4 C 210/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr Michalou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 123 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 123 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 24. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 123 Kč s příslušenstvím, který dle tvrzení žalobkyně vznikl z titulu smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 9. 10. 2017, ve které se žalovaný zavázal zaplatit za zdravotní péči poskytnutou mu žalobkyní, a to v podobě RTG vyšetření. Za toto vyšetření vystavila žalobkyně dne [datum] fakturu [číslo] na částku 5 123 Kč se splatností 23. 11. 2017. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván upomínkami ze dne 16. 8. 2018 a 1. 4. 2020, avšak ani přes tyto výzvy dlužnou částku neuhradil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřely dne 9. 10. 2017 smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zdravotní péči a žalovaný se zavázal za tuto péči zaplatit cenu určenou dle platného ceníku výkonů žalobkyně, a to na základě vystavené faktury. Dne 10. 10. 2017 byla žalovanému poskytnuta zdravotní péče v podobě RTG vyšetření. Za poskytnutou zdravotní péči byla vystavena faktura znějící na částku 5 123 Kč se splatností dne 23. 11. 2017, v níž byla poskytnutá péče specifikována. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný dluh do dnešního dne neuhradil. Dle ust. § 2636 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil žalobkyni za poskytnutou zdravotní péči vyfakturovanou částku dle smlouvy a ceníku, soud tuto částku uložil žalovanému zaplatit. Soud přiznal žalobkyni i příslušenství ve formě úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,05 % ročně, a to od 24.11.2017, kdy se žalovaný dostal do prodlení (následující den po dni splatnosti faktury). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.