42 C 17/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. The právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D., LL.M. sídlem adresa o zaplacení smluvní pokuty ve výši 574 248,31 Kč

I. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 574 248,30 Kč.

II. Žalovaný 1 je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 soudní poplatek za odvolání ve výši 28 713 Kč.

III. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 421 571,40 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 12.1.2018 domáhal po žalovaném 1 a 2 (dále jen žalovaní) zaplacení dlužné částky ve výši 2 056 395 Kč s příslušenstvím představující provizi z uzavřené zprostředkovatelské smlouvy ze dne 27.4.2017 (dále jen smlouva). Žalobce se ve smlouvě zavázal vyvíjet činnost směřující k tomu, aby měli zájemci, tedy žalovaní příležitost uzavřít s třetí osobou jako kupujícím smlouvu k pozemku parc. [číslo] spolu s budovou [adresa], vše v k.ú. [obec] vedené u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu (dále jen předmětná nemovitost), a to za kupní cenu 56 650 000 Kč. V dubnu 2017 zahájil žalobce činnost směřující ke zprostředkování prodeje nemovitosti, tj. příprava podkladů, cílené oslovení, komunikace se zájemci o koupi, organizování a provádění prohlídek a dodání informací k nim. Dne 19.5.2017 kontaktoval žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Po komunikaci se žalobcem zaslal Ing. [příjmení] žalobci nabídku ke koupi (tzv. Letter of Intent = [příjmení]) předmětné nemovitosti za kupní cenu 57 000 000 Kč. Žalobce tuto nabídku zaslal žalovaným emailem dne 19.5.2017 a 25.5.2017. Počátkem června 2017 byl žalobce informován zástupci žalovaných, že ohledně předmětné nemovitosti již byla uzavřena rezervační smlouva s třetí osobou. Na podzim 2017 žalobce nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že předmětná nemovitost byla převedena žalovanými kupní smlouvou ze dne 16.8.2017 na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], přičemž tato společnost vznikla dne 28.6.2017 a členem jejího představenstva je Ing. [jméno] [příjmení], který je současně jedním ze zakladatelů. Podle čl. 1 smlouvy se považuje za kupujícího nejen právnická osoba, se kterou žalobce jako zprostředkovatel přímo jednal, ale i osoba kupujícímu blízká. Je zřejmé, že společnost [právnická osoba] byla založena za účelem nabytí předmětné nemovitosti poté, co člen statutárního orgánu této společnosti a současně její zakladatel Ing. [příjmení] kontaktoval žalobce a obdržel od něj kontakt na žalované jako prodávající. Kupní smlouva ohledně předmětné nemovitosti tak byla uzavřena v důsledku činnosti žalobce jako zprostředkovatele podle smlouvy. Vzhledem k tomu, že došlo ke splnění podmínek čl. 2 smlouvy, náleží žalobci provize v celkové výši 2 056 395 Kč, která představuje podle č.l. 2 smlouvy 3% z kupní ceny předmětné nemovitosti plus DPH. Podle čl. 2 smlouvy platí, že zájemci jsou povinni uhradit zprostředkovateli provizi v plné výši i v případě, kdy zájemci a kupující potom, co byli zprostředkovatelem seznámeni, uzavřeli bez další součinnosti zprostředkovatele kupní smlouvu nebo jakoukoli jinou smlouvu s obdobnými účinky na předmětnou nemovitost. Žalobce má dále nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,05% denně z dlužné částky za každý den prodlení podle čl. 2 smlouvy sjednané pro případ prodlení s úhradou provize. Žalobce vyzval žalované k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15.11.2017, doručeným žalovaným dne 16.11.2017, přes výzvu žalobci žalovaní dlužnou částku do dnešního dne neuhradili.

