42 C 288/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. Karla Prokopa a JUDr. Jitky Kománkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaný: právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru,

I. Zamítá se žaloba s návrhem na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalobci dne [datum].

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 23 716 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce podal dne [datum] svou žalobu k Okresnímu soudu Plzeň – město, který usnesením ze dne [datum] vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc k rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnému. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalobci dne [datum]. Žalobce nastoupil dne [datum] do agentury, která se jmenovala [anonymizováno], přičemž společnost každý rok měnila svůj název. Do roku 2022 neměl žalobce ohledně zaměstnání žádný problém. Dne [datum] byl žalobce zařazen do továrny [příjmení] [příjmení] v [anonymizováno], kde odpracoval zbytek měsíce února. Do [datum] byly ze strany žalobce odpracovány všechny směny, nicméně z důvodu nedostatku komponentů dovážených z Ukrajiny, bylo žalobci řečeno, že od [datum] nemá již dočasně chodit do práce. Tyto dny jsou v tzv. šichtovnách vedeny jako neplacené volno. Dále bylo žalobci sděleno, že až bude znovu spuštěna výroba, bude o tom vyrozuměn. Zpět do práce se žalobce vrátil dne [datum] a odpracoval zbytek měsíce března včetně měsíce dubna. Květen byl odpracován do [datum], opět kvůli nedostatku práce. Znovu žalobce nastoupil do práce až [datum] a odpracoval zbytek měsíce. Měsíc červenec byl odpracován pouze do [datum] kvůli nedostatku práce (tj. nejméně 2 týdny). Po týdnu práce na brigádách došel žalobce k závěru, že se v dnešní době nemůže uživit v nestabilním zaměstnání a proto dne [datum] přišel do agentury, kde chtěl ukončit pracovní poměr dohodou, a to z důvodu nedostatku práce. Ze strany zaměstnavatele mu bylo sděleno, že druhý den ráno budou dokumenty vyhotoveny, avšak místo dohody byl s žalobcem okamžitě ukončen pracovní poměr. Důvodem okamžitého ukončení pracovního poměru byly údajné absence v zaměstnání ve dnech 18., 19. A [datum], které žalobce sporuje, neboť k meškání v práci z jeho strany nedošlo. Současně chybí jakýkoliv dopis, kde by žalovaný žalobce na absenci v práci upozornil, přičemž žalobce dále poukazuje na skutečnost, že během dvou měsíců odpracoval celkem 23 hodin přesčasů. Zpráva, kterou koordinátorka zaslala žalobci ohledně absence v práci sice došla, nicméně byla anulována následným telefonem, že tento týden stejně nebude práce, která by mohla být ze strany žalobce vykonána. O okamžitém zrušení pracovního poměru se žalobce dozvěděl dne [datum] v 8:30 hod., přičemž i za tento den mu byla evidována absence v zaměstnání, ačkoliv kdyby byla předmětného dne možnost vykonávat práci, tak by žalobce šel do práce až na odpolední směnu ve 14:00 hod. Žalobce dále namítal, že mu okamžité zrušení pracovního poměru nebylo doručeno doporučeně poštou. Jméno osoby [jméno] [příjmení] mu není známo a tuto osobu nikdy neviděl. Pokud byla žalobcova nadřízená, resp. mistrová, s jeho prací nespokojená, očekával by její vyjádření nebo již dříve zaslaný vytýkací dopis. Žalovaná společnost neproplácela svátky, dovolenou ani náhrady za překážky v práci, což je dle žalobce v rozporu se zákoníkem práce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že žalobce, jakožto zaměstnanec, uzavřel dne [datum] pracovní smlouvu se žalovaným, jakožto zaměstnavatelem, a následně byl přidělen k uživateli [právnická osoba] Žalobce však již v průběhu pracovního poměru vykazoval nedostatečných pracovních výsledků. Nadřízená žalobce se k němu vyjádřila tak, že za necelé dva měsíce nepochopil a nezvládal ani základy přidělené práce. Co