42 C 105/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený údaje o zástupci o zaplacení částky 7 031 412 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 7 031 412 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 467 217,30 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 11. 3. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 7 031 412 Kč s příslušenstvím. Žalobce s žalovaným v minulosti spolupracovali v oblasti nákupu a prodeje restitučních nároků. V rámci této spolupráce se žalobce zabýval vyhledáváním osob oprávněných k restitučním nárokům dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, kterým nemohly být vydány zemědělské pozemky s ohledem na existenci zákonné překážky uvedené v zákoně. Takovéto oprávněné osoby měly evidovány nárok vůči státu a mohly jim být přiděleny jiné pozemky, které stát spravoval, případně mohly svůj nárok převést na další osobu, která měla zájem o nákup „náhradních pozemků“ od státu. Vyhledáváním osob, které měly zájem o nákup náhradních pozemků od restituentů, se zabýval žalovaný. Prodej náhradních pozemků třetím osobám přitom probíhal za ceny několikanásobně vyšší, než kolik obdržela oprávněná osoba. Výsledkem bylo vytvoření zisku. Zisk vytvořený z každého případu spolupráce měl být dle ústní dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dělen rovným dílem mezi tři osoby - žalovaného, žalobce a spolupracovníka žalovaného , spolupracovník žalovaného, . Není podstatné, přes které subjekty žalovaný zisk generoval a z jakého důvodu. V rámci uvedené spolupráce žalobce vyhledával oprávněné osoby, analyzoval těmito osobami předložené doklady, vedl přípravná jednání o podmínkách spolupráce se společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, . (dále jen „určené společnosti“), připravil a připomínkoval smluvní dokumentaci, vedl jednání s právními zástupci oprávněných osob a komunikoval s oprávněnými osobami i v době vedení soudních sporů. Za určené společnosti jednal žalovaný jako statutární orgán a ovládal je jako jediný společník a akcionář. S ohledem na to, že Státní pozemkový úřad (dále jen „SPÚ“) ocenil nároky oprávněných osob v nesprávně nízké výši a ke správnému ocenění nehodlal přistoupit bez soudního rozhodnutí, bylo nutné vést za oprávněné osoby soudní spor s SPÚ. Oprávněné osoby ale nechtěly nést náklady soudního sporu ze svých prostředků, bylo tedy dohodnuto, že tyto náklady půjdou k tíži určené společnosti. Žalobce vyhledával v příslušných archivech rozhodné dokumenty pro oprávněné osoby. Veškerá činnost žalobce byla vedena s cílem, aby oprávněná osoba podepsala s určenou společností smlouvu o spolupráci. Úkolem žalovaného a určené společnosti bylo kromě realizace úhrady kupní ceny a vlastního prodeje práv oprávněné osoby třetí straně též financování soudního sporu s SPÚ vedený prostřednictvím , právnická osoba, (dále jen „Advokátní kancelář“). Podstatou smlouvy o spolupráci pak byl závazek určené společnosti dosáhnout nového vyššího ocenění restitučního nároku oprávněné osoby. Součástí smlouvy o exkluzivní spolupráci mezi žalobcem a žalovaným bylo ujednání, že v okamžiku, kdy žalovaný nebo určená společnost inkasuje kupní cenu za náhradní pozemky od třetí osoby a realizuje se zisk, měl žalobce od žalovaného obdržet svůj třetinový podíl na takto vytvořeném zisku po odečtení nákladů. Žalobce v této věci vždy jednal s žalovaným jako fyzickou osobou. Žalobce popírá, že by byl v nějakém vztahu se společnostmi, ve kterých působí žalovaný. Podíl žalobce na úspěchu byl zásadní. Byl to žalobce, kdo tuto úspěšnou strategii navrhl použít, vymyslel a přesvědčil oprávněné osoby, aby žalovanému vystavily plné moci k zastupování a aby uzavřely smlouvy o spolupráci s určenou společností a díky tomu se mohl vytvořit zisk. Žalovaný žalobci nesdělil nic o tom, že by nejednal sám za sebe, ale za některou z právnických osob, které ovládal. Nic na tom nemění ani to, že žalobce fakturoval svoji část zisku společnostem žalovaného, protože to bylo vždy na žádost žalovaného. V rámci této spolupráce měl žalobce na starosti veškeré přípravné práce, a to až do fáze podpisů smluvních dokumentů mezi oprávněnou osobou a určenou společností. Žalobce vždy jednal zcela v intencích výše definované exkluzivní spolupráce a k jejímu prospěchu, a proto mu také náleží jeho jedna třetina. Jednou z oprávněných osob, jichž se týkala spolupráce mezi žalobcem a žalovaným, byl dnes již zemřelý , jméno FO, . S ohledem na to, že žalobce měl smlouvu o exkluzivní spolupráci uzavřenou s žalovaným, dosáhl toho, aby , jméno FO, uzavřel smlouvu o spolupráci právě s žalovaným, resp. jím ovládanou určenou společností , právnická osoba, . Stranou smlouvy o spolupráci ze dne , datum, byli i žalobce a žalovaný jako spoludlužníci, kdy tito přistoupili společně a nerozdílně ke všem finančním závazkům určené společnosti , právnická osoba, vůči , jméno FO, . Žalobce i žalovaný tak vystupovali vůči oprávněným osobám jako garanti splnění finančních závazků společností žalovaného s přímým dopadem do své majetkové sféry, oba tak byli vůči oprávněným osobám postaveni na roveň. Finanční částky fakturované žalobcem společnostem žalovaného za jednotlivé případy odpovídají 1/3 vytvořeného zisku. Všechny faktury byly žalobci zaplaceny. Fakturované částky představují odměnu žalobce na zisku vytvořeném na jednotlivých případech, kterou mu žalovaný cca do poloviny roku 2017 bez problému platil. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 8. 2016, č. j. 4 C 78/2016-159, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2017, č. j. 10Co 541/2016-214, bylo určeno, že nároky , jméno FO, proti státu byly přeceněny z původních 1 662 509,37 Kč na částku 8 890 805,80 Kč. Současně , jméno FO, získal náhradní pozemky, uvedené pod body a) až e) rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 23. 8. 2016, č. j. 4 C 78/2016- 159. Tyto pozemky , jméno FO, zastoupený žalovaným obratem prodal třetím osobám za částku 25 539 641 Kč a oprávněné osobě byla vyplacena ½ nově oceněného nároku, tj. částka 4 445 403 Kč. Rozdíl těchto dvou částek znamená, že na případu byl realizován zisk ve výši 21 094 238 Kč. Ten by měl být ponížen o prokazatelně vynaložené náklady za služby zastupující advokátní kanceláře a výsledná částka by dle exkluzivní dohody mezi žalobcem a žalovaným měla být dělena mezi žalobce, žalovaného a , jméno FO, na třetiny. Tedy podíl žalobce ze zisku na případu , jméno FO, činí 7 031 412 Kč minus 1/3 prokazatelně vynaložených nákladů na služby zastupující advokátní kanceláře. Jelikož jejich výši žalovaný žalobci nesdělil, vychází tato žaloba z předpokladu, že žádné vynaloženy nebyly. Pokud by je žalovaný specifikoval, žalobce požadovanou částku odpovídajícím způsobem poníží. Žalobce ze zisku vytvořeného žalovaným na případu , jméno FO, nedostal od žalovaného ničeho. Tento zisk si rozdělili žalovaný a , jméno FO, (viz smlouva o úschově ze dne 22. 3. 2017). Soudy rozhodly o správném ocenění nároku , jméno FO, v březnu 2017. Smlouvy, kterými byly prodány náhradní pozemky, jsou z března až června 2017. Smlouva o úschově největší části výtěžku z prodeje náhradních pozemků je z 22. 3. 2017. Oproti tomu, poslední fakturace žalobce směrem ke společnostem žalovaného je z 16. 3. 2017, tedy z doby předcházející vytvoření zisku z případu , jméno FO, . To, že žalobce z případu , jméno FO, neinkasoval ničeho, plyne i z návrhu žalovaného ze dne 21. 8. 2017 na uzavření „dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků“, kde žalovaný nabídl žalobci vyrovnání za tento případ v souhrnné výši 10 000 000 Kč. Tvrzení o existující dohodě s žalovaným dokládá tabulka nazvaná „xxx (1)“, ze které vyplývá, že zisk měl být dělen stejným dílem mezi žalobce, , jméno FO, a žalovaného. Z tabulky je též zřejmé, že se žalobce v minulosti podílel i na ztrátách. Tuto tabulku dal žalobci sám žalovaný a žalobce do jejího obsahu žádným způsobem nezasahoval. Výstupem jednoho z pokusů o mimosoudní řešení věci byl písemný návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků sepsaný žalovaným a určenou společností , právnická osoba, a zaslaný žalobci emailem ze dne 21. 8. 2017 prostřednictvím jejich advokátky , jméno FO, , která dle textu emailu ze dne 21. 8. 