4 C 234/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Zuzany Spáčilové a přísedících Ing. Dagmar Nejedlé a Josefa Košťála ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 63 012,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 744 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 378 Kč od , datum, do , datum, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 17 268,20 Kč se zákonným úrokem z této částky od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 % ve výši 62 000,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 8 306 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit státu 90 % nákladů řízení, jejichž vyčíslení se vyhrazuje samostatnému usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení k rukám státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně, která pro žalovanou vykonávala práci na pozici učitelka odborných předmětů na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, na žalované domáhala náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za rok , Anonymizováno, , neboť dne , datum, byla žalobkyně v prostorách školy napadena žákem žalované, v důsledku čehož utrpěla pohmoždění a zablokování krční páteře, pohmoždění žeber a ramene a následně se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha, která měla za následek dlouhodobou pracovní neschopnost. , Anonymizováno, konstatovala snížení pracovní schopnosti žalobkyně o 35 % a vznik invalidity I. stupně. Výše invalidního důchodu žalobkyně činila v roce , Anonymizováno, částku 1 807 Kč měsíčně. Od , datum, do , datum, byla žalobkyně po rozvázání pracovního poměru u žalované dohodou vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a současně od , datum, do , datum, poskytovala osobní péči své matce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, . Od , datum, žalobkyně pracovala pro , právnická osoba, jako recepční, administrativní pracovník se sjednanou mzdou ve výši 10 000 Kč měsíčně a osobním ohodnocením 2 500 Kč měsíčně. Celkový příjem žalobkyně v období od , datum, do , datum, činil 61 327 Kč. Průměrný měsíční výdělek žalobkyně u žalované před úrazem činil 29 452 Kč, po valorizaci pro rok , Anonymizováno, se jedná o 32 212,60 Kč. Rozdíl mezi 12násobkem valorizovaného průměrného měsíčního výdělku žalobkyně a příjmy za rok , Anonymizováno, (9 x minimální mzda 13 350 Kč + výdělek 61 327 Kč + 12 x invalidní důchod 1 807 Kč) činil požadovanou částku náhrady za ztrátu na výdělku 183 390,20 Kč, kterou žalovaná žalobkyni ani přes výzvu nezaplatila. Žalobkyně vystudovala anglistiku a amerikanistiku, byla dlouholetou učitelkou anglického jazyka a překladatelkou, není schopna po úraze pracovat plnou pracovní dobu a vykonávat dosavadní zaměstnání učitelky, ani pracovat ve stresujícím prostředí.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout pro předčasnost, neboť žalovaná má sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a pro účely vyplacení renty pojišťovnou je potřeba splnit formální náležitosti stanovené pojišťovnou, a to zejména doložení příslušných podkladů a doplnit podpis na formuláři, k čemuž byla žalobkyně vyzvána dne , datum, a na což žalobkyně nereagovala. Na úhradu náhrady za ztrátu na výdělku za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, nemá žalobkyně nárok v plné výši, neboť měla příjem spočívající v příspěvku na péči o osobu blízkou. Žalovaná má za to, že při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku žalobkyně by se měl odečítat pravděpodobný výdělek za standardní pracovní dobu.

3. Usnesením č.j. 4 C 234/2020-60 ze dne 25. 11. 2020, ve znění opravného usnesení č.j. 4 C 234/2020-64 ze dne 3. 12. 2020, bylo řízení co do částky 120 378 Kč zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby, neboť pojišťovna žalované vyplatila žalobkyni dne , datum, tuto částku jako pojistné plnění spočívající v náhradě za ztrátu na výdělku za období , datum, – , datum, . Předmětem řízení tak zůstala částka 63 012,20 Kč s příslušenstvím představující náhradu mzdy za období od , datum, do , datum, a příslušenství z částky 120 378 Kč od , datum, do , datum, .

4. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem ze dne 13. 5. 2021, č.j. 4 C 234/2020-82, jímž soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 63 012,20 Kč včetně příslušenství a náhradu nákladů řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 25. 11. 2021, č.j. 30 Co 314/2021-113, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že skutečnost, že žalobkyně nebyla v rozhodném období vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a pečovala o matku, sama o sobě nevylučuje splnění podmínek pro vznik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku, jak se mylně domnívá žalovaná. Tuto skutečnost je ovšem třeba adekvátně zohlednit při posuzování otázky, zda v rozhodném období žalobkyni ztráta na výdělku skutečně vznikla, a popřípadě v jaké výši. Výši ztráty na výdělku je třeba vypočíst jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody (který je mezi účastníky v projednávaném případě nesporný a pro rok , Anonymizováno, by po příslušné valorizaci činil 31 989 Kč měsíčně) a částkou tvořenou součtem invalidního důchodu žalobkyně 1 807 Kč měsíčně a „pravděpodobného výdělku“ žalobkyně – tj. výdělku, jehož by žalobkyně dosáhla při práci, odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečuje o blízkou osobu. Žalobkyně bude muset tvrdit okolnosti rozhodné pro zjištěné jejího pravděpodobného výdělku (výdělku, jehož by ve stavu po pracovním úrazu dosáhla při práci, odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečuje o blízkou osobu). Žalobkyně při jednání u odvolacího soudu uvedla, že již v období, kdy pečovala o matku, měla předjednanou možnost nastoupit do práce v , právnická osoba, , v němž následně skutečně pracovala v období od , datum, . Uvedenými tvrzeními žalobkyně se bude muset soud prvního stupně podrobně zabývat a zvážit, zda by žalobkyni v rozhodném období její , podezřelý výraz, stav bránil v práci na plný úvazek a zda právě práci v , právnická osoba, (kam žalobkyně nastoupila k výkonu práce , datum, - tedy bezprostředně po úmrtí své matky, k němuž došlo , datum, , ale při sjednané pracovní době v rozsahu 20 hodin týdně) je možné považovat za práci odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečovala o blízkou osobu.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně pracovala pro žalovanou na pozici učitelka střední školy, pracovní poměr žalobkyně byl ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni , datum, . U žalobkyně došlo při plnění pracovních úkolů pro žalovanou k pracovnímu úrazu. Průměrný hrubý měsíční výdělek žalobkyně pro účely tohoto řízení pro měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl 31 989 Kč. Minimální mzda v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, činila částku 13 350 Kč (nesporné tvrzení).

7. Žalobkyni byla od , datum, uznána invalidita I. stupně (zpráva , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

8. Žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, do , datum, (, Anonymizováno, ze dne , datum, ). Žalobkyně poskytovala v období od , datum, do , datum, péči své matce , jméno FO, , která zemřela dne , datum, . , Anonymizováno, vyplácel matce žalobkyně příspěvek (potvrzení prokazující dobu poskytování péče).

9. Žalobkyně pobírala za rok , Anonymizováno, invalidní důchod prvního stupně ve výši 1 807 Kč měsíčně (oznámení o výši důchodu ze dne , datum, ).

10. Žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, pracovala pro společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , od , datum, jako recepční, administrativní pracovník s pracovní dobou 20 hodin týdně (pracovní smlouva) se sjednanou mzdou 10 000 Kč měsíčně (mzdový výměr) a osobním ohodnocením 2 500 Kč měsíčně (příloha č. , hodnota, mzdového výměru). Náplní pracovní činnosti žalobkyně byla činnost administrativní a organizační, řízení chodu recepce, sjednávání schůzek, dokumentace, vítání a ohlašování návštěv, vedení knihy návštěv, vyřizování telefonátů, dílčí administrativní práce, spolupráce s ostatními zaměstnanci, zadávání faktur do systému a vyřizování objednávek (pracovní náplň). Pro společnost , právnická osoba, žalobkyně odpracovala v , Anonymizováno, , Anonymizováno, celkem , hodnota, dní (92 hodin), z toho 9,5 hodin nad úvazek, a obdržela hrubou mzdu 14 426 Kč. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, odpracovala celkem , hodnota, dní (84 hodin), z toho 63,5 hodin nad úvazek, a obdržela hrubou mzdu 21 231 Kč a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, odpracovala celkem , hodnota, dní (88 hodin) a obdržela hrubou mzdu 13 170 Kč (výplatní pásky).

