31 C 496/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Skálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 500 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 216 328 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou, matkou bývalého manžela žalobkyně, dne [datum] uzavřela ústní bezúročnou smlouvu o zápůjčce, na základě které přenechala žalované částku 1 500 000 Kč s tím, že zápůjčku vrátí na její výzvu. Tvrdila, že účelem zápůjčky byla potřeba finančních prostředků žalované na plánovanou stavbu rodinného domu mladšího syna žalované [jméno] [příjmení]. Finanční obnos 1 500 000 Kč žalobkyně převedla ze svého účtu na účet žalované dne [datum]. Žalobkyně uvedenou zápůjčku zesplatnila písemnou výzvou ze dne [datum] a splatnost zápůjčky stanovila nejpozději na den [datum]. Žalobkyně rovněž tvrdila, že se jednalo o zápůjčku, nikoli o žalovanou prezentované vypořádání vzájemných vztahů v souvislosti se zajištěním bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované a vrácení tvrzené zápůjčky, kterou v předcházejícím období měla žalovaná poskytnout žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že vůči žalované jí žádný dluh v minulosti nevznikl, neměla tedy povinnost jakoukoli částku vracet, když dle dohody o vypořádání SJM ze dne [datum] měla zajištěné bezplatné užívání nemovitosti na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] pro potřeby bydlení až do [anonymizováno] [rok], následně došlo k prodloužení bezplatného užívání nemovitosti do [anonymizováno] [rok] a poté uzavřela žalobkyně se žalovanou dne [datum] písemnou nájemní smlouvu k pronájmu nemovitosti. Nájemní smlouvou v [anonymizováno] [rok] bylo ukončeno její bezplatné užívání nemovitosti a bylo sjednáno nájemné ve výši 5 000 Kč, které žalobkyně řádně hradila, což žalovaná učinila nesporným. K dohodě mezi žalobkyní a žalovanou o zapůjčení žalované finanční částky došlo ústně dne [datum], bez přítomnosti třetích osob. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně namítala, že nebyla povinna žalované hradit 720 000 Kč na nájemném. Žalobkyně zcela vyloučila, že by jí žalovaná zapůjčila 780 000 Kč v období od [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], avšak učinila nesporným, že v předmětném období tuto částku od žalované obdržela na zajištění potřeb nezletilých dětí. Manželství žalobkyně se synem žalované [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno v [anonymizováno] [rok] a v té době se žalobkyně ocitla v tíživé finanční situaci, kdy bývalý manžel jí platil pouze výživné na 3 děti ve věku 2 – 4 roky, stanovené soudním rozhodnutím, o další potřeby dětí však nejevil zájem. Z tohoto důvodu žalovaná, dle jejího vlastního uvážení, poskytovala žalobkyni od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], měsíčně částku 20 000 Kč, tj. celkem 780 000 Kč. Žalobkyně tak má za to, že se jednalo o dar vnoučatům žalované, když tuto částku ani žalovaná nepožadovala po žalobkyni vrátit. Dle názoru žalobkyně je logice odporující, že žalovaná částku 780 000 Kč (39 měsíčních plateb x 20 000 Kč), pokud ji považovala za zápůjčku, nezapočetla vůči částce 6 000 000 Kč, kterou na základě dohody o vypořádání zaniklého SJM, poskytla za jejího syna žalobkyni dne [datum]. Žalobkyně setrvala na jejím názoru, že tvrzená zápůjčka žalované žalobkyni ve výši 780 000 Kč je ryze účelovou obranou v projednávané věci a z důvodu promlčení případného nároku žalované i nezapočitatelnou. Žalobkyně rovněž tvrdila, že vlastníkem nemovitosti, kterou bezplatně užívala, se žalovaná stala až ke konci roku [rok], tzn. že do konce roku [rok] nemovitost žalobkyně užívala na základě dohody o vypořádání SJM jako spoluvlastník nemovitosti, po té jako nájemník za sjednané nájemné, které řádně hradí a žádný dluh z titulu nájemného neexistuje.

