4 C 234/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Zuzany Spáčilové a přísedících Ing. Dagmar Nejedlé a Josefa Košťála ve věci žalobkyně: Anonymizováno. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 63 012,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 744 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 378 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 17 268,20 Kč se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 % ve výši 62 000,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 8 306 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit státu 90 % nákladů řízení, jejichž vyčíslení se vyhrazuje samostatnému usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení k rukám státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně, která pro žalovanou vykonávala práci na pozici učitelka odborných předmětů na základě pracovní smlouvy ze dne datum, se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum na žalované domáhala náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za rok Anonymizováno, neboť dne datum byla žalobkyně v prostorách školy napadena žákem žalované, v důsledku čehož utrpěla pohmoždění a zablokování krční páteře, pohmoždění žeber a ramene a následně se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha, která měla za následek dlouhodobou pracovní neschopnost. Anonymizováno konstatovala snížení pracovní schopnosti žalobkyně o 35 % a vznik invalidity I. stupně. Výše invalidního důchodu žalobkyně činila v roce Anonymizováno částku 1 807 Kč měsíčně. Od datum do datum byla žalobkyně po rozvázání pracovního poměru u žalované dohodou vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a současně od datum do datum poskytovala osobní péči své matce jméno FO, která zemřela dne datum. Od datum žalobkyně pracovala pro právnická osoba jako recepční, administrativní pracovník se sjednanou mzdou ve výši 10 000 Kč měsíčně a osobním ohodnocením 2 500 Kč měsíčně. Celkový příjem žalobkyně v období od datum do datum činil 61 327 Kč. Průměrný měsíční výdělek žalobkyně u žalované před úrazem činil 29 452 Kč, po valorizaci pro rok Anonymizováno se jedná o 32 212,60 Kč. Rozdíl mezi 12násobkem valorizovaného průměrného měsíčního výdělku žalobkyně a příjmy za rok Anonymizováno (9 x minimální mzda 13 350 Kč + výdělek 61 327 Kč + 12 x invalidní důchod 1 807 Kč) činil požadovanou částku náhrady za ztrátu na výdělku 183 390,20 Kč, kterou žalovaná žalobkyni ani přes výzvu nezaplatila. Žalobkyně vystudovala anglistiku a amerikanistiku, byla dlouholetou učitelkou anglického jazyka a překladatelkou, není schopna po úraze pracovat plnou pracovní dobu a vykonávat dosavadní zaměstnání učitelky, ani pracovat ve stresujícím prostředí.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout pro předčasnost, neboť žalovaná má sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a pro účely vyplacení renty pojišťovnou je potřeba splnit formální náležitosti stanovené pojišťovnou, a to zejména doložení příslušných podkladů a doplnit podpis na formuláři, k čemuž byla žalobkyně vyzvána dne datum a na což žalobkyně nereagovala. Na úhradu náhrady za ztrátu na výdělku za období od Anonymizováno Anonymizováno až Anonymizováno Anonymizováno nemá žalobkyně nárok v plné výši, neboť měla příjem spočívající v příspěvku na péči o osobu blízkou. Žalovaná má za to, že při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku žalobkyně by se měl odečítat pravděpodobný výdělek za standardní pracovní dobu.

3. Usnesením č.j. 4 C 234/2020-60 ze dne 25. 11. 2020, ve znění opravného usnesení č.j. 4 C 234/2020-64 ze dne 3. 12. 2020, bylo řízení co do částky 120 378 Kč zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby, neboť pojišťovna žalované vyplatila žalobkyni dne datum tuto částku jako pojistné plnění spočívající v náhradě za ztrátu na výdělku za období datum – datum. Předmětem řízení tak zůstala částka 63 012,20 Kč s příslušenstvím představující náhradu mzdy za období od datum do datum a příslušenství z částky 120 378 Kč od datum do datum.

4. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem ze dne 13. 5. 2021, č.j. 4 C 234/2020-82, jímž soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 63 012,20 Kč včetně příslušenství a náhradu nákladů řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 25. 11. 2021, č.j. 30 Co 314/2021-113, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že skutečnost, že žalobkyně nebyla v rozhodném období vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a pečovala o matku, sama o sobě nevylučuje splnění podmínek pro vznik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku, jak se mylně domnívá žalovaná. Tuto skutečnost je ovšem třeba adekvátně zohlednit při posuzování otázky, zda v rozhodném období žalobkyni ztráta na výdělku skutečně vznikla, a popřípadě v jaké výši. Výši ztráty na výdělku je třeba vypočíst jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody (který je mezi účastníky v projednávaném případě nesporný a pro rok Anonymizováno by po příslušné valorizaci činil 31 989 Kč měsíčně) a částkou tvořenou součtem invalidního důchodu žalobkyně 1 807 Kč měsíčně a „pravděpodobného výdělku“ žalobkyně – tj. výdělku, jehož by žalobkyně dosáhla při práci, odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečuje o blízkou osobu. Žalobkyně bude muset tvrdit okolnosti rozhodné pro zjištěné jejího pravděpodobného výdělku (výdělku, jehož by ve stavu po pracovním úrazu dosáhla při práci, odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečuje o blízkou osobu). Žalobkyně při jednání u odvolacího soudu uvedla, že již v období, kdy pečovala o matku, měla předjednanou možnost nastoupit do práce v právnická osoba, v němž následně skutečně pracovala v období od datum. Uvedenými tvrzeními žalobkyně se bude muset soud prvního stupně podrobně zabývat a zvážit, zda by žalobkyni v rozhodném období její podezřelý výraz stav bránil v práci na plný úvazek a zda právě práci v právnická osoba (kam žalobkyně nastoupila k výkonu práce datum - tedy bezprostředně po úmrtí své matky, k němuž došlo datum, ale při sjednané pracovní době v rozsahu 20 hodin týdně) je možné považovat za práci odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečovala o blízkou osobu.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně pracovala pro žalovanou na pozici učitelka střední školy, pracovní poměr žalobkyně byl ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni datum. U žalobkyně došlo při plnění pracovních úkolů pro žalovanou k pracovnímu úrazu. Průměrný hrubý měsíční výdělek žalobkyně pro účely tohoto řízení pro měsíce Anonymizováno až Anonymizováno Anonymizováno byl 31 989 Kč. Minimální mzda v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno činila částku 13 350 Kč (nesporné tvrzení).

7. Žalobkyni byla od datum uznána invalidita I. stupně (zpráva Anonymizováno ze dne datum).

8. Žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum do datum (Anonymizováno ze dne datum). Žalobkyně poskytovala v období od datum do datum péči své matce jméno FO, která zemřela dne datum. Anonymizováno vyplácel matce žalobkyně příspěvek (potvrzení prokazující dobu poskytování péče).

9. Žalobkyně pobírala za rok Anonymizováno invalidní důchod prvního stupně ve výši 1 807 Kč měsíčně (oznámení o výši důchodu ze dne datum).

10. Žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne datum pracovala pro společnost právnická osoba, IČO IČO, od datum jako recepční, administrativní pracovník s pracovní dobou 20 hodin týdně (pracovní smlouva) se sjednanou mzdou 10 000 Kč měsíčně (mzdový výměr) a osobním ohodnocením 2 500 Kč měsíčně (příloha č. hodnota mzdového výměru). Náplní pracovní činnosti žalobkyně byla činnost administrativní a organizační, řízení chodu recepce, sjednávání schůzek, dokumentace, vítání a ohlašování návštěv, vedení knihy návštěv, vyřizování telefonátů, dílčí administrativní práce, spolupráce s ostatními zaměstnanci, zadávání faktur do systému a vyřizování objednávek (pracovní náplň). Pro společnost právnická osoba žalobkyně odpracovala v Anonymizováno Anonymizováno celkem hodnota dní (92 hodin), z toho 9,5 hodin nad úvazek, a obdržela hrubou mzdu 14 426 Kč. V Anonymizováno Anonymizováno odpracovala celkem hodnota dní (84 hodin), z toho 63,5 hodin nad úvazek, a obdržela hrubou mzdu 21 231 Kč a v Anonymizováno Anonymizováno odpracovala celkem hodnota dní (88 hodin) a obdržela hrubou mzdu 13 170 Kč (výplatní pásky).

