4 C 30/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného o zaplacení částky 110 000 Kč, <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po 1. žalovaném zaplacení úhrad nájemného za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] ve výši 28 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v celkové výši 16 570 Kč a částky 7 436,5 Kč za vyúčtování služeb za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], se zamítá.</b> <b>II. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 900 Kč jako nájemné za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 676,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po 2. žalovaném úhrady vyúčtování služeb za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 7 436,50 Kč, se zamítá.</b> <b>IV. Návrh na uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně, se zamítá.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 60 879,47 Kč k rukám právní zástupkyně 1. žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 600,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhá po žalovaných zaplacení dlužného nájemného za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 26.000 Kč (bod I žaloby – č.l. 208 spisu), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] ve výši 19 858 Kč (bod II.), dlužného nájemného za [anonymizováno] [rok] ve výši 7 800 Kč (bod III.), kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné platby za [anonymizováno] [rok] ve výši 3 495 Kč (bod IV.), dlužného nájemného za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 23 400 Kč (bod V.), kapitalizovaného úroku z prodlení (za dlužné platby za [anonymizováno] [rok] [rok]) ve výši 9 787 Kč (bod VI.), vyúčtování za služby poskytované s nájmem za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 14 873 Kč (bod VII.) a smluvní sankce po 0,5% denně ve výši 4.787 Kč (bod VIII.), tj. celkem částky 110 000 Kč s tím, že s žalovanými jako nájemci uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor na dobu určitou, nájem skončil uplynutím sjednané doby nájmu, žalovaní měli platit nájemné ve výši 7 800 Kč měsíčně a zálohu na plnění poskytovaná spolu s nájmem („ služby“) ve výši 1 000 Kč. Nájemné ani zálohu na služby však řádně neplatili a vznikl jim dluh. 2. 1. žalovaný navrhnul žalobu zamítnout, neboť žalovaným nebylo dosud doručeno vyúčtování služeb, od ceny nebyla odečtena kauce a polovina nájmu za služby za [anonymizováno] [rok], kterou 1. žalovaný zaplatil dne [datum] ve výši 8 400 Kč 1. žalovaný vše uhradil, a to jak měsíční nájemné, tak zálohy. [příjmení] ve výši 4 000 Kč, která byla jím uhrazena, mu nebyla vrácena. Nájemné a zálohy na služby za [anonymizováno] [rok] a další období nelze požadovat, neboť nájem od [anonymizováno] [rok] již netrval, když nájemní smlouva byla ukončena odstoupením žalobkyně ke dni [datum], dohodou byl sjednán termín ukončení nájmu do [datum]. Předání prostor proběhlo z důvodů na straně žalobkyně až dne [datum] 1. žalovaný vznesl námitku promlčení. 3. 2. žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Zdejší soud v řízení již rozhodl rozsudkem ze dne 12.11.2018, č.j. 4C 30/2016-223 tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Tento rozsudek byl usnesením Městského soudu v Praze ze de 30.5.2019, č.j. 29 Co 121/2019-289 ve vztahu k 1. žalovanému potvrzen a ve vztahu k 2. žalovanému ohledně povinnosti zaplatit žalobkyni částku 23 400 Kč (jako dlužného nájmu za [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok]), 9 787 Kč (jako zákonné úroky z prodlení z částky 23 400 Kč) a smluvní sankce 0,5% denně ve výši 4 787 Kč potvrzen a dále ve vztahu k 2. žalovanému ohledně povinnosti zaplatit dlužný nájem za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 26 000 Kč, zákonného úroku z této částky ve výši 19 858 Kč, částky 7 800 Kč jako dlužný nájem za [anonymizováno] [rok], 3 495 Kč jako zákonného úroku z této částky a částky 14 873 Kč jako část vyúčtování služeb za [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] zrušen a vrácen soudu k dalšímu řízení. Na základě dovolání byl tento rozsudek Nejvyšším soudem, a to rozsudkem ze dne 9.6.2020 č.j. 26 Cdo 3878/2019-324 zrušen, pokud jím byl ve výroku I. potvrzen rozsudek zdejšího soudu, kterým byla žalobu zamítnuta vůči 1. žalovanému žaloba o zaplacení„ dlužného nájmu za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] ve výši 26 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužných nájmů za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] z částky 26 000 Kč ve výši 19 858 Kč, částky 7 800 Kč jako dlužný nájem za [anonymizováno] [rok], částky 3 495 Kč jako zákonného úroku z prodlení z dlužné platby za [anonymizováno] [rok] z částky 7 800 Kč, částky 23 400 Kč jako dlužného nájmu za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], částky 9 787 Kč jako zákonného úroku z prodlení z dlužných plateb za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] z částky 23 400 Kč, částky 14 873 Kč jako částky za vyúčtování služeb za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]“. Následně Městský soud usnesením ze dne 30.10.2020 č.j. 29 Co 121/2019-339 rozsudek zdejšího soudu ze dne 12.11.2018 č.j. 4 C 30/2016-223 ve výroku o věci samé ve vztahu k 1. žalovanému v rozsahu nároku na zaplacení„ dlužného nájmu za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] ve výši 26 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužných nájmů za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] z částky 26 000 Kč ve výši 19 858 Kč, částky 7 800 Kč jako dlužného nájmu za [anonymizováno] [rok], částky 3 495 Kč jako zákonného úroku z prodlení z dlužné platby za [anonymizováno] [rok] z částky 7 800 Kč, částky 23 400 Kč jako dlužného nájmu za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], částky 9 787 Kč jako zákonného úroku z prodlení z dlužných plateb za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] z částky 23 400 Kč, částky 14 873 Kč jako částky za vyúčtování služeb za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]“, a ve výroku II. o povinnosti žalobkyně nahradit 1. žalovanému náklady řízení zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

