4 C 361/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o výživné pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen s účinností od [datum] platit žalobci výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám žalobce.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce na žalovaném domáhal uložení povinnosti s účinností od [datum] platit výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně, zamítá.

III. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 37 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost hradit na výživu zletilého žalobce, počínaje dnem [datum], částku 5 000 Kč měsíčně, a to s odvodněním, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobci byla stanovena naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 50 P 274/2010-146, kterým byla žalovanému mimo jiné uložena povinnost přispívat tehdy na nezletilého žalobce částkou 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný však od září [rok] výživné nehradí. Žalobce nyní studuje druhý ročník [anonymizována čtyři slova] – obor [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] v kombinované formě studia. Žalobce se zároveň snaží pracovat, přivydělává si na brigádách, vede IT kroužek. Žalobce se léčí s epilepsií. Žalobce již předtím studoval, studia zanechal po čtvrtém semestru v době covidu, kdy školy nebyly připraveny na tuto situaci a nebyly schopny reagovat na žalobcův zdravotní stav. Matka žalobce je zaměstnána jako odborný referent v [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] s průměrným měsíčním výdělkem 33 000 Kč a žalobci hradí veškeré jeho výdaje spojené se studiem, tedy jízdné ve výši 1 300 Kč ročně, kapesné 2 000 Kč měsíčně, učebnice ve výši cca 1 500 Kč za semestr, náklady na telefon 8 000 Kč ročně, léky 1 500 Kč měsíčně a dále žalobce potřebuje speciální obuv a přístrojovou pedikúru ve výši celkem 7 000 Kč ročně. Žije v domácnosti se svou matkou, náklady na bydlení činí 10 000 Kč, hradí je matka. S žalovaným se stýká nepravidelně, o jeho majetkových poměrech není žalobci nic známo.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal a uvedl, že vždy řádně a včas hradil žalobci výživné stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 50 P 274/2010-146, a to do srpna [rok]. Žalobce již jednou studoval a studia v prezenční formě zanechal. Další studium žalobce považuje žalovaný za bezúčelné (studium pro studium), které není nezbytné pro rozvinutí jeho dosavadního vzdělání, navíc přístup žalobce ke vzdělání na vysoké škole je lehkovážný. Žalobce po ukončení základní školy studoval střední školu automobilní a informatiky, čímž získal úplně středoškolské vzdělání v oboru informační technologie a disponuje tak veškerými kvalifikačními předpoklady k tomu, aby s úrovní vzdělání, kterou již v rámci absolvování středoškolského odborného studia dosáhl, nastoupil do pracovního poměru a mohl se živit sám z finančních prostředků získaných vlastní prací, byť i na částečný pracovní úvazek. Žalobce studuje v kombinované formě studia, což znamená dálkově. Toto studium je přizpůsobeno studentům tak, že zkoušky jsou zaměřovány na víkendy. Žalovaný se domnívá, že není povinen přispívat jakéhokoliv plnění nad rámec své dobrovolnosti. Ke svátku, narozeninám a vánocům vždy finančně žalobci přispíval. Žalobce je objektivně schopen se sám živit a žalovaný není povinen mu přispívat. Žalovaný je zaměstnán, jeho průměrný měsíční příjem činí 23 487 Kč, dále pobírá výsluhový měsíční příspěvek, z čehož si hradí výdaje spojené s bydlením, splátky úvěru, stravné. Žije ve společné domácnosti se svou manželkou, náklady na domácnost činí 32 219 Kč měsíčně. Zálohy na energie domácnosti žalovaného činí 5 360 Kč měsíčně, poplatky za telefon 3 800 Kč, žalovaný dále hradí penzijní připojištění ve výši 1 600 Kč měsíčně, poplatky za MHD 1 100 Kč měsíčně, dálniční daň ve výši 1 500 Kč ročně, poplatky za parkování 600 Kč ročně, pojištění auta 2 587 Kč ročně, pojištění bytu 3 622 Kč ročně, pojištění odpovědnosti 270 Kč ročně a poplatky za psa 1 500 Kč ročně. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 50 P 274/2010-146 („ Rozsudek“) bylo mj. rozhodnuto tak, že výživné žalovaného k žalobci (tehdy nezletilému), naposledy stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum] ve výši 3 600 Kč měsíčně, se od [datum] zvyšuje na částku 5 000 Kč měsíčně (Rozsudek).

