Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

42 C 15/2024

č. j. 42 C 15/2024-137

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-09 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2025:42.C.15.2024.1

Citované zákony (16)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. Marie Češkové a Bc. Kateřiny Quardové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovaným žalobci ze dne 11.12. 2023, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 35 880 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal toho, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 11.12.2023 (dále jen „OZPP“) dané žalovaným žalobci z důvodu § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“), je neplatné. Žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 1.4.2028 na pozici technika. Žalobci byla dne 15.12.2023 doručena listina nazvaná „výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem pro hrubé porušení pracovní kázně“, ze dne 11.12.2023, podle obsahu se však jedná o okamžité zrušení pracovního poměru, kterým došlo ke zrušení pracovního poměru žalobce z důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Jako výslovný důvod OZPP bylo v listině uvedeno, že žalobce se ve dnech 24.11.2023 do 11.12.2023 nedostavil do zaměstnání a svou absenci žádným způsobem neomluvil, svým jednáním významným způsobem ohrozil včasné odevzdání několika dokončovaných zakázek v celkovém objemu převyšujícím 4 mil. Kč bez DPH a to i přes skutečnost, že jste o jejich termínu odevzdání v průběhu vaší neomluvené nepřítomnosti na pracovišti prokazatelně věděl. Žalobce dopisem ze dne 19.12. 2023 oznámil žalovanému, že nesouhlasí s OZPP a dále trvá na svém zaměstnávání. Důvod neplatnosti OZPP žalobce spatřuje ve skutečnosti, že žádné neomluvené absence neměl, 24.11.2023 byl přítomen v práci po pracovní cestě, 25. a 26.11.2023 byl víkend, od 27.11.2023 vznikla žalobci potřeba ošetřovat jeho osmiměsíční dítě za situace, kdy jeho matka odjela do , stát, , rozhodnutí o ošetřování člena rodiny (dále jen OČR) bylo vydáno pod č. , hodnota, od 27.11.2023 do 11.12.2023 , tituly před jménem, , jméno FO, v Nemocnici , název, , následně od 12.12.2023 byl žalobce v pracovní neschopnosti až do 7.10.2024. OZPP je tak neplatné pro absenci v něm uvedených důvodů.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že žalobce jím tvrzené absence u žalovaného měl, dne 24.11.2023 v práci nebyl, žalobce nikdy nepožádal o čerpání dovolené, svoji nepřítomnost na pracoviště předem neoznámil. Pokud měl žalobce od 27.11.2023 vystaveno potvrzení OČR, tuto skutečnost zjistil žalovaný až poté, co toto potvrzení objevil ve schránce nekompletně vyplněné dne 4.12.2023. Žalovaný na dnech absence, které připadají na víkend, nadále netrvá.

3. Podle § 82 odst. 1, věty první o.s.ř. je řízení zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení.

4. Podle § 33 odst. 1 ZP se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

5. Podle § 48 odst. 1 ZP pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

6. Podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

7. Podle § 58 odst. 1 ZP pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

8. Podle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

9. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

10. Podle § 206 ZP je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.

11. V první řadě se soud zabýval skutečností, zda byla žalobcem namítaná neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru uplatněna u soudu včas v souladu se lhůtou předvídanou v § 72 ZP. V tomto případě soud dospěl k závěru, že předmětná lhůta byla zachována, neboť řízení je zahájeno okamžikem, kdy soudu došel návrh na zahájení řízení (žaloba). Za moment určující počátek běhu prekluzivní lhůty lze považovat den 15.12. 2023, kdy bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru, přičemž od tohoto data začala žalobci běžet i dvouměsíční lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení, která skončila dne 15.2.2024. Žalobce podal předmětnou žalobu u zdejšího soudu dne 14.2. 2024,, Anonymizováno, čímž prekluzivní lhůtu pro podání návrhu na zahájení řízení dodržel. Vzhledem k tomu, že se žalobce dozvěděl o důvodu k OZPP, resp. mělo dojít k absenci žalobce ve dnech 24.11.2023 až 11.12.2023 a k OZPP bylo přistoupeno dne 11.12.2023, byla zachována i subjektivní lhůta stanovená v § 58 odst. 1 ZP.

12. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne 1.4.2018 pracovní smlouvu na dobu neurčitou, kde byl žalovaný zaměstnán na pozici technik. (prokázáno citovanou pracovní smlouvou, výpisem z obchodního rejstříku)

14. Písemností ze dne 11.12. 2023 byl ukončen pracovní poměr žalobce u žalovaného OZPP podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP, pro porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, kterého se dopustil žalobce tím, že se ve dnech 24.11.2023 do 11.12.2023 nedostavil do zaměstnání a svou absenci žádným způsobem neomluvil, svým jednáním významným způsobem ohrozil včasné odevzdání několika dokončovaných zakázek v celkovém objemu převyšujícím 4 mil. Kč bez DPH a to i přes skutečnost, že jste o jejich termínu odevzdání v průběhu vaší neomluvené nepřítomnosti na pracovišti prokazatelně věděl. Žalobce OZPP převzal jako doporučenou zásilku dne 15.12.2023. (prokázáno citovanou listinou, doručení listiny není sporné)

15. Písemností ze dne 19.12. 2023 oznámil žalobce žalovanému, že v souladu s § 69 odst. 1 ZP, že trvá na to, aby ho i nadále zaměstnával (prokázáno citovaným dopisem).

