42 C 19/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 626 752 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 626 752 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 626 752 Kč ve výši 12,75 % ročně od 19. 12. 2024 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku zákonný úrok z prodlení z částky 626 752 Kč ve výši 2 % ročně od 19. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 95 275,40 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 626 752 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 19. 12. 2024 do zaplacení, a to z titulu náhrady újmy na zdraví z pracovního úrazu s odůvodněním, že žalobce v rozhodném období pracoval u žalované na pozici strážného a při obchůzce po staveništi železniční stanice na nerovném terénu upadl. Při pádu došlo k dislokované basocervikální zlomenině krčku pravé stehenní kosti. Žalobce byl po úrazu převezen do nemocnice a téhož dne operován. Úraz způsobil žalobci trvalé následky spočívající v bolestech, zkratem pravé dolní končetiny, svalovou hypotrofií a středně těžkým omezením hybnosti kyčle. Pro bolesti nevydří žalobce déle stát a ani sedět ve vynucené poloze. Nemůže se účastnit svých volnočasových aktivit, které vykonával před úrazem. Zejména se jednalo o turistiku a cyklovýlety, kdy s přáteli a svými vnoučaty byl schopen ujít za den 20-30 km, při cyklovýletu ujet až 50 km za den. Nyní je schopný ujít nejvýše 5 km a to v nenáročném terénu po rovině. Žalobce je rovněž limitován v péči o svůj dům a zahradu. Žalobce byl nucen podstoupit lázeňský pobyt a půl roku chodit o francouzských holích a stále musí každé ráno provádět rehabilitační cvičení, aby došlo k rozhýbání ztuhlé končetiny a pravidelně užívat léky pro tlumení bolesti. Pro účely posouzení zdravotního stavu si nechal žalobce u soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ohodnotit ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. (dále jen „Nařízení“) a metodiky Nejvyššího soudu k odškodňování dle § 2958 o.z. (dále jen „Metodika“). Od pojišťovny , právnická osoba, (dále jen „pojišťovna“) u které je žalovaná pojištěna z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů při pracovním úraze nebo nemoci z povolání, obdržel žalobce plnění ve výši 763 686 Kč, které odpovídá vyčíslení ztížení společenského uplatnění dle Nařízení. Rozdíl mezi vypočtenou náhradou za ztížení společenského uplatnění dle Nařízení a Metodiky (1 390 438 – 763 686 = 626 752) ve výši 626 752 Kč odmítla pojišťovna žalobci vyplatit, tak se s nárokem obrací na soud. Žalovaná je v prodlení s nevyplacenou částí za ztížení společenského uplatnění od 19. 12. 2024, tedy den poté, co pojišťovna ukončila pojistné šetření a odmítla doplatit zbývající část náhrady za ztížení společenského uplatnění.

2. Žalovaná považuje za nesporná tvrzení žalobce v tom, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako strážný, došlo k pracovnímu úrazu dne 18. 5. 2023 při výkonu zaměstnání žalobce jako strážného při pochůzce staveniště, ze strany žalobce nebyly porušeny bezpečnostní ani pracovněprávní předpisy, žalobci bylo poskytnut mimosoudní plnění ze strany pojišťovny ve výši 763 686 Kč odpovídající vyčíslení ztížení společenského uplatnění dle Nařízení, ostatní nároky vzniklé předmětným úrazem byly po jejich uplatnění žalobcem pojišťovnou uhrazeny. Žalovaná považuje za předmět sporu intenzitu poškození zdraví žalobce, na základě kterého by žalobci vznikl nárok dle § 271s zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen „z.p.“) s tím, že úraz vznikl bez zavinění žalované při běžném výkonu práce, vlivem úrazu nedošlo k invaliditě ani poklesu pracovní schopnosti, ale pouze k poklesu možnosti výdělku, kdy žalobce pobírá starobní důchod a momentálně pracuje na pozici vrátného. Následky úrazu jsou žalobcem popsány subjektivně a nemají oporu v navrhovaných důkazech. Rozhodující skutečnosti neprokazují, že by nebylo žalobci poskytnuto odškodnění na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za obdobných okolností. Způsobená újma na zdraví nedosahuje takové intenzity, aby došlo k téměř dvojnásobnému navýšení již poskytnuté částky za ztížení společenského uplatnění.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v rozhodném období zaměstnána u žalované na pozici vrátného a dne 18. 5. 2023 při výkonu práce během obchůzky na staveništi došlo k pracovnímu úrazu v podobě pádu žalobce. Žalobce během výkonu práce neporušil bezpečnostní ani pracovněprávní předpisy. Pojišťovna vyplatila žalobci náhradu za ztížení společenského uplatnění dle Nařízení ve výši 763 686 Kč. Bylo sporné, zda újma na zdraví dosahuje takové intenzity, aby mohl být v daném případě uplatněn § 271s z.p., tedy zda má žalobce nárok na zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění dle Metodiky a tím pádem doplacení rozdílu mezi Nařízením a Metodikou ve výši 626 752 Kč spolu s příslušenstvím.