2. Žalovaný 1 uvedl, že žalobu neuznává, neboť nárok na provizi je bezdůvodný, žalovaný 1 osobu Ing. [příjmení] vůbec nezná, žalobce nevyvinul žádnou činnost, která by přispěla k realizaci předmětného obchodu, žalovaný 1 a Ing. [příjmení] nebyly nikdy seznámeni a nebyly poskytnuty žádné kontakty žalobcem žalovanému 1, přičemž poskytnutí kontaktních údajů zájemci nemůže znamenat seznámení. Žalovanému 1 není známo, jak se osoba Ing. [příjmení] dostala do kontaktu s panem [příjmení], se kterým byla podepsána rezervační smlouva a pokud by se tak stalo, tak bez vědomí a přičinění žalovaného 1. Žalovaný 1 dále namítá neplatnost smlouvy z důvodu, že nebyla podepsána v souladu s oprávněním statutárního orgánu jednat za společnost.

3. Žalovaný 2 uvedl, že žalobu neuznává, neboť smlouva je neplatná z důvodu, že při právních jednáních společnosti nad 500 000 Kč zastupují společnost společně oba jednatelé a nikoli pouze jeden, jak je tomu v tomto případě. Žalobce by pro vznik nároku na provizi musel žalované s kupujícím alespoň seznámit a příležitost uzavřít kupní smlouvy reálně obstarat, dále by musel splnit svůj závazek vyvíjet činnost, což neprokázal. Žalovaný 2 se do kontaktu s Ing. [příjmení] dostal svým samostatným jednáním, kdy Ing. [příjmení] měl o nemovitost dlouhodobý zájem za kupní cenu 59 000 000 Kč [ulice] Ing. [příjmení] a Ing. [ulice] není v žádné přímé či nepřímé souvislosti s činností žalobce a žalovaných.

4. Zdejší soud rozsudkem ze dne 19.12.2018 č.j. 42 C 17/2018-271 žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci náklady řízení. Odvolací soud rozsudkem ze dne 15.5.2019 č.j. 23 Co 46/2019-319 prvostupňový rozsudek co do částky 2 056 395 Kč potvrdil a zrušil jej pouze co do úhrady smluvní pokuty ve výši 0,05% denně z částky 2 056 395 Kč od 2.12.2017 do zaplacení s odůvodněním, že se nejedná o příslušenství pohledávky a je třeba náležitě objasnit skutečnosti rozhodné z hlediska dohodnuté splatnosti provize. Dovolání žalovaných 1 a 2 bylo usnesením ze dne 9.7.2020 č.j. 23 Cdo 262/2020-410 odmítnuto. Žalobce podáním došlým soudu dne 31.8.2020 vyčíslil požadovanou smluvní pokutu částkou 574 248,31 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,05% denně z částky 2 056 395 Kč od 2.12.2017 do 11.6.2019, tedy 572 706,01 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,05% denně z částky 1 028 197,50 Kč od 12.6.2019 do 14.6.2019, tedy 1 542,30 Kč.

5. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Žalobce uzavřel se žalovanými 1 a 2 dne 27.4.2017 zprostředkovatelskou smlouvu, kterou se žalobce v čl. 1 smlouvy zavázal vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce, tedy žalovaní měli příležitost uzavřít s třetí osobou jako kupující smlouvu, jejímž předmětem bude převod vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] spolu s budovou [adresa], vše v k.ú. [obec] vedené u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu za kupní cenu 56 650 000 Kč. Podle čl. 1 se považuje za kupujícího nejen právnická osoba, se kterou žalobce jako zprostředkovatel přímo jednal, ale i osoba kupujícímu blízká. Výše provize představuje podle č.l. 2 smlouvy 3% z kupní ceny předmětné nemovitosti plus DPH. Podle čl. 2 smlouvy se zájemce zavazuje uhradit zprostředkovateli provizi v plné výši, a to do pěti dnů ode dne, kdy byla zájemci kupujícím uhrazena kupní cena za nemovitost nebo, v případě, že kupní cena za nemovitost bude hrazena postupně, taková její část popř. více částí, která činí samostatně nebo v součtu částku odpovídající výši provize. Podle čl. 2 smlouvy platí, že zájemci jsou povinni uhradit zprostředkovateli provizi v plné výši i v případě, kdy zájemci a kupující potom, co byli zprostředkovatelem seznámeni, uzavřeli bez další součinnosti zprostředkovatele kupní smlouvu nebo jakoukoli jinou smlouvu s obdobnými účinky na předmětnou nemovitost. Podle čl. 2 výše smluvní pokuty činí 0,05% denně z dlužné částky za každý den prodlení zájemce pro případ prodlení s úhradou provize sjednané podle 2.2. nebo 2.3. smlouvy. Podle čl. 3 smlouvy se tato smlouva uzavírá na dobu určitou v trvání šesti měsíců ode dne jejího podpisu a prodlužuje se vždy o další měsíc, nebude-li měsíc před koncem trvání této smlouvy písemně vypovězena. Podle č.l. 3 smlouvy v případě, že zájemce uzavře v době trvání této smlouvy platnou a účinnou kupní smlouvu k nemovitosti, doba trvání této smlouvy tím končí. Tím není nijak dotčeno ustanovení čl. 2 výše. Podle čl. 3 podle výslovné dohody smluvních stran zůstává ustanovení čl. 2 a 2.5. této smlouvy v platnosti a účinnosti i po skončení trvání této smlouvy v souladu s touto smlouvou nebo příslušným zákonem, a to po dobu jednoho roku ode dne skončení trvání této smlouvy. (prokázáno citovanou smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí) Podle čl. III/3 kupní smlouvy ze dne 16.8.2017 banka vyplatí příslušnou část kupní ceny do pěti pracovních dnů ode dne doručení originálu výpisu z listu vlastnictví s ve smlouvě přesně vymezeným zněním zápisu v částech A až C – LV. (prokázáno citovanou kupní smlouvou) V dubnu 2017 zahájil žalobce činnost směřující ke zprostředkování prodeje nemovitosti, tj. příprava podkladů, cílené oslovení, komunikace se zájemci o koupi, organizování a provádění prohlídek a dodání informací k nim. Během jednoho měsíce se jednalo o tři nabídky, žalobce oslovil třicet kupců, se kterými jednal, prezentoval objemovou studii a provedl čtrnáct prohlídek nemovitosti. (prokázáno výpisem z interní počítačové databáze žalobce, protokoly o uskutečněných prohlídkách nemovitosti, objemová studie [číslo], nabídka společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]) Dne 19.5.2017 kontaktoval žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Po komunikaci se žalobcem zaslal Ing. [příjmení] žalobci nabídku ke koupi (tzv. Letter of Intent = [příjmení]) předmětné nemovitosti za kupní cenu 57 000 000 Kč. Žalobce tuto nabídku zaslal žalovaným emailem dne 19.5.2017 a 25.5.2017. Počátkem června 2017 byl žalobce informován zástupci žalovaných, že ohledně předmětné nemovitosti již byla uzavřena rezervační smlouva