34 C 124/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Evy Harmachové a přísedících JUDr. Jaroslava Šikuly a Mgr. Dariny Altmanové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení advokátem, sídlem adresa o zaplacení 14 014 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 014 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 16.1.2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 69 359 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 23.3.2015 domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 014 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jako zaměstnanec uzavřel se žalovaným jako zaměstnavatelem dne 1.11.2014 pracovní smlouvu na dobu neurčitou, se zkušební dobou v délce trvání tří měsíců. Mzda byla sjednána na částku 19 000 Kč a byla splatná ke každému 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu, a to v hotovosti. Podle vyúčtování mzdy za měsíc prosinec 2014 měl žalobce od žalovaného obdržet mzdu ve výši 14 011 Kč (správně 14 014 Kč) s přihlédnutím k částečně odpracovanému měsíci, kdy dal žalobce žalovanému výpověď ve zkušební době ke dni 29.12.2014. Žalovaný však žalobci tuto částku neuhradil ani na základě upomínek.

2. Žalobce se proto po žalovaném domáhal zaplacení částky 14 014 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaný v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznal. Uvedl, že žalobce nárokovanou mzdu již obdržel, což potvrdil svým podpisem na výplatnici. Žalobce se k převzetí mzdy dostavil sám, zatímco jiní pracovníci přebírali mzdu v jiné době, proto je podpis žalobce na výplatnici, kde nejsou podpisy ostatních pracovníků.

4. Z uvedeného důvodu navrhl žalovaný zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

5. Rozsudkem ze dne 8.11.2017, č.j. 34 C 124/2015 – 142 zdejší soud žalobě vyhověl, když na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že nárokovaná mzda žalobci předána nebyla. Tento závěr byl potvrzen k odvolání žalovaného rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16.5.2018, č.j. 62 Co 95/2018-181. K dovolání žalovaného byly rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2019, č.j. 21 Cdo 4132/2018-216 oba citované rozsudky zrušeny a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud uložil zdejšímu soudu provést opakovaný výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli vyslechnuti prostřednictvím tří dožádaných soudů, přitom výslechem těchto svědků měla být zjištěna sporná skutečnost zásadně významná pro výsledek tohoto řízení a provedení těchto důkazů prostřednictvím dožádaných soudů nemohlo vést k jejímu spolehlivému zjištění.

6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), účastnickým výslechem žalobce (ust. § 131 o.s.ř.), výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (ust. § 126 o.s.ř.) a znaleckým posudkem [celé jméno znalce] (ust. § 127 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

7. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

8. Dne 1.11.2014 uzavřel žalobce jako zaměstnanec se žalovaným jako zaměstnavatelem pracovní smlouvu na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce trvání tří měsíců, mzda byla sjednána na částku 19 000 Kč a byla splatná ke každému 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu, a to v hotovosti (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 1.11.2014). Pracovní poměr byl ukončen jeho zrušením ze strany žalobce ve zkušební době ke dni 2.1.2015 (prokázáno dopisem – zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 29.12.2014, dodejkou).

9. Za měsíc prosinec 2014 náleží žalobci čistá mzda ve výši 14 014 Kč (prokázáno mzdovou kalkulačkou – výpočet čisté mzdy).

10. Dne 12.1.2015 zaslal žalobce žalovanému dotaz, kdy se má dostavit k převzetí mzdy za prosinec (prokázáno e-mailem ze dne 12.1.2015).

11. E-mailem ze dne 14.1.2015 odeslaným v 19:17 hodin účetní žalovaného a v 19:26 hodin žalovanému sdělil žalobce těmto osobám číslo účtu pro výplatu mzdy za měsíc prosinec 2014 (prokázáno e-mailovými zprávami ze dne 14.1.2015).

12. Na výplatnici mezd za období 12/ 2014 je u jména žalobce podpis (prokázáno výplatnicí mezd ze dne 5.1.2015).

13. Žalobce žalovaného k vyplacení dlužné mzdy opakovaně vyzval (prokázáno upomínkou ze dne 20.1.2015 včetně podacích lístků a dodejky, e-mailovými zprávami ze dne 16.1.2015, 2x ze dne 21.1.2015, ze dne 26.1.2015, předžalobní upomínkou ze dne 9.3.2015 včetně dodejky). Dne 21.1.2015 žalovaný žalobci sdělil, že mu nárokovanou mzdu vyplatil dne 14.1.2015 (prokázáno e-mailem ze dne 21.1.2015).

