4 C 387/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaly Dvořákové a přísedících PhDr. Marie Sternové, Ph.D. a Mgr. Ludmily Jiráskové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o neplatnost výpovědi z pracovního poměru,

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne 16. 10. 2019 podle § 52 písm. e) zákoníku práce daná žalobci, je neplatná

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státem zálohované svědečné ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu.

1. Žalobce se domáhá určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 16. 10. 2019 je neplatná s tím, že u žalované byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy jako prodavač - pokladní. Dne 9. 9. 2019 absolvoval mimořádnou lékařskou prohlídku, na základě které byl vydán lékařský posudek se závěrem, že je zdravotně způsobilým k výkonu práce prodavač - pokladní, s podmínkou změny filiálky. Následně se od obchodního ředitele žalované dozvěděl, že žalovaná má k dispozici další lékařský posudek ze dne 17. 9. 2019, z něhož plyne, že žalovaný pozbyl dlouhodobé zdravotní způsobilosti z důvodu obecného onemocnění. Tento posudek byl však vytvořen bez vědomí žalobce. Dne 21. 10. 2019 byla žalobci prostřednictvím pošty doručena výpověď z pracovního poměru pro pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce z obecné příčiny, a to i přesto, že po celou dobu trvání pracovního poměru neměl žádné závažné zdravotní potíže. Žalobce písemně oznámil žalované, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že proti posudku ze dne 9. 9. 2019 podala návrh na přezkoumání a dne 17. 9. 2019 poskytovatel pracovně- lékařských služeb na základě toho vydal nový lékařský posudek, kdy návrhu na přezkoumání v plném rozsahu vyhověl a napadený lékařský posudek zrušil. S ohledem na závěr nového lékařského posudku, který bylo dlouhodobé pozbytí žalobcovi zdravotní způsobilosti z důvodu obecného onemocnění, přistoupila žalovaná k ukončení pracovního poměru. Žalobce nepodal řádně a včas návrh na přezkum nového posudku a navíc nastoupil do nového zaměstnání, z čehož vyplývá, že ztratil zájem na dalším zaměstnávání u žalované a není připraven nastoupit k ní k výkonu práce.

3. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 27. 11. 2015 soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici pokladní/prodavač. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou od 1. 12. 2015 s místem výkonu práce [anonymizováno] [obec a číslo], [ulice]. Žalobce souhlasil s přeložením do jiného místa výkonu práce, pokud to bude nezbytně vyžadovat provozní potřeba žalované, a to za podmínek zákoníku práce.

4. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 24. 11. 2016 soud zjistil, že s účinností od 1. 12. 2016 bylo změněno místo výkonu práce na [anonymizováno] [obec a číslo], [ulice].

5. Ze žádosti o provedení lékařské prohlídky ze dne 12.8.2019 (č.l. 35 spisu) soud zjistil, že žalovaná požádala o provedení mimořádné lékařské prohlídky žalobce z důvodu„ domluva zaměstnance a zaměstnavatele“. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce byl [anonymizováno] [příjmení] shledán zdravotně způsobilým s podmínkou:“ změna filiálky - ne [ulice] Žalobce lékařský posudek převzal téhož dne, což potvrdil svým podpisem s uvedením čísla občanského průkazu.

6. Z dopisu žalované adresovaného [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení] ze dne 16.9.2019 soud zjistil, že žalovaná podala návrh na přezkum lékařského posudku ze dne 9. 9. 2019, neboť neobsahuje evidenční číslo a závěr lékařského posudku je nesprávný, neboť podmínka je nesmyslná a nesplnitelnou a nikterak nesouvisí se zdravotním stavem žalobce. Žalovaná navrhla zrušení posudku a vydání nového.

7. Z (nedatované) žádosti o provedení lékařské prohlídky (č.l. 34 spisu) soud zjistil, že žalovaná požádala o provedení mimořádné lékařské prohlídky žalobce bez uvedení důvodu. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 17. 9. 2019 soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] došla k závěru, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce pokladní/prodavač z důvodu obecného onemocnění. Na lékařském posudku absentuje údaj o převzetí posuzovanou osobou (žalobcem).

8. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], lékařky, která vystavila oba lékařské posudky, soud zjistil, že původně chtěla žalobci vyhovět, protože ten chtěl nadále pracovat u žalované, a proto napsala posudek, že je schopen práce, ale ne ve [obec]. Pak jí přišlo od žalované, že tento závěr není oprávněna napsat, a že má posoudit, zda je či není způsobilý a následně byla požádána na opětovné posouzení zdravotního stavu žalobce. Při vypracování posudku vycházela ze zprávy psychiatra o labilním psychickém stavu žalobce, který mu práce s lidmi zhoršuje a dospěla k závěru, že žalobce není zdravotně způsobilý k výkonu své práce. K druhé prohlídce žalobce nezvala a ani jej s novým lékařským posudkem neseznámila, přičemž si uvědomuje, že udělala chybu, ale doufala, že žalobce si najde práci jinde.

9. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 16. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce s odůvodněním, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce z důvodu obecného onemocnění, což bylo potvrzeno lékařským posudkem ze dne 17. 9. 2019 vydaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], lékařkou [anonymizována dvě slova].

10. Z poznámky na zadní straně žádosti o provedení lékařské prohlídky (na č. l. 34 p.v. spisu) ze dne 27. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce byl ze strany zaměstnanců žalované seznámen s novým lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti, který dokládá, že dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění. Tento posudek žalobce odmítl převzít na schůzce, která proběhla na prodejně [anonymizováno] [ulice]. Uvedené prohlášení je podepsáno regionálním manažerem, pracovníkem pro personální a sociální záležitosti a manažerem prodejny.

11. Z dopisu ze dne 22. 10. 2019 žalobce žalované soud zjistil, že žalobce oznámil žalované, že s výpovědí z pracovního poměru nesouhlasí, namítá její neplatnost a oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání.

12. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování o výslech svědkyně [příjmení], neboť skutečnosti, které měly být jejího výslechu zjištěny (svědkyně byla navržena k důkazu, neboť dle žalobce byla přítomna všech jednáních), nejsou pro rozhodnutí ve věci rozhodné nebo byly prokázány ostatními provedenými důkazy. Soud dále zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku, neboť jak bude rozvedeno níže, neboť soudu v tomto řízení nepřísluší zjišťovat a přezkoumávat zdravotní způsobilost žalobce (srov. odst. 28 tohoto rozsudku).

13. Další důkazy soud nehodnotil, neboť z nich nezjistil relevantní informace pro rozhodnutí ve věci (dopis o zproštění docházky, žádost o provedené lékařské prohlídky obsahují lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ze dne 23. 11. 2015, úřední záznam PČR o podání vysvětlení ze dne 23. 10. 2019, dopis ze dne 15. 10. 2019 adresovaný obchodnímu řediteli žalované, dodatky k pracovní smlouvě ze dne 1. 5. 2016, 1. 6. 2016, 1. 3. 2017, 1. 3. 2018 a 1. 3. 2019, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ze dne 26. 2. 2020, lékařské doporučení ze dne 17. 12. 2018, dotazník o zdravotním stavu, lékařská zpráva ze dne 28. 8. 2019).

14. Po takto provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 27. 11. 2015 ve znění dodatků a vykonával pro ní práci na pozici pokladní/prodavač na prodejně [ulice]. Žalovaná požádala o mimořádnou prohlídku žalobce ke zjištění jeho zdravotní způsobilosti k výkonu práce pokladní/prodavač. Žalobce byl dle 9.9.2019 po absolvování prohlídky lékařkou [anonymizováno] [příjmení] shledán zdravotně způsobilým s podmínkou označenou:“ změna filiálky - ne [ulice] Tento posudek byl žalobci téhož dne lékařkou předán. Žalovaná dne 16. 9. 2019 navrhla přezkum tohoto lékařského posudku z důvodu neplatné uvedené podmínky a požádala o další provedení lékařské prohlídky ke zjištění zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu práce. Na základě toho vydala [anonymizováno] [příjmení] druhý lékařský posudek dne 17. 9. 2019, ve kterém uvedla závěr, že žalobce je dlouhodobě nezpůsobilý k výkonu práce z důvodu obecného onemocnění. Na prohlídku k druhému posudku žalobce nebyl přizván a tento posudek nebyl žalobci předán. Žalobce se o jeho existenci dozvěděl až na schůzce se zaměstnavatelem dne 27.9.2019, během které posudek odmítl převzít. Na základě tohoto druhého posudku žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne 16.10.2019 s odůvodněním, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce. Žalobce oznámil žalované, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání.