2017 jednala jménem žalovaného a určené společnosti , právnická osoba, . Uvedený návrh dohody obsahoval jednak definici a potvrzení spolupráce žalobce a žalovaného, včetně uvedení jmen konkrétních oprávněných osob, včetně , jméno FO, a dále nároky žalobce vůči žalovanému, které z této spolupráce vznikly a které měly být vypořádány souhrnnou odměnou ve výši 10 000 000 Kč, splatnou v závislosti na zobchodování restitučních nároků. Žalobce uvedený návrh na mimosoudní řešení neakceptoval, důležitý je nicméně z toho hlediska, že žalovaný tímto dokumentem dokládá existenci oné žalobcem popsané exkluzivní ústní dohody o spolupráci, včetně uvedení případů, na kterých spolu účastníci spolupracovali a včetně toho, že žalobci z této spolupráce náleží odměna. V polovině roku 2017 došlo k tomu, že se žalovaný nadále odmítl dělit s žalobcem o zisk na základě smlouvy o exkluzivní spolupráci popsané v žalobě. Žalobce tak oslovil oprávněné osoby, které následně vypověděly plnou moc udělenou , jméno FO, a zmocnily žalobce. Oprávněné osoby poté plné moci žalobci vypověděly, jelikož jim žalovaný zaplatil část ze zisku z jejich případů, která měla připadnout žalobci. Z toho je zřejmé, že žalovaný počítal s tím, že 2/3 zisku mají náležet žalovanému a že žalobce počítal také s 1/3 zisku pro žalobce. Žalobce je přesvědčen, že postačí, pokud prokáže existenci spolupráce se žalovaným, která vedla na případu , jméno FO, k vytvoření zisku, včetně toho, že prokáže vytvoření tohoto zisku. Pokud totiž vzájemná spolupráce účastníků vedla k vytvoření zisku, aniž by bylo dohodnuto nebo prokázáno, jakým způsobem se o něj mají účastníci dělit, analogicky k § 1076 odst. 1, resp. § 1122 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), by se mělo za to, že podíly účastníků na zisku jsou stejné, tedy žalobci by i v takovém případě náležel podíl ve výši nejméně 1/3 na zisku. Z těchto důkazů rovněž vyplývá, že žalobce neměl být a ani nebyl vyplácen už při uzavření smlouvy s restituentem.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaný také namítá nedostatek pasivní legitimace, když jakožto fyzická osoba s žalobcem nikdy nespolupracoval a ani jako fyzická osoba neprovozoval žádnou činnost, kterou žalobce v žalobě popisuje. Žalobce nijak nedoložil, že by byla mezi ním a žalovaným uzavřena písemná či ústní smlouva o spolupráci, z níž by mu plynuly jím tvrzené nároky. Nedoložil, mezi jakými subjekty měla být taková smlouva uzavřena, co bylo jejím předmětem a zejména v jaké výši byla sjednána případná odměna. Činností, kterou mj. popisuje žalobce v žalobě, se zabývala společnost , právnická osoba, . Popisovanou činností se společnost , právnická osoba, zabývala již cca rok před tím, než žalobce žalovaného požádal, zda by pro něj nebyla v , jméno FO, nějaká práce. Žalovaný v této společnosti od roku 2005 vystupuje jako její jediný společník a jednatel. V této společnosti jako její zaměstnanec pracoval také , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný a , jméno FO, si jako dlouholetí spolupracovníci dělili výsledek hospodářské činnosti , právnická osoba, rovným dílem. K dělení zisku nikoho nepřizvali. Žalobce měl na starost vstupní jednání s potenciálními klienty – restituenty. Kontakty na tyto osoby, které měly být osloveny, pocházely od , právnická osoba, . Žalobce pracoval pro , právnická osoba, na vlastní IČO jako jeden ze spolupracovníků. Kontaktoval restituenty s cílem uzavřít smlouvu o spolupráci mezi restituentem a , právnická osoba, , popř. společností , právnická osoba, . Za tuto činnost v případě uzavření smlouvy o spolupráci s restituenty fakturoval žalobce odměnu. Výši odměny stanovoval žalovaný spolu s , jméno FO, po dohodě se žalobcem. Tato fakturovaná odměna byla konečná a žalobce žádný jiný nárok za tuto odvedenou práci neměl, ani nikdy nevznášel. Skutečnost, že mezi žalovaným a žalobcem žádná exkluzivní dohoda o dělení zisku neexistovala, potvrzuje i to, že žalobce nenesl vůbec žádné riziko z investovaných prostředků a nepodílel se ani na žádných nákladech. V této souvislosti žalovaný v průběhu řízení poukázal na případ , jméno FO, , kdy její nárok byl Pozemkovým fondem ČR původně oceněn na částku 1 793 088 Kč. Po podpisu smlouvy o spolupráci , jméno FO, vyplatila restituentce cenu za nárok ve výši 4 482 720 Kč a provizi za sjednání smlouvy žalobci ve výši 50 000 Kč. Při následné revizi ocenění Pozemkový fond ČR přecenil nárok na částku 183 315 Kč. , jméno FO, nevrátila z kupní ceny za nárok , právnická osoba, nic. V případě, že by žalobci náležela třetina zisku, musel by tuto třetinu vrátit, resp. tu část, která zisk přesahovala. Konflikt vznikl v roce 2017, kdy chtěla společnost , právnická osoba, spolupráci se žalobcem ukončit v návaznosti na závažná zjištění ohledně postupu žalobce vůči společnosti , právnická osoba, . Podpisem smlouvy o spolupráci mezi uvedenými společnostmi a restituenty pro žalobce obchodní případ končil. Další činnost byla prováděna společností , právnická osoba, , popř. jejími subdodavateli. Žalobce dále prováděl dílčí úkony, jimiž jej společnost , právnická osoba, pověřila. Např. vyzvedával dokumentaci, která byla vydána na základě plné moci společnosti , právnická osoba, , vyžádal od restituentů podklady apod. Dílčí úkony prováděl v rámci odměny, kterou si na daném obchodním případu vyfakturoval. Společnost , právnická osoba, spolupráci se žalobcem nepovažovala za exkluzivní, neboť žalobce nebyl jediným subjektem, který smlouvy o spolupráci s restituenty pro , právnická osoba, uzavíral. Pro společnost , právnická osoba, byl žalobce jedním z dodavatelů. Společnost , právnická osoba, ztratila důvěru v žalobce a od určité doby mu nechtěla poskytovat informace. Žalobce však s restituenty uzavíral dohody nikoliv ve prospěch , právnická osoba, , ale ve prospěch svůj, když sám vystupoval v těchto dohodách jako smluvní strana. Příkladem je smlouva o spolupráci, kterou žalobce uzavřel dne 10. 11. 2015 s oprávněnou osobou , jméno FO, , která je textově velmi podobná smlouvám uzavíraných pro , právnická osoba, , avšak dle této smlouvy náležela odměna výhradně žalobci. Žalobce si tak ve vztahu k restituentům vymínil další odměnu v případě, že v důsledku činnosti , právnická osoba, a za její prostředky dojde ke správnému ocenění nároků restituentů. Žalobce se v roce 2017 snažil dosáhnout uzavření smlouvy o partnerství s žalovaným, avšak neúspěšně. U neúspěšného pokusu o dosažení dohody byla přítomna , jméno FO, . V roce 2017 žalovaný s , jméno FO, a další osobou zjistili, že žalobce uzavíral s restituenty, za kterými ho , právnická osoba, vyslalo, smlouvy místo ve prospěch , právnická osoba, ve prospěch své budoucí manželky, později přímo na sebe, k čemuž mělo docházet již od roku 2009. Žalobce dne 15. 8. 2017 dopisem adresovaným SPÚ pozastavil účinnost všech plných mocí, které do té doby udělil , jméno FO, a předložil svou plnou moc. Zamezil tak , právnická osoba, nakládat se získanými pozemky. Žalobce tak podnikl kroky k tomu, aby mohl za restituenta , jméno FO, jednat sám, ačkoliv smlouvu o spolupráci uzavřel pro , právnická osoba, a získal za to od , právnická osoba, odměnu. Dne 21. 8. 2017 se tak uskutečnila schůzka za účasti žalobce, žalovaného, , jméno FO, a , jméno FO, a byl sepsán návrh Dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků. V čl. III návrhu dohody bylo stanoveno, že žalobce vypoví udělené plné moci a nadále již nebude jakýmkoliv jiným způsobem mařit obchodní jednání , právnická osoba, v této oblasti. Návrh dohody vycházel z návrhu žalobce, který zaslal e-mailem dne 17. 8. 2017 právní zástupkyni žalovaného a , právnická osoba, , jméno FO, . Tento návrh žalobce konstruoval údajně již dávno existující dohodu, že každému účastníkovi náleží rovný díl z odměny z plnění uzavřených smluv. Návrh dohody zaslaný ze strany , právnická osoba, a žalovaného zpět toto ustanovení neobsahuje. Za dobu, kdy žalobce pro , právnická osoba, pracoval, uzavřel pro tuto společnost desítky smluv s restituenty. Všechny smlouvy byly uzavřeny podle vzoru, který mu , právnická osoba, k tomu účelu poskytlo. Výjimkou jsou jen čtyři smlouvy s , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Na těchto smlouvách je žalobce uveden jako spoludlužník, i když ze smlouvy žalobci žádný závazek nevyplývá. Dle žalobce si to takto přála protistrana. Tabulka xxx (1) původně sloužila k evidenci závazků společnosti , právnická osoba, vyplývající z uzavřených smluv s restituenty, výnosu z prodaných pozemků a rozdílu po odečtu některých významných a lehce zjistitelných nákladů i řádový zisk pro kontrolu. Rozdělení takto jen velmi řádově vytvořeného zisku v tabulce na třetiny v tabulce původně nebylo, neboť pracovat s takto zjištěným číslem (pro hrubou orientaci) nemá žádný praktický význam. Úvahy žalobce ohledně způsobu dělení zisku a možnost aplikace § 1076 odst. 1, resp. § 1122 odst. 3 o. z. žalovaný považuje za bezpředmětné. Tato ustanovení se vztahují k vypořádání spoluvlastnictví, což je případ zcela odlišný.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Autor tabulky s názvem xxx (1) je označen jako admin. Naposledy tabulku uložil , jméno FO, . Jako společnost je označená , právnická osoba, . Tabulka je členěna do sloupců, obsahuje 43 jmen restituentů, dále sloupce označené jako nominál, násobek, částku zaplacenou restituentovi, kolik zbývá z nominálu, cena nároku, výnos, zisk, dispon. z., náklady, nákl. II, fakt, zisk, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . (prokázáno tabulkou xxx (1))5. , jméno FO, jako oprávněná osoba a společnost , právnická osoba, . jako zmocněnec a žalobce a žalovaný jako spoludlužníci uzavřeli dne 18. 6. 2014 smlouvu o spolupráci. Dle čl. 1.