5. Žalobce byl v době od [datum] do [datum] studentem bakalářského studijního oboru [anonymizováno 6 slov], studium ukončil na vlastní žádost (sdělení [anonymizována dvě slova]), v 1. ročníku studia splnil 5 zkoušek, 3 klasifikované zápočty a 3 zápočty, u 3 předmětů využil ke splnění předmětu druhý pokus, jeho prospěch byl průměrný. Ve 2. ročníku studia 2 zkoušky, jeden klasifikovaný zápočet a 2 zápočty, u jednoho předmětu využil ke splnění předmětu druhý i třetí pokus, jeho prospěch byl spíše horší než průměrný (výsledky studia). Žalobce byl následně v době od [datum] do [datum] studentem bakalářského studijního programu [anonymizováno] v kombinované formě studia, studium bylo ukončeno zanecháním ze strany studenta, za dobu tohoto studia žalobce úspěšně složil 3 zkoušky ze 4 v prvním semestru, a jeden zápočet ze tří (potvrzení o studiu včetně sdělení univerzity [jméno] [jméno] [příjmení]).

6. Žalobce v akademickém roce [rok] [rok] byl a následně v akademickém roce [rok] [číslo] je studentem bakalářského studijního programu [anonymizována dvě slova] se [anonymizováno] na [anonymizováno], studijní obor [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], v kombinované formě studia (doklad o studiu), kde se uplatňují principy prezenčního i distančního studia, minimální rozsah přímé výuky je 90 hodin (1 hodina = 45 minut) za semestr, žalobce si plnil své studijní povinnosti v akademickém roce [rok] [rok] řádně, zapsal se do dalšího úseku studia akademického roku [rok] [číslo] (potvrzení o průběhu studia). V zimním semestru [rok] [rok] měl žalobce v říjnu výuku v jeden pátek, jedno pondělí, dvakrát ve čtvrtek a jednou v sobotu; v listopadu dvakrát ve čtvrtek a třikrát v pátek, v prosinci jednou v pátek, jednou v sobotu a jednou ve středu, v lednu pak jednou v pátek. V letním semestru [rok] [rok] měl žalobce v únoru výuku v jedno pondělí, jedno úterý a dvakrát v pátek; v březnu dvakrát v pátek, v dubnu čtyřikrát v pátek a jednou v sobotu a v květnu pak jednou v pátek a jednou v sobotu. V zimním semestru [rok] [číslo] měl žalobce v říjnu výuku v jedno pondělí, jedno úterý, jednu středu, jeden čtvrtek a třikrát v pátek; v listopadu jednou v pátek, v prosinci třikrát v pátek, v lednu pak bude mít jednou v pátek (rozvrh hodin). V 1. ročníku studia splnil 4 zkoušky, 2 klasifikované zápočty a 4 zápočty, 12 předmětů mu bylo uznáno, u 2 předmětů využil ke splnění předmětu druhý pokus, u jednoho předmětu třetí pokus, dva zápočty nemá zatím splněny, jeho prospěch byl spíše horší než průměrný (výsledky studia).

7. Žalobce a [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] uzavřeli dohodu o provedení práce v rozsahu 30 hodin měsíčně od [datum] do [datum] – údržba počítačů a aktualizace softwaru za odměnu 150 Kč/hod (dohoda o provedení práce včetně dodatku) a dále v rozsahu 8 hodin měsíčně od [datum] do [datum] – vedení kroužku informatiky za odměnu 300 Kč/hod (dohoda o provedení práce). Následně žalobce a [právnická osoba] uzavřeli dohodu o provedení práce v rozsahu 300 hodin ročně od [datum] – organizátor sportovních aktivit za odměnu 130 Kč/hod (dohoda o provedení práce). Žalobce obdržel v měsících červenci, srpnu a září [rok] odměnu ve výši 10 000 Kč (za každý měsíc) z této dohody o provedení práce (doklady o vyplacené mzdě). V období od října [rok] do června [rok] žalobce odpracoval v průměru 7,5 hodiny měsíčně (výkaz práce).

8. Žalobce trpí epilepsií, užívá pravidelně medikaci, stres jeho nemoc negativně ovlivňuje (lékařská zpráva). Žalobce si hradí léky, na lék na epilepsii v mocnosti 150 mg je doplatek 297,52 Kč, na stejný lék v mocnosti 300 mg pak 189,84 Kč (účtenky z lékárny).

