42 C 24/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. Jitky Kománkové a Josefa Košťála ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 153 260 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná byla zaměstnankyní žalobce, od roku 2017 byla jmenována výkonnou ředitelkou Útvaru výcviku a obchodu (dále jen„ ÚVO“) žalobce až do října 2020, kdy byla odvolána z funkce z důvodu hrubého porušení povinnosti týkající se rozhodování o uzavírání veškerých právních vztahů v působnosti ÚVO. Po odvolání z funkce pracovní poměr žalované trval, následně byl ukončen ke dni [datum] dohodou. V důsledku porušení pracovněprávních povinností způsobila žalobci škodu ve výši 500 000 Kč. Úkolem žalované bylo správné zprocesování zadávání veřejných zakázek žalobce dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“). V roce 2019 žalobce poptával instruktorské služby a žalovaná nesprávně stanovila výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky. V důsledku toho došlo k zadání veřejné zakázky v celkové hodnotě 40 103 791,09 Kč bez DPH, tedy nadlimitní veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen„ ÚOHS“) toto jednání posoudil jako přestupek podle ZZVZ a uložil žalobci pokutu ve výši 500 000 Kč, kterou žalobce uhradil. Podle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“), je žalovaná povinna nahradit žalobci tuto škodu. Povinnosti a náplň práce žalované byly dány organizačním řádem žalobce označeným jako základní dokument číslo: AA/12/001 (dále jen„ organizační řád“). Podle čl. 5.3 organizačního řádu žalovaná rozhodovala o uzavírání veškerých právních vztahů v oblasti působnosti ÚVO, pokud nešlo o záležitosti, které si vyhradil ředitel. Žalovaná byla na základě příkazu generálního ředitele číslo: PR/18/001 ze dne 15. 1. 2018 oprávněná k zastupování v oblasti veřejných zakázek i v době nepřítomnosti generálního ředitele i jeho ostatních zástupců. Žalovaná v roce 2019 posuzovala vhodný způsob zadání veřejné zakázky a správně měla sečíst jednotlivé veřejné zakázky a zadat je podle ZZVZ. Žalovaná však rozdělila zakázky na více dílčích plnění pod limit, tedy mimo ZZVZ. Žalovaná měla zajistit správné posouzení limitu veřejné zakázky v souladu s organizačním řádem a se směrnicí č. SM/11/0015. Žalovaná měla povinnost předložit správný, pravdivý a kompletní provozní záměr. Dle čl. 5 této směrnice odpovědnost za zadávací řízení realizovaná přímým zadáním nesou vedoucí organizačních jednotek. Žalovaná tak byla povinna, pokud zjistí, že požadovaná veřejná zakázka není zakázkou malého rozsahu, ale její objem je vyšší než 2 mil. Kč, předat na oddělení veřejných zakázek (dále jen„ OVZ“) provozní záměr. V důsledku nekonání žalované tak OVZ nebylo vůbec o záměru informováno a nedošlo tak k zadání předmětného plnění v zadávacím řízení podle ZZVZ a tím dle ÚOHS byl ovlivněn výběr dodavatele. Základní mzda žalované činila od [datum] částku 224 400 Kč a dále žalované náležela i výkonnostní čtvrtletní odměna do výše až 30 % skutečně vyplacené základní mzdy za příslušné čtvrtletí a roční odměna až do výše 1 300 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není dána její odpovědnost za vzniklou škodu, když zejména chybí příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněním žalované. O způsobu zadávání zakázek pro zahraniční instruktory nejen v roce 2019 věděli generální ředitel žalobce J. [anonymizováno] i vedoucí základních organizačních útvarů žalobce, jimiž v roce 2019 byli vedoucí kanceláře generálního ředitele Z. [příjmení], výkonný ředitel útvaru provozního a první zástupce generálního ředitele [příjmení] [příjmení] a výkonná ředitelka útvaru finančně správního, druhá zástupkyně generálního ředitele M. [příjmení] a oddělení Controllingu. Zadávání zakázek zahraničním instruktorům v režimu veřejné zakázky malého rozsahu, tedy mimo výběrové řízení pro nadlimitní zakázky dle ZZVZ, je dlouhodobým systémovým řešením, které opakovaně projednávalo celé vrcholové vedení žalobce. Odpovědnost za správné posouzení, zda je potřeba zakázky soutěžit podle ZZVZ, měl Z. [příjmení], pod kterého spadalo OVZ. Z. [příjmení] a J. Klas porušili prevenční povinnost, když nechali žalovanou udržovat závadný stav a zadávat zakázky zahraničním instruktorům mimo ZZVZ. Právní oddělení s oddělením veřejných zakázek, které spadají pod Z. [příjmení] neposkytly žalované žádnou metodiku pro zadávání zakázek na zahraniční instruktory, podle níž by mohla žalovaná připravit provozní záměr. U žalobce panovalo přesvědčení, že se tyto zakázky nemusí soutěžit, protože předem není znám objem plnění. Mezi tvrzeným jednáním žalované (objednávání služeb zahraničních instruktorů) a vznikem škody žalobce neexistuje příčinná souvislost, neboť postup žalované byl v souladu s pokynem žalobce, žalovaná neporušila pracovní povinnosti a proti příkazu, kterým bylo žalobci uloženo uhradit pokutu, nebyl podán ze strany žalobce odpor a na ÚOHS tak neproběhlo úplné řízení. Žalovaná toto jednání žalobce nemohla nijak ovlivnit. Došlo tak k přetržení jakékoliv případné příčinné souvislosti, jelikož přítomnost zavinění žalované nebyla přítomna ve všech fázích řetězce příčin a následků. S ohledem na dlouhodobě uplatňovanou politiku žalobce by ke stejnému výsledku došlo i za situace, kdy by výkonným ředitelem ÚVO nebyla žalovaná, a proto není naplněna podmínka příčinné souvislosti. Odpovědnost dle čl. 6 směrnice č. SM/11/0015 o Veřejných zakázkách nese kancelář generálního ředitele či OVZ. Z dokumentu Zastupování generálního ředitele [anonymizována čtyři slova] [spisová značka] (dále jen„ jmenování zástupcem GŘ“) vyplývá, že žalovaná nebyla oprávněna zastupovat žalobce v oblasti veřejných zakázek v době nepřítomnosti generálního ředitele a jeho zástupců, pokud žalobce byl v pozici zadavatele veřejné zakázky.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Dne [datum] uzavřeli žalobce jako zaměstnavatel a žalovaná jako zaměstnanec pracovní smlouvu na pozici samostatný odborný referent na dobu neurčitou. (prokázáno pracovní smlouvou)

