31 C 375/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1/ webová adresa anonymizováno , IČO sídlem adresa žalované 2/ celé jméno žalovaného , narozen datum bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost veřejné dobrovolné dražby

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že dobrovolná veřejná dražba provedená dne [datum], evidovaná v oficiálním informačním systému o dražbách a ostatních nabídkách pod [číslo] ze strany obchodní společnosti [webová adresa] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO], je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované [číslo] na náhradu nákladů řízení částku 8 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému [číslo] na nákladech řízení částku 8 400 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [číslo] to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby dle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách (dále jen „zákon o veřejných dražbách“). Tvrdila, že dne [datum] byla ze strany žalované [číslo] uskutečněna na elektronickém portále [webová adresa] dobrovolná veřejná dražba movité věci – [anonymizována dvě slova] [číslo]. Dražba byla evidována v oficiálním informačním systému o dražbách a ostatních nabídkách pod [číslo] údajným vydražitelem se měl stát žalovaný [číslo]. Žalobkyně má za to, že předmětná dobrovolná veřejná dražba byla provedena neoprávněně, bez příslušného právního titulu, kdy tato okolnost představuje existenci důvodu pro vyslovení neplatnosti dražby. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání předmětné žaloby dovozuje z ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách s tím, že do jejích práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a dražebník neupustil od dražby, ač byl tak povinen učinit. Žalobkyně tvrdila neexistenci právního titulu, a to oboustranně potvrzené písemné smlouvy o provedení dobrovolné dražby, jako základní podmínky pro provedení dobrovolné dražby. Smlouva o provedení dražby byla sice zaslána podepsaná ze strany žalobkyně žalované [číslo] ta ji však nikdy neposlala se svým podpisem zpět žalobkyni a ani žádným jiným způsobem žalobkyni neinformovala o akceptaci její nabídky. Žalobkyně je toho názoru, že není – li signovaná smlouva v dispozici obou smluvních stran, je povinností dražebníka od dražby upustit, a to nejpozději do jejího zahájení. Nepostupuje li dražebník takovým způsobem (§ 22 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách) je dán zákonný důvod pro vyslovení neplatnosti dražby. Dalším důvodem neplatnosti dražby je nezaslání žalobkyni jako vlastníku předmětu dražby dražební vyhlášky 30 dnů přede dnem konání předmětné dražby, jelikož nejnižší podání přesáhlo hranici 100 000 Kč. Žalobkyně neobdržela ani protokol o provedené dobrovolné dražbě, kdy tento protokol je dražebník povinen zaslat navrhovateli do 5 dnů ode dne konání dražby. Dalším důvodem neplatnosti dražby je dražební vyhláškou stanovená kratší lhůta než zákonem stanovená 10 dní / lhůta 7 dní / pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč.

2. Žalovaná [číslo] navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout v celém rozsahu. Tvrdila, že žaloba je neopodstatněná a podaná ryze ze spekulativních důvodů, když žalobkyně nebyla spokojena s cenou předmětu dražby dosaženou vydražením. Žalovaná [číslo] má za to, že žalovaný [číslo] který se řádně dražby zúčastnil a byl mu udělen příklep za cenu nabízenou, kterou následně ve stanovené lhůtě zaplatil na účet žalované [číslo] tak originárně nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Žalobkyně však z různých důvodů odepírá předat vozidlo, které bylo předmětem dražby. Žalovaná [číslo] popírá tvrzení žalobkyně, že by nebyla platně uzavřena písemná smlouva o provedení veřejné dobrovolné dražby, na základě které dražba řádně proběhla, neboť dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] uzavřena písemná smlouva o provedení dobrovolné dražby, která byla podepsána oběma smluvními stranami. Předmětem dražby podle smlouvy byly 4 osobní automobily – mimo jiné i [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná [číslo] tvrdila, že smlouva má všechny zákonem stanovené náležitosti a je platná. Žalovaná [číslo] rovněž tvrdila, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, neboť do jejích práv nebylo dražbou zasaženo podstatným způsobem. Protokol o provedené dražbě byl žalobkyni zaslán dne [datum] e – mailem, proto byla žalobkyně o výsledcích dražby informována.