4. Soud provedl dokazování ke sporným skutečnostem listinnými důkazy a výslechem svědka. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Po provedeném dokazování byl zjištěn níže uvedený skutkový stav:

5. Žalobce byl zaměstnán od roku 2018 u žalované na pozici strážný. Dodatkem byla dohoda o provedení práce prodloužena od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků, dohodou o provedení práce ze dne 6. 3. 2018, dodatkem č. 5 k dohodě o provedení práce).

6. Dne 18. 5. 2023 v 4:55 došlo u buňky č. 5 – stavba Železniční zastávky , právnická osoba, k pracovnímu úrazu žalobce pádem při pravidelné obchůzce stavby, kdy měl na sobě žalobce ochranné pracovní pomůcky. (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků, záznamem o úrazu ze dne 18. 5. 2023).

7. Znaleckým posudkem zhotoveným , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, byla vypočtena náhrada za ztížení společenského uplatnění podle Nařízení a Metodiky. Z rentgenového snímku z FN , adresa, byla zjištěna dislokovaná basocervikální zlomenina krčku pravé stehenní kosti žalobce, po předoperačním vyšetření byla provedena osteosyntéza systémem DHS. Dle vyšetření znalce byla u žalobce posuzována hybnost pravé a levé kyčle, kdy se od sebe takto naměřené hodnoty lišily, flexe vlevo (dále jen „L“) 120 a vpravo (dále jen „P“) 90, abdukce L 45 a P 20, extenze (vleže na břiše) L 20 a P 0, vnitřní rotace L 45 a P 20, zevní rotace L 30 a P 20. Stav po osteosyntéze zlomeniny krčku je zhojený ve výrazném zkratu, migrace derotačního šroubu cca 10 mm, v krčku zalomený kirschnerův drát, asymetrie kloubní štěrbiny, subchondrální skleróza acetabula. Žalobce utrpěl vážný úraz, při kterém si zlomil krček stehenní kosti, absolvoval operaci a chodil o berlích. Současnými trvalými následky jsou bolesti, zkrat pravé dolní končetiny, svalová hypotrofie a středně těžké omezení hybnosti kyčle, v budoucnu lze očekávat nutnost implantace totální endoprotézy kloubu. Dle Nařízen náleží žalobci za ztížení společenského uplatnění náhrada ve výši 763 686 Kč (střední omezení hybnosti kyčle 1 200 b + poúrazová hypotrofie svalů PDK 400b + zkrat PDK o 2 cm 200b, celkem 1 800b x 424,27 Kč = 763 686 Kč). Dle Metodiky náleží žalobci za ztížení společenského uplatnění náhrada ve výši 1 390 438 Kč (prokázáno znaleckým posudkem , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, ze dne 23. 11. 2024, deník znalce č. 1460//130/2024). Žalobce založil do spisu 26 fotografií zachycujících žalobce při různých volnočasových aktivitách (cestování do zahraničí, horská turistika, horolezectví, jízda na kole, skákání na trampolíně, práce na zahradě) (prokázáno fotografiemi žalobce). Z výslechu dcery žalobce bylo zjištěno, že žalobce před úrazem vykonával volnočasové aktivity spočívající v pěších a cyklo výletech, horské turistice, zahraničních výletech. Žalobce pomáhal svému bratrovi, u kterého bydlí, na farmě a věnoval se i aktivně svým vnoučatům. Momentálně fyzicky i duševně strádá, je úzkostný a má obavy z operace a následné rehabilitace, která jej čeká (prokázáno výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ).

8. Žalobce zaslal žalované dopis, ve kterém vyčíslil požadavek na zaplacení nároku za ztížení společenského uplatnění dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, ve výši 1 390 438 Kč (prokázáno dopisem ze dne 5. 12. 2024). Pojišťovna proplatila žalobci ztížení společenského uplatnění ve výši 763 686 Kč, odmítla proplatit zbývající část ve výši 626 752 Kč (prokázáno dopisy pojišťovny ze dne 18. 12. 2024 a 20.12.2024).