14. Ze znaleckého posudku Ing. Pavla Kokiše, znalce z oboru kriminalistika a písmoznalectví – ruční a strojové písmo soud zjistil, že sporný podpis na výplatnici mezd [právnická osoba] za 12/ 2014 ze dne 5.1.2015 pravděpodobně není pravým podpisem žalobce [celé jméno žalobce], jehož četné ukázky podpisů (konkrétně 30) byly předloženy k porovnání, pravděpodobně se jedná o nepravý – napodobený podpis. Znalec uvedl, že předmětný podpis nevykazuje shodu ve tvaru spodního obratu mezi prvním a druhým vrcholem, ve tvaru druhého vrcholu za počáteční komponentou (iniciálou), odlišnosti byly zjištěny ve velikosti podpisu, relativní velikosti odstupu počátečního vrcholu podpisu a následného ostrého vrcholu a především v odstupu počátečního vrcholu podpisu od vrcholu spodní velice úzké pravotočivé kličky a v míře jistoty a dynamiky, s níž je vyhotovena středová část podpisu, přičemž znalec všechny tyto neshody a odlišnosti podrobně vysvětlil.

15. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že jej dne 14.1.2015 kontaktoval jednatel žalovaného [jméno] [příjmení], aby si na [anonymizováno] přijel pro peníze. Žalobce sem přijel cca v 16:30 hodin, pan [příjmení] mu předložil výplatnici s tím, aby ji podepsal, že mu peníze pošle na účet. Žalobce podpis výplatnice odmítl, pan [příjmení] mu proto řekl, ať na výplatnici napíše své číslo účtu, které ale žalobce z hlavy nevěděl, odešel proto do auta pro kartičku s číslem účtu. Tužka ležela na stole vedle pana [příjmení]. Na výplatnici žalobce napsal, že žádá o vyplacení mzdy na svůj účet s uvedením jeho čísla, po panu [příjmení] chtěl kopii této výplatnice, kterou ale nedostal. Tvrzený podpis na výplatnici není žalobce. Cca v 18:10 na něj čekal u dveří pan [jméno], chtěl číslo na paní [příjmení], která u něj byla ubytovaná, z telefonu žalobce jí následně volali. Po příjezdu domů asi v 18:50 hodin žalobce ihned sedl k počítači a napsal e-mail panu [příjmení] a jeho účetní, kde popsal situaci, jak se udála, a připojil kartičku s číslem účtu. Toto učinil z důvodu, aby se pan [příjmení] nemohl vymlouvat, že mu číslo účtu není známo. Výplatu mzdy následně žalobce urgoval, pan [příjmení] nekomunikoval, až dne 21.1 odpověděl, že žalobce peníze dostal. Pan [anonymizováno] nemohl slyšet, o čem se žalobce a pan [příjmení] bavili, neboť prostory jsou odděleny skleněnými dveřmi, které byly zavřené. Z osob navržených ke svědecké výpovědi zná žalobce pouze paní [příjmení], která na místě nebyla, v restauraci byli asi 2 hosté. První výplatu převzal žalobce v hotovosti, stvrdil to svým podpisem na výplatnici, předání peněz se též odehrálo v penzionu [anonymizováno].

16. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi před dožádaným soudem uvedl, že na [anonymizováno] jel za panem [celé jméno žalobce], aby mu dal telefonní číslo na paní [příjmení] [jméno] tom, že pan [celé jméno žalobce] zde v daný den a v daný čas bude, věděl svědek od pana [příjmení], a to od konce roku 2014. V restauraci bylo cca 10-15 lidí, u pultu stál výčepní a kamarád pana [příjmení] známý pod přezdívkou„ [anonymizováno]“, bylo to asi v pět či šest hodin, lidé zde večeřeli. Svědek stál za dveřmi, které byly zavřené a nebylo přes ně slyšet. Svědek výslovně uvedl, že neviděl, jestli si pan [celé jméno žalobce] s panem [příjmení] něco předávali, přes dveře nebylo nic vidět. Teprve k dotazu právního zástupce žalovaného, kdo komu co dával a zda to svědek viděl, uvedl svědek, že viděl přes prosklené dveře na vzdálenost 3-4 m, že si pan [příjmení] s panem [celé jméno žalobce] předávali peníze, resp. pan [příjmení] se postavil, vyndal z kapsy peníze a dával je žalobci na stůl, svědek neviděl, kolik, neví ani, o jaký druh bankovek šlo. Pan [celé jméno žalobce] poté něco podepisoval, následně vzal nějaký papír a odcházel do auta. Svědek neviděl, že by si pan [celé jméno žalobce] peníze vzal. Schůzka trvala asi 15 – 20 minut. Na to, co se děje uvnitř restaurace, svědek chvílemi nakoukl, ale neviděl přesně, co a jak.