15. Platnost právních úkonů jakožto projevů vůle směřujících ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují, je třeba posuzovat vždy k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn. Protože se žalobce domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která mu byla dána dne 16.10.2019, byla věc posouzena podle úpravy platné k 16.10.2019, tedy podle zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do 31.5.2020 a podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění účinném od 1. 11. 2017 (dále jen“ ZSZS”), kdy nabyl účinnosti zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění ZSZS (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 18. 12. 1997, 2 Cdon 829/97), o čemž byli účastníci poučeni dle ust. § 118 a odst. 2 o.s.ř. při jednání soudu dne 16.2.2021).

16. Podle ust. § 52 písm. e) zák. práce, může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

17. Podle ust. § 72 zák. práce rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

18. Dle § 44 odst. 1 ZSZS poskytovatel, který lékařský posudek vydal, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání a) posuzované osobě a b) osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala, není-li posuzovanou osobou.

19. Podle ust. § 44 odst. 2 ZSZS se prokazatelným předáním lékařského posudku podle odstavce 1 rozumí jeho převzetí mj. a) osobou uvedenou v odstavci 1 stvrzené podpisem této osoby, s uvedením data převzetí, a jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b) nebo pověřenou osobu této osoby, uvede se též číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku; potvrzení o převzetí lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, b) na základě doručení provozovatelem poštovních služeb; doručení musí být doloženo doručenkou, c) na základě elektronického doručení.

20. Dle §44 odst. 4 písm. a) ZSZS se právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je stanovena poprvé, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání.

21. Dle § 46 odst. 1, věta prvá ZSZS, má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal.

22. Podle § 46 odst. 4 ZSZS, vyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání v plném rozsahu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový, a to ve lhůtách podle § 43 odst. 1 s tím, že lhůta počíná běžet dnem, kdy byl návrh na přezkoumání podán. Doklad o zrušení posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

23. Podle ust. § 46 odst. 6 ZSZS návrh na přezkoumání nového lékařského posudku vydaného podle odst. 4, který podala k tomu oprávněná osoba, postoupí poskytovatel společně se spisem příslušnému správnímu orgánu, a to ve stanovených lhůtách v odst. 5.

24. Žaloba o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru byla ze strany žalobce podána v zákonné lhůtě předpokládané ust. § 72 zák. práce.

25. Žalobce se domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která mu byla dána z důvodu, že ztratil dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nesouhlasila s prvním posudkem ze dne 9.9.2019 a podala dle ust. § 46 odst. 1 ZSZS návrh na jeho přezkum. Tento posudek (ač byl žalobci prokazatelně předán) skutečně obsahuje nepřípustnou podmínku, neboť zdravotní způsobilostí s podmínkou se rozumí podle z bodu 8 Přílohy č. 1 přílohy vyhlášky č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, například použití nezbytného zdravotnického prostředku posuzovanou osobou nebo jiné omezení posuzované osoby kompenzující její zdravotní omezení. Podmínku vztahující se na místo výkonu práce nelze chápat jako podmínku zdravotního charakteru v souladu se smyslem a účelem zákona.

26. Nový posudek, který byl podkladem pro podanou výpověď, byl vydán bez vědomí žalobce a prokazatelně mu nebyl předán poskytovatelem, který lékařský posudek vydal (lékařkou [anonymizováno] [příjmení]), což bylo potvrzeno samotnou lékařkou během jejího výslechu, čímž nebyl dodržen postup předpokládaný ustanovením § 44 odst. 1 písm. a) ZSZS a právní účinky lékařského posudku ze dne 17. 9. 2019 tak nemohly nastat (srov. 44 odst. 4 písm. a) ZSZS). Žalobci tím bylo zároveň znemožněno domáhat se přezkoumání lékařského posudku ve správním řízení.

27. Je pravdou, že lékařský posudek se též považuje za prokazatelně předaný, jestliže osoba oprávněná k převzetí posudku odmítne posudek převzít, avšak pokud žalobce odmítl převzít posudek od zaměstnavatele, nelze z toho dovozovat, že právní účinky posudku nastaly, neboť prokazatelné předání posuzovanému (žalobci) má být dle ZSZS přímo v posudku provedeno a písemně potvrzeno lékařem, nikoli zaměstnavatelem.