3. Žalovaný [číslo] navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout jako nedůvodnou. Učinil nesporným, že se zúčastnil dobrovolné elektronické dražby, která se konala dne [datum], a to dle dražební vyhlášky čj.: [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum], dražebníkem byla žalovaná [číslo] navrhovatelem dražby byla žalobkyně. V rámci dražby žalovaný [číslo] vydražil [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno] za celkovou cenu [částka]. Tuto částku zaplatil dne [datum] jako jistotu ve výši [částka] a dne [datum] jako doplatek ve výši [částka]. Žalovaná [číslo] zaslala dne [datum] žalovanému [číslo] email s oznámením o tom, že se stal výhercem dražby. V tomto emailu byly také platební pokyny. Žalovaná [číslo] vydala dne [datum] žalovanému [číslo]„ Potvrzení o nabytí“ vozidla, které za žalovanou [číslo] podepsal pan [příjmení] [příjmení], a to na základě zmocnění dle přiložené plné moci. Žalovaný [číslo] také zaplatil dražebníkovi ([webová adresa] [anonymizováno]) odměnu za provedenou dražbu ve výši [částka], a to dne [datum]. Žalovanému [číslo] však nebylo dosud předmětné vozidlo předáno. Žalovaný [číslo] považuje jako stěžejní otázku platnosti uzavření dohody o provedení veřejné dražby. Pokud jde o ostatní námitky žalobkyně, uvedené v žalobě, považuje je žalovaný [číslo] za nepodstatné pro případné vyslovení neplatnosti dražby. Žalovaný [číslo] připomíná, že je ve vymezených vztazích v roli spotřebitele. Pokud byla veřejná dražba řádně registrována a pokud žalovaná [číslo] splnila i další veřejnoprávní povinnosti, žalovaný [číslo] neměl žádné reálné indicie, jak poznat, že je s dražbou něco v nepořádku. Žalovaný [číslo] splnil všechny podmínky dražby a zaplatil finanční částky, které byl povinen platit.