17. Při opakovaném výslechu u zdejšího soudu svědek [příjmení] změnil svou předchozí výpověď, když uvedl, že neviděl, že by žalobce něco podepisoval, neboť stál svědek v předsíňce a je tam dřevěná lišta. Dále nově uvedl, že pan [příjmení] vytáhl z kapsy dolarovku, tedy peněženku, neviděl ale, zda z této peněženky vytáhl i peníze. Dále svědek oproti předchozímu výslechu uvedl, že v restauraci byly v dané době manželka a matka pana [příjmení], byly vzadu či mezi dveřmi do kuchyně za výčepem.

18. Svědkyně [jméno] [příjmení] při své výpovědi před dožádaným soudem uvedla, že si měl její manžel (žalobce) dne 14.1.2015 zajet k bývalému zaměstnavateli pro peníze, po schůzce ale svědkyni volal, že žádné peníze nedostal, zaměstnavatel ho vyzval k zaslání čísla účtu s tím, že teď peníze nemá. Ke schůzce došlo v [obec] okolo páté, šesté hodiny. Ze zaměstnání odešel žalobce z důvodu vzájemných neshod se zaměstnavatelem, na schůzku jel sám. Když přijel žalobce domů, zaslal e-mailem číslo účtu paní účetní zaměstnavatele, aby měl jistotu a bylo mu to potvrzeno i zpětně, jednalo se o účet svědkyně, ke kterému má žalobce dispoziční právo.

19. Při opakovaném výslechu u zdejšího soudu se svědkyně [příjmení] od své výpovědi nikterak neodchýlila, pouze doplnila, že po návratu ze schůzky poslal žalobce e-mailem číslo účtu i panu [příjmení].

20. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi před dožádaným soudem uvedl, že v době předmětné schůzky stál u baru, pan [příjmení] s panem [celé jméno žalobce] seděli u stolu u vchodu. Svědek neslyšel, o čem mluvili, pouze viděl, že něco podepisovali. Následně pan [příjmení] vstal, vyndal peníze a položil je na stůl. Svědek viděl na roh stolu, proto viděl položené peníze. Byly to pravděpodobně tisícikorunové bankovky, svědek neví, kolik jich bylo. Svědek viděl, jak pan [celé jméno žalobce] vzal peníze ze stolu a k tomu ještě nějaký papír, neviděl ale, že by peníze držel v ruce, když odcházel od stolu. Poté, co pan [celé jméno žalobce] z restaurace odešel a následně se vrátil, neviděl svědek, že by si ještě něco podali. Následně pan [celé jméno žalobce] mluvil s panem [jméno]. Předmětná událost se stala kolem [číslo] hodiny. Svědek u baru pouze stál, sledoval, co se děje v restauraci a povídal si s panem [jméno] [příjmení] a číšníkem [jméno]. Před předáním peněz svědek viděl, jak pan [celé jméno žalobce] podepisuje nějaký papír. V restauraci byla i manželka pana [příjmení], ta byla u baru, a jeho matka.

21. Při opakovaném výslechu u zdejšího soudu svědek [příjmení] změnil svou předchozí výpověď, když uvedl, že peníze, které pan [příjmení] vyndal z kapsy, byly ve sponě. Dále tvrdil, že stůl, u něhož pan [celé jméno žalobce] s panem [příjmení] seděli, sledoval stále, nezmínil, že by si s někým povídal. Peníze položil pan [příjmení] přímo před pana [celé jméno žalobce]. Dále svědek uvedl, že v daný den přijel na [anonymizováno] s panem [příjmení].