2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout v celém rozsahu. Tvrdila, že se žalobkyní nikdy smlouvu o zápůjčce žalované částky neuzavřela, a to ani ústně. Učinila nesporným, že dne [datum] žalobkyně na její účet poukázala finanční částku 1 500 000 Kč, která přestavuje vypořádání vzájemných vztahů mezi účastnicemi řízení v souvislosti s poskytnutím bydlení žalobkyni v nemovitosti žalované a o vrácení zápůjčky, kterou v předcházejícím období poskytla žalovaná žalobkyni. Žalovaná zcela odmítla žalobkyní tvrzený důvod zápůjčky v [anonymizováno] [rok], neboť žalovaná disponovala dostatečnými finančními prostředky a potřebu zápůjčky finančních prostředků od žalobkyně zásadně vyloučila. Žalovaná namítala, že dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky, a to do [datum] s tím, že samotná žaloba byla podána již dne [datum]. Nesporným rovněž učinila, že dohodou o vypořádání zaniklého SJM, práv a povinností k bydlení ze dne [datum], bylo mj. sjednáno, že žalobkyni na vypořádání SJM náleží finanční vypořádací podíl ve výši 6 000 000 Kč, který jí měl být vyplacen žalovanou nejpozději do [datum], kdy žalovaná se zavázala k poskytnutí plnění za bývalého manžela žalobkyně, syna žalované. Touto dohodou bylo pro žalobkyni sjednáno právo bezplatného užívání nemovitosti - domu [adresa] k. ú. [část obce] po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Žalovaná potvrdila, že závazek z předmětné dohody o vypořádání SJM splnila, když žalobkyni v [anonymizováno] [rok] poukázala na její účet finanční částku 6 000 000 Kč a žalobkyni po dobu 3 let od rozvodu poskytla užívání nemovitosti bez finanční náhrady. O dalším období užívání předmětné nemovitosti si účastnice řízení sjednaly pokračující bezplatné užívání až do [anonymizováno] [rok] a pro další užívání již uzavřely písemnou nájemní smlouvu, kterou žalovaná žalobkyni pronajala dům a ta se zavázala platit žalované nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně, což obě smluvní strany plnily. Žalovaná rovněž tvrdila, že žalobkyně se zavázala zaplatit dohodnutou finanční částku za poskytnutou možnost bezplatného bydlení v domě a současně vrátit žalovanou měsíčně poukazované částky ve výši 20 000 Kč od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tj. 780 000 Kč Tyto jednotlivé finanční částky byly zápůjčkou, proto je žalobkyně také na účet žalované, dne [datum], poukázala v celkové výši 1 500 000 Kč. K pravidelným měsíčním platbám ve výši 20 000 Kč, poskytovaných žalovanou od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tj. 780 000 Kč tvrdila, že v souladu s dohodou se žalobkyní se jednalo o zápůjčku, která měla být žalované vrácena po vyplacení vypořádacího podílu ze zaniklého SJM ve výši 6 000 000 Kč. Účastnice řízení se dohodly, že žalobkyně zaplatí žalované na její účet 1 500 000 Kč, kterou bude dílem uhrazen dluh žalobkyně ze zápůjčky 780 000 Kč a dílem kompenzováno užívání nemovitosti žalované, když nájemní smlouvou ze dne [datum] bylo sjednáno pouze symbolické nájemné. Žalovaná své majetkové poměry v roce [rok] hodnotila jako více než dobré, vyloučila potřebu zápůjčky finančních prostředků od žalobkyně i financování výstavby domu pro syna [jméno]. Žalovaná proto jako procesní obranu proti nároku žalobkyně, uplatněného touto žalobou, navrhovala soudu započtení částky 780 000 Kč (představující 39 měsíčních plateb po 20 000 Kč v období od [datum] do [datum]) a částky 720 000 Kč (představující dohodnutou finanční kompenzaci za užívání celé nemovitosti žalované - domu [adresa] v k. ú. [část obce] žalobkyní po neurčitou dobu za tzv. symbolické nájemné 5 000 Kč měsíčně).

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení a byly provedeny výslechy účastníků (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /, ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř., a § 131 o.s.ř.).

4. V řízení byl provedenými důkazy prokázán následující skutkový děj: Potvrzením bankovního ústavu„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum] o provedené transakci bylo prokázáno, že dne [datum] poukázala žalobkyně ve prospěch účtu [celé jméno žalované], žalované, vedeného u [právnická osoba] částku 1 500 000 Kč / prokázáno potvrzením banky ze dne [datum]

5. Žalobkyně písemnou výzvou ze dne [datum] zesplatnila zápůjčku a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 1 500 000 Kč do [datum] s tím, že dne [datum] na základě ústní smlouvy o zápůjčce poskytla žalované bezúročnou zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč, která byla splatná na výzvu žalobkyně a finanční částka byla dne [datum] připsána z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované (prokázáno zesplatněním zápůjčky a kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne [datum], podacím archem).