se týká docházky, tak za měsíc červenec vykazoval tři neomluvené absence v zaměstnání. Koordinátorka žalovaného se k pracovním výsledkům žalobce vyjádřila tak, že jeho výkon patřil k těm slabším, nebyl ochoten se učit na více strojích najednou a odmítal plnit některé příkazy nadřízeného. V průběhu měsíce července se pracovní morálka žalobce zhoršila. Žalobce se s koordinátorkou nezdráhal mluvit hrubě a vulgárně v rámci jejich telefonické komunikace. Dne [datum] se měl žalobce dostavit na odpolední směnu, nicméně v tento den se do zaměstnání vůbec nedostavil. Jelikož nebyl na pracovišti přítomen ani dne [datum], byl nejprve telefonicky a následně textovou zprávou kontaktován koordinátorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Nakonec se žalobce ještě dne [datum] dostavil na administrativní oddělení žalované s tím, že již nastoupit nechce a rád by okamžitě ukončil pracovní poměr. Na to žalovaný nejprve přistoupil, protože pro něj bylo obtížné ze dne na den vyřešit absenci zaměstnance. Žalobce byl upozorněn na to, že má pracovní poměr ukončit řádně a v souladu s pracovní smlouvou, tedy podáním výpovědi zaměstnavateli a dodržením dvouměsíční výpovědní doby. Nicméně žalobce toto nerespektoval, výpověď zaměstnavateli nepodal, a i následující den (tj. [datum]) odmítl nastoupit na směnu. Z tohoto důvodu žalovanému nezbylo nic jiného než žalobci okamžitě zrušit pracovní poměr. Dne [datum] žalobce obdržel od žalovaného okamžité zrušení pracovního poměru, jehož převzetí stvrdil svým podpisem. [právnická osoba] vede časový výkaz, který slouží především pro fakturaci. V tomto časovém výkazu jsou evidovány pouze dva kódy pro nepřítomnost. První kód„ zaměstnanec nepřítomen“ se používá pro případy, kdy zaměstnanec v práci nebyl a ani neměl být např. víkendové dny nebo svátky. Druhý kód„ osobní překážka neplacená“ se používá pro nemoc, dovolenou, neomluvenou absenci nebo neplacené volno. K tomu žalovaný poukázal na skutečnost, že ani sám žalobce nepopírá, že předmětné období (tj. 18. – 20. 7. 2022) nebyl přítomen na pracovišti. Žalovaný vede skutečnou docházku pracovníka, která je hlavním podkladem pro mzdy. U docházky žalobce eviduje tři dny jako neomluvené absence. Žalovaný přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru zejména z toho důvodu, že žalobce mohl způsobit [právnická osoba] svými neomluvenými absencemi škodu mj. tím, že hrozilo zastavení výrobního stoje. Dále žalovaný poukázal na to, že jednání žalobce žalovaného automaticky staví do role nespolehlivé personální agentury, přičemž předmětem podnikání žalovaného je právě zprostředkovávání zaměstnání, kdy jeho klienti jsou uživatelé, kteří spolehlivé zaměstnance poptávají. K okamžitému zrušení pracovního poměru není vyžadováno předchozí upozornění nebo písemná výzva zaslaná zaměstnanci. Za nesmyslné označil žalovaný tvrzení žalobce ohledně anulování textové zprávy ohledně jeho absence na odpolední směně později učiněným hovorem, v rámci kterého mělo být žalobci sděleno, že pro něj práce není. Co se týče tvrzení žalobce ohledně neproplácení svátků, dovolené ani náhrady za překážku v práci, k tomuto bylo uvedeno, že žalovaný byl několikrát prověřována inspektorátem práce, který však ve svých šetřením neshledal na straně žalovaného žádné pracovněprávní pochybení.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalobce byl dne [datum] prostřednictvím textové komunikace tázán ze strany koordinátorky zaměstnanců žalovaného - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kde se nachází, když nebere telefon a nedorazil do práce, ačkoliv měl mít odpolední směnu. Žalobce na tuto zprávu reagoval odpovědí až dne [datum], kde uvedl, že potřebuje mít zítra pásky za letošní rok v agentuře vzadu u pultu. (prokázáno SMS komunikací ze dne [datum] a [datum])

