění do společné zdi domu neměli žádné výhrady. Následně žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce požádal výbor SVJ k zařazení návrhu na projednání na shromáždění žalobce, což výborem žalobce bylo odmítnuto a k projednání věci na shromáždění SVJ doposud tedy nedošlo. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména na rozhodnutí v obdobné věci stejných účastníků rozsudek NS ČR č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ., právnická osoba, řízení bylo provedeno dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce je právnickou osobou, která spravuje dům a pozemky, přičemž členy společenství jsou vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě (prokázáno Notářským zápisem ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ), žalovaný je mimo jiné vlastníkem bytové jednotky , hodnota, , na adrese , adresa, (prokázáno výpisem z Katastru nemovitostí pro jednotku , Anonymizováno, , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , kupní smlouvou ze dne , datum, ). Ze shodných tvrzení účastníků řízení bylo zjištěno, že v březnu r. , Anonymizováno, , krátce po vypuknutí pandemie Covid-19, v době vyhlášeného nouzového stavu v ČR a omezení pohybu obyvatelstva, žalovaný si do jeho ložnice v bytě č. , hodnota, nechal odborně nainstalovat dvojitý rekuperátor zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Instalace rekuperátoru vyžadovala otvor ve stěně pokoje / ložnice/ z vnější strany opatřený klapkami, které jsou sice na fasádě domu patrné, avšak jsou malého rozměru, ve vyšším poschodí a jsou umístěny tzv. do dvorního traktu objektu / prokázáno shodnými tvrzeními účastníků řízení, fotografiemi ve spise, listinou plán a popis rekuperační jednotky , Anonymizováno, , Anonymizováno, /. Žalovaný trpí poruchou plicní ventilace typu , Anonymizováno, , Anonymizováno, s doporučením soustavného léčení imunoterapií, hyposensibilisace, symptomatická léčba, musí se vyvarovat prašného a pylového prostředí, dlouhodobě užívá pro usnadnění dýchání a bronchiálního astmatu přípravek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, / prokázáno lékařskou zprávou alergologa ze dne , datum, , , datum, , potvrzení praktického lékaře ze dne , datum, , příbalová informace pro uživatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /. Žalovaný vyzval výbor SVJ žalobce ke svolání shromáždění, na němž by byl odsouhlasen návrh na schválení zařízení na fasádě ( vnější klapky rekuperační jednotky ) v co nejkratším termínu /prokázáno dopisem právního zástupce žalovaného ze dne , datum, /. Žalobce vyzval žalovaného k odstranění zařízení rekuperační jednotky v termínu do , datum, s tím, že ke svolání zasedání shromáždění z podnětu žalovaného nepřistoupí /prokázáno emailem od , jméno FO, žalovanému ze dne , datum, , dopisem předsedy výboru SVJ žalobce ze dne , datum, včetně podacího lístku, dopisem právního zástupce žalobce právnímu zástupci žalovaného ze dne , datum, , výzva právního zástupce žalovaného žalobci ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, /. Z notářského zápisu čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zejména z čl. XIII. bod 3 bylo zjištěno, že žalovaný jako člen společenství má povinnost řídit se provozním řádem garážových stání a domovním řádem schváleným shromážděním, stanovícím pravidla pro užívání domu, pozemku a společných částí. Poruší – li člen společenství závažným způsobem domovní řád, má společenství právo udělit tomuto členovi sankci v souladu s pravidly určenými domovním řádem a člen společenství je povinen se takovému rozhodnutí společenství podrobit /prokázáno cit. notářským zápisem, úplným zněním prohlášení Ev.č. , hodnota, /. Z domovního řádu , právnická osoba, byty , adresa, , zejména z čl. 8. ( , Anonymizováno, ) „ užívání společných prostor a zařízení “ soud zjistil, že společné prostory se užívají jen k účelům, ke kterým byly určeny a ve společných prostorách je zakázána instalace antén, parabol a jiných zařízení a jakkoliv zasahovat do fasády domu (prokázáno platným a úplným zněním domovního řádu , právnická osoba, byty , adresa, ). Z úplného znění prohlášení vlastníka, společnými částmi rozestavěné budovy jsou (mimo další) vždy obvodové stěny prostorově ohraničující jednotku i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce a dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř jednotky. Společnou částí nemovité věci s výhradním právem užívání náležejícím vlastníkům jen některých jednotek je (mimo další) také sjezdová rampa mezi 1. NP a 1. PP, která je ve výlučném právu užívání rozestavěných jednotek č. , hodnota, , , Anonymizováno, (prokázáno úplným znění prohlášení vlastníka a plánkem 2. PP).

4. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný je vlastníkem jednotky , hodnota, . Umístěním rekuperační jednotky v jeho bytové jednotce z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu, zasáhl do fasády domu, kdy vyvrtal do fasády 2 otvory, které jsou opatřeny z vnější strany opatřený klapkami, které jsou sice na fasádě domu patrné, avšak jsou malého rozměru, ve vyšším poschodí a jsou umístěny tzv. do dvorního traktu objektu, a to v březnu r. , Anonymizováno, , krátce po vypuknutí pandemie Covid-19, kdy se nekonala zákonná shromáždění vlastníků bytových jednotek. Následně žádal výbor žalobce o svolání shromáždění a projednání jeho zásahu do obvodové zdi domu ( fasády), vyhověno mu nebylo.

5. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

6. Z ostatních provedených důkazů, které soud nehodnotil, nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro právní hodnocení projednávané věci.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení zák. č. 89/2012Sb., občanský zákoník, dále jen „ o. z. “.

8. Podle ustanovení § 1012 o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

9. Podle ustanovení § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

10. Podle ustanovení § 1176 o. z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.

11. Podle ustanovení § 1194 odst. 1 o. z., společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem12. Soud v rámci projednávané věci poučil účastníky řízení při ústním jednání ve věci samé dne , datum, dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby zejména žalobce tvrdil a prokázal, že rekuperační jednotka umístěná v bytě žalovaného s vnějšími klapkami zasahujícími do fasády bytového objektu byla schválena ostatními spoluvlastníky bytů v objektu a dále, aby jmenovitě uvedl jmenovitě kteří vlastníci ostatních bytových jednotek v daném objektu / v jakém počtu /, vnější rekuperační klapky umístěné na fasádě domu neschvalují, omezují je, ztěžují jim užívání bytu / do jaké míry a jakým způsobem /a výslovně nesouhlasí s jejich umístěním, když o následcích nesplnění výzvy byl poučen. Žalobce však na tuto výzvu soudu nereagoval, nedoplnil tvrzení a nenavrhl ani žádné relevantní důkazy.

13. Soud ve věci vyšel z judikaturních závěrů Nejvyššího soudu, od nichž se neměl důvodu odchýlit. Nejvyšší soud ČR již judikoval, že obecně lze dovozovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2019, sp. zn. 26 Cdo 2359/2018, uveřejněný pod č. 91/2020 časopisu Soudní judikatura), že pro právní režim užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví lze aplikovat zásadu přiměřenosti (proporcionality) stanovenou pro obsah vlastnického práva (§ 1012 o. z.), s tím, že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým nad míru přiměřenou poměrům ztíží užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek. Jde-li však již o změny společné části domu, pak přímo ze zákona z ustanovení § 1175 odst. 1 o. z. vyplývá, že vlastník jednotky společné části domu změnit nemůže (k pojmu společné části viz § 1160 o. z.). Otázkou, co se rozumí změnou (na) věci (zde společných částí domu), se Nejvyšší soud již zabýval v rozsudku ze dne 24. února 2015, sp. zn. 26 Cdo 4208/2014, v němž dovodil, že při absenci zákonné definice uvedeného slovního spojení je při jeho výkladu zapotřebí vycházet z významu, který je mu přisuzován v obecném jazyce, kde se jím chápe pozorovatelný, měřitelný nebo kvantifikovatelný rozdíl ve stavu nebo vlastnosti věci, jenž nastal během určitého časového úseku. Podle názoru Nejvyššího soudu je uvedený výklad slovního spojení změny (na) věci využitelný i v poměrech právní úpravy bytového spoluvlastnictví obsažené v občanském zákoníku, zejména v ustanovení § 1175 odst. 1 o. z. K řečenému pak zbývá jen dodat, že Nejvyšší soud již v rozsudku z 30. října 2018, sp. zn. 26 Cdo 287/2018, uzavřel, že půjde-li o změnu společných částí domu, jsou k žalobě na odstranění neoprávněného zásahu, kterého se dopustil vlastník jednotky nebo osoba, která jednotku se souhlasem jejího vlastníka užívala, i v poměrech občanského zákoníku aktivně věcně legitimováni vedle společenství vlastníků také všichni vlastníci jednotek v domě.