4. Žalovaná [číslo] se k ústnímu jednání dne [datum] omluvila dne [datum] emailem s tím, že jednatel žalované [číslo] má bydliště v [anonymizováno], kde eskaluje covid a není možné odcestovat do ČR. Soud konstatoval, že omluva jednatele žalované [číslo] není důvodná, neboť jednatel žalované [číslo] netvrdil ani neprokázal nemožnost cestování z [země] do [anonymizováno], když je pouze na rozhodnutí jednatele společnosti se sídlem v ČR, který již [datum] věděl o konání ústního jednání dne [datum], v jakém časovém předstihu přicestuje do ČR tak, aby se jednání mohl řádně zúčastnit. Omluva rovněž nebyla včasná, neboť situace ohledně eskalace covidu v [anonymizováno] a možnosti cestování musely být jednateli žalované [číslo] rovněž známy po dobu delší než jeden den před konáním jednání, proto žalovanou [číslo] soud neomluvil a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj. Žalobkyně byla vlastnicí motorového vozidla tov. zn [anonymizováno] [číslo], [příjmení]: [anonymizováno], a to v době, kdy uzavřela se žalovanou [číslo] na základě e-mailové komunikace smlouvu o provedení dobrovolné dražby /prokázáno emailovou komunikací od [datum] do [datum], l. [číslo] spisu /. Dne [datum] zaslala žalobkyně prostřednictvím emailu žalované [číslo] návrh smlouvy o provedení dobrovolné dražby [číslo] 2020, opatřený razítkem a podpisem zaměstnance žalobkyně / prokázáno smlouvou o provedení dobrovolné dražby [číslo] 2020 ze dne [datum] a emailovou komunikací žalobkyně se žalovanou [číslo] od [datum] do [datum], leč. [anonymizováno] – [anonymizováno] spisu /. Ze smlouvy o provedení dobrovolné dražby [číslo] 2020 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako navrhovatelka dražby a žalovaná [číslo] jako dražebník se dohodly podle zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, o provedení dobrovolné dražby, jejímž předmětem byla 4 vozidla, mimo jiné i [anonymizováno] [číslo], který je ve smlouvě popsán včetně technických údajů, za nejnižší podání ve výši 155 000 Kč se lhůtou pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč do 7 dnů ode dne skončení dražby. Výše odměny dražebníka nebo způsob jejího určení, popř. ujednání o bezúplatném provedení dražby je sjednáno v čl. VI. smlouvy: Odměna dražebníka a náklady dražby / prokázáno smlouvou o provedení dobrovolné dražby ze dne [datum] Z dražební vyhlášky dobrovolné elektronické dražby čj. [číslo] – 1 soud zjistil, že dražebníkem byla žalovaná [číslo] navrhovatelem dražby byla žalobkyně jako vlastník vozidla [anonymizováno] [číslo], dražebník vyhlásil konání veřejné dobrovolné elektronické dražby movitých věcí včetně jejich právních a faktických součástí a příslušenství s tím, že dražba se koná elektronicky prostřednictví elektronického dražebního systému, zahájení elektronické dražby bylo stanoveno na den [datum] v 10 hod. na internetové adrese žalované [číslo] ukončení dražby bylo stanoveno na den [datum] ve 12 hod., elektronická dražba byla zahájena prohlášením o zahájení dražby. Prohlídka předmětu dražby se uskutečnila [datum] v 10 hod. a [datum] v 10 hod. na adrese žalobkyně. Odhadnutá cena předmětu dražby činila [částka], nejnižší podání činilo [částka] /prokázáno dražební vyhláškou dobrovolné elektronické dražby čj. [číslo] – 1 ze dne [datum] Z listiny údaje z protokolu o provedené elektronické dražbě soud zjistil, že na elektronickém portálu žalované [číslo] proběhla dne [datum] od 10 hod do 12,09 hod. dobrovolná dražba vozidla [anonymizováno] [číslo], která byla ukončena příklepem za nejvyšší podání ve výši [částka] /prokázáno listinami údaje z protokolu o provedené elektronické dražbě, kompletní výpis veřejné dražby: [číslo] /. Z listiny potvrzení o nabytí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] se stal vydražitelem vozidla [anonymizováno] [číslo] a plně uhradil cenu dosaženou v dražbě / prokázáno potvrzením o nabytí, emailem výherci dražby s pokyny a fakturou ze dne [datum], oznámení [anonymizováno] o platbě ze dne 212. 5. 2020, potvrzení o platbě [právnická osoba] Žalovaná [číslo] dne [datum] vyzvala žalobkyni k předání předmětu dražby vydražiteli, a to dne [datum] na adrese žalobkyně /prokázáno výzvou žalované [číslo] žalobkyni ze dne [datum] /. Žalobkyně vyzvala žalovanou [číslo] k ukončení protiprávního jednání a nápravě závadového stavu dne [datum] /prokázáno výzvou právní zástupkyně žalobkyně žalované [číslo] ze dne [datum], plná moc udělená žalobkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] Žalovaný [číslo] vyzval žalobkyni k předání vozidla [anonymizováno] [číslo], které bylo jím vydraženo dne [datum], a to dne [datum] a dne [datum] /prokázáno e-mailem žalovaného [číslo] žalobkyni ze dne [datum], výzva k vydání vozidla ze dne [datum] Žalobkyně na výzvu žalovaného [číslo] k vydání vozidla reagovala odmítavým přípisem s tím, že dražba je neplatná z důvodu neuzavřené smlouvy o dobrovolné dražbě se žalovanou [číslo] doporučila žalovanému [číslo] požadovat po žalované [číslo] náhradu vzniklé škody / prokázáno dopisem: reakce na výzvu k vydání vozidla [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta /. Právní zástupce žalobkyně dne [datum] zaslal žalovanému [číslo] předžalobní výzvu /prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] /. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou [číslo] ke kompromisnímu řešení z důvodu neoprávněné dražby vozidel z dispozice žalobkyně / prokázáno dopisem žalobkyně žalované [číslo] ze dne [datum] ve věci neoprávněné dražby vozidel z dispozice [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Při posuzování merita věci soud postupoval podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen o. z.) a zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném v době konání veřejné dobrovolné elektronické dražby.

9. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách může každý účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel dražby požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 12 odst.1 a 2, § 14 odst.3, § 15 odst.1 až 3, § 19, § 20, § 21, § 23 odst.1 až 10, § 25 a v § 26 odst.1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

10. Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení § 2 písm. a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (tj. na vydražitele) nepřechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby na základě smlouvy, ale podle právní skutečnosti, kterou je příklep licitátora (srov. ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách). Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 30 odst.1 zákona o veřejných dražbách). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby (§ 2 písm. n) zákona o veřejných dražbách) a vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo (§ 24 odst.1 zákona o veřejných dražbách).

10. Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou (srov. například právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2006 sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007). Soud může vyslovit neplatnost veřejné dobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnosti veřejné dobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána v tomto ustanovení uvedené lhůtě.