11. Žalovaná za , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyni nevyplatila rentu (tabulka podkladů pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku).

12. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku za rok , Anonymizováno, ve výši 183 390,20 Kč dopisem ze dne , datum, (dopis zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, ) doručeným zástupkyni žalované dne , datum, (dodejka).

13. Průměrný hrubý měsíční výdělek v platové sféře pro rok 2019 u profese učitelé na středních školách v , Anonymizováno, činil 44 660 Kč a v ČR 41 610 Kč, u profese lektoři a učitelé jazyků na ostatních školách v ČR 37 580 Kč a u profese překladatelé, tlumočníci a jazykovědci v ČR 36 880 Kč (sdělení MPSV o průměrných výdělcích). Průměrná hrubá měsíční mzda specialistů, odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání pro rok 2019 v, Anonymizováno, , Anonymizováno, činila 38 398 Kč (přehledy hrubých měsíčních výdělků dostupné na http://ispv.cz/cz/vysledky-setreni.aspx). Průměrný hrubý hodinový výdělek knihovníků pobírajících mzdu ve 4. čtvrtletí roku 2018 v , Anonymizováno, činil 174,90 Kč. Průměrný hrubý hodinový výdělek knihovníků pobírajících plat ve 4. čtvrtletí roku 2018 v , Anonymizováno, činil 180,70 Kč. Průměrný hrubý hodinový výdělek všeobecných administrativních pracovníků pobírajících plat ve 4. čtvrtletí roku 2018 v , Anonymizováno, činil 204 Kč (přehledy hodinových výdělků dostupné na http://ispv.cz/cz/vysledky-setreni.aspx).

14. Dle ošetřující lékařky žalobkyně nebyla žalobkyně schopna v roce , Anonymizováno, pracovat jako učitelka (lékařská zpráva).

15. Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání a posudkové lékařství, , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřel, že pracovní úraz žalobkyně lze kvalifikovat jako lehký, došlo ke zhmoždění levé paže, levé poloviny hrudníku a distorzi krční páteře. Postižení tohoto typu vede k dočasné pracovní neschopnosti v délce 2-3 týdnů. V posuzovaném případě trvala pracovní neschopnost od , Anonymizováno, . do , datum, , kdy byla žalobkyně předána na psychiatrii. Znalec nesouhlasí s diagnózou posttraumatické stresové poruchy, neboť ta následuje po traumatu s latencí několika týdnů s maximem do 6 měsíců, ve většině případů dochází k úpravě do dvou let. Žalobkyně ani nebyla vystavena katastrofické situaci. Nejspíše šlo proto o akutní stresovou reakci, která mohla akutně zhoršit psychický stav žalobkyně. Znalec proto nesouhlasí s uznáním invalidity pro posttraumatickou stresovou poruchu, ale pro středně těžkou depresivní fázi. Psychiatrickou péči nelze dát do souvislosti s pracovním úrazem, žalobkyně se totiž na psychiatrii léčí již 30 let. Žalobkyně v minulosti v letech , Anonymizováno, -, Anonymizováno, pracovala jako úřednice, knihovnice, překladatelka a učitelka. V roce , Anonymizováno, byla žalobkyně schopna výkonu pracovních pozic s využitím svého vzdělání absolventky filozofické fakulty typu knihovnice, překladatelka, úřednice, referentka a podobných zaměstnání. Ze zdravotních důvodů nebyla žalobkyně schopna vykonávat pozici učitelky, nevhodná byla i práce ve větším kolektivu, termínovaná, úkolovaná, spojená s jednáním s více lidmi. I při přiznané invaliditě prvního stupně byla žalobkyně schopna práce na plný úvazek na vhodné pracovní pozici při respektování uvedených omezení (znalecký posudek). Žalobkyně nebyla v daném období schopná ani manuálních, fyzicky náročnějších prací. Nositelé invalidního důchodu prvního stupně jsou schopni pracovat na plný úvazek, ovšem s možností i úvazku šest hodin denně. Plného úvazku bez výjimky by byla žalobkyně schopna v okamžiku, kdyby si mohla určovat sama tempo práce při dodržení preventivních opatření snižujících míru stresu (výslech znalce).