5. Žalobce odpracoval v měsíci červenci 2023 celkem 52,5 hodin včetně 22,5 hodin v rámci nočních příplatků. Dne [datum] a [datum] je u žalobce uvedena osobní překážka (neplacená). Dne [datum], [datum] a [datum] je u žalobce evidována absence. Tuto evidenci pracovní doby vypracovala a podepsala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (prokázáno evidencí pracovní doby za měsíc červenec 2022).

6. Žalobce byl přeřazen ze segmentu 1, kde pracoval jako interní logistik. Tato práce mu příliš nešla, proto mu byla nabídnuta práce na vstřikolisu. Bohužel ani zde se žalobce neuplatnil. Za necelé dva měsíce nepochopil a nezvládal ani základy práce. Například uvolnění prvního kusu se dělá na začátku každé směny. S tím mu musel vždy pomáhat mluvčí. Jedná se o zaměření dílu a zapsání dat do počítače. Žalobce neustále potřeboval, aby se mu někdo věnoval. Co se týče docházky, tak za měsíc červenec má žalobce tři neomluvené absence. Hodnocení vypracovala a podepsala nadřízená žalobce tzv. mistrová – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (prokázáno hodnocením žalobce ze dne [datum])

7. Žalobce nebyl ve dne [datum] a [datum] a v období od 18. 7. do [datum] přítomen na pracovišti pro osobní překážky (neplacené). Žalobce nebyl v období od [datum] do [datum] přítomen na pracovišti. (prokázáno časovým výkazem za měsíc červenec 2022)

8. V měsíci únoru žalobce odpracoval navíc celkem 5,5 hod. přesčasů. V měsíci červnu odpracoval žalobce navíc celkem 17,5 hod. přesčasů. (prokázáno časovým výkazem za měsíc únor a červen 2022)

9. Dne [datum] byl s žalobcem ze strany žalovaného okamžitě zrušen pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“), neboť žalobce se v období od [datum] do [datum] bez předchozí omluvy nedostavil do práce. (prokázáno okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum])

10. Z provedených kontrol [anonymizována čtyři slova] [územní celek] nebyly zjištěny žádné nedostatky na straně žalované. (prokázáno protokolem o kontrole ze dne [datum] a [datum])

11. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato pracovala u žalované společnosti jako koordinátorka, která se starala o docházku zaměstnanců. Žalobce se v zaměstnání snažil, nicméně nebyl nejšikovnější, jeho výkony nebyly dobré. Byl v rámci pracovní činnosti dvakrát přeložen, přičemž následně přestal do práce docházet a byl vulgární. Svědkyně mu ohledně práce volala v neděli, avšak žalobce měl vypnutý telefon. V pondělí ani v úterý nepřišel do práce s tím, že se ozval až ve středu, kdy pouze sdělil, že si našel novou práci a že již nepřijde. Svědkyně žalobce v úterý vyzývala, ať dorazí do práce. Dělala pro to maximum. Pokud zaměstnanec nedorazí do práce může buď on sám nebo agentura dostat pokutu. Poté se na agenturu může nahlížet jako na nespolehlivou. K okamžitému zrušení pracovního poměru se většinou nepřistupuje, agentura se snaží najít jinou vhodnou práci. V tomto případě bylo využito okamžitého zrušení pracovního poměru z důvodu absence žalovaného v zaměstnání po dobu tří dnů a také proto, že byl žalobce vulgární. (prokázáno výslechem svědkyně [jméno] [příjmení])

12. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

13. Podle § 82 odst. 1, věty první o.s.ř. je řízení zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení.

14. Podle § 48 odst. 1 ZP pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

15. Podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

16. Podle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

17. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

18. Podle § 301 písm. a) ZP jsou zaměstnanci povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, podle písm. c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, podle písm. d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

19. Podle § 334 odst. 1 ZP písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Podle odst. 2 věty první před středníkem písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti.

20. Nejprve se soud zabýval skutečností, zda byla žalobcem namítaná neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru uplatněna u soudu včas v souladu se lhůtou předvídanou v § 72 ZP. V tomto případě soud dospěl k závěru, že předmětná lhůta byla zachována, neboť řízení je zahájeno okamžikem, kdy soudu došel návrh na zahájení řízení (žaloba), nicméně lhůta je zachována i tehdy, když návrh na zahájení řízení došel místně či věcně nepříslušnému soudu (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 1995, sp. zn. 4 Cdo 42/94). Za moment určující počátek běhu prekluzivní lhůty lze považovat den 20. 7. 2022, kdy byl s žalobcem okamžitě ukončen pracovní poměr, přičemž od tohoto data začala žalobci běžet i dvouměsíční lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení, která skončila dne 20. 9. 2022. Žalobce podal předmětnou žalobu osobně dne 14. 9. 2022, byť místně nepříslušnému Okresnímu soudu Plzeň – město, čímž však prekluzivní lhůtu pro podání návrhu na zahájení řízení dodržel.

21. Dále se soud zabýval námitkou žalobce ohledně doručování okamžitého zrušení pracovního poměru na pracovišti. K tomuto soud dodává, že právní účinky okamžitého zrušení pracovního poměru, jako jednostranného projevu vůle zaměstnavatele směřujícího k okamžitému zrušení pracovního poměru, mohou nastat až doručením příslušného dokumentu zaměstnanci. V tomto ohledu však soud ze strany žalované společnosti neshledal žádné pochybení, když tato dodržela postup upravený v § 334 ZP, když žalobci doručila okamžité zrušení pracovního poměru v písemné formě do vlastních rukou přímo na pracovišti. Doručení, resp. seznámení se s okamžitým zrušením pracovního poměru pak bylo prokázáno vlastnoručním podpisem žalobce pod uvedením místa a data vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru.

22. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec spolu uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, přičemž soud dále zkoumal, zda se jednání, kterého se měl dopustit žalobce vůči žalovanému, a které bylo důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, skutečně stalo. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v období od [datum] do [datum] nebyl přítomen v zaměstnání. Tento skutkový stav byl prokázán zejména svědeckou výpovědí koordinátorky žalované [právnická osoba] [příjmení], textovou komunikací mezi koordinátorkou a žalobcem, časovým výkazem za měsíc červenec 2022, evidencí pracovní doby za měsíc červenec 2022 a pracovním hodnocením žalobce jeho nadřízenou. Žalobce svou absenci v zaměstnání nesporoval, svou nepřítomnost na pracovišti však kladl za vinu především žalované společnosti z důvodu chybějící práce, kterou by mohl vykonávat. Tato skutečnost však v řízení prokázána nebyla, výslechem svědkyně [příjmení] bylo prokázáno, že práce byla pro žalobce připravena. Soud tak uzavírá, že jednání žalobce popsané v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum], kvůli kterému byl žalobce okamžitě propuštěn, bylo v řízení prokázáno.

23. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobce meškal v zaměstnání, bylo dále nutné posoudit intenzitu porušení jeho pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. V tomto konkrétním případě je základním (nikoliv však jediným) kritériem, resp. vodítkem pro rozhodnutí soudu, délka neomluvené absence. Nejvyšší soudu České republiky ve svém rozsudku ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2542/2007 dovodil, že neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla představuje porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Kratší zameškání práce ze strany zaměstnance pak nelze posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem projednávaného případu. Vzhledem k uvedenému je nutné brát zřetel např. k dosavadnímu přístupu zaměstnance k prováděné práci, k míře jeho zavinění, k intenzitě a způsobu poručení povinností, k důsledkům jeho nepřítomnosti v práci apod. Soud, vědom si výjimečnosti opatření okamžitého rozvázání pracovního poměru tedy přihlédl ke všem okolnostem, které mohly mít vliv na celkové zhodnocení případu, přičemž shledal, že žalobce svým jednáním porušil pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, a proto okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] považuje za důvodné. Předně je třeba uvést, že soud v rámci důvodnosti okamžitého zrušení pracovního poměru přihlédl kromě třídenní absence žalobce v zaměstnání, také k jeho neuspokojivým pracovním výsledkům, což bylo prokázáno pracovním hodnocením ze strany nadřízené žalobce, a dále vzal v potaz jeho krajně hrubé až vulgární chování ke koordinátorce, což bylo prokázáno její svědeckou výpovědí. Konečně soud zohlednil i dopad porušení pracovních povinností žalobce na žalovaného jakožto na zaměstnavatele. K tomuto je pak třeba uvést, že žalovaný podniká jako personální agentura zajišťující zaměstnance pro ostatní společnosti, přičemž nedbalý až přehlíživý postoj žalobce k vykonávané práci mohl způsobit poškození pověsti žalované společnosti v tom smyslu, že tato bude nadále vnímána jako nespolehlivá pro případné budoucí zájemce o její služby. Nadto si žalobce musel být při svém počínání vědom alespoň toho, že jeho závadové jednání může minimálně ohrozit plynulost provozu, a že jeho neočekávaná nepřítomnost na pracovišti je jen obtížně nahraditelná jiným zaměstnancem bez zvýšení nákladů na straně zaměstnavatele. Soud tak s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Jen pro úplnost je třeba zmínit, že soud se nezabýval žalobcem namítaným neproplácením svátků, překážek v práci, nemocenské a dovolené ze strany žalované společnosti, neboť tyto námitky postrádají jakoukoliv relevanci k předmětnému sporu. Projednávaná věc se týká určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, a nikoliv náhrady mzdy. K žalobcem tvrzeným a doloženým přesčasům soud jen na okraj podotýká, že jejich odpracování není pro uvedený spor taktéž relevantní, neboť těmito nelze omlouvat předmětné absence v zaměstnání, stejně tak je nelze (jak se žalobce mylně domnívá) započíst naproti neodpracovaným a řádně neomluveným směnám.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jenž byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 716 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 15. 12. 2022, 8. 2. 2023, 13. 9. 2023, doplnění skutkových tvrzení ze dne 9. 6. 2023 a účast na jednání soudu dne 10. 5. 2023, 20. 9. 2022), včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 600 Kč ve výši 4 116 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 23 716 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.