4 C 404/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaly Dvořákové a přísedících Bc. Kateřiny Quardové a JUDr. Jitky Kománkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení částky 113 913 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 113 913 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,5 % od 4. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 21 634,80 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 113 913 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná byla u žalobkyně zaměstnána jako lékař - dermatolog na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Účastníci uzavřeli dne [datum] kvalifikační dohodu (v dohodě je překlep ohledně data uzavření této dohody a rovněž uzavření pracovní smlouvy), na základě které se žalobkyně zavázala hradit školení, kurzy a prohluboval tak kvalifikaci žalované. Žalovaná byla školena přímo na pracovišti žalobkyně, za což školitelky vyúčtovaly žalobkyni příslušnou odměnu. Žalovaná po prohloubení kvalifikace ukončila pracovní poměr u žalované a porušila tak kvalifikační dohodu. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k uhrazení částky 180 000 Kč, později sníženou na částku požadovanou v žalobě, avšak žalovaná nehradila ničeho.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť kvalifikační dohoda nebyla platně sjednána a proto žalovaná nemá povinnost hradit náklady žalobkyně na prohloubení kvalifikace, když prohlubování kvalifikace je povinností zaměstnavatele. Pracovní poměr vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s druhem práce lékař dermatologické ambulance. Tento pracovní poměr navazoval na předchozí pracovní poměr sjednaný od 14. 5. 2018 na druh práce asistentka lékaře, který byl ukončen dohodou ke dni 6. 8. 2018. Kvalifikační dohoda je datována [datum] a odkazuje na pracovní smlouvu sjednanou jiného dne než výše uvedené smlouvy, přičemž žalovaná sporuje, že by se jednalo o překlep. Není splněna podstatná náležitost kvalifikační dohody spočívající v označení druhu kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, když toto označení je neurčité. Dohoda rovněž neobsahuje druhy nákladů, které by žalovaná musela uhradit v případě porušení závazku setrvat v zaměstnání u žalobkyně po sjednanou dobu. Kvalifikační dohoda je proto neplatná jako celek.

3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalovaná byla u žalobkyně zaměstnána na od 14. 5. 2018 na pozici asistenta lékaře, pracovní poměr byl sjednán na dobu 1 rok.

4. Z dohody ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci rozvázali dohodou pracovní poměr, který vznikl 14. 5. 2018, a to ke dni 6. 8. 2018.

5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalovaná byla u žalobkyně zaměstnána od 6. 8. 2018 na pozici lékař dermatologické ambulance, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

6. Z dohody datované [datum] uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že dle bodu 1.1„ Smluvní strany uzavřely dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru jako lékař - dermatolog.” Dle bodu 1.3„ Zaměstnanec se za účelem soustavného prohlubování kvalifikace bude účastnit školení, přednášek, workshopů a dalších aktivit (dále jen školení) v oblasti medicínského oboru kožního lékařství a estetické medicíny.” Dle bodu 2.1„ Zaměstnavatel prohlašuje, že má zájem na prohloubení kvalifikace zaměstnance formou školení s tím, že vzhledem ke skutečnosti, že předpokládané náklady na tato školení přesahují částku 180 000 Kč (sto osmdesát tisíc korun), dohodli se se zaměstnancem na uzavření této kvalifikační dohody.” Dle bodu 4.1„ Zaměstnanec se zavazuje setrvat v pracovním poměru u zaměstnavatele po dobu 5 let ode dne dosažení prohloubení kvalifikace (úspěšného složení závěrečné zkoušky).“ Dle bodu 4.2„ V případě, že zaměstnanec rozváže pracovní poměr se zaměstnavatelem nebo skončí-li jinak jeho pracovní poměr k zaměstnavateli před uplynutím lhůty uvedené v odst. 4.1 této dohody, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli náklady vynaložené zaměstnavatelem v souvislosti s prohloubením kvalifikace zaměstnance.” Dle bodu 4.3„ Tuto povinnost dle odstavce 4.2 má zaměstnanec i tehdy, rozváže-li pracovní poměr před prohloubením kvalifikace.” 7. Z dalších provedených důkazů (email ze dne 23. 4. 2019, faktury spolu s přílohami, výpis z účtu žalobkyně, potvrzení o provedení tuzemské úhrady, email ze dne 19. 11. 2019, výdajový pokladní doklad, výzva k úhradě ze dne 4. 11. 2019) soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí v posuzované věci, neboť zásadní a předběžnou otázkou bylo posouzení platnosti kvalifikační dohody 8. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: na základě smlouvy ze dne [datum] vykonávala žalovaná pro žalobkyni práci na pozici asistent lékaře, a to od 14. 5. 2018, přičemž pracovní poměr založený touto smlouvou byl ukončen dohodou mezi účastníky ke dni 6. 8. 2018 Smlouvou ze dne [datum] byl mezi účastníky založen pracovní poměr, na základě kterého vykonávala žalovaná pro žalobkyni práci na pozici lékař dermatologické ambulance. Dohodou datovanou dne [datum] se žalobkyně zavázala hradit náklady spojené s prohlubováním kvalifikace žalované, které mělo probíhat formou školení, přednášek, workshopů a dalších aktivit v oblasti medicínského oboru kožního lékařství a estetické medicíny. Předpokládané náklady na uvedená školení převyšovaly 180 000 Kč. Žalovaná se zavázala setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dobu 5 let ode dne dosažení prohloubení kvalifikace (úspěšného složení závěrečné zkoušky). Pro případ skončení pracovního poměru před uplynutím sjednané doby ze strany žalované, se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni náklady vynaložené v souvislosti s prohloubením kvalifikace žalované, přičemž tato povinnost byla sjednána i v případě skočení pracovního poměru před prohloubením kvalifikace. Náklady, které by v takovém případě byla žalovaná povinna uhradit, nebyly konkretizovány.