6. účastníci shodně prohlašují, že mají zájem o vzájemnou spolupráci, jejímž cílem je dosažení nového-vyššího ocenění předmětných restitučních nároků SPÚ. Za předpokladu dosažení tohoto cíle se pak účastníci dohodli na další vzájemné spolupráci při dispozicích s nároky. (prokázáno smlouvou o spolupráci ze dne 18. 6. 2014)6. , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , a , jméno FO, jako oprávněné osoby a žalobce na straně druhé uzavřeli dne 16. 7. 2013 prohlášení o vůli ke společné spolupráci. Oprávněné osoby prohlásili, že za předpokladu, že na základě aktivity a podkladů dodaných ze strany žalobce dojde k přecenění nároku ze strany SPÚ, a na základě tohoto přecenění bude nejméně 75 % celkové výměry veškerých pozemků uvedených v rozhodnutí oceněno jako pozemky stavební či určené k zastavění, pak jsou ochotny k další spolupráci s žalobcem. Oprávněné osoby souhlasili s tím, že žalobci náleží odměna za jeho služby poskytnuté před vydáním rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, dle kterého jim svědčí právo na převod jiných pozemků z vlastnictví státu za předmětné pozemky, které nelze vydat. Výše odměny představuje za každou z oprávněných osob 20 % nominální hodnoty její části nároku dle ocenění, resp. dle případného přecenění. (prokázáno prohlášením o vůli ke společné spolupráci ze dne 16. 7. 2013)