11. Žalovaná za Anonymizováno až Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno žalobkyni nevyplatila rentu (tabulka podkladů pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku).

12. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku za rok Anonymizováno ve výši 183 390,20 Kč dopisem ze dne datum (dopis zástupce žalobkyně žalované ze dne datum) doručeným zástupkyni žalované dne datum (dodejka).

13. Průměrný hrubý měsíční výdělek v platové sféře pro rok 2019 u profese učitelé na středních školách v Anonymizováno činil 44 660 Kč a v ČR 41 610 Kč, u profese lektoři a učitelé jazyků na ostatních školách v ČR 37 580 Kč a u profese překladatelé, tlumočníci a jazykovědci v ČR 36 880 Kč (sdělení MPSV o průměrných výdělcích). Průměrná hrubá měsíční mzda specialistů, odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání pro rok 2019 v Anonymizováno Anonymizováno činila 38 398 Kč (přehledy hrubých měsíčních výdělků dostupné na http://ispv.cz/cz/vysledky-setreni.aspx). Průměrný hrubý hodinový výdělek knihovníků pobírajících mzdu ve 4. čtvrtletí roku 2018 v Anonymizováno činil 174,90 Kč. Průměrný hrubý hodinový výdělek knihovníků pobírajících plat ve 4. čtvrtletí roku 2018 v Anonymizováno činil 180,70 Kč. Průměrný hrubý hodinový výdělek všeobecných administrativních pracovníků pobírajících plat ve 4. čtvrtletí roku 2018 v Anonymizováno činil 204 Kč (přehledy hodinových výdělků dostupné na http://ispv.cz/cz/vysledky-setreni.aspx).

14. Dle ošetřující lékařky žalobkyně nebyla žalobkyně schopna v roce Anonymizováno pracovat jako učitelka (lékařská zpráva).

15. Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání a posudkové lékařství, tituly před jménem jméno FO uzavřel, že pracovní úraz žalobkyně lze kvalifikovat jako lehký, došlo ke zhmoždění levé paže, levé poloviny hrudníku a distorzi krční páteře. Postižení tohoto typu vede k dočasné pracovní neschopnosti v délce 2-3 týdnů. V posuzovaném případě trvala pracovní neschopnost od Anonymizováno. do datum, kdy byla žalobkyně předána na psychiatrii. Znalec nesouhlasí s diagnózou posttraumatické stresové poruchy, neboť ta následuje po traumatu s latencí několika týdnů s maximem do 6 měsíců, ve většině případů dochází k úpravě do dvou let. Žalobkyně ani nebyla vystavena katastrofické situaci. Nejspíše šlo proto o akutní stresovou reakci, která mohla akutně zhoršit psychický stav žalobkyně. Znalec proto nesouhlasí s uznáním invalidity pro posttraumatickou stresovou poruchu, ale pro středně těžkou depresivní fázi. Psychiatrickou péči nelze dát do souvislosti s pracovním úrazem, žalobkyně se totiž na psychiatrii léčí již 30 let. Žalobkyně v minulosti v letech Anonymizováno-Anonymizováno pracovala jako úřednice, knihovnice, překladatelka a učitelka. V roce Anonymizováno byla žalobkyně schopna výkonu pracovních pozic s využitím svého vzdělání absolventky filozofické fakulty typu knihovnice, překladatelka, úřednice, referentka a podobných zaměstnání. Ze zdravotních důvodů nebyla žalobkyně schopna vykonávat pozici učitelky, nevhodná byla i práce ve větším kolektivu, termínovaná, úkolovaná, spojená s jednáním s více lidmi. I při přiznané invaliditě prvního stupně byla žalobkyně schopna práce na plný úvazek na vhodné pracovní pozici při respektování uvedených omezení (znalecký posudek). Žalobkyně nebyla v daném období schopná ani manuálních, fyzicky náročnějších prací. Nositelé invalidního důchodu prvního stupně jsou schopni pracovat na plný úvazek, ovšem s možností i úvazku šest hodin denně. Plného úvazku bez výjimky by byla žalobkyně schopna v okamžiku, kdyby si mohla určovat sama tempo práce při dodržení preventivních opatření snižujících míru stresu (výslech znalce).