6. Žalovaná jako pronajímatelka a žalobkyně jako nájemkyně uzavřeli dne [datum] nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo užívání nemovitosti - domu [adresa] na adrese [adresa] [anonymizováno] [část obce] v obci [obec], pro potřeby zajištění bytových potřeb žalobkyně. Cena služeb spojených s užíváním předmětu nájmu není součástí platby nájemného, žalobkyně se zavázala služby platit dle předpisů záloh a vyúčtování dodavatelům jednotlivých služeb. Nájem nemovitosti je mezi účastnicemi řízení sjednán na dobu neurčitou za sjednané nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatnost nájemného je vždy nejpozději k 10. dni měsíce, za něž je hrazeno. Při podpisu smlouvy žalobkyně složila sjednanou peněžní jistotu v hotovosti ve výši 5 000 Kč k rukám pronajímatelky (prokázáno cit. nájemní smlouvou).

7. Výpisy z účtu žalované za období od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] byla z účtu žalované ve prospěch účtu žalobkyně odepsána částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka (za [anonymizováno]) 20 000 Kč, dne [datum] částka (za [anonymizováno]) 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč / prokazováno jednotlivými výpisy z účtu žalované za rok [rok] /.

8. Výpisy z účtu žalované za období od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] byla z účtu žalované odepsána ve prospěch účtu žalobkyně částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 25 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč / prokazováno jednotlivými výpisy z účtu žalované za rok [rok] /.

9. Výpisy z účtu žalované za období od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] byla z účtu žalované ve prospěch účtu žalobkyně odepsána částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč / prokazováno jednotlivými výpisy z účtu žalované za rok [rok]

10. Výpisy z účtu žalované za období od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] byla z účtu žalované odepsána ve prospěch účtu žalobkyně částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 20 000 Kč a dne [datum] byla připsána na účet žalované z účtu žalobkyně částka s poznámkou„ [celé jméno žalobkyně]“ ve výši 1 500 000 Kč / prokazováno jednotlivými výpisy z účtu žalované za rok [rok] /.

11. Z listinného důkazu z e-mailu žalobkyně, adresovaného žalobkyní žalované, ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně zapůjčila žalované částku 1 500 000 Kč, a to na základě daného příslibu žalovanou vlastnicky převést nemovitost v k. ú. [část obce] na vnoučata, tzn. nezletilé děti syna [jméno] [příjmení] a žalobkyně, obývanou stále žalobkyní, když byla žalovanou požádána o tuto finanční zápůjčku ze získané částky vypořádacího podílu na základě dohody o vypořádání SJM, důvodem zápůjčky žalovaná žalobkyni uvedla nutné investice do stavby domu syna [jméno] [příjmení] / prokazování emailem žalobkyně žalované ze dne [datum] /.

12. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že v [anonymizováno] [rok], tj v období, kdy žalovaná za bývalého manžela žalobkyně [jméno] [příjmení], na základě dohody o vypořádání zaniklého SJM, již vyplatila žalobkyni vypořádací podíl ve výši 6 000 000 Kč, se osobně setkala se žalovanou, bez přítomnosti třetích osob a byla jí požádána o zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč, kterou žalované bezprostředně poskytla. K tvrzením žalované žalobkyně vypověděla, že nemovitost, kterou obývala společně se svými 3 dětmi bezplatně, a to v období po rozvodu s bývalým manželem, že tato nemovitost v k. ú. [část obce] byla součástí masy zaniklého SJM, neboť byla pořízena ze společných finančních prostředků bývalých manželů po uzavření manželství, dále z finančních prostředků získaných hypotékou bývalých manželů, když žalobkyně vynaložila na pořízení domu i její úspory, naspořené před uzavřením manželství a část finančních prostředků na pořízení nemovitosti poskytla bývalým manželům i žalovaná. Žalovaná žalobkyni při zmíněném osobním setkání rovněž ujistila, že předmětnou nemovitost vlastnicky převede na nezletilé děti, narozené z manželství jejího syna [jméno] [příjmení] a žalobkyně, tj. vnoučata žalované, s úmyslem je do budoucna zabezpečit a zajistit jim vlastní trvalé bydlení. Nemovitost v té době byla sice zkolaudována a schopna užívání, ale nebyla dokončena, proto žalobkyně do nemovitosti i dále investovala další finanční prostředky. Žalovaná projevila zájem o zapůjčení části finančních prostředků z vypořádacího podílu od žalobkyně s tvrzením, že potřebuje zajistit bydlení i jejímu mladšímu synovi [jméno] [příjmení], a to výstavbou nového domu. Zavázala se k vrácení zápůjčky k výzvě žalobkyně, kdykoli bude zapůjčené finanční prostředky potřebovat. S ohledem na tuto dohodu žalobkyně se žalovanou, i s ohledem na příznivé majetkové poměry žalované, zápůjčku žalobkyně realizovala. Současně se však zajímala i o převod vlastnictví k nemovitosti na její 3 děti, navrhla žalované několik variant řešení, když žalovaná a její rodina nepřistoupili na žádnou z nich. Žalobkyně rovněž vypověděla, že žalovaná postupem času urovnala její příbuzenské vztahy se synem [jméno] a rozhodla se přenechat jemu a jeho dalšímu dítěti z následného vztahu k bydlení část nemovitosti obývanou žalobkyní a jejich společnými dětmi. Tato situace byla pro žalobkyni neúnosná, reagovala na ni e- mailem, kterým žalované prezentovala její názor na (v té době aktuální) záměr a zmínila se i o jejím vstřícném vztahu k zápůjčce poskytnuté žalované. Na tento e- mail se jí nedostalo žádné odpovědi. Bývalý manžel žalobkyně, přestože jejich společné děti byly tehdy ve věku 2, 3 a 4 roky, plnil pouze stanovené výživné, v ostatním nejevil o děti zájem a nestaral se o ně. Podle názoru žalobkyně právě tato skutečnost vedla žalovanou k měsíčním úhradám ve výši 20 000 Kč z jejího účtu na účet žalobkyně, určenou pro potřeby nezletilých vnoučat. Do projednání tohoto sporu žalovaná nikdy žalobkyni nepožádala o vrácení těchto částek. Dále žalobkyně vypověděla, že dohoda o vypořádání SJM platila již od okamžiku rozvodu od roku [rok] s tím, že mimo jiné vypořádací podíl žalobkyně ve výši 6 000 000 Kč, jí dle dohody byl vyplacen ve lhůtě tří let a bylo sjednáno její bezplatné užívání domu. Žalobkyně potvrdila, že pokud byli na společné dovolené, tak žalobkyně platila např. letenky a žalovaná platila ubytování a že žalovaná občas dávala dětem dárky /prokázáno účastnickým výslechem žalobkyně ze dne [datum]

13. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že v roce [rok] manželství žalobkyně se synem žalované [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno, v té době měli tři malé (2, 3 a 4 leté) děti a že rozvodem se značně zhoršila ekonomická situace žalobkyně, zůstala bez finančních prostředků. Žalovaná se proto rozhodla poskytovat žalobkyni měsíčně určitou finanční částku na zaopatření nezletilých dětí. Žalovaná byla vlastnicí pozemku, jehož součástí se stala stavba domu bývalých manželů, proto i ona byla zainteresována na dohodě o vypořádání zaniklého SJM mezi bývalými manžely, tj. žalobkyní a syna žalované, splácela úvěr na dům a vyplatila za jejího syna žalobkyni vypořádací podíl na SJM, částku 6 000 000 Kč. V rámci dohody o vypořádání SJM se všichni dohodli, že dům bude i nadále užívat žalobkyně s dětmi a po té se jednorázově vypořádají tak, že jí žalobkyně, až si zajistí jiné bydlení vrátí částku 1 500 000 Kč. Žalobkyně však za vypořádací podíl ze SJM zakoupila malý investiční byt, který je nevhodný pro bydlení žalobkyně se 3 malými dětmi a inkasuje nájemné. Žalovaná potvrdila tvrzení žalobkyně, že zprvu uvažovala o převodu vlastnictví domu na tři nezletilé děti, narozené v manželství žalobkyně a [jméno] [příjmení], avšak po zralém uvážení a konzultacích dospěla k závěru, že společný majetek tří dětí by mohl být v budoucnu příčinou vzájemných nesvárů, proto od tohoto původního záměru ustoupila. Žalovaná vypověděla, že žalobkyně ji ani jednou nevyzvala k vrácení žalované částky, pouze se o této částce zmiňuje ve čtyřstránkovém e-mailu, který je plný invektiv vůči synovi [jméno] a žalované. Email žalovaná nebyla schopna ani dočíst do konce a reagovat na něj. Měsíc poté již obdržela předžalobní výzvu k vrácení žalované částky, když tato žaloba byla podána dříve, než si žalovaná výzvu k zaplacení vyzvedla na poště. Žalovaná potvrdila, že se žalobkyní v současné době nemá žádný vztah, po delší dobu se nestýkají. Žalobkyně v domě bydlela zpočátku bez placení nájmu, později žalovaná s vědomím, že žalobkyně je v tíživé finanční situaci se třemi malými dětmi, si sjednaly nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně, které je placeno pravidelně, ale současně se dohodly, že částka 1 500 000 Kč, kterou jí poukazovala na její účet bezprostředně po rozvodu manželství i za nájem domu, jí bude žalobkyní vrácena. Žalovaná vypověděla, že dle jejího názoru, by dům mohla pronajímat za tržní nájemné 45 000 Kč měsíčně, současná hodnota domu je 30 000 000 Kč až 35 000 000 Kč O této dohodě se žalobkyní byl žalovanou zpraven jak přítel žalované p. [příjmení] tak i mladší syn [jméno] [příjmení], které navrhovala v projednávané věci jako svědky. Při vyplacení vypořádacího podílu ze SJM žalobkyni ve výši 6 000 000 Kč žalovaná neučinila započtení sjednané částky 1 500 000 Kč, neboť o této možnosti nebyla informována. Žalovaná potvrdila tvrzení žalobkyně, že její mladší syn [jméno] [příjmení] v roce [rok] uvažoval o stavbě domu, ale do současné doby se stavbou nezačal. Žalovaná ve své výpovědi vyloučila potřebu zápůjčky finančních prostředků od žalobkyně i tvrzený její účel /prokazováno účastnickou výpovědí žalované ze dne [datum], l. [číslo] spisu /.

14. Z ostatních listin provedených k důkazu soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Shora hodnocené provedené listinné důkazy soud zhodnotil jako věrohodné, neboť k jejich věrohodnosti a pravosti účastníci nenamítali ničeho. Pro nadbytečnost zamítl další navrhované důkazy, zejména výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], neboť dospěl k závěru, že zásadní skutečnosti pro posouzení věci a rozhodnutí byly již prokázány.

15. Pro právní posouzení věci soud postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

16. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle ustanovení § 2393 odst. 1 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 609 věty první o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

20. Podle ustanovení § 610 věty první o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

21. Podle ustanovení § 611 o. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

22. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

23. Podle ustanovení § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

24. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má žalobkyně jako věřitelka břemeno tvrzení, že se žalovanou dlužnicí uzavřela smlouvu o zápůjčce, že dlužnici předmět zápůjčky odevzdala a že dlužnice zapůjčené peníze řádně a včas nevrátila. Z tohoto břemene tvrzení pak pro věřitelku (žalobkyni) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předala žalované finanční prostředky. Neunese-li věřitelka (žalobkyně) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vyznít v její neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení, které jsou součástí procesní obrany žalované dlužnice, a za tímto účelem provádět dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007). Platí ovšem současně, že žalobkyně, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalované předala, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání, a na žalované naopak je, aby tvrdila a prokazovala existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015).

26. Dle názoru soudu žalobkyně v projednávané věci prokázala uzavření ústní smlouvy o zápůjčce, když tato její tvrzení byla prokázána provedenými důkazy s vypovídací hodnotou o skutkových tvrzeních žalobkyně, když např. e-mailová korespondence dokládá korespondenci mezi účastnicemi a je z ní zřejmé, co bylo obsahem smlouvy. Výslechy osob, které mohly potvrdit verzi žalované o zápůjčce částky 1 500 000 Kč, soud neprovedl, neboť z účastnické výpovědi obou bylo zjištěno, že při sjednání smlouvy o zápůjčce nebyla přítomna žádná třetí osoba a navrhovaní svědci byli o stavu projednávané věci zpraveni žalovanou. Jiné důkazy k prokázání svých tvrzení žalovaná přes poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. nenavrhla. Za dané důkazní situace tedy soud tak má uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou za prokázané.

27. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně poukázala ze svého účtu na účet žalované žalovanou částku. Současně žalovaná přes procesní poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. neprokázala, že účel složení peněz byla úhrada dluhu, který by u ní měla žalobkyně. Je nelogické, že v případě, že sama žalovaná za jejího syna [jméno] [příjmení] vyplatila žalobkyni její vypořádací podíl ze SJM dne [datum] ve výši 6 000 000 Kč, aniž by tuto částku ponížila / započetla / o tvrzený dluh žalobkyně vůči ní.

28. Soud dále k věci uvádí, že ač žalobkyně byla po rozvodu manželství v nelehké ekonomické situaci, zatímco žalovaná se jeví jako solventní osoba, soud právní věci neposuzuje na základě odhadu dovozeného sociálního statutu účastníků či předpokladu jejich běžného a obvyklého jednání, nýbrž jen na základě rozhodné normy hmotného práva a provedeného dokazování. Třebaže není zvykem, aby si solventní osoby půjčovaly peníze, z provedeného dokazování vyplynulo, že to byla právě žalobkyně, kdo složil prostředky na účet žalované, která přesvědčivě nevysvětlila jiný původ a důvod složení těchto peněz. Je zřejmé, že prostředky samotné žalované u bankovního ústavu a pohyby na účtu žalované byly ve vysoké výši. Soud, jak vymezil, nevěří tomu, že by žalovaná v době, kdy vyplácela žalobkyni její vypořádací podíl na SJM za jejího syna ve výši 6 000 000 Kč, a to za situace kdy by jí žalobkyně dlužila žalovanou částku, že by dluh žalobkyně nezapočetla oproti vyplácené částce, když důkazy k takovému vylíčení skutkového děje jsou nepřesvědčivé a zavádějící a sám takový postup se jeví jako iracionální.

29. Jiné než shora uvedené důkazy k prokázání svých tvrzení žalovaná i přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. soudu nenavrhla a soud tak její tvrzení nemohl mít za prokázaná.

30. Při absenci závěru o dluhu žalobkyně vůči žalované a při prokázání úhrady ze strany žalobkyně ve výši 1 500 000Kč žalované je třeba právní poměr mezi účastnicemi posoudit jako existující smlouvu o zápůjčce, kdy žalobkyně reálně poskytla žalované zápůjčku dle § 2390 o. z. a ta se zavázala ji na vyzvání vrátit. Žalovaná tak obdržela na svůj účet žalovanou částku, přičemž jí dosud i přes výzvu žalobkyně nevrátila, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.

31. Výzvu k plnění pak představuje listina ze dne [datum], v níž žalobkyně určila splatnost zápůjčky do [datum]. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. měla žalovaná plnit toho dne a pokud tak neučinila, je podle ustanovení § 1968 o. z. ode dne [datum] s plněním dluhu v prodlení. Od tohoto data až do zaplacení tedy žalobkyni přísluší dle ustanovení § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 10 % ročně.