9. Matka žalobce pracuje u zaměstnavatele [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], její průměrný měsíční příjem v měsíci září 2021 činil částku 33 134 Kč (potvrzení zaměstnavatele).

10. Žalovaný se informoval na [anonymizována čtyři slova] o studiu a studijních výsledcích žalobce, fakulta žalovanému sdělila, že informace nemůže o zletilých studentech poskytovat (e-mailová korespondence žalovaného a fakulty).

11. Na serveru [webová adresa] šlo v listopadu [rok] naleznout pro region [obec], pro absolventy s maturitou s možností práce z domova nejméně 44 nabídek zaměstnání v oboru IT. V červnu [rok] šlo naleznout pro region [obec], pro absolventy s maturitou s možností práce z domova na zkrácený úvazek se mzdou od 30 000 Kč 54 nabídek zaměstnání v oboru IT (printscreeny internetového serveru [webová adresa]).

12. Žalovaný je zaměstnán u [stát. instituce] jako provozář, platově je zařazen do 6. třídy s platem v celkové měsíční výši 27 190 Kč hrubého. S účinností od [datum] přešel žalovaný do nižší tabulky v souvislosti se změnou pracovního zařazení po vzájemné dohodě mezi žalovaným a zaměstnavatelem (platový výměr). Jeho průměrný měsíční výdělek v období od listopadu [rok] do října [rok] činil 24 512 Kč, v období od listopadu [rok] do dubna [rok] činil 23 257 Kč (potvrzení zaměstnavatele). Žalovanému dále náleží výsluhový příspěvek ve výši 11 450 Kč měsíčně (rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru).

13. Žalovaný hradil průměrně v období od prosince [rok] do května [rok] mobilnímu operátorovi částku 2 138 Kč měsíčně (vyúčtování), za internet a televizi pak částku 1 242 Kč (vyúčtování). Žalovaný dále hradí dálniční známku ve výši 1 500 Kč ročně (doklad o zaplacení dálniční známky včetně dokladu o ověření platnosti). Žalovaný má uzavřeno pojištění vozidel s ročním pojistným ve výši 2 493 Kč (výroční dopis k pojištění vozidel).

14. Manželka žalovaného pracuje jako [anonymizováno], její průměrný měsíční příjem v období od listopadu [rok] do dubna [rok] činil 21 555 Kč (potvrzení zaměstnavatele manželky žalovaného).

15. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 700 000 Kč splatné do [datum], který měsíčně splácel částkou 7 782 Kč (smlouva o úvěru). Žalovaný částku 7 728 Kč pravidelně měsíčně splácí (transakční historie). Žalobce si v březnu [rok] půjčil od [jméno] [příjmení] bezúročně částku 250 000 Kč na doplacení hypotečního úvěru, kterou se zavázal hradit ve splátkách 10 000 Kč měsíčně (smlouva o půjčce). Manželka žalovaného uzavřela smlouvu o hypotečním úvěru ve výši 709 500 Kč splatného do [datum] (smlouva o hypotečním úvěru), dne [datum] byla na účet určený pro splátky hypotečního úvěru připsána částka 242 624,62 Kč (jednorázový příkaz k úhradě), čímž byl úvěr doplacen.

16. Manželka žalovaného je vlastnicí bytu [číslo] podílu na společných částech domu a pozemku v budově [adresa], bytový dům na parcele [číslo] na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] (výpis z katastru nemovitostí). Manželka žalovaného uhradila daň z nemovitosti (složenka). Manželka žalovaného hradí SIPO, za květen [rok] uhradila částku 5 362 Kč (doklad SIPO). Manželka žalovaného má uzavřeno pojištění bytové jednotky a domácnosti s ročním pojistným ve výši 5 177 Kč (pojistná smlouva). Manželka žalovaného uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které jí byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 120 000 Kč splatné do [datum], který měsíčně splácí částkou 1 705 Kč (smlouva o úvěru). Žalovaný částku 1 705 Kč od ledna [rok] do srpna [rok] posílá manželce žalované na účet (transakční historie).

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

19. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

20. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2).

21. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

22. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

23. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

24. Po provedeném dokazování soud má soud za to, že žaloba je důvodná pouze částečně.

25. Základními předpoklady pro vznik a trvání vyživovací povinnosti podle občanského zákoníku je existence rodinněprávního poměru, ať už manželského, ex-manželského či příbuzenského v řadě přímé, stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, resp. jeho objektivní či subjektivní neschopnost samostatně se živit či jeho potřebnost, a existence schopností, možností a majetkových poměrů na straně povinného. Žalobce a žalovaný jsou příbuznými v řadě přímé, jedná se mezi nimi o vztah rodiče a dítěte. Pro účely posouzení nároku na výživné pro zletilého žalobce se soud vypořádal s otázkou, zda je žalobce jakožto syn žalovaného odkázán na výživu. Stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného představuje neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby, ať už vlastní prací či ze svého majetku nebo z dávek z pojistných systémů. Míra potřebnosti oprávněného je přitom závislá na jeho věku, zdravotním stavu, fyzické a duševní vyspělosti, na způsobu přípravy na budoucí povolání, existenci zálib a zájmů apod. Dosažení zletilosti dítěte obecně nemá pro trvání vyživovací povinnost hmotněprávní význam, i když je nutno odlišovat situaci u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, kde je třeba již na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou. U zletilého dítěte již lze očekávat, že bude samo vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se již uživilo a bylo schopno se samo o sebe postarat, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Jedním ze smyslů a účelů poskytování výživného ze strany rodiče je umožnit svému potomkovi dosáhnout vzdělání a tím mu dát možnost získat v budoucnu sociální jistoty, jež jsou spojeny se začleněním jedince do pracovního procesu. Okolností, která brání tomu, aby se (již zletilé) dítě uživilo samo tak může být i studium zletilého dítěte na střední (vysoké) škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“ (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2121/14, ze dne 30. 9. 2014). Vyživovací povinnost rodičů k dítěti je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, pokud dítě není schopno se samo živit. I zletilé dítě, pokud si dále prohlubuje své vzdělání a připravuje se tak na své budoucí povolání soustavným a cílevědomým způsobem, má po tuto dobu nárok na výživné.

26. Schopnost žalobce k tomu, aby se živil sám, tak není závislá na dosažení určité věkové hranice, nýbrž na tom, kdy se stane způsobilým hradit své odůvodněné potřeby z odměny za vlastní práci takové povahy, která odpovídá jeho duševním a fyzickým předpokladům. V řízení bylo prokázáno, že žalobce (jakožto oprávněný) studuje v současnosti na vysoké škole, je studentem bakalářského studijního programu [anonymizováno 16 slov] [obec], v kombinované formě studia, kde se uplatňují principy prezenčního i distančního studia, rozsah přímé výuky je 90 výukových hodin v délce 45 minut, které jsou rozloženy nikoliv pouze o víkendu, ale i v pracovní dny. Na vysoké škole žalobce prospívá, plní si předepsané zkoušky, byť je jeho průměr spíše horší. Oborovým zaměřením ([anonymizováno 5 slov]) studium na vysoké škole navazuje a doplňuje studium žalobce na střední škole a koresponduje i se zájmy žalobce a cílem stát se učitelem informatiky (vedení IT kroužku, správa počítačů). Je sice pravdou, že žalobce již dříve studoval, a to dokonce na stejné fakultě a ve stejném oboru, přičemž studia následně na vlastní žádost zanechal a nastoupil ke studiu jiného bakalářského studijního programu [anonymizováno] v kombinované formě studia, kterého rovněž na svou žádost rovněž zanechal, avšak ani taková skutečnost nemůže vést k závěru, že se jedná o studium samoúčelné, jelikož žalobce v těchto studiích plnil studijní povinnosti a nejsou zde patrné znaky toho, že by se nechával zapisovat ke studiu pouze pro to, aby si udržel status studenta. Studium žalobce je soustavné a cílevědomé (směřující k cíli stát se učitelem v oblasti informatiky). Soud přihlédl ke zdravotnímu stavu žalobce (epilepsie), jakož i náročnějšímu studiu v období pandemie koronaviru (uzavření škol) a rovněž možnosti žalobce„ vyzkoušet“ si přiměřeně studium oboru s odlišným zaměřením. Přestože současné studium žalobce časově nenavazuje přímo na jeho předchozí středoškolské studium, soud shledává, že se jedná o pokračující studium v oboru ([anonymizováno]), kterým si žalobce zvyšuje svou kvalifikaci a dosáhne tak po jeho dokončení zamýšleného pracovního uplatnění, jelikož pouze s dosaženým středoškolským vzděláním jsou možnosti stát se pedagogem velice omezené. Jedná se přitom o kombinované studium, které vyžaduje i osobní přítomnost žalobce na fakultě v pracovních dnech a nejenom o víkendech. Jestliže bude žalobce řádně studovat, trvá vyživovací povinnost žalovaného až do ukončení tohoto jeho studia. Po žalobci přitom nelze spravedlivě požadovat, aby se na úkor řádného studia či výhradně ve svém volném čase (na který má rovněž právo stejně jako jeho rodiče za účelem dostatečného odpočinku, kulturního a sportovního vyžití atp.) musel věnovat výdělečné činnosti proto, že by jeho rodiče neplnili svou vyživovací povinnost, nehledě na to, že přílišná míra stresové zátěže by u žalobce vedla ke zhoršení jeho zdravotního stavu a znesnadnění řádného dokončení započatého studia.