5. S účinností od [datum] byla žalovaná jmenována výkonnou ředitelkou útvaru výcviku a obchodu. (prokázáno jmenováním ze dne [datum])

6. S účinností od [datum] byla žalované vyplácena základní mzda ve výši 224 400 Kč. Dále byla sjednána výkonnostní odměna jako čtvrtletní až do výše 30 % skutečně vyplacené základní mzdy za příslušené kalendářní čtvrtletí. Konkrétní výši této výkonnostní odměny stanoví přímý nadřízený na základě pracovního hodnocení žalované v příslušném kalendářním čtvrtletí. Žalované dle smlouvy o mzdě mohla být poskytnuta roční odměna až do výše 1 300 000 Kč. Konkrétní výši roční odměny stanoví generální ředitel. (prokázáno smlouvou o mzdě z roku 2019, smlouvou o mzdě z roku 2020)

7. Dle příkazu ÚOHS ze dne 31. 3. 2021, [anonymizována dvě slova] [spisová značka], se žalobce dopustil přestupku podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je zajištění instruktorské činnosti pro následnou realizaci odborného výcviku personálu letových navigačních služeb v rámci výcvikových kurzů pořádaných žalobcem v průběhu roku 2019, v celkové hodnotě 40 103 791,09 Kč bez DPH, tedy v celkové hodnotě 45 595 380,51 Kč s DPH od různých dodavatelů, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení, a tedy nezadal předmětné plnění jako veřejnou zakázku v nadlimitním režimu, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a v daném případě byly prostřednictvím uzavření jednotlivých objednávek naplněny znaky uzavření smlouvy na zajištění instruktorské činnosti související s realizací odborného výcviku personálu letových navigačních služeb v rámci výcvikových kurzů pořádaných žalobcem v průběhu roku 2019. Za spáchání přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 500 000 Kč (prokázáno citovaným příkazem ÚOHS)