5. Jak shrnul Městský soud v odstavci 12. svého rozhodnutí č.j. 29 Co 121/2019-339 ze dne 30.10.2020, předmětem řízení zůstaly nadále tvrzené nároky žalobkyně ve vztahu k 1. žalovanému na zaplacení úhrad nájemného za období [anonymizováno] [rok] [rok] ve výši 57 200 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v celkové výši 33 140 Kč a částky 14 873 Kč za vyúčtování služeb za období [anonymizováno] [rok] [rok]. Ve vztahu k 2. žalovanému jsou předmětem řízení nadále toliko nároky uvedené ve výroku IV. rozsudku odvolacího soudu ze dne 30. 5. 2019 č. j. 29 Co 121/2019-289, tedy dlužný nájem za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 26 000 Kč, zákonný úrok z této částky ve výši 19 858 Kč, částky 7 800 Kč jako dlužný nájem za [anonymizováno] [rok], 3 495 Kč jako zákonný úrok z této částky a částky 14 873 Kč jako část vyúčtování služeb za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok].

6. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] (dále jen„ nájemní smlouva“) soud zjistil, že žalovaní jako nájemci a žalobkyně jako pronajímatelka uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo přenechání nebytových prostor [číslo] o výměře [výměra] nacházejících se v přízemí budovy domu na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ nebytové prostory“), ve vlastnictví žalobkyně žalovaným. Bylo sjednáno, že žalovaní smí užívat nebytové prostory dle jejich potřeb pro nehlučné podnikání. Smlouva odkazovala na zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Nájemné činilo 7 800 Kč měsíčně a nezahrnovalo úhradu cen za energie spojené s užíváním prostor, vodné, stočné, odvoz odpadu, úklid a opravy, osvětlení. Záloha na služby spojené s užíváním nebytových prostor činila 1 000 Kč měsíčně. Uvedené platby dle nájemní smlouvy byly splatné do každého 20. kalendářního dne v měsíci na měsíc následující převodem na účet pronajímatele č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Dále byli žalovaní povinni zaplatit nejpozději do 7 dnů kauci ve výši 8 000 Kč a nejpozději do [datum] částku 8.800 Kč jako nájemné a zálohu na služby za [anonymizováno] [rok]. Pro případ prodlení jakékoli úhrady dle smlouvy smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dle článku III. nájemní smlouvy v případě, kdy byli žalovaní v prodlení s platbou za nájemné a zálohy za služby více než 10 dnů, byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit. Po odstoupení byli žalovaní povinni opustit nebytové prostory a předat je žalobkyni do 15 dnů ode dne, kdy se o odstoupení žalobkyně od smlouvy dozvěděli.

7. Z přehledu plateb (na [číslo listu] a [anonymizováno] spisu) a z potvrzení o vedení účtu (na [číslo listu] spisu) soud zjistil, že 1. žalovaný zaplatil žalobkyni na kauci a nájemném dne [datum] částku 8.400 Kč, na nájemné a služby dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, dne [datum] částku 4.400 Kč, [datum] částku 4.400 Kč a dne [datum] částku 4.400 Kč. Celkově tak žalobkyni zaplatil 56.800 Kč.

8. Z mimořádného výpisu z účtu z období od [datum] do [datum] soud zjistil, že 2. žalovaný dne [datum] žalobkyni převedl částku 4.000 Kč na sjednanou kauci.