28. Vzhledem k tomu, že od 1. 11. 2017, kdy nabyl účinnosti zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění ZSZS (oproti stavu od 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb. a lékařský posudek nebyl rozhodnutím či jiným správním aktem, ale toliko„ dobrozdáním“, z něhož soud nemohl vycházet ve smyslu ust. § 135 odst. 2 o.s.ř. a proto bylo v řízení o neplatnost výpovědi prováděno dokazování zejména znaleckými posudky, aby bylo postaveno najisto, že zaměstnanec pozbyl či nepozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost), je lékařským posudkům nyní propůjčena forma správního aktu (rozhodnutí), který jinak účinky rozhodnutí nemá a je nutno dodržet zákonem předepsaný postup, jehož účelem je vydat rozhodnutí (lékařský posudek), který předpokládá i přezkum rozhodnutí cestou správního soudnictví. Jinak řečeno, zdravotní stav zaměstnance z hlediska jeho schopnosti dále konat dosavadní práci musí být posouzen prostřednictvím formálně vydávaného lékařského posudku v souladu se správním řádem (srov. Miroslav Bělina, Ljubomír Drápal a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, komentář k § 52.). Z takového posudku pak soud vychází dle ust. § 135 odst. 2 o.s.ř. Pokud nebyl lékařský posudek vydán předepsaným způsobem, tedy v souladu se ZSZS a správním řádem, nemohou nastat jeho právní účinky a zaměstnavatel nesmí přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí, i kdyby zaměstnance nebyl skutečně schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu konat dosavadní práci (srov. starší, ale použitelná judikatura Nejvyššího soudu, např. rozsudek ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2785/2010 nebo ze dne 6.6.2013 sp.zn. 21 Cdo 2206/2012 nebo i Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 1508 s ). Vzhledem k tomu, že nebyl dodržen ZSZS a žalobci nebyl posudek prokazatelně předán, nemohly nastat jeho právní účinky a žalovaná neměla přistoupit k podání výpovědi. Vzhledem k uvedenému, soud žalobě vyhověl a určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 16.10.2019 je neplatná.

29. Pokud žalovaná namítá, žalobce nastoupil do jiného zaměstnání a není tak připraven nastoupit k výkonu práce k žalované s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1218/2005 a žalobu je třeba z tohoto důvodu zamítnout, lze uvést, že tento závěr nelze z uvedeného rozhodnutí dovodit. Naopak, oznámil-li zaměstnanec po podání výpovědi z pracovního poměru zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával (jak se stalo v daném případě) a neumožnil-li mu zaměstnavatel (do pravomocného skončení soudního řízení o neplatnost výpovědi nebo do doby, než dojde k platnému rozvázání pracovního poměru jinak), aby konal práce podle pracovní smlouvy, má zaměstnanec mj. i možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele. To, že si zaměstnanec nezajistil, aby mohl znovu nastoupit do práce u svého zaměstnavatele, jakmile se stane pravomocným rozhodnutí soudu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru nebo jakmile mu zaměstnavatel umožní konat práci podle pracovní smlouvy, však nic nevypovídá o tom, zda zaměstnanec změnil svůj názor a již netrvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1518/2010).

30. Pouze na okraj lze uvést, že postup lékařky při vydání posudku nebyl ani v ostatních ohledech v souladu se zákonem, kdy lékařka neoznámila žalobci jakožto posuzované osobě, že byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán a že návrhu na přezkum plně vyhověla, čímž byla porušena další ustanovení ZSZS.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, a to v částce 3 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., a to 300 Kč za každý ze šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, 2x vyjádření, 3x účast na jednání).

32. Z ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že náklady řízení jsou vedle hotových výdajů účastníků, soudního poplatku a dalších nákladů, i náklady důkazů. Soud žalobci nepřiznal náhradu ve výši 500 Kč za výpis ze zdravotnické dokumentace, neboť žalobce zdravotnickou dokumentaci nedoložil a pořízená zdravotnická dokumentace nebyla v soudním řízení jako důkaz provedena.

33. Soud dle ust. § 151 o.s.ř. rozhodl o nákladech státu na státem zálohovaném svědečném, a to za použití ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy podle výsledku řízení je povinna tyto náklady zaplatit žalovaná. Tyto náklady spočívají ve svědečném [anonymizováno] [příjmení] ve výši 300 Kč, o čemž bylo rozhodnuto usnesením č-j- 4 C 387/2019-11 ze dne 17.února 2021.