27. Soud však zohlednil (ve stanovení výše výživného žalovanému), že časový rozvrh studia umožňuje žalobci alespoň částečně si zajišťovat prostředky na pokrytí svých potřeb brigádami či jinými občasnými přivýdělky. Soud současně přihlédl i k nutnosti samostudia v kombinovaném studijním programu a zdravotnímu stavu žalobce a uzavřel, že žalobce z důvodu řádného studia na vysoké škole není dosud zcela schopen sám se živit, tedy nadále trvá částečná vyživovací povinnost k němu oběma jeho rodičům.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je zaměstnán u [stát. instituce], s platem v celkové měsíční výši 27 190. Jeho průměrný měsíční výdělek za poslední měsíce činil 23 885 Kč. Žalovanému dále náleží výsluhový příspěvek ve výši 11 450 Kč měsíčně. Žalovaný žije ve společné domácnosti se svoji manželkou, ta pracuje jako [anonymizováno] s průměrným měsíčním výdělkem 21 555 Kč. Žalovaný měsíčně hradí 3 380 Kč za telefon, internet a televizi, dále splácí částku celkem 9 487 Kč z titulu dvou smluv o úvěru, ročně pak platí dálniční známku ve výši 1 500 Kč, pojištění vozidel ve výši 2 493 Kč. Manželka žalovaného hradí SIPO, za květen [rok] uhradila částku 5 362 Kč, pojištění bytové jednotky a domácnosti ve výši 5 177 Kč ročně. Žalovaný nemá další vyživovací povinnost. Žalobce studuje, je schopen si částečně přivydělat, má mírně zvýšené náklady spojen se svým zdravotním stavem, léčí se s epilepsií, užívá pravidelnou medikaci. Dále má běžné výdaje (jízdné, stravné, ošacení). Soud proto po zohlednění majetkových poměrů žalovaného jakožto povinného (který měl a má řádné trvalé zaměstnání a tedy stálý příjem), považuje za přiměřené výživné (při zohlednění výživného plněného za stejné období matkou žalobce a částečných přivýdělků, jichž je žalobce schopen) částku ve výši 2 500 Kč počínaje dnem [datum] (tedy dnem, kdy žalobce nastoupil k řádnému studiu na vysokou školu). Matka žalobce pak podle soudu plní vůči němu svou vyživovací povinnost zejména zajištěním bydlení (a tomu odpovídajícím službám včetně případné stravy) žalobce, příp. poskytováním výživného ve formě kapesného. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

29. S ohledem na zjištěné majetkové poměry žalovaného a odůvodněné potřeby žalobce soud žalobu žalobce ve zbytku požadovaného výživného (ve výši 2 500 Kč měsíčně) zamítl jako nedůvodnou.

30. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 37 500 Kč (15 měsíců x 2 500 Kč), jelikož žalovaný od tohoto data na výživu žalobce ničeho nepřispíval (v řízení ani nebylo žádným z účastníků sporováno – tj. žalovaný ani netvrdil, že by žalobci něčeho uhradil). O lhůtách plnění soud rozhodl dle § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), neboť dlužné výživné uložil s ohledem na majetkové poměry žalované plnit ve stanovených splátkách spolu s běžným výživným.

31. Výrok VI. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Každý z účastníků měl úspěch ve věci ve výši přesně jedné poloviny, proto náhrada nákladů nepřísluší ani jednomu z účastníků.