22. Svědkyně [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedla, že je matkou pana [příjmení], u žalovaného pracuje na pozici provozní. V [anonymizováno] požadovali všichni zaměstnanci včetně žalobce výplatu v hotovosti. Předmětnou platbu obdržel žalobce o cca 3 dny později než ostatní. Svědkyně v době schůzky seděla u stolku vzadu, pan [příjmení] s panem [celé jméno žalobce] u stolu u dveří. Svědkyně po celou dobu schůzky něco řešila s paní [příjmení] něco na recepci, která se nachází v té samé místnosti zhruba v opačném rohu. Pan [anonymizováno] s panem [celé jméno žalobce] chvíli něco řešili, pan si pan [příjmení] stoupl, vyndal peníze a položil je na stůl, čímž měla svědkyně věc za vyřízenou. Poté viděla, jak pan [celé jméno žalobce] ještě něco podepisuje, následně se zvedl i s penězi a papírem a odešel, po chvíli se vrátil, panu [příjmení] dal papír a odešel. Datum 14.1.2015 si svědkyně pamatuje proto, že následující týden začaly ve firmě problémy, začaly chodit e-maily ohledně dané výplaty apod. Výplatnice se podepisovaly zvlášť, když nebyli někteří zaměstnanci přítomni podpisu ostatních zaměstnanců.

23. Svědkyně [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedla, že je manželkou jednatele žalovaného, u žalovaného je v pracovním poměru. Svědkyně s jednatelem žalovaného v daný den přijeli na [anonymizováno], poté zavolali žalobci, aby si přijel pro peníze. Svědkyně viděla, jak pan [příjmení] vstal, položil peníze na stůl, byl tam ještě nějaký papír, následně si žalobce peníze vzal a i s papírem odešel, pak se vrátil s papírem, papír dal panu [příjmení] a odešel. V restauraci v té době byli hosté na večeřích, na baru byli zaměstnanci a nějací kluci, které zná pan [příjmení], byl tam i pan [příjmení], který je kamarád nebo známý pana [příjmení]. Dále zde byl pan [jméno], který chtěl mluvit se žalobcem. Pan [anonymizováno] má u sebe stále větší peněžní částky cca 50 000 Kč. Při předmětné události stála svědkyně s paní provozní u recepce u počítače, dělalo se zde ubytování, pan [příjmení] s panem [celé jméno žalobce] seděli u stolu napříč místnosti, ve vzdálenosti cca 6 metrů. Svědkyně se dívala na počítač a následně dělala papíry. Na stole u pánů ležela výplatnice, svědkyně neviděla, že by pan [celé jméno žalobce] něco podepisoval, nevěděla, o jakou konkrétní částku šlo. Následně viděla, jak si pan [celé jméno žalobce] vzal peníze a šel do auta.

24. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Návrh na provedení důkazu výslechem znalce [celé jméno znalce] soud zamítl pro nadbytečnost, když jím vypracovaný znalecký posudek má zcela jasný závěr a je náležitě odůvodněn, ostatně i sám žalovaný uvádí, že si není jist, kdo předmětnou výplatnici podepsal.

25. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba vyhovět.

26. Při posuzování merita věci soud postupoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ zákoník práce“).

27. Podle ust. § 33 odst. 1 zákoníku práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

28. Podle ust. § 66 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

29. Podle ust. § 113 odst. 1 zákoníku práce se mzda zda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Podle odstavce 4 téhož ustanovení je zaměstnavatel povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

30. Podle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Podle odstavce 3 téhož ustanovení musí být pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1. Podle odstavce 5 téhož ustanovení je při skončení pracovního poměru zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.

31. Podle ust. § 142 odst. 3 věta první zákoníku práce se mzda nebo plat vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle odstavce 5 téhož ustanovení je při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.

32. Podle ust. § 143 odst. 1 zákoníku práce je na základě dohody se zaměstnancem zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín.

33. V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporné, že byl žalobce u žalovaného zaměstnán na pozici provozního, výše mzdy byla pracovní smlouvou sjednána na částku 19 000 Kč a byla splatná měsíčně vždy k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu, a to v hotovosti. Pracovní poměr skončil okamžitým zrušením ze strany žalobce ve zkušební době ke dni 2.1.2015, kdy žalovaný zrušení zaslané žalobcem převzal. Žalobce požadoval na mzdě za období prosince 2014 částku 14 014 Kč, když výše této částky nebyla žádným z účastníků sporována.