s třetí osobou. Na podzim 2017 žalobce nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že předmětná nemovitost byla převedena žalovanými kupní smlouvou ze dne 16.8.2017 na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], přičemž tato společnost vznikla dne 28.6.2017 a členem jejího představenstva je Ing. [jméno] [příjmení], který je současně jedním ze zakladatelů. Žalobce informoval žalované o důležitých jednáních s potenciálními kupci a obdržených nabídkách. (prokázáno emailem Ing. [příjmení] ze dne 19.5.2017, emailem zástupce žalobce žalovaným ze dne 19.5.2017 a 25.5.2017, výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], notářským zápisem notářky JUDr. [příjmení] N 355/2017, NZ 392/ 2017 týkající se založení společnosti, emailovou korespondencí ze dne 12.5.2017 a 17.5.2017) Žalobce vyzval žalované k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15.11.2017, doručeným žalovaným dne 16.11.2017 (prokázáno předžalobní výzvou včetně dodejek) Prvním jednatelem druhého žalovaného je od 13.4.2016 M. [příjmení], druhým jednatelem druhého žalovaného je od 20.4.2017 Mgr. D. [příjmení], od 24.4.2017 platí, že každý jednatel jedná za společnost samostatně, ale při právních jednáních nad 500 000 Kč zastupují společnost oba jednatelé společně. (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalovaného 2) Jednatel žalovaného 1 Ch. [příjmení] při svém účastnickém výslechu uvedl, že byli dlouhodobě oslovováni ohledně nákupu nemovitosti, oslovili pana [příjmení] za stranu žalobce, byla připravena prezentace, vstoupili do jednání s osobou pana [příjmení], jednalo se o Francouze a dále pana [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno], tuto společnost vybrali a s nimi jsme jednali o konkrétní podobě rezervační smlouvy. Prvého žalovaného kontaktoval Ing. [příjmení], ředitel [právnická osoba] [anonymizováno], která nabídla více než [právnická osoba] [anonymizováno]. Následně se rezervační smlouva se [právnická osoba] [anonymizováno] neuzavřela a byla uzavřena s Ing. [příjmení]. Během jednání osobu Ing. [příjmení] nezaregistroval, od společnosti [právnická osoba] byla zaslána žalovanému 1 nabídka, ale na ní nijak nereflektovali, ke kontaktu s Ing. [příjmení] nikdy nedošlo, nějak nebyl představen, žádný kontakt předán nebyl, činnost směřovala k uzavření smlouvy s panem [příjmení]. Ustálená forma komunikace mezi stranami byla e-mailová, poštou nic neobdrželi. Následný další vývoj již šel mimo ně, Ing. [příjmení] si řešil své obchodní partnery sám po vlastní ose, fyzicky jednali výhradně s panem [příjmení] [příjmení]. Nabídka [právnická osoba] [příjmení] byla e-mailem poslána pravděpodobně od Ing. [příjmení], jednalo o [příjmení] = vyjádření zájmu. Na výpis z obchodního rejstříku se nedíval, s panem [příjmení] společná jednání nedopadla, dům byl zatížen nájemními vztahy, což je vždy riziko, pan [příjmení] potřeboval delší dobu na prověření těchto nájemních vztahů, chtěl znát nájemníky apod. S Ing. [příjmení] se dříve neznal, od té doby se viděli pouze náhodou na horách, ale jedná se o osobu známou v developerských kruzích. Od žalobce v průběhu obchodu nic poštou neobdržel, pouze e-mailem, činnost směřovala k uzavření smlouvy s panem [příjmení], jediným kontaktem z [příjmení] [příjmení] byla právě ta [příjmení]. [příjmení] [příjmení] informovali o uzavření smlouvy s Ing. [příjmení]. Protokoly o prohlídkách nemovitostí neměl k dispozici, o účasti Ing. [příjmení] na prohlídkách nic neví, nebyl o tom informován. Nevybavuje si, zda s panem [příjmení] o Ing. [příjmení] mluvili, v obchodě byli dva jako spoluvlastníci, jeho určitě o tom pan [příjmení] neinformoval. Svědek [příjmení] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že žalované zná z koupě nemovitosti ve [obec], od žalobce zná některé makléře, podařilo se mu nemovitost ve [obec] získat, jedná se o developerský projekt, ví, o co se v této věci jedná, osobně zná pana [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení], v zásadě ty, co podepisovali smlouvu ohledně transakce, zná i pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který je partnerem jeho projektů, znají se osobně i profesně, má za to, že kupní smlouva byla uzavřena v přímém rozporu s vůlí žalobce. Jeho realitní aktivity jsou široké, spolupracuje i s Ing. [příjmení], sám s ním o tomto hovořil. O předmětném domě věděl dlouho před tím, svědek využil své kontakty a oslovil je napřímo bez aktivity Ing. [příjmení]. Při koupi prodávajícímu neřekl, že dům kupuje s Ing. [příjmení], nepovažoval to za důležité, nejprve podepisoval jako fyzická osoba, je pravdou, že Ing. [příjmení] je společníkem společnosti, ale na realizaci se nepodílel, mají několik projektů i samostatně, on nebyl zdrojem akvizice, kupní smlouvu podepisovala již společnost, jejím členem představenstva je Ing. [příjmení]. Rezervační smlouvu podepisoval svědek jako fyzická osoba, se žalovanými byl jeho kontakt limitován, pouze kontaktem přes e-mail a přes právníky. Ing. [příjmení] má schopnost zajistit rekonstrukci stavebně a technicky, v tomto případě pouze realizoval stavebně a měl podíl na zisku. Svědek oslovil přes realitního zprostředkovatele pana [příjmení], česky i německy oba prodávající, navrhl vyšší cenu a následně byl telefonicky kontaktován, pozdržela se původní smlouva a došlo k realizaci transakce. Pan [anonymizováno] svou aktivní činností zajistil průběh transakce, za to také dostal zaplacenou provizi cca 1 770 000 Kč, je to o tom, že svědek vkládá peníze a Ing. [příjmení] s realizací pomáhá, je to taková exekutivní pomoc. Motivací Ing. [příjmení] bylo zúčastnit se projektu, měl tam sjednaný podíl na zisku, aktivity svědka se týkají hlavně jiných větších projektů než těchto s Ing. [příjmení]. Předmětný dům znal prostřednictvím pana [příjmení], časté je, že napoprvé se transakce nepovede a později se realizuje, zde se sami hodně snažili, jednalo se o zajímavou lokalitu. Při podpisu rezervační smlouvy věděl, že se Ing. [příjmení] snažil dům koupit, ale to co se jemu nepodařilo, se následně podařilo svědkovi. Ing. [příjmení] řekl, že prodávající chtějí prodat dům, řekl o navýšení nabídky, svědek žádal o zprostředkování podpisu rezervační smlouvy, říkal, že tomu nerozumí, že má za to, že to jde proti zájmu jeho klienta. Jeho vyšší nabídku odmítla [právnická osoba] & [anonymizováno], že není projednatelná, nabízel 56 mil. korun, za tuto nabídku se to nepovedlo, Ing. [příjmení] má jinou obchodní strategii než svědek, jemu se to následně podařilo za 59 mil. korun, Ing. [příjmení] má třetinový podíl na této nemovitosti, přičemž ty podíly nereflektují rozdělování zisků v jiných projektech, na kterých spolu spolupracují, na těch, které on sám přinesl má i padesáti procentní podíl. Výslechem svědka [příjmení] bylo prokázáno, že byl makléřem zodpovědným za celou transakci, zná pana [příjmení], pan [příjmení] jako vlastníky nemovitosti a pana [příjmení] jako svého šéfa. Pan [anonymizováno] mu řekl, že bude prodávat nemovitost [ulice], daly jí do nabídky, sepsala se smlouva o zprostředkování, proběhlo několik prohlídek, pak to uhaslo, pánové řekli, že mají vlastního zájemce, v katastru následně zjistili, že nemovitost koupil Ing. [příjmení] s Ing. [anonymizováno], když právě Ing. [příjmení] jsme nemovitost představily. Makléř má obecně na starosti klienty, následně zasílá expoze, to je představení nemovitosti, pokud