9. Vzhledem ke skutečnosti, že kvalifikační dohoda byla uzavřena dne [datum] (resp. [datum]), je třeba projednávanou věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2018 (dále jen„ ZP“ a„ zákoník práce”).

10. Dle § 4 ZP se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

11. Dle § 33 odst. 1 ZP se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

12. Podle § 230 odst. 1 ZP se prohlubováním kvalifikace rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Dle odst. 3 věty první téhož ustanovení náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel.

13. Podle § 234 odst. 1 ZP uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, kdy zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. Podle odst. 2 téhož ustanovení kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč. Dle odst. 3 téhož ustanovení kvalifikační dohoda musí obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

14. Účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu dle § 33 odst. 1 ZP, na základě níž žalovaná vykonávala práci na pozici lékař dermatologické ambulance. Účastníci se rovněž dohodli na podmínkách prohlubování kvalifikace žalované, a vzhledem k tomu, že předpokládané náklady měly přesáhnout 180 000 Kč (§ 234 odst. 2 ZP), uzavřeli kvalifikační dohodu dle § 234 odst. 1 ZP. Tato dohoda musí obsahovat veškeré podstatné náležitosti vymezené v § 234 odst. 3 ZP. První podstatnou náležitostí je druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení. V dohodě je nutné přesně vymezit kvalifikaci a způsob jejího zvyšování, resp. prohlubování, například konkrétní formu studia na příslušné škole, institutu apod., absolvováním konkrétního kursu s odkazem na pořadatele tohoto kursu apod. (srov. BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 927.). Kvalifikační dohoda v posuzované věci obsahovala pouze to, že se žalovaná bude v rámci prohlubování kvalifikace účastnit školení, přednášek, workshopů a dalších aktivit v oblasti medicínského oboru kožního lékařství a estetické medicíny. Toto vymezení nelze považovat za dostatečně určité, neboť neobsahuje ani vymezení toho, jakou kvalifikaci bude žalovaná po jejím prohloubení mít a ani konkretizaci způsobu jejího prohlubování, když pouze obecně odkazuje na školení, workshopy, přednášky a další aktivity. Již první náležitost proto nelze pro neurčitost považovat za splněnou. Určení doby, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat v pracovním poměru u zaměstnavatele je v dohodě obsažena, a to v délce 5 let, tedy v rámci limitu stanoveného v § 234 odst. 1 ZP. Další podstatnou náležitostí je potom specifikace druhů nákladů a celkové částky nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání. V dohodě je tak třeba uvést všechny zaměstnavatelem poskytované náklady podle jejich druhu (např. školné, studijní pomůcky, cestovné, stravné apod.) a rovněž celkovou částku nákladů, kterou je možno určit i jiným způsobem něž číselným vyjádřením určité sumy. Postačí, když uvedena tak určitě, že nemohou vzniknout pochybnosti o tom, co chtěli účastníci dohodnou (srov. rozhodnutí Nejvyšší soud SR ze dne 23. 10. 1978, sp. zn. 5 Cz 16/78, uveřejněné ve Sborníku Nejvyššího soudu ČSSR, číslo svazku IV, str. 910). Dle kvalifikační dohody je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady vynaložené žalobkyní v souvislosti s prohloubením kvalifikace žalované. V předmětné dohodě tak zcela absentuje konkretizace druhů nákladů a rovněž celková částka nákladů, které je žalovaná v případě porušení závazku uhradit. Celkovou částku nelze dovodit ani z předpokládané výše nákladů, neboť stanovení této výše je pouze předpokladem pro uzavření kvalifikační dohody a nemusí se shodovat s částkou, kterou by zaměstnanec byl povinen uhradit v případě porušení závazku z dohody.

15. Kvalifikační dohoda neobsahuje podstatné náležitosti (essentialia negotii) ve smyslu § 234 odst. 3 ZP a za této situace lze uzavřít, že kvalifikační dohoda je neplatná pro rozpor se zákoníkem práce (§ 4 ZP ve spojení s § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.), a to absolutně. Při posuzování neplatnosti soud vycházel ze smyslu ustanovení § 4a ve spojení s § 1a odst. 1 ZP a dospěl k závěru, že absence podstatných náležitostí kvalifikační dohody může znamenat pro zaměstnance citelný zásah do jeho právního postavení a zjevně tak narušuje veřejný pořádek.

16. Pouze na okraj, k námitce žalované spočívající v tom, že nešlo o překlep v datu uzavření kvalifikační dohody, lze uvést, že skutečnost, že posuzovaná kvalifikační dohoda byla uzavřena v souvislosti s pracovním poměrem založeným pracovní smlouvou ze dne [datum], lze dovodit z údaje o druhu práce lékař - dermatolog. I přes nepřesnosti v datech uvedených v kvalifikační dohodě tak lze dovodit, že tato byla uzavřena ve spojení s výše uvedeným pracovním poměrem.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 634,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 913 Kč sestávající z částky 5 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (spočívajících v převzetí zastoupení, písemném vyjádření a účasti na jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 880 Kč ve výši 3 754,80 Kč.