14. Z důvodu právní jistoty je žádoucí, aby byl souhlas s případnými stavebními úpravami udělen před jejich realizací, nelze však vyloučit, že bude dán dodatečně a že tím bude neoprávněnost zásahu do společných částí domu zhojena. Byť v projednávané věci se nejedná o stavební úpravy společných prostor domu, soud konstatuje, že shromáždění vlastníků bytových jednotek se na návrh žalovaného vůbec nekonalo, nebylo žalobcem ani k návrhu žalovaného k projednání zásahu žalovaného do fasády domu svoláno, proto se ani nelze zabývat platností či neplatností usnesení shromáždění vlastníků BJ zabývat.

15. Podle ustanovení § 1175 odst. 1 o. z. má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. V případě bytového spoluvlastnictví (srov. ustanovení § 1158 a násl. o. z.) jde o modifikaci obecné úpravy spoluvlastnictví v tom smyslu, že spoluvlastníku náleží v rámci jednotky vlastnictví ideálního podílu k domu a pozemku, rozšířené o výlučné právo k určitým prostorově vymezeným částem domu a zároveň omezené stejným právem jiných spoluvlastníků k jiným jednotkám zahrnujícím prostorově vymezené části domu, takže ideální podíly zůstávají na společných částech nemovité věci a na společných zařízeních. Citované ustanovení tak vymezuje práva a povinnosti vlastníka jednotky (srov. ustanovení § 1159 o. z.) s ohledem na povahu bytového spoluvlastnictví, a to pozitivně a negativně. Pozitivně je upraveno jeho právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt a užívat společné části, negativní vymezení spočívá v zákazu ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv a v zákazu ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Obdobné ustanovení v dřívější právní úpravě (zákon č. 72/1994 Sb.) chybělo. Proto pravidla pro režim společných částí domu určila judikatura, která formulovala zásadu, podle které rozpory při užívání společných prostor měly být podrobeny především kritériu přiměřenosti (proporcionality); bylo třeba, aby některý ze spoluvlastníků neužíval společné prostory takovým nežádoucím způsobem, který by nad míru přiměřenou poměrům ztěžoval či bránil užívání týchž prostor ostatním a zamezoval jim nebo komplikoval využití prostor, které užívají výlučně.

16. S ohledem na dosavadní judikaturu i s ohledem na to, že ustanovení § 1175 o. z. vymezuje práva a povinnosti vlastníka jednotky pouze obecně v návaznosti na jeho vlastnické právo, je soud toho názoru, že pro právní režim užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví lze i nadále aplikovat zásadu přiměřenosti (proporcionality) stanovenou obecně pro obsah vlastnického práva (§ 1012 o. z.), případně speciálně pro imise (§ 1013 o. z.), a dovodit, že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížil užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek.

17. Posouzení, zda jde o výkon práva ztěžující užívání nad míru přiměřenou poměrům, závisí na úvaze soudu, která bude odrážet individuální okolnosti každého jednotlivého případu, neboť jde o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, a kterou tak lze přezkoumat jen v případě její zjevné nepřiměřenosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1514/2007, nebo ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 503/2016).

18. V projednávané věci soud zkoumal, zda umístěním rekuperační jednotky v bytě žalovaného z důvodu jeho závažného zdravotního stavu, která nutně vedla k nepatrnému zásahu do fasády domu tím, že odborně byl vyveden vývod a přívod vzduchu k rekuperační jednotce přes obvodovou zeď domu, zda žalovaným provedením těchto dvou malých otvorů opatřených klapkami na vnějším plášti domu, avšak umístěné v jeho bytě /ložnici /, přesahuje míru v místě přiměřenou k soustavnému odvětrání bytové jednotky do venkovního prostředí. Soud s ohledem na zjištěný zdravotní stav žalovaného a základní funkce rekuperační jednotky, kterými jsou zejména zajištění efektivní a energeticky úsporné ventilace v bytě, čištění vzduchu filtrem, snížení tepelných ztrát, vyrovnání úrovně vlhkosti a regulované výměny vzduchu k vytvoření optimálního mikroklima, dospěl k závěru, že se v současné době již jedná o běžný způsob větrání a zajištění optimálního klima v bytě, jehož podstatou je právě umístění rekuperační jednotky s vývody směřujícími do venkovního prostředí, zohledňující zdravotní benefity pro jejich uživatele. Současně dospěl k závěru, že ostatní vlastníci bytových jednotek v domě i žalobce nejsou ve výkonu jejich vlastnického práva nijak zatíženi, minimální otvory v obvodové zdi domu neztěžují ani neobtěžují výkon vlastnického práva ostatních spoluvlastníků. K tomuto závěru soud dospěl i s ohledem na skutečnost, že žalobce / vyjma jeho výboru / k otázce přiměřenosti jeho požadavku na navrácení do původního stavu netvrdil ničeho a důkazy, byť byl soudem řádně vyzván a poučen, nedoložil. Pokud jde o estetickou stránku umístění dvou otvorů v obvodovém plášti domu je na žalovaném, aby rekuperační klapky barevně přizpůsobil fasádě domu. Žalovaný výkonem jeho vlastnického práva k předmětné bytové jednotce však neztížil jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani jej neohrozil.