8. Podle čl. 5.

3. Organizačního řádu Řízení letového provozu České republiky, s. p., účinného od 1. 1. 2019 je ÚVO řízen výkonným ředitelem, který odpovídá také za výcvik řídících letového provozu. Mezi práva výkonného ředitele ÚVO patří zejména rozhodovat o uzavírání veškerých právních vztahů v oblasti působnosti ÚVO, pokud nejde o záležitosti, které si vyhradil generální ředitel. (prokázáno organizačním řádem)

9. Podle dokumentu Zastupování generálního ředitele [anonymizována tři slova], účinného od 15. 1. 2018 byla žalovaná jmenována třetím zástupcem generálního ředitele. Zástupci zastupují generálního ředitele každý samostatně, v určeném pořadí. Byla pověřena k zastupování ve všech věcech spojených s činností ÚVO a v souvislosti s tím zejména, aby zastupovala [anonymizována tři slova] jako účastníka zadávacího řízení (resp. jako dodavatele, uchazeče) ve vyhlášených veřejných zakázkách v České republice a/nebo v zahraničí, podepisovala nabídky a veškeré doklady vyžadované zadavatelem v rámci dané veřejné zakázky. Žalovaná je oprávněna činit shora uvedená právní jednání i v době nepřítomnosti generálního ředitele a ostatních zástupců generálního ředitele. (prokázáno dokumentem Zastupování generálního ředitele [anonymizována tři slova])

10. Podle čl. 5 směrnice veřejné zakázky č. SM/11/0015 verze 5.3 ze dne [datum] lze v případě zadávání veřejné zakázky malého rozsahu pro zadávací řízení s předpokládanou hodnotou do 2 000 000 Kč bez DPH využít přímé zadání. Podle čl. 5 za zadávací řízení realizovaná přímým zadáním odpovídají vedoucí organizačních jednotek. Podle čl. 6 u podlimitních a nadlimitních zakázek za obsahovou správnost, pravdivost a kompletnost provozního zámětu a jeho předání zpracovateli odpovídá předkladatel. Za stanovení způsobu realizace, průběh, organizaci a administraci zadávacích řízení včetně zpracování zadávací dokumentace, výzvy, jmenování komise a dalších relevantních dokumentů podle ZZVZ odpovídá zpracovatel, tj. kancelář generálního ředitele či OVZ. Dle seznamu použitých pojmů je předkladatelem základní organizační útvar [anonymizována tři slova] (mj. i ÚVO), na základě jehož požadavku bude zahájeno zadávací řízení pro veřejnou zakázku malého rozsahu nebo zadávací řízení pro podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku. (prokázáno směrnicí č. SM/11/0015)

11. Podle čl. 4 směrnice organizace pro výcvik ŘLP ČR, s. p. č. SM/15/0046 verze [číslo] účinné od 1. 8. 2020 je odpovědným vedoucím za řízení tréninkových organizací a výcviku generální ředitel ŘLP ČR, s. p. (prokázáno směrnicí ř. SM/15/0046)

12. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

13. Účastnickým výslechem generálního ředitele žalobce J. [anonymizováno] bylo prokázáno, že o způsobu zadávání veřejných zakázek zahraničním instruktorům věděl, že to je problém, a limit částky 2 mil. korun měla hlídat ředitelka a takto i zadávat, ne vždy to bylo dodrženo, a měla to následně napravit v souladu s předpisy. Toto je upraveno organizačním řádem, podpisovým režimem a zmocněním k podpisu smluv do určité výše. Tento případ spadal pod žalovanou, vždy bylo jasně nastaveno, kdo co může podepisovat. Výběrové řízení na zakázky zahraničních instruktorů historicky probíhala tak, jak je to v tomto sporu, nyní to probíhá transparentně. Uložil ústně pokyn žalované, aby způsob uvedla do souladu se zákonem. Žalovaná pokračovala ve vyplácení odměny, když odměny být vypláceny neměly, a to vedlo poté k dalším rozhodnutím. Zákon a jeho interpretace se postupně vyvíjí a tlak na organizaci veřejných zakázek se postupně zvyšoval. Kumulovaný objem celé zakázky se dal vždy zjistit až po dvanácti měsících. Těžko lze odhadnout objem zakázky dopředu. Právní oddělení poskytovalo žalované veškerou součinnost a komunikaci, situaci průběžně řešili. Limit zakázky 2 mil. Kč měla hlídat žalovaná. Bylo na ní zajistit jinou formu v případě, že bylo porušení limitu zjištěno, nebo změnit postup získávání instruktorů. (prokázáno výslechem statutárního orgánu žalobce, resp. generálního ředitele J. [příjmení])