16. Z ostatních provedených důkazů (platový výměr ze dne , datum, , usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , dopis ředitele žalované žalobkyni, převedení na jinou práci ze dne , datum, , dopis žalobkyně řediteli žalované ze dne , datum, , lékařský posudek, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pracovní smlouva, mzdový výměr, příloha č. , hodnota, k novému výměru, dopis žalované zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, spolu s dodejkou, e-mailová komunikace, dopis , Anonymizováno, ze dne , datum, , dopis ředitele žalované zástupci žalobkyně ze dne , datum, , vyrozumívací dopis poškozené ze dne , datum, , , datum, , , datum, ) soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, když tyto důkazy se týkaly buď nesporných skutečností nebo komunikace mezi účastníky či mezi účastníky a pojišťovnou.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: žalobkyně byla zaměstnána u žalované, dne , datum, utrpěla pracovní úraz, v roce , Anonymizováno, činil hrubý měsíční výdělek žalobkyně 31 989 Kč, žalobkyně pobírala invalidní důchod ve výši 1 807 Kč měsíčně, byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, do , datum, a v období od , datum, do , datum, pečovala o svou matku, jako o osobu blízkou, která pobírala příspěvek na péči. Od , datum, pracovala jako recepční pro , právnická osoba, V téže době byla s ohledem na svá zdravotní omezení a kvalifikaci schopna výkonu pracovních pozic typu knihovnice, překladatelka, úřednice, referentka apod., nebyla schopna vykonávat pozici učitelky, práci ve větším kolektivu, termínovanou, úkolovanou, spojenou s jednáním s více lidmi. Byla schopna práce na plný úvazek na vhodné pracovní pozici při respektování uvedených omezení, jinak práce šest hodin denně. Žalobkyni uznaná invalidita nesouvisí s jejím pracovním úrazem. Zaměstnanec na pozici knihovníka v posledním čtvrtletí roku , Anonymizováno, dosahoval průměrného hodinového výdělku 177,80 Kč (jedná se o průměr výdělku ve mzdové i platové sféře, tj. 174,90 + 180,7 = 355,6/2).

18. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

19. V daném případě je evidentní, že škoda spočívající ve ztrátě na výdělku vznikla následkem pracovního úrazu, tedy mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání částečné invalidity) a nemocí z povolání je příčinná souvislost.

20. Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

21. Podle § 269 odst. 2 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

22. Podle § 271b odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

23. Podle § 271b odst. 3 zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral- li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

24. Škoda vzniklá žalobkyni následkem pracovního úrazu spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se v daném případě stanoví ve výši rozdílu mezi jejím průměrným výdělkem před úrazem ve výši 31 989 Kč a „pravděpodobným výdělkem“ žalobkyně, tj. výdělkem, jehož by žalobkyně dosáhla při práci, odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, již by prokazatelně vykonávala, kdyby tomu nebránila okolnost, že pečovala o blízkou osobu. Skutečnost, že žalobkyně nebyla v dané době evidována na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a pečovala o svoji matku, její nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevylučuje. Soud shledal, že žalobkyně byla schopna v posuzovaném období vykonávat práci knihovnice, ve které v minulostí před zaměstnáním jako učitelka působila. Ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o pozici částečně s manuální složkou, kontakty s lidmi a s nemožností si vždy učinit přestávku v práci podle potřeby, vycházel soud z omezení pracovní doby na šest hodin denně, tj. 30 hodin týdne. Pravděpodobný hrubý měsíční výdělek žalobkyně soud stanovil dle § 355 odst. 2 zákoníku práce vycházeje z posledního kalendářního čtvrtletí roku , Anonymizováno, jako rozhodného období dle § 354 odst. 1 zákoníku práce, neboť se jedná o kalendářní čtvrtletí, které předchází období, za které žalobkyně požaduje náhradu za ztrátu na výdělku v tomto řízení. Pravděpodobný výdělek žalobkyně pro účely výpočtu činil 23 192 Kč (30 hodin týdně x koeficient 4,348 x hodinový výdělek 177,80 Kč). Rozdíl mezi průměrným hrubým měsíčním výdělkem žalobkyně před úrazem ve výši 31 989 Kč a pravděpodobným výdělkem 23 192 Kč představuje částku 8 797 Kč. Soud neodečítal žalobkyni přiznaný invalidní důchod, neboť ze znaleckého posudku vyšlo najevo, že invalidní důchod žalobkyně souvisí s jejími jinými onemocněními a nikoliv s pracovním úrazem, není tak splněna podmínka pro jeho odpočet dle § 271b odst. 1 věty první zákoníku práce. Za požadovanou dobu 5,2 měsíce (6 dní v březnu , Anonymizováno, a 5 celých měsíců dubna, května, června, července a srpna , Anonymizováno, ) činí nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku 45 744 Kč (8 797 Kč x 5,2), kterou soud žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