11. Oprávnění (aktivní věcnou legitimaci) k podání žaloby o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby (tj. právo domáhat se vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby) zákon poskytuje - jak se uvádí v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách - každému účastníku dražby, dražebnímu věřiteli a navrhovateli. Účastníkem dražby se rozumí osoba přítomná při dražbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovené zákonem o veřejných dražbách (§ 2 písm. c) zákona o veřejných dražbách). Navrhovatelem dražby zákon označuje osobu, která za podmínek stanovených zákonem o veřejných dražbách navrhla provedení dražby (§ 2 písm. b) zákona o veřejných dražbách).

12. Podle ustálené judikatury soudů se řízení o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

13. K uplatnění práva na vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby je stanovena lhůta tří měsíců ode dne konání dražby; jde o lhůtu hmotněprávní, pro jejíž počítání se použije § 122 občanského zákoníku (srov. § 65 zákona o veřejných dražbách), a prekluzívní, jejímž marným uplynutím - jak je nepochybné ze znění ustanovení § 24 odst.3 zákona o veřejných dražbách - právo zaniká (§ 65 zákona o veřejných dražbách).

14. Každé jednání prováděné dražebníkem (a jeho jménem a na jeho účet licitátorem) však nelze pokládat za veřejnou dražbu. Z ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách je nutné dovodit, že veřejnou dražbou je jen takové jednání, které je veřejné, které se koná na základě návrhu navrhovatele (na podkladě smlouvy o provedení dražby uzavřené mezi navrhovatelem a dražebníkem), které se uskutečňuje na předem určeném místě, jehož smyslem (účelem) je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob, které se dostavily za účelem činit podání, s výzvou činit nabídky a které je ukončeno buď udělením příklepu tomu, kdo za stanovených podmínek učinil nejvyšší podání, nebo tím, že nebylo učiněno ani nejnižší podání, a jen jestliže bylo provedeno osobou, která má k provádění dražeb příslušné živnostenské oprávnění. Jde-li o veřejnou dobrovolnou dražbu, musí být rovněž řádně doloženo navrhovatelovo vlastnictví, popřípadě legitimace osob, které se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách považují za vlastníka; jinak by totiž smyslem (účelem) jednání prováděného dražebníkem nebyl (nemohl být) přechod vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele, ale - objektivně vzato - jiný cíl, který by přechod vlastnictví na základě dražby jen předstíral (fingoval). Jednání, které by neodpovídalo všem uvedeným požadavkům, nelze považovat za veřejnou dobrovolnou dražbou; i kdyby nebylo napadeno žalobou o neplatnost veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách nebo kdyby jí nebylo pravomocným soudním rozhodnutím vyhověno, nepožívá jeho výsledek žádné právní ochrany (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.3.2011 sp. zn. 21 Cdo 1032/2010, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2011).

15. Podle ustanovení § 19 zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách lez dražbu provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem.

16. Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být ve smlouvě o provedení dražby obsaženo i ujednání, o jakou částku lze nejnižší podání snížit. Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o provedení dražby nelze dodatečně zvýšit. Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná. Stanovení lhůty pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč uvedené v dražební vyhlášce vychází z dohody dražebníka a navrhovatele dražby ve smlouvě o provedení dražby. Tato dohoda však podléhá zákonnému omezení v podobě její nejkratší či nejdelší možné délky (ust. § 29 zák. o veřej. dražbách).

17. Odměnu dražebníka hradí zásadně navrhovatel dražby. Pouze v případě veřejné dražby dobrovolné movitých věcí může odměnu dražebníka hradit vydražitel. Smlouva o provedení dražby tak musí obsahovat ujednání o výši odměny, případně o způsobu jejího určení anebo ujednání, že dražba bude pro navrhovatele provedena bezúplatně. Odměnu, která byla ve smlouvě o provedení dražby ujednána, nelze dodatečně zvýšit.

18. Pokud smlouva o provedení dražby neobsahuje veškeré výše uvedené náležitosti, včetně písemné formy a podpisu, je neplatná. V takovém případě je dražebník povinen od dražby upustit, a to nejpozději do jejího zahájení. Neučiní-li tak, je to důvodem pro vyslovení neplatnosti dražby. Současně je neupuštění od dražby považováno za závažné porušení povinností podle živnostenského zákona (ust. § 6 zák. o veř. dražbách).

