4 C 37/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci osvojitel: celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa manželka osvojitele: osobní údaje osvojitele bytem adresa osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně o osvojení zletilé,

I. Zletilá celé jméno žalované, rozená příjmení, datum narození, dcera jméno příjmení, narozené datum, a neznámého otce, je od právní moci rozsudku osvojenkyní osvojitele celé jméno žalobce, narozeného datum. Osvojitel celé jméno žalobce, datum narození, bude uveden v matrice jako rodič osvojenkyně celé jméno žalované, rozené příjmení, narozené datum

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osvojitel se domáhá osvojení zletilé osvojenkyně, která s osvojením souhlasila. Osvojitel návrh odůvodnil tím, že manželka osvojitele je matkou osvojenkyně. S matkou osvojenkyně byl v partnerském vztahu od roku 1995 a časem začali bydlet ve společné domácnosti i s osvojenkyní. Osvojenkyně osvojitele rychle přijala za otce, když biologického otce nemá uvedeného ani v rodném listě. Vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto, podporoval osvojenkyni v době jejích studií a i později, kdy se osamostatnila a provdala. Osvojenkyně je vdaná za pana jméno jméno, narozeného datum, bytem adresa, se kterým má nezl. dceru jméno celé jméno žalované, datum narození. V současnosti všichni žijí ve stejném domě, jsou v každodenním kontaktu a navzájem se podporují. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 803 věty před středníkem o. z. musí být mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 850 odst. 2 věty první o. z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. V řízení bylo prokázáno, že osvojitel je manželem jméno příjmení – matky osvojenkyně, pokrevní otec osvojenkyně není znám. Předmětné osvojení proto není v rozporu s odůvodněnými zájmy pokrevních rodičů osvojenkyně. Předpoklad pro osvojení zletilého dle § 847 odst. 1 o. z. byl naplněn, když osvojitel o osvojenkyni pečoval již v době její nezletilosti a nadto osvojitel hodlá osvojit dítě své manželky. Souhlas s tímto osvojením výslovně projevila nejen osvojenkyně, ale rovněž manžel osvojenkyně jméno jméno. Věkový rozdíl osvojitele a osvojenkyně je větší než šestnáct let. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by osvojení bránily, příp. toto činily v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené soud návrhu osvojitele vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.