16. Z ostatních provedených důkazů (platový výměr ze dne datum, usnesení Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, dopis ředitele žalované žalobkyni, převedení na jinou práci ze dne datum, dopis žalobkyně řediteli žalované ze dne datum, lékařský posudek, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období Anonymizováno až Anonymizováno/Anonymizováno, pracovní smlouva, mzdový výměr, příloha č. hodnota k novému výměru, dopis žalované zástupkyně žalobkyně ze dne datum spolu s dodejkou, e-mailová komunikace, dopis Anonymizováno ze dne datum, dopis ředitele žalované zástupci žalobkyně ze dne datum, vyrozumívací dopis poškozené ze dne datum, datum, datum) soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, když tyto důkazy se týkaly buď nesporných skutečností nebo komunikace mezi účastníky či mezi účastníky a pojišťovnou.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: žalobkyně byla zaměstnána u žalované, dne datum utrpěla pracovní úraz, v roce Anonymizováno činil hrubý měsíční výdělek žalobkyně 31 989 Kč, žalobkyně pobírala invalidní důchod ve výši 1 807 Kč měsíčně, byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum do datum a v období od datum do datum pečovala o svou matku, jako o osobu blízkou, která pobírala příspěvek na péči. Od datum pracovala jako recepční pro právnická osoba V téže době byla s ohledem na svá zdravotní omezení a kvalifikaci schopna výkonu pracovních pozic typu knihovnice, překladatelka, úřednice, referentka apod., nebyla schopna vykonávat pozici učitelky, práci ve větším kolektivu, termínovanou, úkolovanou, spojenou s jednáním s více lidmi. Byla schopna práce na plný úvazek na vhodné pracovní pozici při respektování uvedených omezení, jinak práce šest hodin denně. Žalobkyni uznaná invalidita nesouvisí s jejím pracovním úrazem. Zaměstnanec na pozici knihovníka v posledním čtvrtletí roku Anonymizováno dosahoval průměrného hodinového výdělku 177,80 Kč (jedná se o průměr výdělku ve mzdové i platové sféře, tj. 174,90 + 180,7 = 355,6/2).

18. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

19. V daném případě je evidentní, že škoda spočívající ve ztrátě na výdělku vznikla následkem pracovního úrazu, tedy mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání částečné invalidity) a nemocí z povolání je příčinná souvislost.

20. Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

21. Podle § 269 odst. 2 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

22. Podle § 271b odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

23. Podle § 271b odst. 3 zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral- li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

24. Škoda vzniklá žalobkyni následkem pracovního úrazu spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se v daném případě stanoví ve výši rozdílu mezi jejím průměrným výdělkem před úrazem ve výši 31 989 Kč a „pravděpodobným výdělkem“ žalobkyně, tj. výdělkem, jehož by žalobkyně dosáhla při práci, odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečovala o blízkou osobu. Skutečnost, že žalobkyně nebyla v dané době evidována na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a pečovala o svoji matku, její nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevylučuje. Soud shledal, že žalobkyně byla schopna v posuzovaném období vykonávat práci knihovnice, ve které v minulostí před zaměstnáním jako učitelka působila. Ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o pozici částečně s manuální složkou, kontakty s lidmi a s nemožností si vždy učinit přestávku v práci podle potřeby, vycházel soud z omezení pracovní doby na šest hodin denně, tj. 30 hodin týdne. Pravděpodobný hrubý měsíční výdělek žalobkyně soud stanovil dle § 355 odst. 2 zákoníku práce vycházeje z posledního kalendářního čtvrtletí roku Anonymizováno jako rozhodného období dle § 354 odst. 1 zákoníku práce, neboť se jedná o kalendářní čtvrtletí, které předchází období, za které žalobkyně požaduje náhradu za ztrátu na výdělku v tomto řízení. Pravděpodobný výdělek žalobkyně pro účely výpočtu činil 23 192 Kč (30 hodin týdně x koeficient 4,348 x hodinový výdělek 177,80 Kč). Rozdíl mezi průměrným hrubým měsíčním výdělkem žalobkyně před úrazem ve výši 31 989 Kč a pravděpodobným výdělkem 23 192 Kč představuje částku 8 797 Kč. Soud neodečítal žalobkyni přiznaný invalidní důchod, neboť ze znaleckého posudku vyšlo najevo, že invalidní důchod žalobkyně souvisí s jejími jinými onemocněními a nikoliv s pracovním úrazem, není tak splněna podmínka pro jeho odpočet dle § 271b odst. 1 věty první zákoníku práce. Za požadovanou dobu 5,2 měsíce (6 dní v březnu Anonymizováno a 5 celých měsíců dubna, května, června, července a srpna Anonymizováno) činí nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku 45 744 Kč (8 797 Kč x 5,2), kterou soud žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