14. Výslechem svědka Z. [příjmení] bylo prokázáno, že je vedoucím kanceláře generálního ředitele od [datum]. Systém zadávání veřejných zakázek funguje na základě zákona č. 134/2016 Sb., spolu s vnitřními předpisy. Základním kritériem je hodnota zakázky do 2 mil. Kč bez DPH, to jsou zakázky nejméně formální pouze v kompetenci vedoucích. Dále jsou zakázky podlimitní v rozsahu 2 až 6 mil. Kč a zakázky nadlimitní od 6 mil. Kč výše. Realizaci podlimitních a nadlimitních zakázek zabezpečuje OVZ. Pokud útvar zjistí, že se jedná o podlimitní nebo nadlimitní zakázku, dostane vyhotovený provozní investiční záměr a OVZ vytvoří smlouvy, vysoutěží to a následně předá zpět útvaru. Generální ředitel se může tyto věci dozvědět pouze zpětně a z Controllingu. Žalovaná v rozhodné době byla vedoucím útvaru, a proto je odpovědná. Co se týká zadávání veřejných zakázek zahraničním instruktorům, jednalo se o zakázky v systému malého rozsahu. Svědek navrhoval žalované nadlimitní řešení, ale to nebylo pro žalovanou dostačující, nemohla by u jednotlivých osob zasahovat do kurzů. Generální ředitel jí zadal, aby situaci řešila a svědek jí poskytl součinnost. Ředitelka změnila pozici a odešla. Postupně plnění na instruktory rostlo, částky se vždy zjišťovaly zpětně. Neobdrželi od žalované provozní záměr. (prokázáno výslechem svědka Z. [příjmení])

15. Podle § 250 odst. 1 ZP zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 3 je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

16. Podle § 257 odst. 1 ZP zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Podle odst. 2 výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

17. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalovaná byla zaměstnankyní žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a dále, že s účinností od [datum] byla jmenována výkonnou ředitelkou ÚVO. V roce 2019 žalobce poptával instruktorské služby. Žalovaná rozdělila jednotlivé zakázky na více dílčích plnění, které byly zadány mimo ZZVZ. Žalovaná postupovala podle čl. 5 směrnice č. SM/11/0015 a využila přímé zadání. Žalovaná nepředložila provozní záměr týkající se nadlimitní zakázky. Celková hodnota zakázky však po sečtení jednotlivých dílčích plnění činila 40 103 791, Kč bez DPH. Podle ÚOHS se tedy jednalo o nadlimitní zakázku, která musí být zadána v zadávacím řízení podle ZZVZ. Vzhledem k tomu, že tak žalobce neučinil, uložil ÚOHS žalobci za toto jednání pokutu 500 000 Kč.

18. Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle § 250 odst. 1 ZP je porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně (srovnej komentář PTÁČEK, L. § 250 (Pojem; omezení odpovědnosti). In: BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 962, marg. č. 1).

