42 C 228/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zřízení věcného břemene <b>I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby bylo zřízeno věcné břemeno práva bydlení k bytové jednotce [číslo] stavba [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] s podílem na společných částech budov [číslo] [číslo] a podíl [číslo] na společných částech pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec], k.p. [obec] do doby přidělení náhradního bytu.</b> <b>II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného ve výši 16 940 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 28.5.2020 domáhal zřízení věcného břemene práva bydlení v bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] s podílem na společných částech budov zapsané u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] ú. [část obce], na [list vlastnictví]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7.10.2010, sp. zn. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem MS v [obec] ze dne 13.6.2018 sp. zn. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23.7.2012 bylo vypořádáno právo společného nájmu předmětného bytu, kdy výlučným nájemcem se stal žalovaný a jemu bylo uloženo byt vyklidit a vyklizený předat žalovanému do 1 měsíce po přidělení náhradního bytu. Z uvedeného rozsudku vyplývá, že v předmětném bytě bydlí oprávněně až do doby přidělení náhradního bytu. Žalovaný se chová protiprávně, nerespektuje uvedené rozhodnutí soudu, přímo poškozuje práva žalobce s cílem nezákonným způsobem jej donutit k opuštění bytu. Nemá jinou možnost adekvátního bydlení. Jeho špatný zdravotní stav a sociální situace, která je tímto zdravotním stavem ovlivněna, mu neumožňují si jakékoliv přiměřené bydlení obstarat. Smlouvou o převodu do vlastnictví ze dne [datum] byla předmětná bytová jednotka převedena do osobního vlastnictví žalovaného. Žalovaný dává veřejně najevo, že předmětnou bytovou jednotku chce prodat další osobě, aniž by však bylo zachováno jeho právo na bydlení do přidělení náhradního bytu. Žalovaný mu znemožňuje šikanózním způsobem v tomto bytě bydlet a nerušeně jej užívat (odpojení elektřiny a plynu, výměna zámkové vložky u vchodových dveří). Je mu protiprávně znemožněn přístup do bytu, bydlení v něm a přístup k jeho osobním věcem. Žalovaný uvádí nepravdivé informace různým orgánům veřejné správy v souvislosti s právem bydlení žalobce. Z těchto důvodů žalobce pokládá za nezbytné a potřebné zabezpečení toho, aby jeho právo bydlení bylo jasně deklarováno vůči orgánům veřejné správy a veřejnosti zápisem o zřízení věcného břemene práva bydlení v katastru nemovitostí. Tyto skutečnosti, tj. ohrožení práva žalobce na bydlení, ohrožení jeho bezpečnosti a majetku šikanózní jednání žalovaného, cílené šíření dezinformací, jakož i obavy o ohrožení jeho zdraví, jednoznačně osvědčují prokázání naléhavého právního zájmu na jasném vyjádření jeho práva na bydlení formou zřízení věcného břemene. Žádný náhradní byt mu žalovaný nezajistil, tudíž je oprávněn byt nadále užívat, což mu žalovaný svým jednáním znemožnil a stále znemožňuje. Není pravdou, že byt dobrovolně opustil. Pokud byt přechodně neužíval, tak pouze jen v důsledku jednání žalovaného, který mu jej znemožnil užívat, byl ukončen odběr médií, aby žalobcem nemohly být užívány energie v bytě. Je velmi nemocný, má [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] a s ohledem na svůj zdravotní stav a v důsledku jednání žalovaného mu nezbývá nic jiného, než bydlet po známých a kamarádech, aby nemusel bydlet jako bezdomovec. Má za to, že analogicky, jako je možné zřídit právo nezbytné cesty, tak je možné zřídit rovněž věcné břemeno bydlení v bytě v jeho prospěch.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Nárok žalobce neuznává, když právo bydlení mu nesvědčí, neboť byt již několik let neužíval k trvalému bydlení, ale přespával v něm jen příležitostně. Déle než rok předtím, než byla vyměněna zámková vložka ve vstupních dveřích, žalobce neužíval byt vůbec, tedy ani příležitostně. Několik let bydlí jinde, do tohoto nového bydliště si své věci, včetně osobních dokumentů nastěhoval ještě předtím, než byla vyměněna zámková vložka. Žalobci byly opakovaně nabídnuty náhradní byty, nejprve žalovaným, posléze i prostřednictvím realitní kanceláře a i prostřednictvím předchozí právní zástupkyně. Tímto způsobem byla splněna zákonná povinnost, když žalobci byl zajištěn náhradní byt, a tudíž užívací právo k předmětnému bytu zaniklo. Žalobce od počátku užívání předmětného bytu ničeho nehradil a to ani po výzvách, aby se na placení těchto nákladů podílel, proto byl nucen veškeré náklady za energie a služby spojené s užívání bytu, jakož i veškeré příspěvky uložené vlastníků příslušným společenstvím vlastníků jednotek hradit žalovaný. Tato situace trvala několik let a žalovaný již nebyl nadále schopen nést náklady na dodávky energií, proto byly smlouvy o dodávkách energií na počátku roku 2017 vypovězeny. Žalobci nebylo bráněno v tom, aby si smlouvy o energiích s dodavateli znovu sám uzavřel. K výměně zámku bylo přistoupeno až v okamžiku, kdy bylo dostatečně osvědčeno, že žalobce v předmětném bytě nebydlí, a to počátkem června 2018, tedy více než 1 rok po opuštění bytu žalobcem. Že byl zámek vyměněn žalobce zjistil až po více než dvou týdnech a na nabídku k odnesení osobních věcí ze dne 22.6.2018 nijak nereagoval, neboť se v bytě žádné jeho osobní věci nenacházely. Jelikož žalobce nejpozději v únoru 2017 byt dobrovolně opustil, čímž splnil svou povinnost tento byt vyklidit, jeho právo bydlení zaniklo. Služebnost soud může zřídit výhradně v případech, kdy je mu to zákonem umožněno. Zřízení služebnosti rozhodnutím orgánu veřejné moci na základě analogické aplikace zákona je postupem nepřípustným. I kdyby zřízení služebnosti bydlení rozsudkem soudu bylo možné, není pro takový postup naplněn řádný důvod. Žalobci na základě rozsudku náleželo užívací právo povahou pouze obligační a dočasné – do zajištění náhradního bydlení. Dočasný titul k užívání nemovitosti v žádném případě nelze nahradit neomezeným věcným právem.