25. Žalobkyni byly přiznány dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), i zákonné úroky z prodlení z žalované částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž byla zohledněna i částečná úhrada žalované. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dopisem doručeným jí dne datum a 15denní lhůta pro splatnost uplynula dnem datum, od datum je žalovaná s plněním v prodlení. Z částky 120 378 Kč, kterou žalovaná prostřednictvím pojišťovny žalobkyni v průběhu řízení dne datum zaplatila, byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení od datum do datum.

26. Soud v písemném vyhotovení rozsudku v souladu s § 164 o. s. ř. provedl opravu početní chyby ve stanoveném poměru náhrady nákladů řízení, které přiznal žalobkyni, a které uložil žalované nahradit státu. Nesprávně byla při vyhlášení rozsudku uvedena ve výroku III. poměrná část 45,2 % namísto správných 80 % a ve výroku V. 72,6 % namísto správných 90 %. Oprava byla provedena i v protokolu dle § 40 odst. 8 o. s. ř.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 a 142 odst. 3 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 90 % a žalovaná z 10 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 80 % nákladů řízení žalobkyně. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaná procesně zavinila částečné zpětvzetí návrhu tím, že byl nárok žalobkyně částečně uspokojen až po podání žaloby. Je pravdou, že žalovaná dobrovolně nároky žalobkyně plnila, avšak v souzené věci byla s plněním, jak je výše uvedeno, v prodlení. Námitka žalované, že žaloba byla podána v době, kdy ještě neuplynula lhůta k plnění, je s ohledem na to, že žaloba byla podána dne datum a žalovaná plnila částečně až v září Anonymizováno, irelevantní, a to i s ohledem na § 142a o.s.ř., dle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, jestliže žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala na adresu pro doručování, výzvu k plnění, což bylo v daném případě splněno.

28. Náklady řízení žalobkyně ve výši 77 500,50 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”),: - z tarifní hodnoty ve výši 183 390 Kč ve výši 31 798,80 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí, žaloba, částečné zpětvzetí) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 280 Kč ve výši 5 518,80 Kč, a - z tarifní hodnoty po částečném zastavení řízení ve výši 45 701,70 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za 9 úkonů uvedený v § 11 odst. 1 AT (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne datum, doplnění tvrzení na výzvu soudu, pásemné podání ve věci samé dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum) a poloviční úkon (účast na jednání soudu dne datum, na kterém byl vyhlášen rozsudek) + 10 paušálních náhrad po 300 Kč + DPH ve výši 7 931,70 Kč.

29. Poměrná část nákladů ve výši 80 % činí částku 62 000,40 Kč.

30. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř.

31. O povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek bylo rozhodnuto v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla v řízení od placení soudních poplatků osvobozena a s ohledem na § 11 odst. 2 písm. d) označeného zákona přechází povinnost na žalovanou. Výše soudního poplatku se odvíjí z částky, v níž byla žalobkyně procesně úspěšná, ve výši 166 122 Kč, tj. soudní poplatek činí 8 306 Kč (položka 1 bod 1 písm. b Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb.).

32. V rozsahu částečného procesního neúspěchu žalované jí soud uložil výrokem V. rozsudku dle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost uhradit v poměru k jejímu neúspěchu 90 % náklady státu v podobě znalečného, přičemž jejich vyčíslení se vyhrazuje samostatnému usnesením poté, co bude znalečné zcela vyplaceno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.