7. Veškeré náklady za právní služby poskytované Advokátní kanceláří v souvislosti s právním zastoupením , jméno FO, při uplatňování jeho restitučního nároku, včetně jeho uplatnění v řízení soudním a další náklady s uplatňováním tohoto nároku spojené nese společnost , právnická osoba, Prohlášení podepsal žalovaný jako jednatel společnosti , právnická osoba, a , jméno FO, jako jednatel Advokátní kanceláře. (prokázáno prohlášením společnosti , právnická osoba, a Advokátní kanceláře)

8. Dle seznamu přijatých faktur byly faktury vystavovány v období od 24. 9. 2012 do 16. 3. 2017. Faktury byly vystaveny celkem na částku 7 116 470 Kč. Činnost, za kterou byly částky fakturovány, byla popsána jako zprostředkování smlouvy o spolupráci, zprostředkování nákupu restitučního nároku, provize za nákup restitučních nároků, spolupráce při nákupu nároku, příprava a zajištění nákupu restitučního nároku či jako poradenství při restitučních nárocích. V názvu faktury je uvedeno jméno žalobce. Faktury byly vystavovány pro společnost , právnická osoba, (prokázáno seznamem přijatých faktur, Anonymizováno9. Za zprostředkování smlouvy o spolupráci s oprávněnou osobou , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, žalobce si účtoval částku 386 800 Kč. Žalobce fakturu vystavil jako dodavatel odběrateli společnosti , jméno FO, . (prokázáno fakturou č. 2012-0001)

10. Faktury č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, -0002, č. , hodnota, , , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , , hodnota, a č. , hodnota, vystavil žalobce jako dodavatel společnosti , právnická osoba, jako odběrateli. (prokázáno citovanými fakturami)

11. Faktury č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, vystavil žalobce jako dodavatel společnosti , právnická osoba, jako odběrateli. (prokázáno citovanými fakturami)