19. Podle ustanovení § 16a zák. o veřej, dražbách lze dražbu uskutečnit i elektronicky. Elektronická dražba probíhá na adrese ve veřejné datové síti, kde se prostřednictvím technického zařízení nebo programového vybavení realizuje přechod vlastnického nebo jiného práva, přičemž dražebník je povinen zajistit jednoznačně identifikovatelný přenos datových zpráv od účastníků dražby. Při elektronické dražbě dražebník v dražební vyhlášce stanoví rovněž a) způsob registrace dražitelů, b) způsob elektronické dražby, c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze zvyšovat podání, d) způsob určení vydražitele v případě podle § 23 odst. 10, § 47 odst. 10 a § 47 odst. 11 věty třetí, e) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno.

20. Podle ustanovení § 22 zák. o veřej. dražbách dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení mimo jiné na základě písemné žádosti vlastníka, je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby, je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést.

21. Podle ustanovení § 31 zák. o veřej. dražbách dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 29, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením. Součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je stejnopis protokolu o dražbě včetně podepsaného stejnopisu dražební vyhlášky (§ 20 odst. 7).

22. S ohledem na tvrzení žalobkyně o neexistenci smlouvy o provedení dobrovolné elektronické dražby se soud zabýval zejména existencí a platností této smlouvy a dospěl k závěru, že smlouva o provedení elektronické dobrovolné dražby byla platně uzavřena mezi žalobkyní jako navrhovatelkou dražby a žalovanou [číslo] jako dražebníkem, a to dne [datum]. Soud vyšel ze zjištěných skutečností – předložené smlouvy a z emajlové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] prokazující proces uzavření smlouvy dle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

23. Podle ustanovení §1731 o. z. musí být z návrhu na uzavření smlouvy zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

24. Podle ustanovení § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

25. Podle ustanovení § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

26. Podle ustanovení § 1740 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

27. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

28. Soud se rovněž zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby k určení neplatnosti dobrovolné veřejné dražby, která byla žalovanou [číslo] v řízení zpochybňována. Žalobkyně v řízení prokázala, že jí bylo vlastníkem předmětného vozidla uděleno oprávnění k jeho provozování a dále oprávnění s vozidlem hospodařit, zejména ho zcizit, žalobkyně je proto aktivně legitimována k podání předmětné žaloby jako navrhovatelka veřejné dobrovolné elektronické dražby. Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním, že mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] byl dodržen zákonný postup při uzavírání smlouvy, kdy žalobkyně zaslala jí podepsaný návrh na uzavření smlouvy o provedení dobrovolné elektronické dražby, emailem potvrdila odeslání tohoto návrhu smlouvy žalované [číslo] žalovaná [číslo] ještě týž den, tj. [datum] vydala dražební vyhlášku, tzn. akceptovala návrh žalobkyně a smlouvu podepsala. Smlouva o provedení dobrovolné elektronické dražby ze dne [datum], uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] splňuje všechny zákonné nároky na ní kladené. Dražebník - žalovaná [číslo] po té splnila všechny zákonné podmínky dražby, dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná a rozhodl jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

29. Pro úplnost soud konstatuje, že pokud se týká námitky žalobkyně ve vztahu k zákonnému požadavku v ustanovení § 20 zákona o veřejných dražbách, jehož nedodržení by mělo za následek možnost dovolávat se neplatnosti provedené dražby, tj. povinnost zaslat vlastníkovi předmětu dražby ve lhůtě 30 dnů před zahájením dražby dražební vyhlášku, nelze ji považovat za důvodnou, neboť se jednalo o elektronickou dobrovolnou dražbu a dražební vyhláška byla vyvěšena na portálu žalované [číslo] čímž i tento zákonný požadavek byl ze strany žalované [číslo] naplněn, dražební protokol byl žalobkyni rovněž zaslán.

30. Na tomto místě se rovněž sluší připomenout, že jednáním žalované [číslo] nebylo a ani nemohlo být podstatně zasaženo do práv žalobkyně a provedení veřejné dobrovolné dražby motorového vozidla [anonymizováno] [číslo] bylo zcela v souladu se zákonnou úpravou veřejné dobrovolné dražby.

31. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované [číslo] byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se jejím právním zastoupením advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 2 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], odvolání proti usnesení ze dne [datum]) 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky), tj. celkem 8 400 Kč.

32. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému [číslo] byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se jeho právním zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 2 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum]) 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky), tj. celkem 8 400 Kč J