9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, když tyto důkazy se týkaly buď nesporných skutečností, nebo nebyly relevantní pro rozhodnutí ve věci. Soud nedoplnil dokazování účastnickým výslechem žalobce, neboť provedené dokazování soud považoval za dostatečné k náležitému posouzení skutkového stavu a rozhodnutí ve věci samé.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Podle § 271c z.p. náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 (odst. 1). Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (odst. 2).

12. Podle § 271s soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit (odst. 1).

13. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobci se stal pracovní úraz během výkonu práce pro žalovanou. Žalobce během výkonu práce neporušil žádné pracovněprávní předpisy a měl na sobě pracovní pomůcky potřebné k výkonu práce. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění vypočteného dle Metodiky. Pojišťovna žalované odmítla žalobci uhradit náhradu za ztížení společenského uplatnění dle Metodiky s odůvodněním, že se stal pracovní úraz a výše intenzity poškození zdraví není tak vysoká, aby došlo k aplikaci § 271s z.p. a uhradila žalobci náhradu za ztížení společenského uplatnění v souladu s Nařízením. Žalovaná v řízení ničeho nenamítala proti vyhotovenému znaleckému posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, , zejména nic nenamítala proti vypočtené výši náhrady za ztížení společenského uplatnění dle Metodiky.

15. Soud uvádí, že podstatou náhrady ztížení společenského uplatnění je kompenzování konkrétní osobě ztrátu jejího společenského uplatnění. Skutečnost, že újma na zdraví, resp. trvalé následky vznikly v důsledku pracovního úrazu, či nemoci z povolání nebo v důsledku jiné škodní události nesouvisející s pracovněprávními vztahy, nehraje a ani nemůže hrát ve vztahu k institutu ztížení společenského uplatnění žádnou roli. Nelze tolerovat, aby fyzická osoba za ztížení svého společenského uplatnění, byť jej utrpěla v důsledku pracovního úrazu, byla kompenzována nižší částkou než jiná fyzická osoba ve srovnatelném postavení, jejíž nárok by byl posuzován dle občanského zákoníku. „Principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví vyžadují takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 ZPr ve znění k 31. 12. 2014 (aktuálně § 271c a 271s ZPr), dle kterého se účastníkovi řízení dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci tohoto účastníka.“ „Pokud účastník řízení, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 ObčZ) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle BolZSU, vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 ZPr ve znění k 31. 12. 2014 (aktuálně § 271c a 271s ZPr), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 ZPr; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Úst povinen neaplikovat BolZSU, která je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.“ (srovnej Nález ÚS ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20)

16. Žalobce v řízení nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění prokazoval znaleckým posudkem, dle kterého by žalobci dle Nařízení náležela náhrada ve výši 763 686 Kč a dle Metodiky náhrada ve výši 1 390 438 Kč. Žalobce tedy prokázal, že by mu za stejné zranění, pokud by nebylo způsobeno v pracovněprávním vztahu, ale bylo posuzováno dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 o.z.), náležela náhrada vyšší. V souzeném případě při stanovení výše náhrady nedojde k aplikaci Nařízení, ale použije se Metodika. Tím, že Pojišťovna již žalobci uhradila část náhrady ve výši 763 686 Kč, zbývá žalované uhradit náhradu ve výši 626 752 Kč.

17. Ohledně požadovaného příslušenství soud rozhodl o přiznání zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vl. č. 351/2013 Sb. z žalované částky od 19. 12. 2024 do zaplacení poté, kdy Pojišťovna dne 18. 12. 2024 oznámila žalobci, že dlužnou částku neuhradí a žalovaná tak byla ode dne následujícího v prodlení. Soud tak žalobě co do jistiny a části příslušenství vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. Správná výše zákonného úroku z prodlení pro požadované období činí pouze 12,75%, soud tak ohledně další požadované výše zákonného úroku 2% žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci pouze zcela nepatrný neúspěch týkající se zákonného úroku z prodlení, žalobci proto přísluší plná náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), za 7 úkonů právní služby po 10 820 Kč (převzetí zastoupení ze dne 3. 9. 2024, žaloba ze dne 7. 2. 2025, vyjádření ze dne 24. 3. 2025, 7. 11. 2025, účast na jednání soudu dne 2. 7. 2025, 30. 10. 2025, 19. 11. 2025), a dále 1 režijního paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 ve výši 300 Kč (převzetí zastoupení) a 6 režijních paušálů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 ve výši 450 Kč (žaloba ze dne 7. 2. 2025, vyjádření ze dne 24. 3. 2025, 7. 11. 2025, účast na jednání soudu dne 2. 7. 2025, 30. 10. 2025, 19. 11. 2025), včetně 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy 95 275,40 Kč v obecné pariční lhůtě ( § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).