4 C 413/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 1. účastnice: osobní údaje účastnice 2.účastnice: osobní údaje účastnice zastoupená opatrovníkem příjmení jméno jméno bytem adresa 3.účastnice: osobní údaje účastnice 4.účastníka: osobní údaje účastníka o žalobě podle ust. § 244 a násl. o. s. ř., <b>I. Určuje se, že další účastníci nejsou vlastníky pozemků:</b> <b>-) dle KN parc. [číslo] ost. [příjmení], o výměře [výměra]</b> <b>(dle PK parc. [číslo] role)</b> <b>-) dle KN parc. [číslo] ost. [příjmení], o výměře [výměra]</b> <b>(dle PK parc. [číslo] role)</b> <b>zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], nyní na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec.</b> <b>V tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] ze dne [datum].</b> <b>II. Účastníci jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 0 Kč.</b> 1. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen správní orgán) rozhodnutím ze dne [datum], uvedeným ve výroku I., rozhodl podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) o tom, že oprávněné osoby, kterými jsou podle § 4 odst. 2 psím. e) a podle ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] id. [číslo] k celku a [celé jméno účastnice] id. [číslo] k celku jsou vlastníky pozemků dle KN parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra] a dle KN parc.č [číslo], ostatní plocha, o výměře [výměra] zapsaných dosud u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec [anonymizováno] [obec] - [katastrální uzemí] (dále jen předmětné pozemky). Správní orgán uvedl, že vydání nebrání žádná z překážek uvedená v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě.

2. Žalobkyně se domáhá určení, že další účastníci nejsou vlastníky nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku a v tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu s tím, že pozemkový úřad na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a právnímu posouzení věci, neboť v daném případě není dána působnost zákona o půdě, neboť pozemky byly v době jejich přechodu na československý stát součástí městské zástavby a jsou pozemky zastavěnými a další účastníci je nemohou užívat způsobem odpovídající účelu restitucí a neměly být vydány.

3. Další účastníci se ve věci nevyjádřili.

4. Usnesením zdejšího soudu č.j 4 C 413/2019-48 ze dne 28.11.2019 byla odložena právní moc rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] e de [datum].

5. Usnesením zdejšího soudu č.j. 4 C 413/2019-88 ze dne 7.12.2020 bylo rozhodnuto, že v řízení bude nadále pokračováno namísto zemřelého [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] s jeho dědici, a to: [celé jméno účastnice], [celé jméno účastnice] a [celé jméno účastníka].

6. Soud nařídil jednání na den [datum], k jednání se další účastníci bez omluvy nedostavili, ačkoliv měli doručení předvolání k jednání řádně a včas vykázáno, [celé jméno účastníka] se z jednání omluvil, aniž by požádal o odročení jednání. Soud proto jednal podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 118/2001 ze dne 21.6.2001 nebo Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 619/2000 ze dne 24.5.2001).

7. Soud při rozhodování v projednávané věci vyšel ze skutkových zjištění, která učinil správní orgán ve svém rozhodnutí, tedy že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] uplatnil nárok jako právní nástupce [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako právní nástupce [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nabyla dědictví [jméno] [příjmení] a následně po ní [jméno] [příjmení] provdaná [celé jméno účastnice]. Pozemky z vlastnictví [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení] přešly na stát dle rozhodnutí finančního odboru ONV v [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] v důsledku odmítnutí dědictví. [příjmení] [jméno] [příjmení] (matky [příjmení] [příjmení]) a [jméno] [příjmení] přešly na stát v důsledku odmítnutí dědictví v roce [rok] Tito, jak příslušníci buržoazie byly postupně zbavováni majetku.

8. Z regulačních plánů z let [rok] [číslo] soud zjistil, že předmětné pozemky byly součástí městské zástavy.

9. Z geometrického (polohopisného) plánu [anonymizována dvě slova]. [příjmení] na rozdělení pozemku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek [číslo] o výměře [výměra] byl staveništěm [číslo] pozemek [číslo] o výměře [výměra] byl staveništěm [číslo] (z grafické identifikace parcel a výměr pozemků vyplývá shoda s čísly pozemků dle PK tak, jak jsou uvedeny v napadeném správním rozhodnutí).

10. Z opisu dopisu Stavebního referátu [anonymizováno] [číslo jednací] – [číslo] [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum] ([anonymizováno] [číslo]) soud zjistil, že předmětné pozemky byly součástí městské zástavby, když rada [územní celek] svolila k tomu, aby bylo povoleno rozdělení pozemku č. kat. [anonymizováno] při [příjmení] silnici /dnes [anonymizováno] ul. – poznámka soudu/ na 44 stavebních míst a každé staveniště včetně staveniště [anonymizováno] a [anonymizováno] se zastaví stavbou vlastního domu. Bylo stanoveno několik podmínek, mezi nimiž bylo stanoveno, že každé staveniště se zastaví stavbou vlastního domu bez jakýchkoli dvorních křídel a dvorních staveb a volný zbytek staveniště musí být zřízen a v řádném stavu udržován jako nezastavitelná zahrada, kde jsou vyloučeny i stavby provisorního rázu. Dvojdomy a skupiny domků musí tvořit vkusný architektonický celek a jako takový být udržován.