se nemovitost líbí, následně provede prohlídka. Pan [anonymizováno] nebyl klientem svědka, řešil ho kolega, svědek měl na starosti pana [příjmení] a pana [příjmení]. Expoze se zasílalo asi třiceti zájemcům a proběhlo asi 13 prohlídek, ohledně kterých byl vyhotoven protokol, když Ing. [příjmení] podal nabídku, svědek jí zaslal panu [příjmení] a Ing. [příjmení]. Mluvili spolu i telefonicky, zájmový dopis se předává majiteli nemovitosti, reakce byla taková, že žalovaní nemají zájem, že mají svého klienta. Ing. [příjmení] s panem [příjmení] svědek neseznámil, svědek měl klíče od předmětné nemovitosti, takže ani na prohlídce se nemohli potkat, ze strany pana [příjmení] nebyl zájem o pokračování v této nabídce, pan [příjmení] o nabídce jednat nechtěl, Ing. [příjmení] měl na starosti kolega, že šlo pouze o jednu nabídku. S panem [příjmení] a s panem [příjmení] komunikovali telefonicky a e-mailem. Co se týká smlouvy o zprostředkování, byla standartní. Tuto smlouvu je vždy možné upravit. Pokud byl tázán na článek 4 a 5 smlouvy o zprostředkování, písemně s panem [příjmení] a panem [příjmení] svědek nekomunikoval, v devadesáti procentech se komunikuje e-mailem a telefonicky. Ke komunikaci písemně uvádí, že praxe je jiná než je uvedeno ve smlouvě, dnes každý komunikuje e-mailem. Pokud byl svědek tázán na praxi ohledně uvádění informací o majetkových poměrech sjednané ve smlouvě, k tomu uvádí, že se to provádí, ale až k požadavku klienta, je možné, že došlo ke zvyšování nabídky po telefonu, a dospělo se k částce, která je uvedena v té nabídce. Svědek žalovanému sděloval, že dochází ke zvýšení nabídky, ale ne písemně. Pokud byl svědek tázán, zda ví, že jeho provize je vázána právě na seznámení, uvádí, že neví, co je uvedeno ve smlouvě, již rok není u společnosti, ale neseznámil je spolu proto, že zde nebyla vůle žalovaných. Jako důkaz uvedl e-mailovou korespondenci ze dne 25. 5. 2017, kdy psal panu [příjmení] a panu [příjmení] se žádostí ohledně sdělení nabídky Ing. [příjmení]. Na tento e-mail nebylo nijak reagováno, žalovaní neměli zájem jednat s dalšími zájemci. Každý je dnes na e-mailu, pokud někdo neodepíše nebo nereaguje, bývá v tom nějaká kulišárna. S panem [příjmení] a s panem [příjmení] svědek komunikoval e-mailem minimálně, obecně klienti bývají velmi zaneprázdnění, pokud by se komunikovalo pouze písemně, tak by žádnou nemovitost neprodali, ale o nabídce Ing. [příjmení] i o konkrétní výši žalovaní věděli. Nabídky poštou, písemně svědek klientům nikdy nezasílal, v nabídce je pouze uveden podpis a jméno Ing. [příjmení] bez kontaktních údajů. Je běžné, že pokud prodávající zareaguje, tak se následně proberou podrobnosti. Figuroval zde dobrý klient, [anonymizováno] nemovitosti s panem [příjmení], ladila se smlouva, najednou se pan [příjmení] zvedl a odjel, asi podepsat smlouvu někde s někým jiným. To svědka překvapilo, protože většinou když už se všichni setkají i společně s právníky, většinou se to následně podepíše. K odeslání části kupní ceny, která byla vypořádávána prostřednictvím úschovy ve Fio bance došlo dne 11.9.2017 (prokázáno sdělením [právnická osoba]) Soud nedoplnil dokazování navrženými účastnickými výslechy pana [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno], neboť má zato, dostatečně objasnil skutkový stav a provedení dalšího dokazování by ničeho nezměnilo na právním posouzení soudu. Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

6. Podle § 2445 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) se smlouvou o zprostředkování m.j. zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle § 2051 občanského zákoníku může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ní později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