19. Obtěžováním ostatních vlastníků „nad míru přiměřenou poměrům“ se obecně rozumí takový výkon vlastnického práva (či spoluvlastnického) práva k věci, jehož důsledky působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví někoho jiného, a to prokazatelně negativně. Obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů. Ochrany proti rušení práv (obtěžování) se lze dovolat jen tehdy, jde-li o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Každý je povinen snášet důsledky obyčejného a běžného užívání věci. V poměrech k projednávané věci je tím třeba rozumět i využití moderních technologií / rekuperační jednotky / a přizpůsobení bytové jednotky zdravotním potřebám vlastníka bytové jednotky.

20. V souladu s ustanovením § 1175 odst. 1 o. z. soud dospěl k závěru, že žalovaný svým jednáním – umístěním rekuperační jednotky s vnějšími otvory opatřenými klapkami zasahujícími do fasády domu a jejím užíváním, která svou povahou tvoří zařízení bytu, byť pro její provozuschopnost musí být zajištěn přívod i odvod vzduchu z vnějšího prostředí, tj. nutnost zásahu do fasády domu dvěma malými otvory s klapkami, umístěnými ve společné části domu, tj. v obvodové zdi domu, je přiměřené obecně poměrům v bytových domech a odpovídá i možnému způsobu užívání společných částí domu majiteli bytové jednotky.

21. Pokud žalobce tvrdil, že vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká žalovanému jako vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu, soud je toho názoru, že bezesporu uvedené ustanovení je třeba chápat tak, že vlastníka jednotky zavazují nejen pravidla stanovená zákonnými ustanoveními o bytovém spoluvlastnictví (v dané věci § 1175 o. z.), ale i pravidla určená jiným způsobem, mezi která patří pravidla obsažená v prohlášení vlastníka, ve stanovách v případech, kdy vznikne společenství vlastníků jednotek. Podmínkou pak je, že vlastník jednotky byl s těmito pravidly seznámen nebo je měl a mohl znát. O vědomosti žalovaného o ustanovení stanov omezujících umísťování antén, parabol a jiných zařízení či jakéhokoli zásahu do fasády domu nemá soud pochyb, zejména o tomto svědčí žádost žalovaného o svolání řádného shromáždění SVJ, které by za účasti vlastníků bytových jednotek rozhodlo o povolení či nepovolení umístění „ vývodů s klapkami “ do fasády domu náležející k rekuperační jednotce umístěné v jeho bytové jednotce se záměrem zlepšení či udržení zdraví žalovaného, proto za použití § 1175 a § 1176 o. z., kdy se nejedná o podstatnou změnu či poškození společné části domu, rozhodl tak jak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Soud vzal v úvahu, že v širším slova smyslu je změnou jakákoli změna společných částí, a to i změna běžnějšího rázu, jakou je např. výmalba společných částí, výměna zámku u vchodových dveří, apod. Zde však již ze samotného posouzení rozsahu a povahy změny lze usuzovat, že nejde o změnu podstatnou, neboť se tato změna nedotkne způsobu užívání stavby.

22. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní služby po , částka, , a to dle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření k doplnění žaloby ze dne , datum, a 3 x účast na jednání, výše úkonů právní pomoci je dána dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky s tím, že hodnota úkonů vychází z tarifní hodnoty , částka, a dále 6 náhradami hotových výdajů po , částka, (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalovaného ve výši , částka, byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).