42 C 2/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Terezou Maškovou a členy senátu JUDr. Jitkou Kománkovou a JUDr. Karlem Prokopem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobce zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalovaného zastoupená údaje o zástupci o zaplacení částky 78 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 78 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 16.6.2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 31 503 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala na žalované zaplacení částky 78 300 Kč, Anonymizováno, s příslušenstvím představující nárok na vyplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku podle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (dále jen ZP) s výplatním termínem k 15. dni v měsíci, tedy 15.6.2022 z důvodu ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované dne 31.5.2022 na základě výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 52 písm. c) ZP z pracovního poměru na pozici , pracovní pozice, se sjednanou mzdou ve výši 26 100 Kč uzavřeného na základě pracovní smlouvy ze dne 6.4.2020. Přes výzvu žalobkyně žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, sdělila soudu, že je nesporné, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované na základě tvrzené pracovní smlouvy na tvrzené pozici, nesporné je i datum ukončení pracovního poměru. Žalovaná chybně poučila ve výpovědi žalobkyni ohledně výplaty odstupného tak, že má nárok na odstupné pouze ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, při faktickém zúčtování byla žalobkyni vyměřena správná výše trojnásobku průměrného výdělku. K vyplacení tohoto odstupného však nedošlo, neboť mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena ústní dohoda o započtení vzájemných pohledávek v celkové výši 94 238 Kč představující svěřené předměty, vzniklé a převzaté objednávky a škodu na kurzovém rozdílu. K dohodě oproti výplatě odstupného došlo z důvodu, že žalobkyně uvedla, že tyto shora uvedené položky vrátit nemůže, protože je užívá její rodina. Žalovaná má zato, že se nejedná o situaci, kdy by bylo započtení vyloučeno, kompenzační projev může být i ústní (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 21 Cdo 4173/2011) a na základě ústní dohody stran sporu došlo k platnému zániku vzájemných závazků žalobkyně a žalované.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne 6.4.2020 na pozici , pracovní pozice, se sjednanou mzdou ve výši 26 100 Kč s výplatním termínem k 15. dni v měsíci, žalobkyni vznikl nárok na vyplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku podle § 67 odst. 1 písm. c) ZP z důvodu ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované dne 31.5.2022 na základě výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 52 písm. c) ZP, neboť její pracovní poměr byl ukončen výpovědí z důvodu její nadbytečnosti a trval více než dva roky. Nesporná je i skutečnost, že žalobkyně vyzvala žalovanou ve lhůtě do 15.6.2022 k úhradě dlužné částky odstupného, což žalovaná neuhradila. Mezi stranami také není sporu o tom, že nebyla uzavřena písemná dohoda o srážkách ze mzdy nebo obdobná dohoda týkající se odstupného.

5. Sporná je mezi stranami sporu otázka, zda vůbec mohlo dojít k platnému započtení nároku žalobkyně na předmětné odstupné oproti nároku žalované na úhradu celkové částky ve výši 94 238 Kč představující svěřené předměty, vzniklé a převzaté objednávky a škodu na kurzovém rozdílu. Soud tak již nedoplnil dokazování výslechem navrhované svědkyně , jméno FO, , svědka , jméno FO, ani účastnickým výslechem jednatele , jméno FO, , neboť má zato, že další dokazování nemůže změnit právní názor soudu na souzenou věc takový, že předmětné započtení je nepřípustné.

6. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že zápočet odstupného oproti náhradě škody za svěřené předměty na základě údajné ústní dohody mezi stranami sporu není přípustný. Jde-li o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody, zákon jednostranné započtení zapovídá, neboť možnost provádět srážky ze mzdy k náhradě škody podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy, a to ani tehdy, kdyby zaměstnanec svou odpovědnost za škodu uznal a zavázal se jí nahradit. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 21 Cdo 238/2019) S ohledem na rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 3557/2019 platí tento právní názor i pro pohledávky zaměstnance na odstupné. Vzhledem k tomu, že mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebyla písemně uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy, nemohlo dojít k platnému započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody oproti pohledávce zaměstnance na vyplacení odstupného, a to ani v případě, že by taková pohledávka žalované vůči žalobkyni existovala.

7. S ohledem na shora uvedený právní názor nedošlo k platnému započtení, nárok žalobkyně na vyplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrné mzdy je po právu, což nebylo mezi stranami sporné, ani výše tohoto nároku, soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 78 300 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal jej od data následujícího po datu stanoveném v předžalobní upomínce žalobkyně dne 15.6.2022, tedy od 16.6.2022.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 915 Kč, dále v nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 260 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 7.3.2024, účast na jednání dne 29.5.2024) včetně pěti režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, celkem tedy 31 503 Kč v obecné pariční lhůtě na zákonné platební místo.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1, část před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty jiné než obecné neshledal důvody.