34. Žalovaný tvrdil, že nárokovanou částku žalobci vyplatil v hotovosti dne 14.1.2015, což v prvé řadě prokazoval výplatnicí podepsanou údajně žalobcem. Znaleckým posudkem Ing. Pavla Kokiše, znalce z oboru písmoznalectví – ruční a strojové písmo, však bylo stanoveno, že podpis žalobce na předmětné výplatnici pravděpodobně není pravým podpisem žalobce, pravděpodobně se jedná o nepravý – napodobený podpis. Znalec měl dle údajů uvedených ve znaleckém posudku k dispozici cca 30 ukázek podpisu žalobce, tedy dostatečné množství srovnávacího materiálu, a své znalecké závěry podrobně vysvětlil. Soud tedy neměl důvod o těchto závěrech pochybovat, ostatně i žalovaný závěry znaleckého posudku zjevně akceptoval, když původně nepožadoval výslech znalce na soudním jednání, tento důkazní návrh předložil až na jednání soudu konaném dne 7.1.2020. Vzhledem k tomu však, že žalovaný nyní tvrdí, že mu není známo, jakým způsobem, kdy a kým byla výplatnice podepsána, posoudil soud návrh na provedení důkazu výslechem znalce jako nadbytečný, jak shora uvedeno. Na tomto místě je třeba též zmínit, že na předmětné výplatnici byla uvedena výše mzdy na částku 14 014 Kč, tedy na částku požadovanou žalobcem zjištěnou chybně prostřednictvím internetové kalkulačky. Soud považuje za vysoce nepravděpodobné, aby zcela totožnou chybu udělal žalobce i žalovaný, a kloní se proto k závěru, že výplatnice byla vyhotovena a podepsána neznámou osobou teprve následně, po obdržení výzev žalobce k výplatě nárokované částky.

35. Následně žalovaný prokazoval vyplacení předmětné částky žalobci výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], kteří však ve svých výpovědích odporovali žalobním tvrzením i sobě navzájem, svědci [příjmení] a [příjmení], kteří byli vyslechnuti opakovaně, si odporovali i ve svých jednotlivých výpovědích. V prvé řadě je třeba uvést, že žalovaný od počátku a opakovaně tvrdil, že ke schůzce pánů [příjmení] a [celé jméno žalobce] došlo daného dne v 19 hodin, přičemž tímto časovým údajem zpochybňoval žalobcem zaslané e-maily, kterými po návratu domů sdělil žalovanému číslo účtu. Všichni uvedení svědci i žalobce však shodně potvrdili, že ke schůzce došlo mezi 17 – 18 hodinou. Dále je třeba zmínit, že všichni tito svědci s výjimkou paní [příjmení] tvrdili, že u stolu bylo něco„ podepisováno“, nikoli pouze psáno, a to předtím, než šel žalobce s výplatnicí ven, což zpočátku tvrdil i žalovaný, následně – po vypracování znaleckého posudku – počal tvrdit, že u stolu nic podepisováno nebylo, nadto nepsala tužka (či zcela absentovala), žalobce musel jít do svého auta pro tužku náhradní a v době, kdy byl mimo restauraci, výplatnici zřejmě někdo podepsal. Soud toto změněné tvrzení považuje za naprosto nevěrohodné a účelové, když nějaká psací potřeba se nepochybně nacházela na recepci nacházející se dle sdělení svědkyně [příjmení] v téže místnosti ve vzdálenosti cca 6 metrů, stejně tak psací potřeby mívají např. číšníci k zapisování objednávek. Svědci také, ač se v dané době věnovali jiné činnosti (svědkyně [anonymizováno] s [příjmení] řešily na recepci ubytování, svědek [příjmení] si povídal s barmanem a číšníkem), dle svých výpovědí přesně věděli, co se u stolu obou pánů děje, tedy stůl museli pečlivě sledovat. Otázkou je, proč by toto činili, když výplata mzdy bývalému zaměstnanci nepochybně není okolností takovéto pozornosti hodnou. Žádný ze svědků pak nezmínil, že by pan [příjmení] položil na stůl či jinak předal žalobci i mince, přitom nárokovanou dlužnou mzdu nebylo co do částky 14 Kč možno vyplatit v papírových bankovkách.