9. Z emailové komunikace mezi zástupcem žalobkyně (panem [příjmení]) a 1. žalovaným (na [číslo listu] a [anonymizováno] spisu) soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyzývala žalované k uhrazení dlužné částky 49.375 Kč, když následně částku snížila o cca 5.000 Kč 1. žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně zprávou ze dne [datum] tak, že zaslal doložené platby provedené dle smlouvy s tím, že dluh je pouze na straně 2. žalovaného a on požaduje vyúčtování služeb a vrácení kauce. Současně 1.žalovaný sdělil, že prodejna byla připravena k převzetí již dne [datum], po dohodě však bylo převzetí odloženo. Zástupce žalobkyně sdělil, že na nájem byla měsíčně hrazena pouze částka 4.400 Kč, ač bylo smlouvou dohodnuto 8.800 Kč a trval na nároku.

10. Z emailové komunikace mezi zástupcem žalobkyně, panem [příjmení] a 2. žalovaným (na [číslo listu] až [anonymizováno] spisu) soud zjistil, že 2. žalovaný projevil zájem na splácení dlužného nájemného, byl však mezi nimi spor o celkovou výši dluhu a způsob jeho uhrazení.

11. Z emailové komunikace (na [číslo listu] spisu a [číslo listu] spisu) soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne [datum] zaslal žalovaným odstoupení od nájemní smlouvy z [anonymizováno] [rok] s odkazem na ustanovení jejího článku III. Současně požádal o vyklizení a předání prostor do [datum] 1. žalovaný reagoval žádostí o prodloužení doby pro vystěhování do konce [anonymizováno]. Předání prostor bylo sjednáno na den [datum].

12. Z předávacího protokolu pro prostor [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo], soud zjistil, že dne [datum] 1. žalovaný předal a zástupce žalobkyně [příjmení], převzal nebytové prostory, a to včetně kuchyňské linky a 4 klíčů. V protokolu bylo zmíněno, že pronajímatelem byl předčasně ukončen nájemní vztah mezi nájemcem a pronajímatelem (dle článku III. nájemní smlouvy), a to pro neplacení domluvené měsíční částky a nenalezení jiného řešení.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s dodejkami soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal oběma žalovaným předžalobní výzvu k zaplacení částky 1.165.670 Kč do 7 dnů od obdržení výzvy.

14. Soud zamítl návrhy důkazu účastnickým výslechem žalobkyně a žalovaných, svědeckým výslechem [anonymizováno] [příjmení], neboť skutkový stav lze dostatečně prokázat výše uvedenými listinnými důkazy.

15. Na základě takto provedeného dokazování lze uzavřít, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela se žalovanými jako nájemci dne [datum] smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byl nebytový prostor [číslo] o výměře [výměra] na adrese [adresa] kalendářního dne měsíce předem na měsíc následující (s tím, že včasným zaplacením se rozumí připsání nájemného a zálohy na služby na účet pronajímatele nejpozději 22. den), pro případ prodlení s úhradou se dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení, a sjednali si také, že pronajímatelka je oprávněna od smlouvy odstoupit, budou -li nájemci více než 10 dnů v prodlení s platbou nájemného a služeb a že odstoupí-li pronajímatelka od smlouvy, nájemci vyklidí nebytový prostor do 15 dnů. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], dne [datum] předal 1. žalovaný nebytový prostor jejímu zástupci. 1. žalovaný platil částky odpovídající polovině nájemného a záloh za služby a zaplatil polovinu kauce ve výši 4.000 Kč, 2. žalovaný zaplatil na kauci rovněž částku 4.000 Kč, na nájemném a zálohách za služby nezaplatil ničeho.

16. S ohledem na datum uzavření smlouvy a dobu, kdy měl vzniknout dluh, soud věc posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen„ obč. zák.“) a zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

17. Podle ust. § 3 zákona č. 116/90 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

18. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor není-li výše nájemného nebo úhrada za podnájem upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li dohodnuto jinak, nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru se platí v měsíčních splátkách předem vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce.

19. Soud vázán právním názorem vyšších soudů pohlíží na žalované jako na samostatné dlužníky se stejným poměrem na tvrzeném dluhu (srov. odst. 12 usnesení Městského soudu v Praze čj. 29 Co 121/2019-339). Z dosavadního rozhodování vyšších soudů vyplývá další závazný právní názor, a to že smlouva o nájmu není absolutně neplatná. Těmito právními názory je soud nyní při svém novém rozhodnutí vázán.