12. Smlouva o spolupráci podepsaná dne 10. 11. 2015 oprávněnou osobou , jméno FO, v čl. 1.7. stanoví, že na základě činnosti žalobce byla podepsána dne 10. 11. 2015 sekundární smlouva „Smlouva o spolupráci“ mezi oprávněnou osobou a společností , právnická osoba, . Dle čl. 1.8. v případě, že bude naplněna sekundární smlouva uznává oprávněná osoba nárok žalobce na sjednanou odměnu. Dle čl. 2.1. dojde-li k naplnění sekundární smlouvy, náleží žalobci odměna ve výši 5 % nominální hodnoty nároků, tj. ohledně nároku vyplývajícího z rozdílu mezi novou nominální hodnotou nároku a původní nominální hodnotou nároku. (prokázáno smlouvou o spolupráci uzavřenou mezi V. Kolátorem a žalobcem)13. , jméno FO, vypověděl dne 28. 8. 2017 plnou moc ze dne 29. 7. 2017, kterou udělil žalobci k tomu, aby jej zastupoval při všech právních jednáních k vypořádání jeho nároků. (prokázáno výpovědí plné moci ze dne 28. 8. 2017)

14. Žalobce vypracoval návrh dohody o spolupráci a obchodním podílu mezi , právnická osoba, , žalovaným a žalobcem. Dle čl. II návrhu se účastníci dohodli, že ke každému účastníkovi náleží rovný díl z odměny z plnění uzavřených smluv, dohod či jiných úmluv. Před úhradou dílu odměny účastníkům budou z odměny odečteny veškeré náklady přímo či nepřímo související s plněním smluv či dohod uzavřených s oprávněnými osobami. Jedná se především o náklady spojené s právním zastupováním, úhrada znaleckých posudků a jiných podkladů, daní z nabytí nemovitého majetku a plnění vůči státu a odměny spolupracujícím třetím osobám. (prokázáno návrhem dohody o spolupráci a obchodním podílu, Anonymizováno15. Následně byl , jméno FO, vypracován návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků mezi společností , právnická osoba, , žalovaným a žalobcem. Dle čl. I. účastníci dohody prohlašují, že se v rámci své podnikatelské činnosti zabývali mimo jiné i poskytováním služeb oprávněným osobám dle zákona o půdě a jiných restitučních předpisů s cílem dosažení kladných rozhodnutí v řízeních před SPÚ (dříve Pozemkovým úřadem ČR) o jejich restitučních nárocích a že tyto služby společně nabízejí oprávněným osobám s úmyslem užít tyto nároky k získání pozemků z majetku státu, dále dosáhnout maximálně možného ocenění nároku ze strany SPÚ nebo na základě rozhodnutí soudu a za tyto nároky získat pro sebe nebo třetí osobu pozemky za sjednanou odměnu včetně ceny pro oprávněnou osobu. Dle čl. II. se účastníci dohodli, že žalobci náleží doplatek odměny za činnost popsanou v čl. I. ve výši 10 000 000 Kč. Tento doplatek odměny bude ze strany , právnická osoba, hrazen poměrně v závislosti na okamžiku zobchodování restitučních nároků těchto osob: , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Dle čl. III se žalobce zavazuje , právnická osoba, a žalovanému předložit výpovědi speciálních plných mocí, které mu udělily oprávněné osoby v souvislosti s činností popsanou v čl. I. této dohody, zejména speciálních plných mocí ze dne 30. 7. 2017 udělených mu osobami uvedenými v čl. II. (prokázáno návrhem dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků)

16. V prohlášení žalobce o přijetí závazku ze dne 29. 7. 2017 žalobce uvedl, že přijímá na sebe veškeré závazky, které přijal , jméno FO, podpisem smlouvy o spolupráci s , právnická osoba, . Žalobce dále uvedl, že veškeré závazky vůči , právnická osoba, , které vzniknou na základě jeho činnosti při naplňování plné moci, která mu byla udělena, jdou na jeho vrub v plné výši. (prokázáno prohlášením žalobce o přijetí závazku, Anonymizováno17. Výslechem svědkyně , jméno FO, bylo prokázáno, že zná osobně žalobce i žalovaného z práce. Pracovala ve společnosti , právnická osoba, jako asistentka kanceláře od roku 2005. Pracovali na restituentech, žalobce jim pomáhal, chodil si pro úkoly. Byli podřízení žalovaného. Žalobce, pan Bařina a , jméno FO, byli spolupracovníci. , jméno FO, byl zaměstnancem firmy. Jednali spolu s žalovaným, úkoly si rozdělovali mezi sebe. Žalobce posílal e-mailem faktury. , jméno FO, dělal to samé jako žalobce. Konec spolupráce žalobce a žalovaného nastal z důvodu zcizení nároku , jméno FO, . Se žalobcem vytipovávali nároky, které by bylo možné přecenit, spolupracovali na tom společně se svědkyní. Žalobce dohledával i archivní materiály a podklady. Její dcera pracuje u žalovaného, dělá zde administrativní práci v restauraci, , jméno FO, je partnerem její dcery a otcem jejich dítěte. (prokázáno výslechem svědkyně , jméno FO, )

18. Výslechem svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že žalobce zná od roku 2010, kdy oslovil jeho matku s nabídkou řešení restitučních nároků fondu, následně se setkali a domluvili, vyplácel mu to tehdy žalovaný. Žalobce říkal, že jsou se žalovaným společníci. Žalovaného viděl až na konci spolupráce. První písemná smlouva byla s , právnická osoba, , šlo o prodej restitučního nároku. Smluvní vztah se žalovaným neměl. Jednání vedl žalobce, oba vnímal jako rovnocenné partnery. Pokud je mu předestřena smlouva uzavřená mezi ním a společností , právnická osoba, dne 7. 9. 2012, k tomu uvádí, že tuto smlouvu podepsal, byl to výsledek jednání se žalobcem. (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, )

19. Výslechem svědkyně , jméno FO, bylo prokázáno, že zná obě strany sporu, jednala s nimi, řešili za ní její restituční nárok. Se žalobcem se zná od roku 2007/2008, se žalovaným o rok, dva později. Seznámil je žalobce, měla restituční nároky na pozemky a oni měli tyto nároky za ní vyřizovat, táhlo se to několik let, jednání probíhala dohromady s oběma. Vnímala je jako partnery. (prokázáno výslechem svědkyně , jméno FO, )