16. Dne 27.11.2023 bylo vydáno rozhodnutí , tituly před jménem, , jméno FO, v Nemocnici , název, o OČR žalobci pro svého syna , jméno FO, , nar. , datum, pod č. , hodnota, , a to na období od 27.11.2023 do 11.12.2023, rubová strana není vyplněna. Dítě trpělo akutní infekcí horních cest dýchacích NS.(prokázáno citovaným rozhodnutím, rodným listem dítěte, ambulantní lékařskou zprávou)

17. Dne 12.12.2023 bylo žalobci vydáno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti s počátkem od 12.12.2023, k ukončení neschopnosti žalobce došlo ke dni 7.10.2024. (prokázáno citovaným rozhodnutím)

18. Žalobce navrhl žalovanému dne 7.2.2024 mimosoudní jednání. (prokázáno citovaným dopisem)

19. Žalovaný sdělil dopisem ze dne 28.2.2024 žalobci, že je připraven mu nadále přidělovat práci podle pracovní smlouvy. (prokázáno citovaným dopisem)

20. Manželka žalobce , jméno FO, byla v období 25.11.2023 do 29.11.2023 mimo Českou republiku.(prokázáno razítky odjezdu a příjezdu v pase manželky žalobce)21. , jméno FO, sdělila ve whatsupové komunikaci žalobci, že mu ke konci října zbývá vyčerpat 30 dnů dovolené.(prokázáno citovanou komunikací)

22. Žalobce informoval , jméno FO, ve whatsupové komunikaci o nutnosti péče o nezletilého syna a o vydání rozhodnutí o jeho ošetřování, dále sdělil, že dne 12.12.2023 je u lékaře a nemůže se do zaměstnání dostavit.(prokázáno citovanou komunikací)

23. Soud po provedeném dokazování hodnotil OZPP z formálního hlediska i s ohledem na tvrzené důvody, které k jeho předání vedly a dospěl k závěru, že je OZPP neplatné z důvodu, že žalovaný po poučení soudu neprokázal jím tvrzenou absenci žalobce v zaměstnání v období od 24.11.2023 až 11.12.2023. V řízení nebylo sporné, že žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli platně pracovní smlouvu v souladu s § 33 a násl. ZP na pozici technik. Okolnosti uzavření pracovní smlouvy a jejich podmínek nebyly mezi stranami sporné. Dne 11.12. 2023 zaslal žalovaný žalobci listinu nazvanou výpověď, která je však podle jejího obsahu OZPP z důvodu § 55 odst. 1 písm. b) ZP, k doručení listiny došlo dne 15.12.2023. Dne 19.12.2023 trval žalobce na svém další zaměstnávání. Soud se zabýval důvody uvedenými v OZPP, přičemž dospěl k závěru, že dne 24.11.2023 nebyla absence žalobce prokázána, žalovaný pouze tvrdil, že žalobce neodvedl tento den svojí práci. I v případě, že by se jednalo o absenci žalobce v rozsahu jednoho dne, taková absence není dostačující k podání platného OZPP bez dalšího. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce byl v období od 27.11.2023 do 11.12.2023 na základě rozhodnutí lékaře doma na ošetřování syna , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že bylo právě žalobci vydáno rozhodnutí o ošetřování nezletilého v rozhodném období, není na zaměstnavateli ani na soudu takovou skutečnost v tomto řízení přezkoumávat. Matka nezletilého byla minimálně v období od 25.11.2023 do 29.11.2023 mimo Českou republiku. Pokud žalobce doručil žalovanému rozhodnutí OČR až dne 4.12.2023, navíc nekompletní, jedná se sice o porušení pracovní kázně, nemá však bez dalšího za následek vznik neomluvené absence zaměstnance, protože rozhodující je existence překážky v práci a její trvání. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 21 Cdo 4275/2009) Od 12.12.2023 do 7.10.2024 byl žalobce v pracovní neschopnosti, tudíž dne 12.12.2023 se nemohlo u žalobce jednat o neomluvenou absenci. Soud tak uzavřel, že důvod tvrzený v OZPP pro jeho podání, tedy neomluvená absence žalobce u žalovaného v období od 24.11.2023 do 12.12.2023 nebyl v řízení prokázán, OZPP dané žalovaným žalobci dne 11.12. 2023 je neplatné a soud žalobě vyhověl v plném rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, účast na jednání s protistranou dne 19.2.2024, porada s klientem dne 15.4.2024, replika, účast na mediaci dne 17.6.2024, vyjádření ze dne 5.12.2024 a 20.12.2024, účast na jednání soudu dne 6.11.2024 a 9.4.2025), včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celkové náklady řízení ve výši 35 880 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.