36. Svědek [příjmení] při své první výpovědi nejprve výslovně uvedl, že neviděl, jestli si pan [celé jméno žalobce] s panem [příjmení] něco předávali, přes dveře nebylo nic vidět, teprve ke zcela jasně návodnému dotazu právního zástupce žalovaného, kdo komu co dával a zda to svědek viděl, uvedl svědek, že viděl přes prosklené dveře na vzdálenost 3-4 m, že si pan [příjmení] s panem [celé jméno žalobce] předávali peníze. Při své opakované výpovědi tento svědek uvedl, že pan [příjmení] vytáhl z kapsy toliko peněženku – dolarovku, svědek již neviděl, že by z ní vytáhl peníze. Dále tento svědek tvrdil, že na [anonymizováno] byly v danou dobu i svědkyně [příjmení] a [příjmení], byly vzadu či mezi dveřmi do kuchyně za výčepem. Uvedené svědkyně však při svých výsleších tvrdily, že byly v danou dobu na recepci. Pokud svědek [příjmení] tvrdil, že o tom, že bude žalobce v penzionu [anonymizováno] dne 14.1.2015, se dozvěděl na konci roku 2014, okolo Vánoc, jedná se o jednoznačně nepravdivou informaci, neboť ještě 12.1.2015 termín znám nebyl, jak plyne z e-mailu žalobce z tohoto data, stejně tak dopis – okamžité skončení pracovního poměru – byl žalovanému doručen až 2.1.2015, do té doby nebylo třeba výplatu mzdy za prosinec 2014 řešit jakkoli odlišně od výplaty mzdy ostatním zaměstnancům.

37. Svědek [příjmení] oproti své první výpovědi tvrdil, že peníze, které pan [příjmení] vytáhl z kapsy, byly ve sponě. Vzhledem k tomu, že svědek stál dle svých slov od obou pánů ve vzdálenosti 8 – 10 m, je otázkou, zda by sponu na penězích vůbec mohl vidět, stejně tak se jeví zvláštním, že si svědek s odstupem několika let vzpomněl na takovýto detail, o kterém se při předchozí výpovědi vůbec nezmínil. Dále svědek [příjmení] při výpovědi před dožádaným soudem uvedl, že viděl na roh stolu, kam byly podle něj peníze položeny, nyní však tvrdil, že byly peníze položeny před žalobce, tedy nikoli na roh stolu, přitom na stůl přímo před žalobce podle své původní výpovědi vůbec vidět nemohl. Svědek [příjmení] též při výslechu před zdejším soudem nově uvedl, že na [anonymizováno] přijel daného dne s panem [příjmení], nezmínil, že by s nimi jela i svědkyně [příjmení] – i tak však tvrdila, že daného dne přijela na [anonymizováno] s panem [příjmení]. Svědek [příjmení] tvrdil, že stůl, u kterého jednání obou pánů probíhalo, sledoval stále, neboť je nejlepším kamarádem pana [příjmení]. Pokud však při výslechu před dožádaným soudem uvedl, že si v době této schůzky povídal s barmanem a číšníkem (což nyní nezmínil), není pravděpodobné, že by za takové situace stihl bez přestávky daný stůl sledovat.

38. Soud tedy konstatuje, že tvrzení žalovaného i výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] i [příjmení] shledal zcela nevěrohodnými, když je zhodnotil jako účelové a naučené, vzájemně si odporující. Naopak uvěřil žalobci, že mu dlužná mzda vyplacena nebyla, stejně jako jeho tvrzení, že do auta si v průběhu předmětné schůzky šel po kartičku s číslem účtu, na který mzdu požadoval zaslat, nikoli pro psací potřebu. Logickým se jeví i chování žalobce, který po návratu domů pro jistotu znovu e-mailem číslo účtu žalovanému i jeho účetní zaslal, když na sjednané schůzce slíbenou mzdu neobdržel.