7. Na základě prokázaných skutečností dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na požadovanou konkrétně specifikovanou smluvní pokutu je po právu. Splatnost provize nastala uplynutím pěti dnů od úhrady kupní ceny za nemovitosti žalovanými, k čemuž došlo dne 11.9.2017, tedy 17.9.2017. Pokud tedy žalobce požadoval smluvní pokutu až od 2.12.2017, splatnost provize nastala před tímto datem a je v dispozici žalobce určit jako pánovi sporu, od kdy smluvní pokutu požaduje. V rozhodném období od 2.12.2017 do 14.6.2019 tak byli žalovaní v prodlení se zaplacením provize dle sjednané platné smlouvy o zprostředkování. Konkrétní vyčíslení smluvní pokuty nebylo mezi stranami sporné. K námitce žalovaného 2 ohledně nemožnosti požadovat smluvní pokutu po datu 16.8.2018 z důvodu uplynutí jednoho roku od uzavření kupní smlouvy na nemovitost, jež byla předmětem smlouvy o zprostředkování, soud dospěl k závěru, že není důvodná. Podle 3.2. smlouvy skončila doba trvání smlouvy, neboť zájemce uzavřel platnou a účinnou kupní smlouvu k nemovitosti. Strany si dále sjednaly, že v takovém případě není nijak dotčeno ustanovení čl. 2 smlouvy týkající se provize. I ujednání o smluvní pokutě tak zůstává nadále v platnosti bez omezení. Pokud smluvní strany ujednaly v čl. 3 smlouvy, že ustanovení čl. 2 týkající se smluvní pokuty zůstává v platnosti i po skončení trvání této smlouvy po dobu jednoho roku ode dne skončení trvání této smlouvy, jedná se tak o ukončení trvání smlouvy o zprostředkování jiným způsobem než prodejem nemovitosti. Ohledně námitky žalovaných týkající se výše sjednané smluvní pokuty má soud zato, že tato výše je v souladu s § 2051 občanského zákoníku přiměřená a nepřistoupil tak k její moderaci. Sjednanou výši smluvní pokuty považuje soud za přiměřenou vzhledem k výši zajištěného závazku, jedná se o 0,05% za každý den prodlení se zaplacením provize, ročně tedy o 18,25%, tedy zhruba dvojnásobek zákonného úroku z prodlení. Pokud jde v souhrnu o vyšší částku smluvní pokuty, je judikováno, že taková skutečnost není důvodem pro moderaci výše smluvní pokuty. Jedná se zároveň o jediný prostředek zajištění vysoké částky, nikoli však její přezajištění, jak tvrdili žalovaní, neboť soud odvolací i dovolací uvedl, že nárok podle čl. 2 smlouvy o zprostředkování není smluvní pokutou. Posouzení nepřiměřenosti výše smluvní pokuty závisí vždy na okolnostech konkrétního případu a je věcí volného uvážení soudu. Soud tak dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a rozhodl o povinnosti žalovaných 1 a 2 společně a nerozdílně tuto smluvní pokutu žalobci uhradit tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. Soud uložil žalovanému 1 uhradit soudní poplatek za odvolání ve výši 28 713 Kč na účet zdejšího soudu podle § 9 odst. 6 a v souladu s § 6 a 8 zákona č. 549/1991 Sb., neboť tento dosud nebyl uhrazen, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 102 820 Kč a 28 713 Kč, dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 11 úkony právní pomoci po 16 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 8.3.2018, 25.7.2018 a 13.12.2018, 6.2.2019, účast na jednání soudu dne 16.5.2018, 22.8.2018 a 5.12.2018, 15.5.2019), dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní pomoci po 10 620 Kč (vyjádření ze dne 24.6.2019, 3.2.2020, 31.8.2020, 23.10.2020 a účast na jednání dne 31.3.2021, 4.8.2021) když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 17 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) včetně 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalobce ve výši 421 571,40 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).