3. Soud provedl dokazování důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Soud neprovedl dokazování spočívající ve výslechu svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované], neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné. Ze stejného důvodu soud neprovedl účastnický výslech žalovaného. Na základě provedených listinných důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí a neshledal potřebu dalšího dokazování. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Dne [datum] byl zdejším soudem vydán rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým bylo zrušeno právo společného nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, ve 3. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], právo nájmu družstevní garáže [číslo] v 1. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice a číslo] a členství ve [anonymizována tři slova] [obec]. Jedinou nájemkyní předběžného bytu, garáže a členkou v družstvu se stala [celé jméno žalované]. Žalobci byla tímto rozsudkem uložena povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený předat [celé jméno žalované] do 1 měsíce po přidělení náhradního bytu. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 23.7.2012 (prokázáno uvedeným rozsudkem)

5. Z ambulantní zprávy [nemocnice] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce má [anonymizováno 13 slov]. Nedodržení těchto podmínek může výrazně zhoršit jeho zdravotní stav. [anonymizováno 13 slov] [role v řízení] [anonymizováno 18 slov] (prokázáno ambulantní zprávou)

6. Podle § 1260 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

7. Žalobce se touto žalobou domáhá zřízení věcného břemene práva bydlení k uvedenému bytu do doby přidělení náhradního bytu. Naléhavý právní zájem spatřoval v ohrožení jeho práva na bydlení, v ohrožení jeho bezpečnosti a majetku šikanózním jednání žalovaného a dále v obavách o ohrožení jeho zdraví. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cz 8/71, sp. zn. 30 Cdo 2027/2008, 30Cdo 85/2008). Soud v projednávané věci shledal, že u žalobce naléhavý právní zájem není dán, neboť na jeho právním postavení se nic nezmění. Užívací právo k bytu za stejné období, tedy za období do přidělení náhradního bytu, má již deklarováno pravomocným rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]. Soud nezpochybňuje zdravotní stav žalobce, ale pro posouzení této věci je jeho zdravotní stav irelevantní. I kdyby byl soudem shledán naléhavý právní zájem v této věci, tak takovou služebnost zřídit nelze, neboť nemá oporu v zákoně, resp. lze ji zřídit jen tam, kde to zákon stanoví (viz § 1260 o. z.). Vzhledem k tomu, že vznik služebnosti na základě zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci je významným zásahem do soukromoprávního charakteru a rovněž do vlastnického práva jednotlivce, nelze obecně připustit zřízení služebnosti tímto způsobem pokaždé, když mezi stranami nedojde k dohodě, a služebnost tak nevznikne na základě smlouvy. Zásah veřejné moci formou zřízení služebnosti lze akceptovat pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. Proto každá zřizovaná služebnost musí mít oporu v zákoně (občanském zákoníku nebo jiném právním předpisu) a zároveň musejí být splněny požadavky na vznik takové služebnosti kladené tímto předpisem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2950/2019). V jiných případech, než které jsou upraveny v ustanovení občanského zákoníku, nemůže soud svým rozsudkem zřídit věcné břemeno, a to ani tehdy, kdyby se z okolností případu jevilo zřízení věcného břemene nutným východiskem k jeho řešení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Cz 4/89). Předmětné věcné břemeno nemůže soud zřídit ani analogickou aplikací zákona (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22Cdo 1438/2004). Ze všech shora uvedených důvodů soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 940 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé - vyjádření ze dne 3.11.2020, 25.11.2020 a 1.6.2021) a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč Náklady řízení byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).