25. Žalobkyni byly přiznány dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), i zákonné úroky z prodlení z žalované částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž byla zohledněna i částečná úhrada žalované. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dopisem doručeným jí dne , datum, a 15denní lhůta pro splatnost uplynula dnem , datum, , od , datum, je žalovaná s plněním v prodlení. Z částky 120 378 Kč, kterou žalovaná prostřednictvím pojišťovny žalobkyni v průběhu řízení dne , datum, zaplatila, byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení od , datum, do , datum, .

26. Soud v písemném vyhotovení rozsudku v souladu s § 164 o. s. ř. provedl opravu početní chyby ve stanoveném poměru náhrady nákladů řízení, které přiznal žalobkyni, a které uložil žalované nahradit státu. Nesprávně byla při vyhlášení rozsudku uvedena ve výroku III. poměrná část 45,2 % namísto správných 80 % a ve výroku V. 72,6 % namísto správných 90 %. Oprava byla provedena i v protokolu dle § 40 odst. 8 o. s. ř.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 a 142 odst. 3 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 90 % a žalovaná z 10 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 80 % nákladů řízení žalobkyně. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaná procesně zavinila částečné zpětvzetí návrhu tím, že byl nárok žalobkyně částečně uspokojen až po podání žaloby. Je pravdou, že žalovaná dobrovolně nároky žalobkyně plnila, avšak v souzené věci byla s plněním, jak je výše uvedeno, v prodlení. Námitka žalované, že žaloba byla podána v době, kdy ještě neuplynula lhůta k plnění, je s ohledem na to, že žaloba byla podána dne , datum, a žalovaná plnila částečně až v září , Anonymizováno, , irelevantní, a to i s ohledem na § 142a o.s.ř., dle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, jestliže žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala na adresu pro doručování, výzvu k plnění, což bylo v daném případě splněno.

28. Náklady řízení žalobkyně ve výši 77 500,50 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”),:- z tarifní hodnoty ve výši 183 390 Kč ve výši 31 798,80 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí, žaloba, částečné zpětvzetí) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 280 Kč ve výši 5 518,80 Kč, a- z tarifní hodnoty po částečném zastavení řízení ve výši 45 701,70 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za 9 úkonů uvedený v § 11 odst. 1 AT (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, , doplnění tvrzení na výzvu soudu, pásemné podání ve věci samé dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) a poloviční úkon (účast na jednání soudu dne , datum, , na kterém byl vyhlášen rozsudek) + 10 paušálních náhrad po 300 Kč + DPH ve výši 7 931,70 Kč.

29. Poměrná část nákladů ve výši 80 % činí částku 62 000,40 Kč.

30. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř.

31. O povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek bylo rozhodnuto v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla v řízení od placení soudních poplatků osvobozena a s ohledem na § 11 odst. 2 písm. d) označeného zákona přechází povinnost na žalovanou. Výše soudního poplatku se odvíjí z částky, v níž byla žalobkyně procesně úspěšná, ve výši 166 122 Kč, tj. soudní poplatek činí 8 306 Kč (položka 1 bod 1 písm. b Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb.).

32. V rozsahu částečného procesního neúspěchu žalované jí soud uložil výrokem V. rozsudku dle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost uhradit v poměru k jejímu neúspěchu 90 % náklady státu v podobě znalečného, přičemž jejich vyčíslení se vyhrazuje samostatnému usnesením poté, co bude znalečné zcela vyplaceno.