20. Výslechem svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že zná obě strany sporu, žalovaného zná od roku 2000, měli řadu obchodních případů spolu. V roce 2007 byl zaměstnán v , právnická osoba, , konkrétně od 1. 5. 2007 jako technický ředitel. Žalobce zná od roku 2008, žalovaný mu ho osobně představil jako známého, který by mohl pomoci v oblasti restitučních náhrad. Svědek se zcela podílel na hospodářském zisku společnosti , jméno FO, , cca 50 % činnosti on a 50 % činnosti žalovaný. U , jméno FO, se jednalo o tři etapy a soudní při. První etapu si žalobce postoupil na sebe za zády, později si s tím nevěděl rady. Fakturace a subdodavatelé se řešili na jednáních, o žádné exkluzivitě žalobce nemůže být řeč. Co se týká druhé etapy , jméno FO, , to už bylo zasmluvněno na společnost , právnická osoba, , třetí etapa soudní přecenění se sestrou také dělala , právnická osoba, a příslušná advokátní kancelář. Později přišli na to, že žalobce objížděl restituenty pod svojí hlavičkou. Žalobce byl jedním ze subdodavatelů, měl po obdržení kontaktu na restituenta za úkol je přesvědčit, objasnit problematiku získání peněz, měl restituenta přesvědčit k uzavření smlouvy. Za to dostával zprostředkovatelskou provizi. Dalším subdodavatelem byl , jméno FO, , který znal problematiku z fondu národního majetku a dělal to samé jako žalobce. Co se týká financí, pokud přebytek existoval měsíčně na účtu, svědek a žalovaný si ho rozdělili v poměru 50/50 a ve stejném poměru na účet také půjčovali. Pamatuje si , jméno FO, , zde jim žalobce ukradl asi třicet milionů. V roce 2017 žalobce zasmluvnil , jméno FO, za jejich zády. Žalobce fakturoval zprostředkovatelskou provizi společnosti , právnická osoba, . Žádná smlouva na to nebyla, její výše byla 5 až 10 % z restitučního nároku. Fakturace nebývala za jeden konkrétní případ. Se žalovaným půjčovali peníze restituentům bezúročně, vše se žalovaným dělali napůl. Tabulku xxx (1) tvořili zaměstnanci , právnická osoba, , jednalo se o interní dokumenty. Žalobce měl přístup k počítači, na kterém bylo možné upravovat tabulku. Sloupce od fakturačního zisku dál jsou doplňovány. Žalobce od začátku shromažďoval informace k jejich zneužití, k ukončení spolupráce došlo na jaře roku 2017. Zjistili zneužití informací v kauze , jméno FO, , sám to žalobce přiznal, a to i ohledně , jméno FO, . Přerušili poté subdodavatelskou spolupráci. Následně přesvědčoval restituenty k udělení plné moci žalobci. V květnu 2017 se žalobce přiznal, dál s ním jednali, chtěli vrácení plných mocí, to se podařilo. 21. 8. 2017 proběhla schůzka se žalobcem ve snaze získání plných mocí zpět. Za , právnická osoba, navrhovali deset milionů vyplacení, což bylo výhodnější, než přijít o tři restituenty, ale restituenti přislíbili vrácení plných mocí bez toho. Obecná dohoda mezi žalobcem, žalovaným a společností , právnická osoba, neexistovala, existovala pouze ke konkrétním případům. Neví o žádné nezaplacené faktuře. Ohledně případu Vojáčková měl žalobce nárok na provizi v druhé etapě, ve třetí etapě taková dohoda nebyla. Po zasmluvnění vystavil žalobce fakturu a tato mu byla proplacena. U , právnická osoba, se mělo jednat o 5 % z 300 000 Kč. U dohody o výši svědek býval většinou přítomen, částku znal subdodavatel dopředu. Odměny se úměrně zvyšovaly, výši určovali vždy společně s žalovaným. Dali subdodavateli úkoly a sdělili odměnu. Žalobce do , právnická osoba, nikdy nic nepůjčoval. (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, )

21. Výslechem svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že osobně zná žalobce, občas se setkali, zprostředkovával smlouvy se společností , právnická osoba, a , právnická osoba, . Kontaktoval je a chtěl zprostředkovatelskou dohodu. Žalobce považovali za zprostředkovatele, později měli za to, že by mohl být zaměstnancem těchto společností. Žalobce je oslovil ohledně spolupráce, se žalobcem neuzavřeli smlouvu v písemné formě. Uzavřeli s ním nejprve ústní smlouvu, kdy za zprostředkování žalobce účtoval 10 %. V roce 2014 pak uzavřeli smlouvu ohledně přecenění nároku týkajícího se soudu v Tachově. Zde byla odměna žalobci vyplácena až za čtyři roky. S žalobcem bylo domluveno ústně, že bude hrazena odměna ve výši 10 %. Žalobce si o tyto platby řekl e-mailem s uvedením účtu. Hrazeno bylo na účet žalobcovy manželky. Doklad o zaplacení svědek neobdržel. Vnímali žalobce jako kontakt na společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, . V prohlášení žalobce je tvrzeno, že nebyla uzavřena žádná smlouva s třetí osobou od roku 2009 do roku 2017, což není pravda. (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, )