20. Pokud tedy žalobkyně žádá po obou žalovaných zaplacení určitých částek, a žalovaní jsou samostatnými dlužníky, nezbylo soudu, než zamítnout návrh, aby soud uložil povinnost žalovaným společně a nerozdílně a rozhodnout o povinnostech žalovaných jako samostatných dlužníků se stejným poměrem na tvrzeném dluhu.

21. V řízení bylo prokázáno, že 1. žalovaný veškeré své závazky vůči žalobkyni uhradil, a to jak měsíční nájemné, tak zálohy na služby (a jím uhrazená kauce ve výši 4 000 Kč mu nebyla vrácena). Z toho důvodu soud žalobu na úhradu nájemného za [anonymizováno] [rok] - [anonymizováno] [rok] ve výši 28 600 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 16 570 Kč vůči 1. žalovanému zamítl (žalobkyně se domáhala proti oběma žalovaným úhrady nájemného ve výši 57 200 Kč tedy stejný poměr na tvrzeném dluhu, tedy poměr 1.žalovaného na dluhu byl 28 600 Kč).

22. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že vyúčtování žalovaným předložila či doručila (a to ani po poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. dané během jednání soudu ze dne [datum]), tedy že s ním byly žalovaní seznámeni. Dle ustálené soudní praxe je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby to, že bylo vyúčtování řádně provedeno a nájemce byl s ním seznámen (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 4353/2010 nebo 26 Cdo 312/2018). Vzhledem k tomu, že nenastala splatnost vyúčtování, nemohl soud vyhovět žalobě na úhradu vyúčtování a žalobu v této části vůči oběma žalovaným zamítl (žalobkyně se domáhala úhrady vyúčtování za leden – listopad 2012 v částce 14 873 Kč a pokud soud rozhodoval o žalovaných jako samostatných dlužnících, pak částku rozdělil stejným poměrem mezi oba žalované). 23. 2. žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný a vzhledem k tomu, že nebylo z jeho strany tvrzeno natož prokázáno, že na dlužném nájemném něčeho zaplatil a ani nevznesl námitku promlčení či nenamítl k započtení část uhrazené kauce, bylo rozhodnuto tak, že je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část nájemného za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 16 900 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 676,5 Kč dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

24. Pouze na okraj lze uvést k námitce promlčení vznesené 1. žalovaným, že i kdyby nebyl prokázán zánik jeho závazku (dluhu) splněním dle ust. § 1908 odst. 1 o.z., nárok žalobkyně by byl částečně promlčen, neboť žalobkyně neuzavírala smlouvu jako podnikatelka při podnikatelské činnosti, ale toliko z titulu vlastníka domu, ve kterém se prostor nachází. Vztah mezi účastníky není tedy vztahem obchodním, ale občanskoprávním (srov. též odst. 15 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.5.2019, č.j. 29 Co 121/2019-289). Promlčení se tedy řídí ustanovením občanským zákoníkem a nikoli obchodním. Při promlčecí době 3 let, lze uzavřít, že při podané žalobě dne [datum] jsou nároky na nájemné před [datum] promlčeny (každá platba měsíčního nájemného je samostatně splatná).

25. K žalobkyní tvrzenému uznání dluhu lze dodat, že předložené uznání dluhu je nedatované, není nikým podepsáno a takový důkaz nelze posuzovat jako uznání dluhu se všemi zákonnými náležitostmi (srov. ustanovení o obecných náležitostech právního úkonu § 34 a násl. o.z.).

26. Podle § 142 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (odstavec 1). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (odstavec 2). I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu (odstavec 3). 27. 1. žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v částce 60 879,47 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 000 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (5 účastní u jednání soudu a 6 vyjádření e věci) a z částky 1 650 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání dne [datum]) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 8 763,61 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 256,88 Kč za 180 ujetých km v částce 956,88 Kč (29,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l [číslo] km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 683,52 Kč za 180 ujetých km v částce 983,52 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 683,52 Kč za 180 ujetých km v částce 983,52 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 683,52 Kč za 180 ujetých km v částce 983,52 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 023,98 Kč za 180 ujetých km (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 432,19 Kč za 180 ujetých km v částce 1 032,19 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 313,61 Kč ve výši 10 565,86 Kč.

28. Co se týče nákladů řízení mezi žalobkyní a 2. žalovaným, pak lze uzavřít, že žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, přičemž úspěch žalobkyně se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného úroku z prodlení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 2585/2015, ze dne 3.12.2015). Žalobkyni byl přiznán vůči 2. žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. t v celkové částce 17 600,40 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 40 086 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 000 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 600 Kč ve výši 8 316 Kč.