39. Na základě shora uvedeného soud shrnuje, že žalobci nebyla vyplacena mzda ve výši 14 014 Kč za měsíc prosinec 2014, kdy byl zaměstnancem žalovaného. Z uvedených důvodů soud dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl.

40. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

41. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

42. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny předepsaným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, 19 a půl úkony právní pomoci po 1 700 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – písemné podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 20.5.2015, ze dne 30.7.2015, ze dne 7.6.2016, ze dne 29.3.2017, výzva k plnění, písm. g) – 5x účast na jednání soudu dne 1.7.2015, dne 25.10.2017, dne 8.11.2017, když toto jednání trvalo déle než 2 hodiny, dne 2.7.2019 a dne 7.1.2020, 3x účast na výslechu před dožádaným soudem dne 4.1.2016, dne 22.1.2016 a dne 16.3.2016, účast na jednání odvolacího soudu, písm. k ) - písemné vyjádření k odvolání žalovaného, písemné vyjádření k dovolání žalovaného, ust. § 11 odst. 2 písm. f) analogicky – účast na jednání soudu dne 29.10.2019, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), 20 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 8 221,50 Kč a ze složené zálohy za vypracování znaleckého posudku ve výši 9 345 Kč, celkem 57 516,50 Kč.

43. Dále soud žalobci přiznal náklady na cestovné za cestu na výslech svědka [jméno] [příjmení] dne 4.1.2016 v [obec] ve výši 1 335,48 Kč včetně DPH (při ceně 3,80 Kč za 1 km, tj. 105 km x 2 x 3,80 Kč v trase [obec] - [obec] - [obec], náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 105 km x 2 x průměrná spotřeba vozidla odpovídající 4,9 l benzínu / 100 km x průměrná cena pohonných hmot ve výši 29,70 Kč za 1 litr benzínu), náhradu za promeškaný čas strávený cestou na výslech tohoto svědka, tj. za 6 půlhodin, ve výši 726 Kč včetně DPH, cestovné za cestu na výslech svědkyně [jméno] [příjmení] dne 22.1.2016 v [obec] ve výši 200 Kč za jízdné z [obec] do [obec] a zpět, náhradu za promeškaný čas strávený cestou na výslech této svědkyně, tj. za 8 půlhodin, ve výši 968 Kč včetně DPH, cestovné za cestu na výslech svědka [jméno] [příjmení] dne 16.3.2016 v [obec] ve výši 160 Kč za jízdné z [obec] do [obec] a zpět, náhradu za promeškaný čas strávený cestou na výslech tohoto svědka, tj. za 8 půlhodin, ve výši 968 Kč včetně DPH, cestovné za cestu na jednání soudu dne 25.10.2017 a dne 8.10.2017 v celkové výši 2 860 Kč včetně DPH (při ceně 3,90 Kč za 1 km, tj. 117 km x 4 x 3,90 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 117 km x 4 x průměrná spotřeba vozidla odpovídající 7,5 l benzínu / 100 km x průměrná cena pohonných hmot ve výši 29,50 Kč za 1 litr benzínu), cestovné za cestu na jednání soudu dne 2.7.2019 a 29.10.2019 v celkové výši 3 081 Kč včetně DPH (při ceně 4,10 Kč za 1 km, tj. 117 km x 4 x 4,10 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 117 km x 4 x průměrná spotřeba vozidla odpovídající 7,5 l benzínu / 100 km x průměrná cena pohonných hmot ve výši33, 10 Kč za 1 litr benzínu) a cestovné za cestu na jednání soudu dne 7.1.2020 ve výši 1 544 Kč včetně DPH (při ceně 4,20 Kč za 1 km, tj. 117 km x 2 x 4,20 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 117 km x 2 x průměrná spotřeba vozidla odpovídající 7,5 l benzínu / 100 km x průměrná cena pohonných hmot ve výši 32 Kč za 1 litr benzínu).

44. Celkové náklady žalobce tedy činí částku ve výši 69 359 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

45. Soud žalobci nepřiznal cestovné na jednání soudu konané dne 1.7.2015, neboť žalobce nedoložil soudu podklady pro výpočet tohoto cestovného – doložil pouze technický průkaz vozidla Hyunday Tuscon, které však bylo poprvé registrováno až 15.3.2016, a tedy na cestu na jednání soudu dne 1.7.2015 nemohlo být použito.