32. Soud se dále zabýval námitkou promlčení nároku žalované, vznesenou žalobkyní, když dospěl k závěru, že případný tvrzený dluh žalobkyně vůči žalované je promlčen. Podle již desetiletí respektované doktríny a soudní praxe platí, že institut promlčení směřuje k tomu, aby se po uplynutí určité doby vyloučila možnost právo vynutit (srovnej ŠVESTKA, J., ČEŠKA, Z., CHYSKÝ, J., Promlčení a prekluze v čs. právním řádu. Praha: Orbis. 1967, s. 31). Uplyne-li zákonem přesně stanovený čas (promlčecí lhůta) a subjekt, jemuž svědčí právo na plnění, toto právo nevykonal (neuplatnil) podáním žaloby u soudu, toto právo se promlčí (vzniká tzv. promlčené právo). Právo na plnění přitom nadále existuje, přičemž povinný subjekt zůstává i nadále povinným splnit svou povinnost, závazek, dluh odpovídající promlčenému právu. Naproti tomu oprávněnému subjektu zůstává i nadále zachováno jeho promlčené právo. Uplynutí určité doby provázené včasným nevykonáním práva ze strany oprávněného subjektu u příslušného orgánu má za následek, že povinnému subjektu vzniká nové oprávnění, které mu z původního obsahu existujícího právního vztahu nevyplývalo. Při výkonu práva před příslušným orgánem, pak povinný subjekt může s úspěchem namítat promlčení a tak zbavit promlčené právo nároku. Námitka promlčení směřuje tedy přímo proti nároku promlčeného subjektivního práva. Tím ovšem zároveň směřuje i proti subjektivnímu právu samotnému, resp. vůbec proti celému právnímu vztahu. Promlčením subjektivního práva vzniká povinnému subjektu v prvé řadě právo namítat promlčení a tak způsobit zánik nároku, který toto subjektivní právo provází. Uplatněním námitky promlčení soud nemůže oprávněnému subjektu promlčené právo přiznat a to z toho důvodu, že uskutečněním námitky promlčení došlo k zániku nároku (právo se tak stalo nevynutitelným nežalovatelným); subjektivní právo oprávněného subjektu nezaniká, nýbrž trvá dále. Smyslem promlčení je především stimulovat věřitele k rychlému (včasnému) uplatnění jeho práv (vigilantibus iura), a tím i předcházet v konkrétních případech důkazní nouzi na straně žalobce v soudním řízení. Úprava promlčení zároveň chrání i dlužníka. Ten nemůže být vystaven nebezpečí postihu od svého věřitele bez jakéhokoli časového omezení (srovnej MELZER, F., TÉGL, P. a kolektiv: Občanský zákoník Velký komentář. Svazek III. § 419-654 Praha: Leges, 2014, s. 879 a násl.). Běh promlčecí lhůty počíná obecně v okamžiku, kdy lze právo uplatnit u soudu. Hovoříme v té souvislosti o okamžiku actio nata. Zjednodušeně lze v obecné rovině ztotožnit obecný počátek promlčecí lhůty se vznikem nároku, neboť možnost uplatnění práva u soudu je pojmovým znakem nároku. Může nastat situace, kdy vyvolání dospělosti pohledávky, a tedy i počátku běhu promlčecí lhůty, bude záviset na vůli věřitele. Ten by mohl okamžik počátku běhu promlčecí lhůty práva na plnění oddalovat teoreticky donekonečna. Ke stanovisku, že v takovém případě běží promlčecí lhůta od okamžiku vzniku právního poměru (tj. zpravidla od uzavření smlouvy), resp. ode dne, který následuje po vzniku dluhu, se proto přiklonila jak právní teorie, tak i judikatura.

33. Promítnuto do poměrů souzené věci to znamená, že nebyla-li splatnost tvrzeného dluhu žalobkyně vůči žalované sjednána, když tvrzený dluh žalobkyně měl spočívat v zaplacení jednotlivých měsíčních částek po 20 000 Kč od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši 780 000 Kč a žalovaná tento nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 780 000 Kč u soudu uplatnila až dne [datum] je nárok žalované, v celém rozsahu dle ustanovení § 629 o. z. promlčen a soud byl povinen k námitce promlčení, vznesené žalobkyní, přihlédnout.

34. Pokud se týká tvrzeného nároku žalované vůči žalobkyni ve výši 720 000 Kč, spočívající v zaplacení nájemného za užívání domu na adrese [adresa], soud konstatuje, že takový nárok žalované jednoznačně nevznikl, neboť žalobkyně v souladu s dohodou o vypořádání SJM užívala dům od rozvodu manželství s bývalým manželem do [anonymizováno] [rok] bez sjednaného nájemného, tj. bezplatně a od [anonymizováno] [rok] platila řádné nájemné sjednané nájemní smlouvou mezi účastnicemi řízení dne [datum] ve výši 5 000 Kč, proto žádný dluh z nájemného žalobkyni nevznikl. K námitce žalované, že sjednané nájemné k nemovitosti žalované nájemní smlouvou ve výši 5 000 Kč je symbolické, nezbývá soudu než konstatovat, že sice nevykazuje výši tržního nájemného za obdobný dům v místě a čase obvyklého, nicméně podle ustanovení § 2217 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a teprve po té není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

35. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl v celém rozsahu.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 216 328 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 75 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, spočívající v jeho odměně, stanovené dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 000 Kč sestávající z částky 14 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 14 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 300 Kč za každý z pěti úkonů právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu - [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a z částky 14 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh ze dne [datum]) dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 116 800 Kč ve výši 24 528 Kč.

37. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.