11. Z opisu prohlášení stavebního úřadu, odboru [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že geometrickým plánem [anonymizována dvě slova]. [příjmení] ze dne [datum] se oddělují díly pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce] jako místa stavební a bylo potvrzeno, že toto oddělení odpovídá schválené parcelaci [anonymizována dvě slova] – [číslo].

12. Z územního plánu platného ke dni účinnosti zákona o půdě (čl. 18 spisu) soud zjistil, že se předmětné pozemky nacházely v ploše s funkčním využitím E – rodinné domky a vilová zástavba, N – sport, branná výchova, rekreace a ZMK – zeleň městská a krajinná.

13. Lze tedy uzavřít, že vlastníkem předmětných pozemků ke dni účinnosti zákona o půdě byl stát, předmětné pozemky byly v době jejich přechodu na stát součástí městské zástavby, tvořili spolu se sousedními domy architektonický celek a do budoucna neměly být zemědělsky obhospodařovány ani používány k zemědělské výrobě. Rozhodnutím správního orgánu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] id. [číslo] k celku a [celé jméno účastnice] id. [číslo] k celku jsou vlastníky předmětných pozemků. Pozemky se nachází na ploše s funkčním využitím rodinné domy, vilová zástavba a městská a krajinná zeleň.

14. Předně je třeba konstatovat, že žaloba podle části V. o. s. ř. byla účastnicí správního řízení podána včas, ve lhůtě předvídané ust. § 247 odst. 1 o. s. ř.

15. Podle ust. § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

16. Podle ust. § 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě (dále jen zákon), je účelem tohoto zákona zmírnění následků některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky při provádění některých ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.

17. Podle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před [datum], a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby.

18. Účelem zákona o půdě je především zmírnění majetkových křivd. Pokud tomu nebrání zákonné důvody, mají se pozemky přednostně vydávat. Nevydávají se jen ty pozemky, u nichž jsou překážky ve smyslu ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě.

19. Předmětné pozemky tvořili dle územního plánu platného ke dni účinnosti zákona o půdě plochu s funkčním využitím sportu, rekreace, rodinných domků a vilovou zástavbou a městkou a krajinnou zelení s rekreačními aktivitami, tedy pozemky s veřejným funkčním využitím a do budoucna neměly být zemědělsky obhospodařovány ani používány k účelům zemědělské výroby a nejde tak o pozemky, které by další účastníci jako restituenti mohli využívat způsobem uvedeným v ust. § 1 zákona o půdě.

20. Na vydání předmětných pozemků se nevztahuje zákon o půdě a předmětné podíly neměly být vydány z důvodu překážky ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 302/99 ze dne 14. 2. 2000 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1081/2009 ze dne 29. 10. 2009), neboť předmětné pozemky navazují na zástavbu a tvoří s ní jeden architektonický celek a zejména plní veřejný zájem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2013 sp. zn. 28 Cdo 3016/2012, ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. 28 Cdo 3063/2012, ze dne 15. 5. 2013 sp. zn. 28 Cdo 3583/2012 a ze dne 7. 5. 2013 sp. zn. 28 Cdo 3863/2012). V této souvislosti je třeba připomenout, že potřeba upravit vlastnické vztahy k půdě musí být v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí (srov. preambule a ustanovení § 1 zákona o půdě) a vzhledem územnímu plánu a k funkčnímu využití daných pozemků, kterým je mj. veřejná zeleň, nelze než uzavřít, že tato aktuální (víceméně nevratná, resp. vratná toliko změnou územního plánu) povaha pozemků brání jejich vydání dalším účastníkům, kterým by zůstalo toliko tzv. holé vlastnictví. Z toho důvodu by nebylo možné dosáhnout primárního účelu zákona o půdě, jímž je zmírnění následků majetkových křivd, neboť vydáním pozemků trvale užívaných veřejností (a k tomuto účelu upravených, resp. zastavěných) by bylo jejich individuální využití značně omezené či zcela nemožné. Dle současné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu pod výluku z restituce ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě lze podřadit i (v zákoně přímo neuvedenou) situaci, kdy by oprávněná osoba naturální restitucí získala vyprázdněné vlastnické právo z důvodu převažujícího veřejného zájmu, který by v praxi realizaci žádné ze složek vlastnického práva neumožňoval (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3124/2018, odkazující přiměřeně i na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3923/2014, ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2955/2014, či jeho usnesení ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3831/2017; z rozhodovací praxe Ústavního soudu srov. zejména nálezy ze dne 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 581/14, či ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. II. ÚS 536/14, k nimž se přihlásil i později ve svém nálezu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. III. ÚS 1961/15). Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl a určil, že další účastníci nejsou vlastníky předmětných pozemků a v tomto rozsahu nahradil rozhodnutí správního orgánu.

21. Pokud jde o náklady soudního řízení, bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně náklady řízení nepožadovala, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.