22. Výslechem svědkyně , jméno FO, bylo prokázáno, že spor zná, žalovaný je jednatelem společnosti , právnická osoba, a klientem Advokátní kanceláře, svědkyně je spolupracujícím advokátem kanceláře. Žalovaný jí představil žalobce jako spolupracovníka , právnická osoba, , jeho úkolem bylo zprostředkování, uzavírání smluv s oprávněnými osobami, svědkyně tyto smlouvy připravovala. Spolupráce byla na bázi provizí, vystavovaly se faktury. Jednalo se o desítky restitučních řízení, vždy dostávala pokyny v rámci jednotlivých soudních řízení. Se žalobcem řešila dílčí podklady, on je opatřoval. V rámci spolupráce žalobce a , právnická osoba, žalobce zajišťoval dílčí úkoly. V srpnu roku 2017 ji kontaktovali oprávněné osoby a sdělili jí, že je oslovil žalobce napřímo, aby ukončili spolupráci s , právnická osoba, a navázali ji s ním. Někteří z oslovených plnou moc vypověděli, konkrétně , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobce ji následně kontaktoval, požádal o schůzku a poslal návrh dohody o ukončení spolupráce. Na schůzce byl přítomen i žalovaný a , jméno FO, . V návrhu dohody předloženém žalobcem bylo uvedeno, že měla existovat ústní dohoda. Ostatní přítomní však existenci dohody popřeli, ani svědkyně o ní neslyšela. Výsledkem schůzky byla upravená dohoda o ukončení spolupráce, část ohledně ústní dohody byla z této dohody vypuštěna. Za vrácení plných mocí od restituentů měl žalobce dostat deset milionů korun. K akceptaci této dohody nakonec nedošlo. Pracovníci , právnická osoba, se vydali za restituenty sami, ti následně vypověděli plné moci žalobci, Advokátní kancelář s nimi dosud spolupracuje. Částka deset milionů korun byla takto nastavena z důvodu, že čtyři oslovení restituenti byli klíčoví pro společnost a při ukončení spolupráce by ztráta pro , právnická osoba, byla obrovská. Po jednání se potom ještě účastníci řízení setkali bez svědkyně. Žalobce tam podepsal dokument, že s některými oprávněnými osobami uzavřel sám plné moci. Společnost , právnická osoba, vždy tvrdila, že neexistovala dohoda se žalobcem o dělení zisku, jednání žalobce vnímali jako bodnutí do zad. U restituentů došlo už na počátku spolupráce k vyplacení v řádech milionů korun. V případě následného přecenění restitučního nároku byl restituentům doplácen zbytek. Pokud je tázána na tabulky, kolonky se jmény a dělbu peněz se žalobcem, žalovaný ji o této situaci informoval, byl rozrušen a rozhořčen, říkal, že mu to muselo být odcizeno z počítače a následně upravováno. O rozsudcích a pokynech informovala vždy , právnická osoba, , tedy žalovaného. V roce 2017 si žalovaný výslovně nepřál, aby byl žalobce o soudních řízeních informován. Na žalobce se obracela ohledně získání podkladů. Ohledně případu , jméno FO, neposílala všechno, kontaktní osobou pro ni byl vždy žalovaný za , právnická osoba, . (prokázáno výslechem svědkyně , jméno FO, )

23. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. Návrh žalobce na doplnění dokazování spočívající ve vypracování znaleckého posudku z oboru kybernetika, kterým by prokázal autentičnost tabulky xxx (1) soud jako nadbytečný zamítl. Soud dospěl k závěru, že i pokud by byla znaleckým posudkem prokázána autentičnost tabulky, tato tabulka dostatečně neprokazuje existenci ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným, a to ani ve spojení s ostatními důkazy. Soud dále nedoplnil dokazování návrhy žalobce ohledně prokázání vytvoření zisku, resp. ohledně finančních toků mezi oprávněnými osobami a žalovaným, neboť pro posouzení existence ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným považoval tyto návrhy za nadbytečné. I pokud by žalobce prokázal, že z případů restituentů , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, obdržel z celkového zisku podíl ve výši 1/3, tato skutečnost by nepostačovala k prokázání obecné ústní dohody, dle které má žalobce podíl ve výši 1/3 na zisku z každého případu, tzn. i v případě restituenta , jméno FO, .

24. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

25. Podle § 1076 odst. 1 o. z. nelze-li určit jediného vlastníka nové věci, náleží věc do spoluvlastnictví vlastníků zpracovaných věcí. Podíly se stanoví podle hodnot zpracovaných věcí; není-li to možné, jsou jejich podíly stejné.

26. Podle § 1122 odst. 3 o. z. má se za to, že podíly jsou stejné.

27. V řízení nebylo sporné, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala spolupráce v oblasti nákupu a prodeje restitučních nároků. Veškerá činnost žalobce byla vedena s cílem, aby oprávněná osoba podepsala smlouvu o spolupráci se společností , právnická osoba, či , právnická osoba, , za které jednal žalovaný jako statutární orgán a ovládal je jako jediný společník a akcionář. Žalobce kontaktoval restituenty, vedl s nimi přípravná jednání, vyhledával v archivech rozhodné dokumenty.

28. Mezi účastníky řízení však bylo sporné, jakým způsobem byl žalobce za jeho činnost odměňován. Žalobce tížilo důkazní břemeno a musel prokázat, že měl na vytvořeném zisku obdržet od žalovaného třetinový podíl. Zisk měl být dle žalobce ponížen o prokazatelně vynaložené náklady a výsledná částka měla být dle exkluzivní dohody mezi žalobcem a žalovaným dělena mezi žalobce, žalovaného a , jméno FO, na třetiny. Jako stěžejní důkaz o dělení zisku na třetiny žalobce doložil tabulku s názvem xxx (1). Autor tabulky byl označen jako admin, naposledy tabulku uložil , jméno FO, . Z těchto skutečností nelze dovodit, že autorem tabulky je žalovaný. Soud uzavírá, že tabulka xxx (1) neprokazuje existenci ústní dohody, a to ani v případě, kdy by navrhovaný znalecký posudek potvrdil autentičnost tabulky.

29. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vystavoval faktury jako dodavatel oprávněným společnostem , právnická osoba, a , právnická osoba, , které byly na fakturách označeny jako odběratelé. Žalobce fakturoval odměnu za svoji činnost pro oprávněné společnosti, která dle faktur spočívala v zprostředkování smlouvy o spolupráci, zprostředkování nákupu restitučního nároku, provizi za nákup restitučních nároků, spolupráci při nákupu nároku, přípravě a zajištění nákupu restitučního nároku či v poradenství při restitučních nárocích. Dle názoru soudu tak žalobce ani na základě těchto faktur neprokázal existenci ústní dohody se žalovaným, na základě které by měl žalovaný vyplatit žalobci třetinový podíl na zisku. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že všechny žalobcem vystavené faktury byly proplaceny. Soud tak na základě faktur považuje za prokázané, že existovala spolupráce mezi žalobcem a oprávněnými společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, a že za své služby žalobce vystavoval společnosti faktury. Soud však uzavírá, že žalobce těmito fakturami, a to ani ve vzájemné souvislosti s ostatními provedenými důkazy, neprokázal existenci ústní dohody se žalovaným, na základě které by měl žalovaný vyplatit žalobci třetinový podíl na zisku.

30. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce s některými restituenty uzavíral smlouvy ve svůj vlastní prospěch namísto ve prospěch , právnická osoba, . Příkladem takovéto smlouvy je Smlouva o spolupráci ze dne 10. 11. 2015 uzavřená s oprávněnou osobou , jméno FO, . Dle této smlouvy náleží žalobci ještě další odměna ve výši 5 % nominální hodnoty nároku v případě, že se naplní ve smlouvě označená „sekundární smlouva“ uzavřená s , právnická osoba, . Svědek , jméno FO, uzavření smlouvy o spolupráci s žalobcem potvrdil a dále uvedl, že jej vnímal jako zprostředkovatele a kontakt na společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, . Žalobce si o hrazení odměny řekl e-mailem, hrazeno bylo na účet žalobcovy manželky. Doklad o zaplacení , jméno FO, neobdržel. Žalobce v řízení tvrdil, že byli s žalovaným rovnocenní partneři. Smlouva o spolupráci žalobce s , jméno FO, sjednaná ve prospěch žalobce však ono rovnocenné partnerství dle názoru soudu nedokládá, naopak jej vyvrací.

31. Dále soud posuzoval návrh dohody o spolupráci a obchodním podílu vypracovaný žalobcem. Tento návrh žalovaný nepodepsal, a proto dle názoru soudu obsah návrhu není důkazem o existenci spolupráce mezi žalobcem, žalovaným a , právnická osoba, , na základě které by každému náležel rovný díl z odměny. Ani následně vypracovaný návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků ze strany právní zástupkyně , právnická osoba, , jméno FO, neobsahuje ustanovení o rovnocenném partnerství a dělení zisku na třetiny.

32. Soud se blíže nezabýval jednáním žalobce po ukončení spolupráce, kdy žalobce začal objíždět příslušené restituenty s cílem, aby vypověděli plnou moc udělenou , právnická osoba, a převedli ji na žalobce. Jednání žalobce po ukončení spolupráce nesouvisí s předmětem tohoto řízení.

33. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný nebyli rovnocennými obchodními partnery. Tento závěr navíc potvrdili vyslechnutí svědci. , jméno FO, uvedla, že žalobce byl podřízený žalovaného. Žalobce dělal pro žalovaného stejné úkoly jako , jméno FO, . Dále svědek , jméno FO, uvedl, že na hospodářském zisku společnosti , právnická osoba, se podíleli on a žalovaný, každý ve výši 50 %. Žalobce se na hospodářském zisku nepodílel. Žalobce pracoval pro společnost , právnická osoba, jako subdodavatel a za svoji činnost dostával zprostředkovatelskou provizi. Dalším subdodavatelem byl , jméno FO, . Pokud existoval na konci měsíce na účtu společnosti , právnická osoba, přebytek, rozdělovali si jej svědek , jméno FO, a žalovaný v poměru 50/50 a ve stejném poměru také na účet půjčovali. Žalobce fakturoval provizi společnosti , právnická osoba, , jejíž výše byla 5 % – 10 % z restitučního nároku. I svědkyně , jméno FO, potvrdila, že spolupráce žalobce byla na bázi provizí, na které vystavoval faktury. Žalobce zajišťoval dílčí úkoly.

34. V případě neprokázání dohody o dělení zisku nelze aplikovat § 1076 odst. 1 a § 1122 odst. 3 o. z., neboť tato ustanovení upravují spoluvlastnictví zpracovaných věcí a velikost spoluvlastnického podílu.

35. Soud tak uzavírá, že žalobce neunesl důkazní břemeno a v řízení neprokázal uzavření smlouvy o spolupráci mezi žalobcem, žalovaným a , jméno FO, v ústní formě. Žalovaný rovněž neprokázal mechanismus dělení zisku, a to jak v obecné rovině, tak konkrétního zisku získaného ze spolupráce s , jméno FO, . V řízení nebyla prokázána povinnost žalovaného uhradit, byť i jen z části, žalobcem požadovaný nárok. Samotný základ nároku, resp. existence ústní dohody nebyla v řízení prokázána, a proto se soud dále nezabýval výší nároku žalobce.

36. Soud se k námitce žalovaného zabýval též jeho pasivní legitimací. Věcná legitimace účastníka řízení představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, kdo byl označen jako žalovaný, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to důvodem k zamítnutí žaloby. Soud se však nejprve zabýval samotnou existencí dohody mezi žalobcem a žalovaným v ústní formě, resp. existencí hmotněprávního vztahu. Samotná existence hmotněprávního vztahu, jak jej tvrdil žalobce v žalobě, nebyla prokázána, a proto nemohla být soudem posouzena ani otázka pasivní legitimace žalovaného. Nedostatek pasivní legitimace tak nebyl v řízení prokázán, soud se žalobou zabýval věcně a následně ji z důvodu neunesení důkazního břemene ohledně existence ústní dohody a rozdělení zisku na třetiny zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 467 217,30 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 031 412 Kč sestávající z částky 36 460 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, žalobní odpověď ze dne 4. 9. 2020, vyjádření žalovaného ze dne 15. 10. 2021, 26. 8. 2022, účast na jednání soudu dne 24. 2. 2021, 15. 9. 2021, 12. 1. 2022, 27. 4. 2022, 31. 8. 2022 a 14. 12. 2022), a z částky 18 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu za účelem vyhlášení rozsudku), včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 386 130 Kč ve výši 81 087,30 Kč. Celkové náklady žalovaného ve výši 467 217,30 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.