19. Soud se proto nejdříve zabýval tvrzeným porušením pracovních povinností ze strany žalované při plnění pracovních úkolů. Žalovaná se měla dopustit porušení svých pracovních povinností tím, že v roce 2019 nesprávně stanovila výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, nepředložila provozní záměr týkající se a v důsledku toho došlo k zadání nadlimitní veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Podle čl. 5. 3. organizačního řádu mezi práva žalované patřilo zejména rozhodování o uzavírání veškerých právních vztahů v oblasti působnosti ÚVO, pokud nejde o záležitosti, které si vyhradil generální ředitel. Veřejné zakázky malého rozsahu s předpokládanou hodnotou do 2 000 000 Kč bez DPH si podle čl. 5 směrnice č. SM/11/0015 realizují jednotlivé útvary samy. V daném případě se však jednalo o zakázku nadlimitní, jejíž zadávání je upraveno v čl. 6 směrnice č. SM/11/0015. Podle čl. 6 je u nadlimitních zakázek za obsahovou správnost, pravdivost a kompletnost provozního záměru a jeho předání zpracovateli odpovědný předkladatel. Předkladatelem v souladu s pojmy použitými ve směrnici č. SM/11/0015 byla žalovaná jako výkonná ředitelka ÚVO, na základě jejíhož požadavku by bylo zahájeno zadávací řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku. Skutečnost, že žalovaná měla hlídat limit zakázky 2 mil. Kč, potvrdil i generální ředitel žalobce J. [anonymizováno]. Výslechem svědka [příjmení] bylo rovněž prokázáno, že vyhotovení provozního záměru bylo povinností žalované jako vedoucí oddělení v případě, kdy se zakázka, byť kumulovaná, stane zakázkou nadlimitní, což se posuzuje zpětně. V řízení tak bylo zejména směrnicí č. SM/11/0015 prokázáno, že teprve po předložení provozního záměru se odpovědným za zadávací řízení stává zpracovatel, tj. kancelář generálního ředitele. Soud proto uzavírá, že žalovaná porušila své pracovní povinnosti tím, že nepředložila provozní záměr kanceláři generálního ředitele, v důsledku čehož došlo k zadání veřejné zakázky mimo režim ZZVZ. Předložení provozního záměru bylo povinností žalované a soud proto nepovažuje námitku žalované, že o způsobu zadávání zakázek pro zahraniční instruktory věděli i generální ředitel a vedoucí základních organizačních útvarů žalobce, za důvodnou.

20. Dále soud konstatuje, že vznik škody nebyl mezi účastníky řízení sporný. Žalobci byla příkazem ÚOHS ze dne [datum] uložena pokuta ve výši 500 000 Kč pro nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek podle ZZVZ.

21. Dalším předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli je existence příčinné souvislosti mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody. Jak již výše soud uzavřel, žalovaná nepředložila provozní záměr kanceláři generálního ředitele, což bylo její povinností. V důsledku porušení této povinnosti došlo k zadání veřejné zakázky mimo režim ZZVZ, za což byla následně uložena ze strany ÚOHS žalobci pokuta ve výši 500 000 Kč. Soud tak uzavírá, že příčinná souvislost byla v řízení prokázána. Pokud žalovaná namítala, že proti citovanému rozhodnutí ÚOHS nebyl ze strany žalobce podán odpor, soud tuto námitku nepovažuje za důvodnou a konstatuje, že nepodáním odporu nedošlo k přetržení příčinné souvislosti.

22. Při posuzování zavinění soud přihlédnul zejména k samotné pracovní pozici žalované. Ta jako výkonná ředitelka, vedoucí zaměstnankyně a zástupkyně ředitele musela a mohla vědět, že může výše popsaným jednáním způsobit žalobci škodu, a proto jednala zaviněně.

23. V řízení bylo prokázáno, že všechny předpoklady ke vzniku povinnosti žalované k náhradě škody žalobci podle § 250 odst. 1 ZP byly splněny. Vzhledem k tomu, že základní mzda žalované bez dalších bonusů činila od [datum] částku 224 400 Kč a způsobená škoda činila 500 000 Kč, nebylo nutné aplikovat § 257 odst. 2 ZP a žalované proto soud uložil povinnost zaplatit škodu v plné výši. Ze shora uvedených důvodů soud považuje žalobu za důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. a žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum], tj. od doručení předžalobní výzvy žalované.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 153 260 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 25 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 500 000 Kč sestávající z částky 10 300 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum] – délka jednání od [číslo] do 11.45 hod. a dne [datum], písemný závěrečný návrh) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 106 000 Kč ve výši 22 260 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 153 260 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.